Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
V pěti evropských zemích – Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku – se mezi 41 % a 55 % respondentů domnívá, že globální konflikt je „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobný. Stejný názor zastává také 45 % dotázaných Američanů.
Drtivá většina účastníků průzkumu (68–76 %) očekává, že v případné nové válce budou použity jaderné zbraně, a 57–73 % věří, že ztráty na životech by byly ještě větší než během let 1939–1945. Čtvrtina až téměř polovina respondentů (25–44 %) si myslí, že by mohla zemřít většina světové populace.
Vysoký podíl lidí (od 66 % v Itálii po 89 % v Británii) je přesvědčen, že by se jejich země do války zapojila. Přesto si jen menšina (16 % v Itálii až 44 % ve Francii) myslí, že by jejich armáda dokázala zemi účinně bránit. Naproti tomu 71 % Američanů vyjádřilo důvěru v americké ozbrojené síly.
Rusko je vnímáno jako nejpravděpodobnější příčina nového globálního konfliktu – tento názor sdílí 72–82 % obyvatel západní Evropy a 69 % Američanů. Další hrozbou je podle respondentů islámský terorismus. Zajímavé ale je, že v některých evropských zemích – konkrétně ve Španělsku (58 %), Německu (55 %) a Francii (53 %) – je i napětí se Spojenými státy vnímáno jako významné riziko pro mír v Evropě.
Průzkum také odhalil, že většina lidí si uvědomuje důležitost výuky o druhé světové válce. Až 90 % respondentů v západní Evropě a USA souhlasí s tím, že události z této doby by měly být i nadále součástí školních osnov, přičemž 72–87 % je přesvědčeno, že jsou stále relevantní i pro současnost.
Znalosti o válce se přitom liší podle národnosti. Nejlépe informovaní se cítili Francouzi (72 %), Němci (70 %) a Britové (66 %), zatímco pouze 40 % Španělů – země, která se války přímo neúčastnila – uvedlo, že o ní vědí „hodně“ nebo „dost“. Podíl těch, kteří o válce hodně slyšeli ve škole, byl nejvyšší ve Francii (77 %), naopak nejnižší ve Španělsku (34 %).
Zajímavý je i pohled na to, kde by mohly zločiny podobné těm nacistickým znovu nastat. Mezi 31 % (Španělsko) a 52 % (USA) věří, že by k nim mohlo dojít dokonce v jejich vlastní zemi. Ještě více lidí (44–60 %) se domnívá, že by se něco podobného mohlo stát v jiné západoevropské zemi či přímo ve Spojených státech – tento názor sdílí i více než polovina Američanů.
Na otázku, kdo nejvíce přispěl k porážce nacistického Německa, nejčastěji zaznívaly odpovědi USA (40–52 %), následované Sovětským svazem (17–28 %). Britové se v tomto ohledu odlišovali – 41 % z nich považuje za hlavního vítěze Velkou Británii, ale stejný názor sdílí jen 5–11 % respondentů z jiných zemí.
Téměř polovina Němců (46 %) věří, že se jejich země od roku 1945 s vlastní nacistickou minulostí vyrovnala dobře. Tento názor sdílí i 49 % Američanů a 58 % Britů, zatímco ve Francii (34 %) a Itálii (30 %) je důvěra v sebereflexi podstatně nižší. Paradoxně však 47 % Němců zároveň míní, že je Německo „příliš svázáno svou minulostí“ a kvůli tomu není dostatečně razantní v řešení současných problémů.
Z hlediska udržení míru od konce války většina respondentů (52–66 %) připisuje zásluhy NATO. Významnou roli přisuzují také OSN (44–60 %) a Evropské unii (45–56 %), která byla po válce mimo jiné založena právě za účelem zajištění míru v Evropě.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.
Více než šest let po smrti Karla Gotta se stále mohou dít velké věci. Jedna taková se stala v Plzni, odkud nejslavnější český zpěvák pocházel. Místní politik přislíbil, že po Gottovi pojmenuje jedno z prostranství v západočeském městě. Teď se to opravdu povedlo.
