Podle nového průzkumu veřejného mínění YouGov, zveřejněného před 80. výročím konce druhé světové války v Evropě, značná část obyvatel Spojených států a západní Evropy věří, že v příštích pěti až deseti letech může dojít k vypuknutí třetí světové války. Za nejpravděpodobnější příčinu označují narůstající napětí s Ruskem.
V pěti evropských zemích – Británii, Francii, Německu, Itálii a Španělsku – se mezi 41 % a 55 % respondentů domnívá, že globální konflikt je „velmi“ nebo „dost“ pravděpodobný. Stejný názor zastává také 45 % dotázaných Američanů.
Drtivá většina účastníků průzkumu (68–76 %) očekává, že v případné nové válce budou použity jaderné zbraně, a 57–73 % věří, že ztráty na životech by byly ještě větší než během let 1939–1945. Čtvrtina až téměř polovina respondentů (25–44 %) si myslí, že by mohla zemřít většina světové populace.
Vysoký podíl lidí (od 66 % v Itálii po 89 % v Británii) je přesvědčen, že by se jejich země do války zapojila. Přesto si jen menšina (16 % v Itálii až 44 % ve Francii) myslí, že by jejich armáda dokázala zemi účinně bránit. Naproti tomu 71 % Američanů vyjádřilo důvěru v americké ozbrojené síly.
Rusko je vnímáno jako nejpravděpodobnější příčina nového globálního konfliktu – tento názor sdílí 72–82 % obyvatel západní Evropy a 69 % Američanů. Další hrozbou je podle respondentů islámský terorismus. Zajímavé ale je, že v některých evropských zemích – konkrétně ve Španělsku (58 %), Německu (55 %) a Francii (53 %) – je i napětí se Spojenými státy vnímáno jako významné riziko pro mír v Evropě.
Průzkum také odhalil, že většina lidí si uvědomuje důležitost výuky o druhé světové válce. Až 90 % respondentů v západní Evropě a USA souhlasí s tím, že události z této doby by měly být i nadále součástí školních osnov, přičemž 72–87 % je přesvědčeno, že jsou stále relevantní i pro současnost.
Znalosti o válce se přitom liší podle národnosti. Nejlépe informovaní se cítili Francouzi (72 %), Němci (70 %) a Britové (66 %), zatímco pouze 40 % Španělů – země, která se války přímo neúčastnila – uvedlo, že o ní vědí „hodně“ nebo „dost“. Podíl těch, kteří o válce hodně slyšeli ve škole, byl nejvyšší ve Francii (77 %), naopak nejnižší ve Španělsku (34 %).
Zajímavý je i pohled na to, kde by mohly zločiny podobné těm nacistickým znovu nastat. Mezi 31 % (Španělsko) a 52 % (USA) věří, že by k nim mohlo dojít dokonce v jejich vlastní zemi. Ještě více lidí (44–60 %) se domnívá, že by se něco podobného mohlo stát v jiné západoevropské zemi či přímo ve Spojených státech – tento názor sdílí i více než polovina Američanů.
Na otázku, kdo nejvíce přispěl k porážce nacistického Německa, nejčastěji zaznívaly odpovědi USA (40–52 %), následované Sovětským svazem (17–28 %). Britové se v tomto ohledu odlišovali – 41 % z nich považuje za hlavního vítěze Velkou Británii, ale stejný názor sdílí jen 5–11 % respondentů z jiných zemí.
Téměř polovina Němců (46 %) věří, že se jejich země od roku 1945 s vlastní nacistickou minulostí vyrovnala dobře. Tento názor sdílí i 49 % Američanů a 58 % Britů, zatímco ve Francii (34 %) a Itálii (30 %) je důvěra v sebereflexi podstatně nižší. Paradoxně však 47 % Němců zároveň míní, že je Německo „příliš svázáno svou minulostí“ a kvůli tomu není dostatečně razantní v řešení současných problémů.
Z hlediska udržení míru od konce války většina respondentů (52–66 %) připisuje zásluhy NATO. Významnou roli přisuzují také OSN (44–60 %) a Evropské unii (45–56 %), která byla po válce mimo jiné založena právě za účelem zajištění míru v Evropě.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.
Bývalý starosta Pavel Novotný se bude opět podílet na vedení pražské městské části Řeporyje. Místní občanští demokraté se dohodli na spolupráci se zdejšími buňkami TOP 09 a ANO. Novotný už ale nebude nejvyšším představitelem obce, starostkou bude jeho sestra.
Přelom října a listopadu přináší kouzelný čas ztišení, kdy se podzimní příroda noří do melancholické atmosféry a otevírá prostor pro hlubší niternou revizi. Nadcházející víkend bude ideální příležitostí k zastavení se, načerpání nových sil před zimním obdobím a vymezení času pro sebe i své blízké. Podívejte se, co hvězdy připravily pro jednotlivá znamení zvěrokruhu.
Česká diplomacie dnes potvrdila velmi smutnou zprávu. Nejméně jeden český občan přišel o život při mimořádně tragické vlakové nehodě ve Španělsku, kde se srazily dvě soupravy na vysokorychlostní trati.
Světový hokej je v šoku z rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS). Ruští hokejisté dostanou možnost vrátit se na vrcholné reprezentační akce. Obavy o bezpečnost účastníků turnajů v případě účasti ruských týmů byly označeny za neopodstatněné. Jak reagovalo Česko?
Česko má za sebou připomínku 28. října, ale v listopadu se bude slavit výročí sametové revoluce. Hojně navštěvovaná akce na Národní třídě se letos nedočkala dotace od ministerstva kultury vedeného Oto Klempířem (Motoristé). Pořadatelé ale smutnit nemusí, protože obdrželi spoustu peněz od občanů.
Hned několik zástupců české kinematografie se ve středu dočkalo vyznamenání z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Jednou z oceněných osobností byl i režisér Jan Hřebejk. K medaili pro úspěšného filmaře se rozhodl vyjádřit jeden z poslanců.
Převzetí českých a slovenských prodejen Tesco nizozemskou skupinou Ahold Delhaize, která provozuje síť Albert, představuje jednu z nejvýznamnějších změn na tuzemském maloobchodním trhu za poslední desetiletí. Hodnota transakce včetně převzatých závazků činí přibližně 41,4 miliardy korun. Pro české domácnosti je však nejdůležitější otázka, zda jeho uskutečnění nepovede k dražším potravinám.
