Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Plány vypracovala skupina London Resilience Group a přestože podle britských úřadů není hrozba jaderného útoku na Británii bezprostřední, přípravy ukazují, že se hlavní město připravuje na tu nejtemnější možnou variantu. Dokumenty zároveň zdůrazňují, že část obsahu je záměrně začerněna kvůli národní bezpečnosti – skutečný rozsah hrozby tedy může být ještě horší.
Po jaderném výbuchu by byl aktivován tzv. Mass Fatality Coordinating Group, který by měl na starosti strategii likvidace tisíců obětí. Těla by musela být identifikována, převezena a uložena podle přísných dekontaminačních postupů, přičemž by se bral ohled na možnou přítomnost radiace i po smrti – například vnitřních orgánech. Patologové speciálně vyškolení na CBRN(e) incidenty (chemické, biologické, radiologické, jaderné a výbušné) by hráli klíčovou roli.
Přeživší by museli projít přísnou dekontaminací. V nouzových podmínkách by byli rozděleni podle pohlaví, svlečeni a dekontaminováni ve třech fázích: počáteční, hromadné a klinické. Dokumenty upozorňují, že tento proces může být obzvlášť těžký pro děti, seniory nebo zraněné, a že musí být dodržena důstojnost, soukromí a kulturní citlivost postižených.
NHS by musela zvládnout příval obětí, i těch, kteří opustí epicentrum a vyhledají pomoc jinde v zemi. Pro případ přetížení systému by hasiči převzali roli v hromadné dekontaminaci. Nemocnice by měly zásoby protijedů a preventivních léčiv, včetně těch, které snižují riziko rakoviny štítné žlázy.
V prvních hodinách po výbuchu by zasahující složky pracovaly podle systému METHANE, který pomáhá identifikovat klíčové informace o mimořádné události. Policie by řídila pohyb osob, zdravotníci by třídili zraněné, hasiči by vstoupili do tzv. horké zóny a prováděli měření radiace.
Zřízena by byla evakuační centra a Survivor Reception Centre, kde by přeživší dostávali potraviny, přístřeší a psychologickou pomoc. Zvláštní pozornost by se věnovala i ochraně významných osobností, včetně členů královské rodiny a diplomatů.
Proces obnovy by podle plánů mohl trvat měsíce až roky. Vznikla by Recovery Coordinating Group, která by spojovala školy, náboženské organizace, soukromé firmy i dobrovolníky při obnově života v postižené oblasti. Zajišťovala by i psychologickou pomoc a sledovala dlouhodobé dopady na zdraví obyvatel.
Dokumenty rovněž varují, že jaderný útok by mohl zásadně zhoršit sociální nerovnosti – chudší oblasti by byly postiženy výrazněji a zotavení by zde bylo složitější.
Celý incident by byl označen jako Přísně tajný, což je nejvyšší úroveň klasifikace britské vlády. Jednání by probíhala osobně bez možnosti online připojení. Vláda by zároveň zvažovala uvolnění finanční pomoci, avšak místní úřady by měly být připraveny nést většinu nákladů.
Aktivována by byla skupina vědců SAGE, která by poskytovala doporučení vládě i veřejnosti. Paralelně by působila Scientific and Technical Advice Cell (STAC), která by vydávala souhrnná odborná stanoviska a určovala další kroky. Pomoc by poskytoval i tým Atomic Weapons Establishment, spravovaný ministerstvem obrany.
Cílem je nejen zvládnout bezprostřední krizovou fázi, ale přejít ke stavu označovanému jako „nová normalita“. Součástí toho by bylo i zabránění kontaminaci potravinového řetězce a péče o zasažená zvířata a přírodu.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.