Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
V pěti evropských zemích – Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku – se mezi 41 % a 55 % respondentů domnívá, že globální konflikt je „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobný. Stejný názor zastává také 45 % dotázaných Američanů.
Drtivá většina účastníků průzkumu (68–76 %) očekává, že v případné nové válce budou použity jaderné zbraně, a 57–73 % věří, že ztráty na životech by byly ještě větší než během let 1939–1945. Čtvrtina až téměř polovina respondentů (25–44 %) si myslí, že by mohla zemřít většina světové populace.
Vysoký podíl lidí (od 66 % v Itálii po 89 % v Británii) je přesvědčen, že by se jejich země do války zapojila. Přesto si jen menšina (16 % v Itálii až 44 % ve Francii) myslí, že by jejich armáda dokázala zemi účinně bránit. Naproti tomu 71 % Američanů vyjádřilo důvěru v americké ozbrojené síly.
Rusko je vnímáno jako nejpravděpodobnější příčina nového globálního konfliktu – tento názor sdílí 72–82 % obyvatel západní Evropy a 69 % Američanů. Další hrozbou je podle respondentů islámský terorismus. Zajímavé ale je, že v některých evropských zemích – konkrétně ve Španělsku (58 %), Německu (55 %) a Francii (53 %) – je i napětí se Spojenými státy vnímáno jako významné riziko pro mír v Evropě.
Průzkum také odhalil, že většina lidí si uvědomuje důležitost výuky o druhé světové válce. Až 90 % respondentů v západní Evropě a USA souhlasí s tím, že události z této doby by měly být i nadále součástí školních osnov, přičemž 72–87 % je přesvědčeno, že jsou stále relevantní i pro současnost.
Znalosti o válce se přitom liší podle národnosti. Nejlépe informovaní se cítili Francouzi (72 %), Němci (70 %) a Britové (66 %), zatímco pouze 40 % Španělů – země, která se války přímo neúčastnila – uvedlo, že o ní vědí „hodně“ nebo „dost“. Podíl těch, kteří o válce hodně slyšeli ve škole, byl nejvyšší ve Francii (77 %), naopak nejnižší ve Španělsku (34 %).
Zajímavý je i pohled na to, kde by mohly zločiny podobné těm nacistickým znovu nastat. Mezi 31 % (Španělsko) a 52 % (USA) věří, že by k nim mohlo dojít dokonce v jejich vlastní zemi. Ještě více lidí (44–60 %) se domnívá, že by se něco podobného mohlo stát v jiné západoevropské zemi či přímo ve Spojených státech – tento názor sdílí i více než polovina Američanů.
Na otázku, kdo nejvíce přispěl k porážce nacistického Německa, nejčastěji zaznívaly odpovědi USA (40–52 %), následované Sovětským svazem (17–28 %). Britové se v tomto ohledu odlišovali – 41 % z nich považuje za hlavního vítěze Velkou Británii, ale stejný názor sdílí jen 5–11 % respondentů z jiných zemí.
Téměř polovina Němců (46 %) věří, že se jejich země od roku 1945 s vlastní nacistickou minulostí vyrovnala dobře. Tento názor sdílí i 49 % Američanů a 58 % Britů, zatímco ve Francii (34 %) a Itálii (30 %) je důvěra v sebereflexi podstatně nižší. Paradoxně však 47 % Němců zároveň míní, že je Německo „příliš svázáno svou minulostí“ a kvůli tomu není dostatečně razantní v řešení současných problémů.
Z hlediska udržení míru od konce války většina respondentů (52–66 %) připisuje zásluhy NATO. Významnou roli přisuzují také OSN (44–60 %) a Evropské unii (45–56 %), která byla po válce mimo jiné založena právě za účelem zajištění míru v Evropě.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
