Lymská borelióza. Kvůli počasí se jedna z nejvážnějších nemoc současnosti celosvětově masivně šíří

K tomuto závěru došla i redaktorka BBC, která se s onemocněním sama potýkala. Vědecká spisovatelka Sue Nelsonová popisuje na základě vlastních zkušeností a rozhovorů s odborníky, jak komplikovaná může být diagnostika a léčba nemoci, kterou přenáší přehlížený parazit.

Klíšťata, malí, krvežízniví paraziti o velikosti jablečného semínka, jsou po komárech druzí nejčastější přenašeči chorob na člověka. Jejich kousnutí si často ani nevšimneme. Tyto osminohé potvory totiž dokážou vylučovat látku s protizánětlivými účinky, která znecitliví místo kousnutí a umožní jim nerušeně se přisát.

Během hostiny se do lidského krevního oběhu mohou dostat nejrůznější patogeny. Tím nejznámějším je spirálovitá bakterie Borrelia burgdorferi, která způsobuje boreliózu, známou také jako Lymská nemoc. Ta byla poprvé identifikována v roce 1975 v americkém městě Lyme ve státě Connecticut, kde u dětí i dospělých byly pozorovány příznaky podobné artritidě.

Lymská nemoc se projevuje celou řadou symptomů. Pokud není léčena včas, mohou se výrazně zhoršovat. Jack Lambert, konzultant pro infekční choroby a zakladatel centra Lyme Resource Centre, popisuje borelii jako bakterii, která proniká do všech tkání v těle.

Postihuje mozek, klouby, svaly, nervový systém, močový měchýř i střeva. Může způsobit například ochrnutí obličeje, srdeční potíže, chronickou únavu nebo brnění v končetinách. Tyto rozmanité příznaky však často vedou k tomu, že lékaři neberou pacienty vážně, a mají je za hypochondry.

Brian Fallon, ředitel Centra pro výzkum Lymské nemoci a nemocí přenášených klíšťaty, popisuje, že na začátku 90. let se dokonce vedla velká debata o tom, jestli si pacienti stěžují na skutečné, nebo jen domnělé příznaky. Tento problém přetrvává dodnes. Mnoho známých osobností, včetně zpěváků Justina Biebera, Shanii Twain, Avril Lavigne nebo Justina Timberlakea, se veřejně svěřilo se svými zkušenostmi s touto nemocí. 

Diagnostika je největší překážkou. Lékaři se příliš spoléhají na typickou rudou kruhovitou vyrážku (erythema migrans) ve tvaru terče, která se na místě kousnutí může objevit. Podle Lamberta však může mít vyrážka různé tvary – oválný, souvislý nebo dokonce připomínat podlitinu. Na tmavé pleti dokonce nemusí být viditelná vůbec. A co víc, i když se objeví klasický terč, lékaři ho často zamění za kožní plíseň. Přitom plíseň nezpůsobuje bolesti kloubů ani problémy s pamětí.

Redaktorka BBC se s tímto problémem setkala sama. V červnu 2023 ji kouslo klíště. Vyrážka, která se jí postupně zvětšovala, nebyla pro tři různé lékaře dostatečným důvodem k podezření na boreliózu. Místo toho jí předepsali protiplísňové a protibakteriální krémy. Byla diagnostikována až o tři měsíce později v Pensylvánii, jednom z nejrizikovějších míst v USA.

Tehdy už se jí vyrážka rozšířila na celé břicho. Ačkoliv měsíční léčba antibiotiky pomohla a příznaky částečně vymizely, po několika týdnech se vrátily a navíc se přidaly nové, jako ztráta paměti, ztuhlost krku a extrémní únava. 

Standardní diagnostické testy (Elisa a western blot) pátrají po protilátkách proti bakterii, nikoliv po živé infekci. Jak vysvětlil Lambert, mohou být až z pětadvaceti procent falešně negativní. V tomto směru přirovnává testování na boreliózu k testům na covid. Mnoho lidí má negativní testy, ale přesto trpí příznaky. Lambert zdůrazňuje, že se lékaři musí více vzdělávat, aby se takovým omylům vyvarovali.

Pro lidi, u kterých příznaky přetrvávají i po léčbě déle než šest měsíců, je nemoc označována jako post-treatment Lyme disease syndrome. Richard Wilson, dokumentarista a bývalý korespondent BBC, byl v roce 2016 kousnut klíštětem a i přes objevenou vyrážku mu bylo řečeno, že nejde o boreliózu, protože neměla tvar terče.

Ačkoliv po dvou letech trval na testu, ten byl negativní. V následujících letech mu byly diagnostikovány nejrůznější stavy a choroby. Nakonec musel podstoupit i operaci žlučníku, která se ukázala jako zbytečná. Teprve osm let po kousnutí mu testy potvrdily boreliózu. Do té doby neměl žádnou léčbu. 

Léčba chronické boreliózy je kontroverzní. Vzhledem k tomu, že standardní léčba selhává, pacienti často hledají pomoc v soukromých klinikách a u bylinkářů. Zatímco některé bylinné preparáty, jako například pelyněk nebo extrakt z hub reishi, vykazují slibné výsledky v laboratorních testech, jejich účinky nebyly ověřeny ve vědeckých studiích.

Podle Lamberta jsou sice bylinné prostředky s protizánětlivými účinky účinné, ale jejich použití není podložené výzkumem, protože neexistují dostatečné finanční motivace k provádění studií. Za nejúčinnější způsob léčby infekce přesto považuje antibiotika.

V minulosti existovala vakcína LYMERix, ale její výroba byla v roce 2002 ukončena kvůli nízkému prodeji a negativnímu mediálnímu obrazu. Společnost Pfizer však momentálně vyvíjí novou vakcínu, která je ve třetí fázi klinických testů a mohla by se v nejbližších letech dostat na trh.

Brian Fallon je přesvědčen, že i přes všechny problémy s diagnostikou a léčbou chronických příznaků pokročí medicína v nadcházejících pěti až deseti letech výrazně vpřed. Autorka textu, která sama s následky boreliózy stále bojuje, doufá, že se tak stane.