Po víkendu plném alkoholu nebo týdnu stráveném pojídáním fastfoodu mnohé z nás láká myšlenka „očistné diety“. Oblíbené jsou především různé „juice cleansy“, které slibují rychlé vyplavení toxinů z těla. Ale funguje to tak skutečně? Odpověď odborníků zní jasně: ne.
Podle doktorky Emily Leemingové, dietoložky z King’s College v Londýně, lidské tělo má vlastní přirozený očistný systém, který není třeba podporovat drastickými dietami. „Vaše tělo má vestavěný detoxikační systém, který odstraňuje potenciálně škodlivé látky a odpadní produkty,“ vysvětluje. „Speciální dieta není potřeba.“ Podle ní se slovo „toxiny“ stalo strašákem, ale ve skutečnosti jde o běžné molekuly, které si organismus umí sám zpracovat.
Zásadní roli v očistě těla hrají játra, která filtrují škodlivé látky z krve – například alkohol a jeho metabolity nebo přebytečné tuky. Ledviny pak vylučují odpad močí. Střevní mikrobiom napomáhá rozkladu některých sloučenin v potravě a zároveň váže potenciálně škodlivé molekuly tak, aby mohly být vyloučeny z těla.
Proč se tedy detoxikační diety těší takové oblibě, když naše tělo funguje samo? Podle Leemingové za tím může být až puritánský přístup: máme pocit, že po „hříšném“ období si musíme něco odříct. Ve skutečnosti ale tělo potřebuje energii a živiny, aby mohlo správně fungovat. Dietami mu je spíše odepíráme.
Například během juice cleanse nepřijímáme dostatek bílkovin, chybí nám pestrá a vyvážená strava, často pociťujeme hlad a hůře spíme. I když krátkodobě tato praxe nemusí být vyloženě škodlivá, podle Leemingové jde o „velké utrpení za mizivý nebo žádný efekt“.
Pokud tedy máte pocit, že vaše tělo potřebuje očistu, zapomeňte na hladovky a šťávové půsty. Dopřejte mu naopak kvalitní stravu. Klíčovou roli hraje například vláknina, kterou najdeme v luštěninách nebo celozrnných výrobcích – ta pomáhá vázat a odvádět odpadní látky z těla. Neméně důležité je dostatečné množství tekutin, které podporují činnost ledvin a celkový metabolismus.
V konečném důsledku platí jednoduché pravidlo: nejlepší detox je ten, který vaše tělo provádí každý den samo – pokud mu k tomu dáte potřebné živiny, hydrataci a klid. Místo krátkodobých řešení hledejte dlouhodobě udržitelný způsob života, který podpoří přirozenou očistu těla bez drastických diet a zbytečného sebezapření.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.