Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Plány vypracovala skupina London Resilience Group a přestože podle britských úřadů není hrozba jaderného útoku na Británii bezprostřední, přípravy ukazují, že se hlavní město připravuje na tu nejtemnější možnou variantu. Dokumenty zároveň zdůrazňují, že část obsahu je záměrně začerněna kvůli národní bezpečnosti – skutečný rozsah hrozby tedy může být ještě horší.
Po jaderném výbuchu by byl aktivován tzv. Mass Fatality Coordinating Group, který by měl na starosti strategii likvidace tisíců obětí. Těla by musela být identifikována, převezena a uložena podle přísných dekontaminačních postupů, přičemž by se bral ohled na možnou přítomnost radiace i po smrti – například vnitřních orgánech. Patologové speciálně vyškolení na CBRN(e) incidenty (chemické, biologické, radiologické, jaderné a výbušné) by hráli klíčovou roli.
Přeživší by museli projít přísnou dekontaminací. V nouzových podmínkách by byli rozděleni podle pohlaví, svlečeni a dekontaminováni ve třech fázích: počáteční, hromadné a klinické. Dokumenty upozorňují, že tento proces může být obzvlášť těžký pro děti, seniory nebo zraněné, a že musí být dodržena důstojnost, soukromí a kulturní citlivost postižených.
NHS by musela zvládnout příval obětí, i těch, kteří opustí epicentrum a vyhledají pomoc jinde v zemi. Pro případ přetížení systému by hasiči převzali roli v hromadné dekontaminaci. Nemocnice by měly zásoby protijedů a preventivních léčiv, včetně těch, které snižují riziko rakoviny štítné žlázy.
V prvních hodinách po výbuchu by zasahující složky pracovaly podle systému METHANE, který pomáhá identifikovat klíčové informace o mimořádné události. Policie by řídila pohyb osob, zdravotníci by třídili zraněné, hasiči by vstoupili do tzv. horké zóny a prováděli měření radiace.
Zřízena by byla evakuační centra a Survivor Reception Centre, kde by přeživší dostávali potraviny, přístřeší a psychologickou pomoc. Zvláštní pozornost by se věnovala i ochraně významných osobností, včetně členů královské rodiny a diplomatů.
Proces obnovy by podle plánů mohl trvat měsíce až roky. Vznikla by Recovery Coordinating Group, která by spojovala školy, náboženské organizace, soukromé firmy i dobrovolníky při obnově života v postižené oblasti. Zajišťovala by i psychologickou pomoc a sledovala dlouhodobé dopady na zdraví obyvatel.
Dokumenty rovněž varují, že jaderný útok by mohl zásadně zhoršit sociální nerovnosti – chudší oblasti by byly postiženy výrazněji a zotavení by zde bylo složitější.
Celý incident by byl označen jako Přísně tajný, což je nejvyšší úroveň klasifikace britské vlády. Jednání by probíhala osobně bez možnosti online připojení. Vláda by zároveň zvažovala uvolnění finanční pomoci, avšak místní úřady by měly být připraveny nést většinu nákladů.
Aktivována by byla skupina vědců SAGE, která by poskytovala doporučení vládě i veřejnosti. Paralelně by působila Scientific and Technical Advice Cell (STAC), která by vydávala souhrnná odborná stanoviska a určovala další kroky. Pomoc by poskytoval i tým Atomic Weapons Establishment, spravovaný ministerstvem obrany.
Cílem je nejen zvládnout bezprostřední krizovou fázi, ale přejít ke stavu označovanému jako „nová normalita“. Součástí toho by bylo i zabránění kontaminaci potravinového řetězce a péče o zasažená zvířata a přírodu.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.