Londýnské letiště Heathrow, jeden z nejrušnějších leteckých uzlů na světě, bylo v pátek zcela uzavřeno kvůli rozsáhlému výpadku proudu způsobenému požárem v blízké elektrické rozvodně. Ačkoli hasiči oheň již částečně dostali pod kontrolu, letiště zůstává ochromeno, protože jeho záložní napájecí systém byl rovněž zasažen, píše CNN.
Podle odhadů letecké analytické společnosti bude uzavření Heathrow ovlivňovat více než 1 300 letů a může se dotknout až 145 000 cestujících. Letiště varovalo, že narušení letového provozu bude trvat několik dní. Kromě leteckých spojení byly ovlivněny i železniční spoje v okolí Heathrow, což komplikuje dopravu po celém regionu.
Přesná příčina požáru zůstává nejasná, ale britský ministr energetiky Ed Miliband uvedl, že zatím nic nenasvědčuje úmyslnému zapálení. „V tuto chvíli se soustředíme na obnovu dodávek elektřiny. Neexistují žádné indicie, že by se jednalo o úmyslný čin, spíše o katastrofální nehodu,“ sdělil Miliband v rozhovoru pro stanici LBC Radio.
Vzhledem k uzavření Heathrow musely být desítky letů odkloněny na jiná letiště. Nejvíce postižených letů zamířilo do Manchesteru, kam bylo přesměrováno pět letadel, ale další přistávaly také v Madridu, Paříži nebo Shannonu v Irsku.
Podle mluvčího manchesterského letiště Michaela Murphyho-Pylea šlo především o letadla, která již byla ve vzduchu. „Počet těchto letů se postupně snižuje a neočekáváme další přesměrování,“ uvedl.
Podle nejnovějších informací Londýnského hasičského sboru není požár elektrické rozvodny zcela uhašen. „Přibližně 10 % požáru stále hoří,“ uvedl zástupce velitele hasičů Jonathan Smith. Dodal, že hořel transformátor obsahující 25 000 litrů chladicího oleje, což představovalo vážné riziko kvůli vysokému napětí a hořlavým látkám.
Hasiči aplikovali speciální pěnový povlak, který pomáhá snižovat teplotu a postupně dostávat plameny pod kontrolu. Podle Smithe může požár tohoto typu hořet dlouhou dobu, protože se musí postupně ochlazovat, což je zdlouhavý proces.
„Spolupracujeme s národní energetickou sítí a společností SSE, abychom co nejrychleji obnovili dodávky elektřiny,“ dodal Smith.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.