Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Západní experti se shodují, že jde pouze o další ubohý pokus „vystrašit“ Západ. Podle bezpečnostního a zpravodajského experta Philipa Ingrama MBE by Rusko mohlo střelu, která má údajně dolet 12 500 mil, použít pouze s jadernou hlavicí, a nikoli s konvenční. V opačném případě by střela s jaderným pohonem vytvořila při dopadu radiologickou špinavou bombu a kontaminovala by oblast jen kvůli tomu, že byl použit jaderný pohon. Ruské mezikontinentální balistické střely by navíc stejný úkol splnily mnohem lépe.
Od roku 2016 probíhalo testování střely, které provázela řada neúspěchů. Při jedné z havárií dokonce zemřelo pět vědců a došlo k úniku radiace na ruském území. Pravděpodobnost, že by Putin brzy shodil jadernou zbraň na Ukrajinu, je prakticky nulová, takže se neočekává, že by tato střela byla v akci k vidění. Pokud by se ji však rozhodl odpálit, byla by snadno sledovatelná díky výrazné jaderné stopě, kterou by za sebou zanechávala.
Ingram vysvětlil, že pro vytvoření dostatečně malého jaderného motoru, který se vejde do střely, není možné zajistit řádné stínění reaktoru proti radiaci. Podle něj bude ze střely téměř jistě vycházet velká jaderná stopa. Mohla by být proto sledována z vesmíru nebo letouny na detekci jaderného záření. Jakékoli snahy o utajení nízkým letem by byly ztraceny, protože by byla stopa viditelná. Navíc by zbyl dostatek času k vyslání letounů k jejímu sestřelení.
Thomas Countryman, bývalý vysoký představitel ministerstva zahraničí USA, označil střelu Burevestnik (v kódu NATO Skyfall) za „jedinečně hloupý zbraňový systém“ a „létající Černobyl“, který představuje větší hrozbu pro Rusko než pro ostatní země.
Stejně jako v mnoha dalších Putinových prohlášeních, i v případě oznámení této střely se jedná spíše o silná slova bez reálného obsahu. Ingram zdůraznil, že jde primárně o propagandistické sdělení. „Putin má ve zvyku produkovat fantastické zbraňové systémy, u kterých tvrdí, že dokáží to či ono, ale jde jen o strašení lidí,“ uvedl. Pro lidi bez znalosti zbrojních systémů zní jaderně poháněná střela s globálním doletem děsivě. Odborníci na zbraně však vědí, že ruské mezikontinentální a středně doletové balistické střely dokážou stejnou práci udělat mnohem efektivněji a rychleji.
John Erath, ředitel pro politiku Centra pro kontrolu zbrojení a nešíření, souhlasí. Podle něj je nedávné oznámení spíše propagandistickým trikem k vyvolání obav na Západě z možné jaderné eskalace. Většina expertů se domnívá, že Západ nebude vyvíjet podobný systém a reakcí nejvyšších vojenských velitelů bude pravděpodobně jen smích, protože Burevestnik není seriózní zbraňový systém.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.
Celonárodní protesty v Íránu, které trvají již třetí týden, vyústily v krvavé represe, na které svět reaguje se zděšením i obavami z velkého vojenského konfliktu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa zvažuje „velmi tvrdé možnosti“ zásahu poté, co íránský režim podle všeho překročil pomyslnou červenou linii v zacházení s vlastními občany.