Lymská borelióza je v současnosti celosvětově na vzestupu, přičemž k jejímu šíření přispívají zejména klimatické změny. Přesto i nadále zůstává pro mnohé lékaře těžké její příznaky rozpoznat, což často vede k chybným diagnózám a pozdní léčbě.
K tomuto závěru došla i redaktorka BBC, která se s onemocněním sama potýkala. Vědecká spisovatelka Sue Nelsonová popisuje na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s odborníky, jak komplikovaná může být diagnostika a léčba nemoci, kterou přenáší přehlížený parazit.
Klíšťata, malí, krvežízniví paraziti o velikosti jablečného semínka, jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči chorob na člověka. Jejich kousnutí si často ani nevšimneme. Tyto osminohé potvory totiž dokážou vylučovat látku s protizánětlivými účinky, která znecitliví místo kousnutí a umožní jim nerušeně se přisát.
Během hostiny se do lidského krevního oběhu mohou dostat nejrůznější patogeny. Tím nejznámějším je spirálovitá bakterie Borrelia burgdorferi, která způsobuje boreliózu, známou také jako Lymská nemoc. Ta byla poprvé identifikována v roce 1975 v americkém městě Lyme ve státě Connecticut, kde u dětí i dospělých byly pozorovány příznaky podobné artritidě.
Lymská nemoc se projevuje celou řadou symptomů. Pokud není léčena včas, mohou se výrazně zhoršovat. Jack Lambert, konzultant pro infekční choroby a zakladatel centra Lyme Resource Centre, popisuje borelii jako bakterii, která proniká do všech tkání v těle.
Postihuje mozek, klouby, svaly, nervový systém, močový měchýř i střeva. Může způsobit například ochrnutí obličeje, srdeční potíže, chronickou únavu nebo brnění v končetinách. Tyto rozmanité příznaky však často vedou k tomu, že lékaři neberou pacienty vážně, a mají je za hypochondry.
Brian Fallon, ředitel Centra pro výzkum Lymské nemoci a nemocí přenášených klíšťaty, popisuje, že na začátku 90. let se dokonce vedla velká debata o tom, jestli si pacienti stěžují na skutečné, nebo jen domnělé příznaky. Tento problém přetrvává dodnes. Mnoho známých osobností, včetně zpěváků Justina Biebera, Shanii Twain, Avril Lavigne nebo Justina Timberlakea, se veřejně svěřilo se svými zkušenostmi s touto nemocí.
Diagnostika je největší překážkou. Lékaři se příliš spoléhají na typickou rudou kruhovitou vyrážku (erythema migrans) ve tvaru terče, která se na místě kousnutí může objevit. Podle Lamberta však může mít vyrážka různé tvary – oválný, souvislý nebo dokonce připomínat podlitinu. Na tmavé pleti dokonce nemusí být viditelná vůbec. A co víc, i když se objeví klasický terč, lékaři ho často zamění za kožní plíseň. Přitom plíseň nezpůsobuje bolesti kloubů ani problémy s pamětí.
Redaktorka BBC se s tímto problémem setkala sama. V červnu 2023 ji kouslo klíště. Vyrážka, která se jí postupně zvětšovala, nebyla pro tři různé lékaře dostatečným důvodem k podezření na boreliózu. Místo toho jí předepsali protiplísňové a protibakteriální krémy. Byla diagnostikována až o tři měsíce později v Pensylvánii, jednom z nejrizikovějších míst v USA.
Tehdy už se jí vyrážka rozšířila na celé břicho. Ačkoliv měsíční léčba antibiotiky pomohla a příznaky částečně vymizely, po několika týdnech se vrátily a navíc se přidaly nové, jako ztráta paměti, ztuhlost krku a extrémní únava.
Standardní diagnostické testy (Elisa a western blot) pátrají po protilátkách proti bakterii, nikoliv po živé infekci. Jak vysvětlil Lambert, mohou být až z pětadvaceti procent falešně negativní. V tomto směru přirovnává testování na boreliózu k testům na covid. Mnoho lidí má negativní testy, ale přesto trpí příznaky. Lambert zdůrazňuje, že se lékaři musí více vzdělávat, aby se takovým omylům vyvarovali.
Pro lidi, u kterých příznaky přetrvávají i po léčbě déle než šest měsíců, je nemoc označována jako post-treatment Lyme disease syndrome. Richard Wilson, dokumentarista a bývalý korespondent BBC, byl v roce 2016 kousnut klíštětem a i přes objevenou vyrážku mu bylo řečeno, že nejde o boreliózu, protože neměla tvar terče.
Ačkoliv po dvou letech trval na testu, ten byl negativní. V následujících letech mu byly diagnostikovány nejrůznější stavy a choroby. Nakonec musel podstoupit i operaci žlučníku, která se ukázala jako zbytečná. Teprve osm let po kousnutí mu testy potvrdily boreliózu. Do té doby neměl žádnou léčbu.
Léčba chronické boreliózy je kontroverzní. Vzhledem k tomu, že standardní léčba selhává, pacienti často hledají pomoc v soukromých klinikách a u bylinkářů. Zatímco některé bylinné preparáty, jako například pelyněk nebo extrakt z hub reishi, vykazují slibné výsledky v laboratorních testech, jejich účinky nebyly ověřeny ve vědeckých studiích.
Podle Lamberta jsou sice bylinné prostředky s protizánětlivými účinky účinné, ale jejich použití není podložené výzkumem, protože neexistují dostatečné finanční motivace k provádění studií. Za nejúčinnější způsob léčby infekce přesto považuje antibiotika.
V minulosti existovala vakcína LYMERix, ale její výroba byla v roce 2002 ukončena kvůli nízkému prodeji a negativnímu mediálnímu obrazu. Společnost Pfizer však momentálně vyvíjí novou vakcínu, která je ve třetí fázi klinických testů a mohla by se v nejbližších letech dostat na trh.
Brian Fallon je přesvědčen, že i přes všechny problémy s diagnostikou a léčbou chronických příznaků pokročí medicína v nadcházejících pěti až deseti letech výrazně vpřed. Autorka textu, která sama s následky boreliózy stále bojuje, doufá, že se tak stane.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.