Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Západní experti se shodují, že jde pouze o další ubohý pokus „vystrašit“ Západ. Podle bezpečnostního a zpravodajského experta Philipa Ingrama MBE by Rusko mohlo střelu, která má údajně dolet 12 500 mil, použít pouze s jadernou hlavicí, a nikoli s konvenční. V opačném případě by střela s jaderným pohonem vytvořila při dopadu radiologickou špinavou bombu a kontaminovala by oblast jen kvůli tomu, že byl použit jaderný pohon. Ruské mezikontinentální balistické střely by navíc stejný úkol splnily mnohem lépe.
Od roku 2016 probíhalo testování střely, které provázela řada neúspěchů. Při jedné z havárií dokonce zemřelo pět vědců a došlo k úniku radiace na ruském území. Pravděpodobnost, že by Putin brzy shodil jadernou zbraň na Ukrajinu, je prakticky nulová, takže se neočekává, že by tato střela byla v akci k vidění. Pokud by se ji však rozhodl odpálit, byla by snadno sledovatelná díky výrazné jaderné stopě, kterou by za sebou zanechávala.
Ingram vysvětlil, že pro vytvoření dostatečně malého jaderného motoru, který se vejde do střely, není možné zajistit řádné stínění reaktoru proti radiaci. Podle něj bude ze střely téměř jistě vycházet velká jaderná stopa. Mohla by být proto sledována z vesmíru nebo letouny na detekci jaderného záření. Jakékoli snahy o utajení nízkým letem by byly ztraceny, protože by byla stopa viditelná. Navíc by zbyl dostatek času k vyslání letounů k jejímu sestřelení.
Thomas Countryman, bývalý vysoký představitel ministerstva zahraničí USA, označil střelu Burevestnik (v kódu NATO Skyfall) za „jedinečně hloupý zbraňový systém“ a „létající Černobyl“, který představuje větší hrozbu pro Rusko než pro ostatní země.
Stejně jako v mnoha dalších Putinových prohlášeních, i v případě oznámení této střely se jedná spíše o silná slova bez reálného obsahu. Ingram zdůraznil, že jde primárně o propagandistické sdělení. „Putin má ve zvyku produkovat fantastické zbraňové systémy, u kterých tvrdí, že dokáží to či ono, ale jde jen o strašení lidí,“ uvedl. Pro lidi bez znalosti zbrojních systémů zní jaderně poháněná střela s globálním doletem děsivě. Odborníci na zbraně však vědí, že ruské mezikontinentální a středně doletové balistické střely dokážou stejnou práci udělat mnohem efektivněji a rychleji.
John Erath, ředitel pro politiku Centra pro kontrolu zbrojení a nešíření, souhlasí. Podle něj je nedávné oznámení spíše propagandistickým trikem k vyvolání obav na Západě z možné jaderné eskalace. Většina expertů se domnívá, že Západ nebude vyvíjet podobný systém a reakcí nejvyšších vojenských velitelů bude pravděpodobně jen smích, protože Burevestnik není seriózní zbraňový systém.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.