Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Plány vypracovala skupina London Resilience Group a přestože podle britských úřadů není hrozba jaderného útoku na Británii bezprostřední, přípravy ukazují, že se hlavní město připravuje na tu nejtemnější možnou variantu. Dokumenty zároveň zdůrazňují, že část obsahu je záměrně začerněna kvůli národní bezpečnosti – skutečný rozsah hrozby tedy může být ještě horší.
Po jaderném výbuchu by byl aktivován tzv. Mass Fatality Coordinating Group, který by měl na starosti strategii likvidace tisíců obětí. Těla by musela být identifikována, převezena a uložena podle přísných dekontaminačních postupů, přičemž by se bral ohled na možnou přítomnost radiace i po smrti – například vnitřních orgánech. Patologové speciálně vyškolení na CBRN(e) incidenty (chemické, biologické, radiologické, jaderné a výbušné) by hráli klíčovou roli.
Přeživší by museli projít přísnou dekontaminací. V nouzových podmínkách by byli rozděleni podle pohlaví, svlečeni a dekontaminováni ve třech fázích: počáteční, hromadné a klinické. Dokumenty upozorňují, že tento proces může být obzvlášť těžký pro děti, seniory nebo zraněné, a že musí být dodržena důstojnost, soukromí a kulturní citlivost postižených.
NHS by musela zvládnout příval obětí, i těch, kteří opustí epicentrum a vyhledají pomoc jinde v zemi. Pro případ přetížení systému by hasiči převzali roli v hromadné dekontaminaci. Nemocnice by měly zásoby protijedů a preventivních léčiv, včetně těch, které snižují riziko rakoviny štítné žlázy.
V prvních hodinách po výbuchu by zasahující složky pracovaly podle systému METHANE, který pomáhá identifikovat klíčové informace o mimořádné události. Policie by řídila pohyb osob, zdravotníci by třídili zraněné, hasiči by vstoupili do tzv. horké zóny a prováděli měření radiace.
Zřízena by byla evakuační centra a Survivor Reception Centre, kde by přeživší dostávali potraviny, přístřeší a psychologickou pomoc. Zvláštní pozornost by se věnovala i ochraně významných osobností, včetně členů královské rodiny a diplomatů.
Proces obnovy by podle plánů mohl trvat měsíce až roky. Vznikla by Recovery Coordinating Group, která by spojovala školy, náboženské organizace, soukromé firmy i dobrovolníky při obnově života v postižené oblasti. Zajišťovala by i psychologickou pomoc a sledovala dlouhodobé dopady na zdraví obyvatel.
Dokumenty rovněž varují, že jaderný útok by mohl zásadně zhoršit sociální nerovnosti – chudší oblasti by byly postiženy výrazněji a zotavení by zde bylo složitější.
Celý incident by byl označen jako Přísně tajný, což je nejvyšší úroveň klasifikace britské vlády. Jednání by probíhala osobně bez možnosti online připojení. Vláda by zároveň zvažovala uvolnění finanční pomoci, avšak místní úřady by měly být připraveny nést většinu nákladů.
Aktivována by byla skupina vědců SAGE, která by poskytovala doporučení vládě i veřejnosti. Paralelně by působila Scientific and Technical Advice Cell (STAC), která by vydávala souhrnná odborná stanoviska a určovala další kroky. Pomoc by poskytoval i tým Atomic Weapons Establishment, spravovaný ministerstvem obrany.
Cílem je nejen zvládnout bezprostřední krizovou fázi, ale přejít ke stavu označovanému jako „nová normalita“. Součástí toho by bylo i zabránění kontaminaci potravinového řetězce a péče o zasažená zvířata a přírodu.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.