Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
MASH je nejpokročilejší stadium metabolického ztučnění jater (MASLD), dříve známého jako nealkoholické ztučnění jater (NAFLD). Postihuje lidi, kteří konzumují malé nebo žádné množství alkoholu, ale jejich játra obsahují více než 5 % tuku. Závažná forma nemoci pak způsobuje jizvení jaterní tkáně, známé jako fibróza, a může vést až k cirhóze, rakovině jater či selhání orgánu.
Podle autorů studie je problém mimořádně rozšířený u pacientů s cukrovkou 2. typu. Dvě třetiny z nich trpí MASLD a často se nemoc kombinuje s obezitou, kardiovaskulárními potížemi a nemocemi ledvin.
Výzkumný tým zjistil, že v USA má MASH přibližně 4 % dospělých, zatímco v Německu, Francii a Velké Británii je to kolem 3 %. Přesto však méně než 18 % těchto případů bylo skutečně diagnostikováno. Z toho vyplývá, že z asi 20 milionů nemocných lidí v těchto čtyřech zemích je téměř 17 milionů zcela bez diagnózy.
Vedoucí autor studie, profesor globálního zdraví Jeffrey Lazarus, působící v New Yorku a Barceloně, varuje před obrovskými dopady na veřejné zdraví i ekonomiku. „Nediagnostikovaný MASH stojí ekonomiky miliardy liber v důsledku ztráty produktivity a špatného zdravotního stavu. Pokud nedojde k rychlému zlepšení v oblasti diagnostiky, náklady na léčbu této nemoci se během dvaceti let ztrojnásobí,“ uvedl Lazarus.
Diagnostika nemoci se v minulosti opírala o invazivní jaterní biopsii. Dnes však existují přesnější a méně zatěžující metody, jako jsou krevní testy, ultrazvuk nebo magnetická rezonance. Výzkumníci proto doporučují pravidelný screening u osob s cukrovkou 2. typu, u obézních pacientů s dalšími rizikovými faktory nebo u lidí s dlouhodobě zvýšenými jaterními enzymy.
Profesor hepatologie Emmanouil Tsochatzis z londýnské nemocnice Royal Free označil situaci za kritickou. „Více než 15 milionů lidí v USA a Evropě má nejsmrtelnější formu jaterního onemocnění a ani o tom neví. Pokud se nezvýší diagnostika a přístup k léčbě, čeká nás katastrofa,“ řekl.
Studie rovněž podpořila výzvy ke zvažování využití moderních přípravků na hubnutí, jako jsou GLP-1 agonisté – konkrétně léky Wegovy nebo Mounjaro. Tyto léky napodobují hormony zodpovědné za pocit sytosti, zpomalují vyprazdňování žaludku a tím snižují příjem kalorií. Kromě ztráty hmotnosti se podle lékařů zlepšuje i funkce jater a snižuje se tvorba jizevnaté tkáně.
Spoluautor studie, hepatolog Paul Brennan z NHS Tayside, podotkl, že GLP-1 agonisté „představují možnost znovu nastavit náš metabolismus“ a mohou být mimořádně účinní při léčbě metabolických onemocnění, včetně MASH.
Michael Betel, prezident organizace Fatty Liver Alliance, zdůraznil, že lidé s diabetem 2. typu a obezitou by měli být rutinně vyšetřováni na onemocnění jater. „Příliš mnoho lidí se dozvídá o nemoci, až když je pozdě. Potřebujeme masivní rozšíření preventivních vyšetření, změnu životního stylu a u některých i nasazení léků na hubnutí.“
Další samostatná studie zveřejněná ve středu navíc ukázala, že lék na cukrovku dapagliflozin může rovněž snižovat hladinu tuku v játrech a zpomalit rozvoj fibrózy.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.