Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Ericovi se nakonec podařilo uprchnout v lednu, kdy thajská armáda začala ostřelovat pohraniční oblasti, ale jeho svoboda je hořká. Patří k tisícům cizinců, kteří se v posledních týdnech ocitli na kambodžských ulicích bez peněz, bez pasů a bez možnosti návratu domů. Tato situace nastala poté, co kambodžské úřady zahájily dosud nejrozsáhlejší zátah proti tzv. „továrnám na podvody“, které v jihovýchodní Asii generují miliardy dolarů z nelegální činnosti.
Impulsem k razii bylo zatčení čínského magnáta Čchen Č'a, kterého americké ministerstvo spravedlnosti označilo za mozek rozsáhlého impéria kybernetických podvodů. Pod mezinárodním tlakem začala Kambodža jednat důrazněji než kdy dříve – zavřela řadu areálů a zatkla několik vysoce postavených úředníků i podnikatelů napojených na tento byznys. Tisíce zotročených pracovníků tak byly náhle propuštěny, což ale vyvolalo humanitární krizi, před kterou varuje i Amnesty International.
Zatímco ambasády Číny nebo Indonésie dokázaly pro své občany zajistit dočasné ubytování a deportaci, lidé z afrických zemí jako Uganda, Ghana nebo Keňa zůstávají v patové situaci. Mnoho z nich pochází ze států, které v Kambodži nemají diplomatické zastoupení. Mezinárodní agentury je často odmítají s odkazem na nedostatek zdrojů nebo místní regulace, a tak tito přeživší spí v levných penzionech nebo přímo na ulici, kde se neustále třesou před zatčením kvůli chybějícím dokladům.
Pro lidi jako Eric je budoucnost zcela nejasná. Nemá pas, jeho rodina v rodné zemi je nezvěstná a on sám neví, zda jsou jeho blízcí vůbec naživu. Jediné, v co doufá, je místo, kde by mohl začít znovu, a prostředky k tomu, aby mohl po své rodině pátrat. Jeho příběh je mementem pro tisíce dalších, kteří zůstali uvězněni v zemi, jež se sice snaží zbavit nálepky centra kyberzločinu, ale nedokáže se postarat o oběti, které po sobě tento průmysl zanechal.
Kambodžští představitelé sice slibují, že s on-line podvody skoncují do dubna, ale panují pochybnosti, zda nejde jen o dočasné divadlo pro mezinárodní pozorovatele. Infrastruktura v opuštěných areálech zůstává v mnoha případech nedotčená a připravená k opětovnému spuštění. Podle monitoringu komunikačních kanálů na Telegramu se navíc zdá, že v některých oblastech, jako jsou Koh Kong nebo Poipet, podvodné sítě nadále fungují a hledají nové cesty, jak přežít.
Nejzrůdnější na současné situaci je fakt, že kriminální skupiny se nyní snaží znovu rekrutovat právě ty lidi, kteří jsou aktuálně na ulici v nejzranitelnějším postavení. Nabízejí jim „snadný výdělek“ na letenku domů, čímž je lákají zpět do koloběhu moderního otroctví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.