Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
K tomuto závěru došla i redaktorka BBC, která se s onemocněním sama potýkala. Vědecká spisovatelka Sue Nelsonová popisuje na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s odborníky, jak komplikovaná může být diagnostika a léčba nemoci, kterou přenáší přehlížený parazit.
Klíšťata, malí, krvežízniví paraziti o velikosti jablečného semínka, jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči chorob na člověka. Jejich kousnutí si často ani nevšimneme. Tyto osminohé potvory totiž dokážou vylučovat látku s protizánětlivými účinky, která znecitliví místo kousnutí a umožní jim nerušeně se přisát.
Během hostiny se do lidského krevního oběhu mohou dostat nejrůznější patogeny. Tím nejznámějším je spirálovitá bakterie Borrelia burgdorferi, která způsobuje boreliózu, známou také jako Lymská nemoc. Ta byla poprvé identifikována v roce 1975 v americkém městě Lyme ve státě Connecticut, kde u dětí i dospělých byly pozorovány příznaky podobné artritidě.
Lymská nemoc se projevuje celou řadou symptomů. Pokud není léčena včas, mohou se výrazně zhoršovat. Jack Lambert, konzultant pro infekční choroby a zakladatel centra Lyme Resource Centre, popisuje borelii jako bakterii, která proniká do všech tkání v těle.
Postihuje mozek, klouby, svaly, nervový systém, močový měchýř i střeva. Může způsobit například ochrnutí obličeje, srdeční potíže, chronickou únavu nebo brnění v končetinách. Tyto rozmanité příznaky však často vedou k tomu, že lékaři neberou pacienty vážně, a mají je za hypochondry.
Brian Fallon, ředitel Centra pro výzkum Lymské nemoci a nemocí přenášených klíšťaty, popisuje, že na začátku 90. let se dokonce vedla velká debata o tom, jestli si pacienti stěžují na skutečné, nebo jen domnělé příznaky. Tento problém přetrvává dodnes. Mnoho známých osobností, včetně zpěváků Justina Biebera, Shanii Twain, Avril Lavigne nebo Justina Timberlakea, se veřejně svěřilo se svými zkušenostmi s touto nemocí.
Diagnostika je největší překážkou. Lékaři se příliš spoléhají na typickou rudou kruhovitou vyrážku (erythema migrans) ve tvaru terče, která se na místě kousnutí může objevit. Podle Lamberta však může mít vyrážka různé tvary – oválný, souvislý nebo dokonce připomínat podlitinu. Na tmavé pleti dokonce nemusí být viditelná vůbec. A co víc, i když se objeví klasický terč, lékaři ho často zamění za kožní plíseň. Přitom plíseň nezpůsobuje bolesti kloubů ani problémy s pamětí.
Redaktorka BBC se s tímto problémem setkala sama. V červnu 2023 ji kouslo klíště. Vyrážka, která se jí postupně zvětšovala, nebyla pro tři různé lékaře dostatečným důvodem k podezření na boreliózu. Místo toho jí předepsali protiplísňové a protibakteriální krémy. Byla diagnostikována až o tři měsíce později v Pensylvánii, jednom z nejrizikovějších míst v USA.
Tehdy už se jí vyrážka rozšířila na celé břicho. Ačkoliv měsíční léčba antibiotiky pomohla a příznaky částečně vymizely, po několika týdnech se vrátily a navíc se přidaly nové, jako ztráta paměti, ztuhlost krku a extrémní únava.
Standardní diagnostické testy (Elisa a western blot) pátrají po protilátkách proti bakterii, nikoliv po živé infekci. Jak vysvětlil Lambert, mohou být až z pětadvaceti procent falešně negativní. V tomto směru přirovnává testování na boreliózu k testům na covid. Mnoho lidí má negativní testy, ale přesto trpí příznaky. Lambert zdůrazňuje, že se lékaři musí více vzdělávat, aby se takovým omylům vyvarovali.
Pro lidi, u kterých příznaky přetrvávají i po léčbě déle než šest měsíců, je nemoc označována jako post-treatment Lyme disease syndrome. Richard Wilson, dokumentarista a bývalý korespondent BBC, byl v roce 2016 kousnut klíštětem a i přes objevenou vyrážku mu bylo řečeno, že nejde o boreliózu, protože neměla tvar terče.
Ačkoliv po dvou letech trval na testu, ten byl negativní. V následujících letech mu byly diagnostikovány nejrůznější stavy a choroby. Nakonec musel podstoupit i operaci žlučníku, která se ukázala jako zbytečná. Teprve osm let po kousnutí mu testy potvrdily boreliózu. Do té doby neměl žádnou léčbu.
Léčba chronické boreliózy je kontroverzní. Vzhledem k tomu, že standardní léčba selhává, pacienti často hledají pomoc v soukromých klinikách a u bylinkářů. Zatímco některé bylinné preparáty, jako například pelyněk nebo extrakt z hub reishi, vykazují slibné výsledky v laboratorních testech, jejich účinky nebyly ověřeny ve vědeckých studiích.
Podle Lamberta jsou sice bylinné prostředky s protizánětlivými účinky účinné, ale jejich použití není podložené výzkumem, protože neexistují dostatečné finanční motivace k provádění studií. Za nejúčinnější způsob léčby infekce přesto považuje antibiotika.
V minulosti existovala vakcína LYMERix, ale její výroba byla v roce 2002 ukončena kvůli nízkému prodeji a negativnímu mediálnímu obrazu. Společnost Pfizer však momentálně vyvíjí novou vakcínu, která je ve třetí fázi klinických testů a mohla by se v nejbližších letech dostat na trh.
Brian Fallon je přesvědčen, že i přes všechny problémy s diagnostikou a léčbou chronických příznaků pokročí medicína v nadcházejících pěti až deseti letech výrazně vpřed. Autorka textu, která sama s následky boreliózy stále bojuje, doufá, že se tak stane.
Bílý dům důrazně popřel internetové spekulace, podle nichž měl americký prezident Donald Trump získat přednostní přístup k novému experimentálnímu léku na hubnutí retatrutid od společnosti Eli Lilly prostřednictvím vládního programu takzvaného soucitného použití.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.