Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Macinka ve zprávách varuje, že v případě neústupnosti Hradu začne o celé situaci informovat klíčové zahraniční partnery a média. Zdůrazňuje přitom, že jeho postoj sdílí premiér i předseda SPD Tomio Okamura, a naznačuje, že bez souhlasu prezidenta hodlá zablokovat jakoukoli další spolupráci. Celá komunikace nese znaky osobní konfrontace, kdy ministr napadá prezidentův úsudek a obviňuje ho z neschopnosti vymanit se z vojenského způsobu uvažování, přičemž slibuje „brutální boj bez skrupulí“.
Zatímco ministr mluví o své ochotě jít do krajnosti, Petr Kolář reagoval velmi věcně a s odstupem. Vyjádřil přesvědčení, že prezident pod takovým nátlakem svůj postoj nezmění, a vyzdvihl jeho zkušenosti s řešením krizových situací. Když se výhrůžky ze strany ministra dále stupňovaly, Kolář debatu ukončil s tím, že na podobný styl komunikace již nebude reagovat a nechává další kroky čistě na Macinkově uvážení.
Mimořádně citlivou součástí sporu je osud vojenské pomoci Ukrajině, konkrétně dodávka bitevníků L-159. Petr Macinka ve zprávách otevřeně tvrdí, že tyto stroje nebudou dodány výhradně kvůli neuváženým mediálním výrokům prezidenta Pavla. Tvrdí, že ačkoliv mohl původně zajistit politickou podporu SPD pro tento krok, nyní to již není možné a hodlá tuto informaci šířit mezi spojenci v Bruselu jako důkaz prezidentova selhání.
Reakce Petra Pavla na sebe nenechala dlouho čekat; před odletem na plánovanou cestu svolal tiskovou konferenci, kde jednání ministra zahraničí veřejně odsoudil. Označil Macinkovy zprávy za jednoznačný pokus o vydírání, který je v demokratickém státě zcela nepřípustný. Prezident zdůraznil, že pokud by za tímto nátlakem skutečně stál premiér, znamenalo by to, že se zásadní bezpečnostní zájmy státu staly rukojmím osobních sporů a nevraživosti.
Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že Andrej Babiš o těchto krocích neví a jde pouze o svévolnou akci strany Motoristé sobě. Podle prezidenta tato strana upřednostňuje vlastní ambice a snahu protlačit kontroverzní postavu do vlády před zájmy republiky a jejích občanů. Pavel varoval, že takové chování vážně podkopává mezinárodní prestiž České republiky a důvěryhodnost jejích volených zástupců.
Závěrem prezident deklaroval, že žádnému zastrašování neustoupí a při svém rozhodování se nenechá ovlivnit ničím jiným než ústavou a státními zájmy. Aby ochránil integritu svého úřadu, podal podnět bezpečnostním složkám. Zároveň pověřil právníky, aby analyzovali, zda zaslané zprávy nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu vydírání, a trvá na tom, aby veřejnost viděla, jakým způsobem někteří politici vykonávají svou moc.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.