Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
MASH je nejpokročilejší stadium metabolického ztučnění jater (MASLD), dříve známého jako nealkoholické ztučnění jater (NAFLD). Postihuje lidi, kteří konzumují malé nebo žádné množství alkoholu, ale jejich játra obsahují více než 5 % tuku. Závažná forma nemoci pak způsobuje jizvení jaterní tkáně, známé jako fibróza, a může vést až k cirhóze, rakovině jater či selhání orgánu.
Podle autorů studie je problém mimořádně rozšířený u pacientů s cukrovkou 2. typu. Dvě třetiny z nich trpí MASLD a často se nemoc kombinuje s obezitou, kardiovaskulárními potížemi a nemocemi ledvin.
Výzkumný tým zjistil, že v USA má MASH přibližně 4 % dospělých, zatímco v Německu, Francii a Velké Británii je to kolem 3 %. Přesto však méně než 18 % těchto případů bylo skutečně diagnostikováno. Z toho vyplývá, že z asi 20 milionů nemocných lidí v těchto čtyřech zemích je téměř 17 milionů zcela bez diagnózy.
Vedoucí autor studie, profesor globálního zdraví Jeffrey Lazarus, působící v New Yorku a Barceloně, varuje před obrovskými dopady na veřejné zdraví i ekonomiku. „Nediagnostikovaný MASH stojí ekonomiky miliardy liber v důsledku ztráty produktivity a špatného zdravotního stavu. Pokud nedojde k rychlému zlepšení v oblasti diagnostiky, náklady na léčbu této nemoci se během dvaceti let ztrojnásobí,“ uvedl Lazarus.
Diagnostika nemoci se v minulosti opírala o invazivní jaterní biopsii. Dnes však existují přesnější a méně zatěžující metody, jako jsou krevní testy, ultrazvuk nebo magnetická rezonance. Výzkumníci proto doporučují pravidelný screening u osob s cukrovkou 2. typu, u obézních pacientů s dalšími rizikovými faktory nebo u lidí s dlouhodobě zvýšenými jaterními enzymy.
Profesor hepatologie Emmanouil Tsochatzis z londýnské nemocnice Royal Free označil situaci za kritickou. „Více než 15 milionů lidí v USA a Evropě má nejsmrtelnější formu jaterního onemocnění a ani o tom neví. Pokud se nezvýší diagnostika a přístup k léčbě, čeká nás katastrofa,“ řekl.
Studie rovněž podpořila výzvy ke zvažování využití moderních přípravků na hubnutí, jako jsou GLP-1 agonisté – konkrétně léky Wegovy nebo Mounjaro. Tyto léky napodobují hormony zodpovědné za pocit sytosti, zpomalují vyprazdňování žaludku a tím snižují příjem kalorií. Kromě ztráty hmotnosti se podle lékařů zlepšuje i funkce jater a snižuje se tvorba jizevnaté tkáně.
Spoluautor studie, hepatolog Paul Brennan z NHS Tayside, podotkl, že GLP-1 agonisté „představují možnost znovu nastavit náš metabolismus“ a mohou být mimořádně účinní při léčbě metabolických onemocnění, včetně MASH.
Michael Betel, prezident organizace Fatty Liver Alliance, zdůraznil, že lidé s diabetem 2. typu a obezitou by měli být rutinně vyšetřováni na onemocnění jater. „Příliš mnoho lidí se dozvídá o nemoci, až když je pozdě. Potřebujeme masivní rozšíření preventivních vyšetření, změnu životního stylu a u některých i nasazení léků na hubnutí.“
Další samostatná studie zveřejněná ve středu navíc ukázala, že lék na cukrovku dapagliflozin může rovněž snižovat hladinu tuku v játrech a zpomalit rozvoj fibrózy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.