Napětí v oblasti Hormuzského průlivu, klíčové tepny pro světový obchod s ropou, dosáhlo v posledních hodinách kritického bodu. Britská námořní agentura UKMTO informovala, že během středečního dopoledne byly neznámými projektily zasaženy celkem tři lodě. Tato eskalace přichází v době, kdy americká armáda oznámila zničení íránských plavidel určených ke kladení min, čímž potvrdila dřívější zprávy o tom, že Teherán začal strategickou vodní cestu zaminovávat.
Nejnovějším terčem se stal nákladní loď pro sypké náklady, která byla zasažena přibližně 50 námořních mil severozápadně od Dubaje. Podle zpráv je posádka v bezpečí a nedošlo k žádnému poškození životního prostředí.
O něco dříve však byla hlášena dramatičtější situace u jiného nákladního plavidla severně od ománského poloostrova Musandam. Tato loď po zásahu začala hořet a posádka musela být evakuována. Třetí poškozené plavidlo bylo hlášeno u pobřeží Spojených arabských emirátů.
Celkový počet napadených lodí od začátku konfliktu se tak podle UKMTO zvýšil na třináct. Hormuzský průliv, kterým protéká pětina světové produkce ropy, je nyní fakticky uzavřen. Íránské úřady pohrozily útokem na jakékoli plavidlo, které se pokusí touto cestou proplout. Námořní kapitáni s dlouholetou zkušeností popisují navigaci v tomto úzkém a rušném koridoru jako extrémně náročnou i za mírových podmínek, přičemž současný stav označují za zdroj obrovského stresu a nejistoty.
Paralelně s námořními incidenty Írán v časných ranních hodinách oznámil zahájení své „nejintenzivnější a nejtěžší operace“ od začátku války. Státní média informovala o masivním nasazení vojenských prostředků, zatímco hlášení o zachycených střelách a dronech přicházela z celého Perského zálivu i z Izraele. Terčem útoku se stalo také americké diplomatické zařízení v Iráku, do kterého podle zdrojů narazil íránský dron.
Izrael na tuto aktivitu odpověděl zahájením další vlny náletů na cíle přímo v Teheránu. Útoky se však neomezují pouze na hlavní město; zpravodajské týmy hlásí noční nálety v severním Íránu, které trvaly téměř hodinu. Bilance konfliktu je tragická – podle íránského velvyslance při OSN bylo v zemi od začátku nepřátelství zabito již více než 1 300 lidí.
Situace v regionu zůstává extrémně nestabilní, přičemž obě strany konfliktu stupňují intenzitu svých operací. Útoky na civilní nákladní plavidla v mezinárodních vodách vyvolávají obavy z totálního kolapsu námořní dopravy v Perském zálivu.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.