Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Macinka ve zprávách varuje, že v případě neústupnosti Hradu začne o celé situaci informovat klíčové zahraniční partnery a média. Zdůrazňuje přitom, že jeho postoj sdílí premiér i předseda SPD Tomio Okamura, a naznačuje, že bez souhlasu prezidenta hodlá zablokovat jakoukoli další spolupráci. Celá komunikace nese znaky osobní konfrontace, kdy ministr napadá prezidentův úsudek a obviňuje ho z neschopnosti vymanit se z vojenského způsobu uvažování, přičemž slibuje „brutální boj bez skrupulí“.
Zatímco ministr mluví o své ochotě jít do krajnosti, Petr Kolář reagoval velmi věcně a s odstupem. Vyjádřil přesvědčení, že prezident pod takovým nátlakem svůj postoj nezmění, a vyzdvihl jeho zkušenosti s řešením krizových situací. Když se výhrůžky ze strany ministra dále stupňovaly, Kolář debatu ukončil s tím, že na podobný styl komunikace již nebude reagovat a nechává další kroky čistě na Macinkově uvážení.
Mimořádně citlivou součástí sporu je osud vojenské pomoci Ukrajině, konkrétně dodávka bitevníků L-159. Petr Macinka ve zprávách otevřeně tvrdí, že tyto stroje nebudou dodány výhradně kvůli neuváženým mediálním výrokům prezidenta Pavla. Tvrdí, že ačkoliv mohl původně zajistit politickou podporu SPD pro tento krok, nyní to již není možné a hodlá tuto informaci šířit mezi spojenci v Bruselu jako důkaz prezidentova selhání.
Reakce Petra Pavla na sebe nenechala dlouho čekat; před odletem na plánovanou cestu svolal tiskovou konferenci, kde jednání ministra zahraničí veřejně odsoudil. Označil Macinkovy zprávy za jednoznačný pokus o vydírání, který je v demokratickém státě zcela nepřípustný. Prezident zdůraznil, že pokud by za tímto nátlakem skutečně stál premiér, znamenalo by to, že se zásadní bezpečnostní zájmy státu staly rukojmím osobních sporů a nevraživosti.
Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že Andrej Babiš o těchto krocích neví a jde pouze o svévolnou akci strany Motoristé sobě. Podle prezidenta tato strana upřednostňuje vlastní ambice a snahu protlačit kontroverzní postavu do vlády před zájmy republiky a jejích občanů. Pavel varoval, že takové chování vážně podkopává mezinárodní prestiž České republiky a důvěryhodnost jejích volených zástupců.
Závěrem prezident deklaroval, že žádnému zastrašování neustoupí a při svém rozhodování se nenechá ovlivnit ničím jiným než ústavou a státními zájmy. Aby ochránil integritu svého úřadu, podal podnět bezpečnostním složkám. Zároveň pověřil právníky, aby analyzovali, zda zaslané zprávy nenaplňují skutkovou podstatu trestného činu vydírání, a trvá na tom, aby veřejnost viděla, jakým způsobem někteří politici vykonávají svou moc.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.