Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
V pěti evropských zemích – Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku – se mezi 41 % a 55 % respondentů domnívá, že globální konflikt je „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobný. Stejný názor zastává také 45 % dotázaných Američanů.
Drtivá většina účastníků průzkumu (68–76 %) očekává, že v případné nové válce budou použity jaderné zbraně, a 57–73 % věří, že ztráty na životech by byly ještě větší než během let 1939–1945. Čtvrtina až téměř polovina respondentů (25–44 %) si myslí, že by mohla zemřít většina světové populace.
Vysoký podíl lidí (od 66 % v Itálii po 89 % v Británii) je přesvědčen, že by se jejich země do války zapojila. Přesto si jen menšina (16 % v Itálii až 44 % ve Francii) myslí, že by jejich armáda dokázala zemi účinně bránit. Naproti tomu 71 % Američanů vyjádřilo důvěru v americké ozbrojené síly.
Rusko je vnímáno jako nejpravděpodobnější příčina nového globálního konfliktu – tento názor sdílí 72–82 % obyvatel západní Evropy a 69 % Američanů. Další hrozbou je podle respondentů islámský terorismus. Zajímavé ale je, že v některých evropských zemích – konkrétně ve Španělsku (58 %), Německu (55 %) a Francii (53 %) – je i napětí se Spojenými státy vnímáno jako významné riziko pro mír v Evropě.
Průzkum také odhalil, že většina lidí si uvědomuje důležitost výuky o druhé světové válce. Až 90 % respondentů v západní Evropě a USA souhlasí s tím, že události z této doby by měly být i nadále součástí školních osnov, přičemž 72–87 % je přesvědčeno, že jsou stále relevantní i pro současnost.
Znalosti o válce se přitom liší podle národnosti. Nejlépe informovaní se cítili Francouzi (72 %), Němci (70 %) a Britové (66 %), zatímco pouze 40 % Španělů – země, která se války přímo neúčastnila – uvedlo, že o ní vědí „hodně“ nebo „dost“. Podíl těch, kteří o válce hodně slyšeli ve škole, byl nejvyšší ve Francii (77 %), naopak nejnižší ve Španělsku (34 %).
Zajímavý je i pohled na to, kde by mohly zločiny podobné těm nacistickým znovu nastat. Mezi 31 % (Španělsko) a 52 % (USA) věří, že by k nim mohlo dojít dokonce v jejich vlastní zemi. Ještě více lidí (44–60 %) se domnívá, že by se něco podobného mohlo stát v jiné západoevropské zemi či přímo ve Spojených státech – tento názor sdílí i více než polovina Američanů.
Na otázku, kdo nejvíce přispěl k porážce nacistického Německa, nejčastěji zaznívaly odpovědi USA (40–52 %), následované Sovětským svazem (17–28 %). Britové se v tomto ohledu odlišovali – 41 % z nich považuje za hlavního vítěze Velkou Británii, ale stejný názor sdílí jen 5–11 % respondentů z jiných zemí.
Téměř polovina Němců (46 %) věří, že se jejich země od roku 1945 s vlastní nacistickou minulostí vyrovnala dobře. Tento názor sdílí i 49 % Američanů a 58 % Britů, zatímco ve Francii (34 %) a Itálii (30 %) je důvěra v sebereflexi podstatně nižší. Paradoxně však 47 % Němců zároveň míní, že je Německo „příliš svázáno svou minulostí“ a kvůli tomu není dostatečně razantní v řešení současných problémů.
Z hlediska udržení míru od konce války většina respondentů (52–66 %) připisuje zásluhy NATO. Významnou roli přisuzují také OSN (44–60 %) a Evropské unii (45–56 %), která byla po válce mimo jiné založena právě za účelem zajištění míru v Evropě.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
Česká televize je bez generálního ředitele. Radní v úterý na mimořádné schůzi rozhodli o odvolání Jana Součka z funkce. Souček byl přitom v čele veřejnoprávního média teprve od října 2023, kdy nahradil dlouholetého šéfa televize Petra Dvořáka.
Moskva zažila druhou noc po sobě vlnu ukrajinských útoků drony, kvůli kterým musela pozastavit provoz na čtyřech svých letištích. Útoky přicházejí jen krátce před plánovanou vojenskou přehlídkou ke Dni vítězství, které se má zúčastnit i čínský prezident Si Ťin-pching.
Rozhodnutí Donalda Trumpa znovu otevřít věznici Alcatraz je podle komentátora CNN Stephena Collinsona nejen nerealistickým návrhem, ale i dokonalým symbolem současné podoby jeho druhého prezidentského období. Jde o krok, který působí spíše jako politická scénografie než skutečný legislativní záměr – ale právě to jej činí výmluvným.
Friedrich Merz, lídr konzervativní unie CDU/CSU a hlavní kandidát na post spolkového kancléře, nedokázal v pondělí získat potřebný počet hlasů v prvním kole hlasování Spolkového sněmu. I když jeho koalice s SPD má v parlamentu většinu, Merzovi chybělo šest hlasů k dosažení absolutní většiny – což znamená historicky první neúspěšný pokus o volbu kancléře v dějinách Spolkové republiky.
Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.
Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že ho evropští lídři opakovaně žádají, aby kontaktoval ruského prezidenta Vladimira Putina, protože ruský vůdce podle něj ignoruje jejich snahy o navázání kontaktu v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.
Ve čtvrtek 1. května zemřela herečka a loutkoherečka Ivana Alferiová.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že obyvatelstvo Pásma Gazy bude přesunuto na jih území v rámci nového vojenského plánu, který má podle člena vlády za cíl „dobýt“ celý region. Bezprostředně po schválení plánu bezpečnostním kabinetem oznámila izraelská armáda mobilizaci desítek tisíc rezervistů s cílem posílit svou přítomnost v obléhané palestinské enklávě.
Česko čekají přízemní mrazy a déšť. Teploty mohou klesnout pod bod mrazu i ve dvou metrechMeteorologové varují před návratem chladného počasí. Přízemní mrazíky mohou poškodit úrodu, na horách se místy objeví i sněhové srážky.
