Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Samuelsson, který se stal nejmladším šéfkuchařem s tříhvězdičkovou recenzí od New York Times, se snaží vyvrátit mýtus, že africká kuchyně je jednotvárná. Zdůrazňuje, že Afrika je kontinent, nikoliv země, a že senegalská kuchyně je stejně odlišná od etiopské, jako se liší marocká od jihoafrické. Tato homogenizace podle něj dlouho bránila světu v uznání kulinářské sofistikovanosti, která na kontinentu existuje po staletí.
Koncept „fine dining“ neboli vysoké gastronomie není podle Samuelssona pro Afriku ničím novým; nový je pouze pro zbytek světa, jeho budoucnost naopak leží právě v Africe. Africké tradice jsou postaveny na hodnotách, které si moderní gastronomie cení: na technice, vyprávění příběhů, rituálech a terroir – tedy vlivu geografie a klimatu na chuť pokrmu. Od prastarých metod fermentace až po komplexní míchání koření, hloubka a rafinovanost byly v africkém vaření přítomny vždy.
Své přesvědčení Samuelsson aktivně přenáší do praxe, zejména v Etiopii. Nedávno otevřel restauraci v Addis Abebě na vrcholu jedné z nejvyšších budov východní Afriky. Projekt však není jen o luxusním výhledu. Šéfkuchař se zaměřuje na vytváření pracovních příležitostí pro místní studenty vaření, čímž jim otevírá cestu do světa profesionální pohostinnosti přímo v jejich domovině.
Samuelsson kritizuje zažitou představu, že talentovaní mladí Afričané musí za úspěchem odcházet do Londýna nebo New Yorku. Podle něj je klíčové, aby mohli zůstat ve své zemi a vést si tam dobře. Pohostinnost vnímá jako motor pro zemědělství, cestovní ruch a vzdělávání. Pokud africké národy uvidí v tomto sektoru hodnotu, posílí to jejich ekonomiku i národní hrdost.
Vlastní životní cesta šéfkuchaře, který se narodil v Etiopii a byl adoptován švédskou rodinou, výrazně ovlivnila jeho přístup k práci. Jídlo mu pomohlo najít identitu, kterou jako adoptované dítě postrádal. V odvětví, kde bylo zastoupení lidí jiné barvy pleti vzácné, se rozhodl, že ve svých kuchyních bude vždy dávat prostor ženám a lidem z různých kultur, aby vytvořil inkluzivní prostředí.
Jako vzor pro budoucnost africké gastronomie uvádí Samuelsson hudební průmysl, konkrétně žánry jako Afrobeats nebo Amapiano. Tito umělci nehledali schválení na Západě; vytvořili neuvěřitelnou kulturu doma, která se následně stala světovým standardem. Věří, že jídlo je na stejné trajektorii a že Afrika s miliardou obyvatel nepotřebuje externí měřítka kvality.
V jeho restauracích, ať už v Harlemu, Washingtonu, Stockholmu nebo Addis Abebě, se tato filozofie odráží v menu, které propojuje tradiční pokrmy s moderními technikami. Fine dining pro něj není o exkluzivitě, ale o významu a zážitku. Hosté nepřicházejí, protože mají hlad, ale aby skrze jídlo objevili něco nového nebo rozpoznali kus své vlastní historie.
Samuelssonův přístup je postaven na hlubokém respektu ke kulturnímu pozadí každého pokrmu. Pokud cítí, že mu nerozumí, raději se mu vyhýbá. Je přesvědčen, že stejně jako africká móda a umění již ovládají světové trendy, je nyní řada na gastronomii. Budoucnost vidí v Africe, která má vše potřebné k tomu, aby určovala směr, aniž by k tomu potřebovala souhlas kohokoliv jiného.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.