Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Macinka ve zprávách varuje, že v případě neústupnosti Hradu začne o celé situaci informovat klíčové zahraniční partnery a média. Zdůrazňuje přitom, že jeho postoj sdílí premiér i předseda SPD Tomio Okamura, a naznačuje, že bez souhlasu prezidenta hodlá zablokovat jakoukoli další spolupráci. Celá komunikace nese znaky osobní konfrontace, kdy ministr napadá prezidentův úsudek a obviňuje ho z neschopnosti vymanit se z vojenského způsobu uvažování, přičemž slibuje „brutální boj bez skrupulí“.
Zatímco ministr mluví o své ochotě jít do krajnosti, Petr Kolář reagoval velmi věcně a s odstupem. Vyjádřil přesvědčení, že prezident pod takovým nátlakem svůj postoj nezmění, a vyzdvihl jeho zkušenosti s řešením krizových situací. Když se výhrůžky ze strany ministra dále stupňovaly, Kolář debatu ukončil s tím, že na podobný styl komunikace již nebude reagovat a nechává další kroky čistě na Macinkově uvážení.
Mimořádně citlivou součástí sporu je osud vojenské pomoci Ukrajině, konkrétně dodávka bitevníků L-159. Petr Macinka ve zprávách otevřeně tvrdí, že tyto stroje nebudou dodány výhradně kvůli neuváženým mediálním výrokům prezidenta Pavla. Tvrdí, že ačkoliv mohl původně zajistit politickou podporu SPD pro tento krok, nyní to již není možné a hodlá tuto informaci šířit mezi spojenci v Bruselu jako důkaz prezidentova selhání.
Reakce Petra Pavla na sebe nenechala dlouho čekat; před odletem na plánovanou cestu svolal tiskovou konferenci, kde jednání ministra zahraničí veřejně odsoudil. Označil Macinkovy zprávy za jednoznačný pokus o vydírání, který je v demokratickém státě zcela nepřípustný. Prezident zdůraznil, že pokud by za tímto nátlakem skutečně stál premiér, znamenalo by to, že se zásadní bezpečnostní zájmy státu staly rukojmím osobních sporů a nevraživosti.
Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že Andrej Babiš o těchto krocích neví a jde pouze o svévolnou akci strany Motoristé sobě. Podle prezidenta tato strana upřednostňuje vlastní ambice a snahu protlačit kontroverzní postavu do vlády před zájmy republiky a jejích občanů. Pavel varoval, že takové chování vážně podkopává mezinárodní prestiž České republiky a důvěryhodnost jejích volených zástupců.
Závěrem prezident deklaroval, že žádnému zastrašování neustoupí a při svém rozhodování se nenechá ovlivnit ničím jiným než ústavou a státními zájmy. Aby ochránil integritu svého úřadu, podal podnět bezpečnostním složkám. Zároveň pověřil právníky, aby analyzovali, zda zaslané zprávy nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu vydírání, a trvá na tom, aby veřejnost viděla, jakým způsobem někteří politici vykonávají svou moc.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.