Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Macinka ve zprávách varuje, že v případě neústupnosti Hradu začne o celé situaci informovat klíčové zahraniční partnery a média. Zdůrazňuje přitom, že jeho postoj sdílí premiér i předseda SPD Tomio Okamura, a naznačuje, že bez souhlasu prezidenta hodlá zablokovat jakoukoli další spolupráci. Celá komunikace nese znaky osobní konfrontace, kdy ministr napadá prezidentův úsudek a obviňuje ho z neschopnosti vymanit se z vojenského způsobu uvažování, přičemž slibuje „brutální boj bez skrupulí“.
Zatímco ministr mluví o své ochotě jít do krajnosti, Petr Kolář reagoval velmi věcně a s odstupem. Vyjádřil přesvědčení, že prezident pod takovým nátlakem svůj postoj nezmění, a vyzdvihl jeho zkušenosti s řešením krizových situací. Když se výhrůžky ze strany ministra dále stupňovaly, Kolář debatu ukončil s tím, že na podobný styl komunikace již nebude reagovat a nechává další kroky čistě na Macinkově uvážení.
Mimořádně citlivou součástí sporu je osud vojenské pomoci Ukrajině, konkrétně dodávka bitevníků L-159. Petr Macinka ve zprávách otevřeně tvrdí, že tyto stroje nebudou dodány výhradně kvůli neuváženým mediálním výrokům prezidenta Pavla. Tvrdí, že ačkoliv mohl původně zajistit politickou podporu SPD pro tento krok, nyní to již není možné a hodlá tuto informaci šířit mezi spojenci v Bruselu jako důkaz prezidentova selhání.
Reakce Petra Pavla na sebe nenechala dlouho čekat; před odletem na plánovanou cestu svolal tiskovou konferenci, kde jednání ministra zahraničí veřejně odsoudil. Označil Macinkovy zprávy za jednoznačný pokus o vydírání, který je v demokratickém státě zcela nepřípustný. Prezident zdůraznil, že pokud by za tímto nátlakem skutečně stál premiér, znamenalo by to, že se zásadní bezpečnostní zájmy státu staly rukojmím osobních sporů a nevraživosti.
Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že Andrej Babiš o těchto krocích neví a jde pouze o svévolnou akci strany Motoristé sobě. Podle prezidenta tato strana upřednostňuje vlastní ambice a snahu protlačit kontroverzní postavu do vlády před zájmy republiky a jejích občanů. Pavel varoval, že takové chování vážně podkopává mezinárodní prestiž České republiky a důvěryhodnost jejích volených zástupců.
Závěrem prezident deklaroval, že žádnému zastrašování neustoupí a při svém rozhodování se nenechá ovlivnit ničím jiným než ústavou a státními zájmy. Aby ochránil integritu svého úřadu, podal podnět bezpečnostním složkám. Zároveň pověřil právníky, aby analyzovali, zda zaslané zprávy nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu vydírání, a trvá na tom, aby veřejnost viděla, jakým způsobem někteří politici vykonávají svou moc.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.