Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
V pěti evropských zemích – Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku – se mezi 41 % a 55 % respondentů domnívá, že globální konflikt je „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobný. Stejný názor zastává také 45 % dotázaných Američanů.
Drtivá většina účastníků průzkumu (68–76 %) očekává, že v případné nové válce budou použity jaderné zbraně, a 57–73 % věří, že ztráty na životech by byly ještě větší než během let 1939–1945. Čtvrtina až téměř polovina respondentů (25–44 %) si myslí, že by mohla zemřít většina světové populace.
Vysoký podíl lidí (od 66 % v Itálii po 89 % v Británii) je přesvědčen, že by se jejich země do války zapojila. Přesto si jen menšina (16 % v Itálii až 44 % ve Francii) myslí, že by jejich armáda dokázala zemi účinně bránit. Naproti tomu 71 % Američanů vyjádřilo důvěru v americké ozbrojené síly.
Rusko je vnímáno jako nejpravděpodobnější příčina nového globálního konfliktu – tento názor sdílí 72–82 % obyvatel západní Evropy a 69 % Američanů. Další hrozbou je podle respondentů islámský terorismus. Zajímavé ale je, že v některých evropských zemích – konkrétně ve Španělsku (58 %), Německu (55 %) a Francii (53 %) – je i napětí se Spojenými státy vnímáno jako významné riziko pro mír v Evropě.
Průzkum také odhalil, že většina lidí si uvědomuje důležitost výuky o druhé světové válce. Až 90 % respondentů v západní Evropě a USA souhlasí s tím, že události z této doby by měly být i nadále součástí školních osnov, přičemž 72–87 % je přesvědčeno, že jsou stále relevantní i pro současnost.
Znalosti o válce se přitom liší podle národnosti. Nejlépe informovaní se cítili Francouzi (72 %), Němci (70 %) a Britové (66 %), zatímco pouze 40 % Španělů – země, která se války přímo neúčastnila – uvedlo, že o ní vědí „hodně“ nebo „dost“. Podíl těch, kteří o válce hodně slyšeli ve škole, byl nejvyšší ve Francii (77 %), naopak nejnižší ve Španělsku (34 %).
Zajímavý je i pohled na to, kde by mohly zločiny podobné těm nacistickým znovu nastat. Mezi 31 % (Španělsko) a 52 % (USA) věří, že by k nim mohlo dojít dokonce v jejich vlastní zemi. Ještě více lidí (44–60 %) se domnívá, že by se něco podobného mohlo stát v jiné západoevropské zemi či přímo ve Spojených státech – tento názor sdílí i více než polovina Američanů.
Na otázku, kdo nejvíce přispěl k porážce nacistického Německa, nejčastěji zaznívaly odpovědi USA (40–52 %), následované Sovětským svazem (17–28 %). Britové se v tomto ohledu odlišovali – 41 % z nich považuje za hlavního vítěze Velkou Británii, ale stejný názor sdílí jen 5–11 % respondentů z jiných zemí.
Téměř polovina Němců (46 %) věří, že se jejich země od roku 1945 s vlastní nacistickou minulostí vyrovnala dobře. Tento názor sdílí i 49 % Američanů a 58 % Britů, zatímco ve Francii (34 %) a Itálii (30 %) je důvěra v sebereflexi podstatně nižší. Paradoxně však 47 % Němců zároveň míní, že je Německo „příliš svázáno svou minulostí“ a kvůli tomu není dostatečně razantní v řešení současných problémů.
Z hlediska udržení míru od konce války většina respondentů (52–66 %) připisuje zásluhy NATO. Významnou roli přisuzují také OSN (44–60 %) a Evropské unii (45–56 %), která byla po válce mimo jiné založena právě za účelem zajištění míru v Evropě.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
