Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Západní experti se shodují, že jde pouze o další ubohý pokus „vystrašit“ Západ. Podle bezpečnostního a zpravodajského experta Philipa Ingrama MBE by Rusko mohlo střelu, která má údajně dolet 12 500 mil, použít pouze s jadernou hlavicí, a nikoli s konvenční. V opačném případě by střela s jaderným pohonem vytvořila při dopadu radiologickou špinavou bombu a kontaminovala by oblast jen kvůli tomu, že byl použit jaderný pohon. Ruské mezikontinentální balistické střely by navíc stejný úkol splnily mnohem lépe.
Od roku 2016 probíhalo testování střely, které provázela řada neúspěchů. Při jedné z havárií dokonce zemřelo pět vědců a došlo k úniku radiace na ruském území. Pravděpodobnost, že by Putin brzy shodil jadernou zbraň na Ukrajinu, je prakticky nulová, takže se neočekává, že by tato střela byla v akci k vidění. Pokud by se ji však rozhodl odpálit, byla by snadno sledovatelná díky výrazné jaderné stopě, kterou by za sebou zanechávala.
Ingram vysvětlil, že pro vytvoření dostatečně malého jaderného motoru, který se vejde do střely, není možné zajistit řádné stínění reaktoru proti radiaci. Podle něj bude ze střely téměř jistě vycházet velká jaderná stopa. Mohla by být proto sledována z vesmíru nebo letouny na detekci jaderného záření. Jakékoli snahy o utajení nízkým letem by byly ztraceny, protože by byla stopa viditelná. Navíc by zbyl dostatek času k vyslání letounů k jejímu sestřelení.
Thomas Countryman, bývalý vysoký představitel ministerstva zahraničí USA, označil střelu Burevestnik (v kódu NATO Skyfall) za „jedinečně hloupý zbraňový systém“ a „létající Černobyl“, který představuje větší hrozbu pro Rusko než pro ostatní země.
Stejně jako v mnoha dalších Putinových prohlášeních, i v případě oznámení této střely se jedná spíše o silná slova bez reálného obsahu. Ingram zdůraznil, že jde primárně o propagandistické sdělení. „Putin má ve zvyku produkovat fantastické zbraňové systémy, u kterých tvrdí, že dokáží to či ono, ale jde jen o strašení lidí,“ uvedl. Pro lidi bez znalosti zbrojních systémů zní jaderně poháněná střela s globálním doletem děsivě. Odborníci na zbraně však vědí, že ruské mezikontinentální a středně doletové balistické střely dokážou stejnou práci udělat mnohem efektivněji a rychleji.
John Erath, ředitel pro politiku Centra pro kontrolu zbrojení a nešíření, souhlasí. Podle něj je nedávné oznámení spíše propagandistickým trikem k vyvolání obav na Západě z možné jaderné eskalace. Většina expertů se domnívá, že Západ nebude vyvíjet podobný systém a reakcí nejvyšších vojenských velitelů bude pravděpodobně jen smích, protože Burevestnik není seriózní zbraňový systém.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.