Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Samuelsson, který se stal nejmladším šéfkuchařem s tříhvězdičkovou recenzí od New York Times, se snaží vyvrátit mýtus, že africká kuchyně je jednotvárná. Zdůrazňuje, že Afrika je kontinent, nikoliv země, a že senegalská kuchyně je stejně odlišná od etiopské, jako se liší marocká od jihoafrické. Tato homogenizace podle něj dlouho bránila světu v uznání kulinářské sofistikovanosti, která na kontinentu existuje po staletí.
Koncept „fine dining“ neboli vysoké gastronomie není podle Samuelssona pro Afriku ničím novým; nový je pouze pro zbytek světa, jeho budoucnost naopak leží právě v Africe. Africké tradice jsou postaveny na hodnotách, které si moderní gastronomie cení: na technice, vyprávění příběhů, rituálech a terroir – tedy vlivu geografie a klimatu na chuť pokrmu. Od prastarých metod fermentace až po komplexní míchání koření, hloubka a rafinovanost byly v africkém vaření přítomny vždy.
Své přesvědčení Samuelsson aktivně přenáší do praxe, zejména v Etiopii. Nedávno otevřel restauraci v Addis Abebě na vrcholu jedné z nejvyšších budov východní Afriky. Projekt však není jen o luxusním výhledu. Šéfkuchař se zaměřuje na vytváření pracovních příležitostí pro místní studenty vaření, čímž jim otevírá cestu do světa profesionální pohostinnosti přímo v jejich domovině.
Samuelsson kritizuje zažitou představu, že talentovaní mladí Afričané musí za úspěchem odcházet do Londýna nebo New Yorku. Podle něj je klíčové, aby mohli zůstat ve své zemi a vést si tam dobře. Pohostinnost vnímá jako motor pro zemědělství, cestovní ruch a vzdělávání. Pokud africké národy uvidí v tomto sektoru hodnotu, posílí to jejich ekonomiku i národní hrdost.
Vlastní životní cesta šéfkuchaře, který se narodil v Etiopii a byl adoptován švédskou rodinou, výrazně ovlivnila jeho přístup k práci. Jídlo mu pomohlo najít identitu, kterou jako adoptované dítě postrádal. V odvětví, kde bylo zastoupení lidí jiné barvy pleti vzácné, se rozhodl, že ve svých kuchyních bude vždy dávat prostor ženám a lidem z různých kultur, aby vytvořil inkluzivní prostředí.
Jako vzor pro budoucnost africké gastronomie uvádí Samuelsson hudební průmysl, konkrétně žánry jako Afrobeats nebo Amapiano. Tito umělci nehledali schválení na Západě; vytvořili neuvěřitelnou kulturu doma, která se následně stala světovým standardem. Věří, že jídlo je na stejné trajektorii a že Afrika s miliardou obyvatel nepotřebuje externí měřítka kvality.
V jeho restauracích, ať už v Harlemu, Washingtonu, Stockholmu nebo Addis Abebě, se tato filozofie odráží v menu, které propojuje tradiční pokrmy s moderními technikami. Fine dining pro něj není o exkluzivitě, ale o významu a zážitku. Hosté nepřicházejí, protože mají hlad, ale aby skrze jídlo objevili něco nového nebo rozpoznali kus své vlastní historie.
Samuelssonův přístup je postaven na hlubokém respektu ke kulturnímu pozadí každého pokrmu. Pokud cítí, že mu nerozumí, raději se mu vyhýbá. Je přesvědčen, že stejně jako africká móda a umění již ovládají světové trendy, je nyní řada na gastronomii. Budoucnost vidí v Africe, která má vše potřebné k tomu, aby určovala směr, aniž by k tomu potřebovala souhlas kohokoliv jiného.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.