Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Zpravodajská služba založila své hodnocení na „řadě okolností“, mezi něž patří především stále výraznější veřejné vystupování dívky na oficiálních akcích. Podle poslance Lee Song-kwona, který hovořil s novináři, se Ču-e posunula z fáze, kdy byla na roli následnice pouze „připravována“, do fáze „jmenování nástupkyní“. Její přítomnost na oslavách výročí armády či v Paláci slunce Kumsusan tomu jasně nasvědčuje.
Objevily se dokonce náznaky, že mladá dívka začíná vyjadřovat své názory na určité státní politiky. Další z poslanců, Pak Sun-won, uvedl, že její role na veřejnosti naznačuje, že začala poskytovat politické podněty a je s ní zacházeno jako s fakticky druhým nejvýše postaveným lídrem v zemi. Moc v Severní Koreji se dědí v rámci rodiny Kimů již po tři generace a vše nasvědčuje tomu, že Kim Čong-un předá trůn právě jí.
Ču-e je jediným oficiálně známým dítětem Kim Čong-una a jeho manželky Ri Sol-ču. Jihokorejská rozvědka se sice domnívá, že vůdce má i staršího syna, ten však nebyl v severokorejských médiích nikdy přiznán ani ukázán. Zprávy o existenci dcery se poprvé objevily v roce 2013 díky americkému basketbalistovi Dennisi Rodmanovi, který po návštěvě KLDR prohlásil, že „držel malou Ču-e v náručí“.
Na státních obrazovkách se dívka, které je nyní pravděpodobně 13 let, poprvé objevila v roce 2022 při inspekci mezikontinentální balistické rakety. Od té doby se v médiích vyskytuje často, přičemž její přítomnost má zjemňovat otcovu image bezohledného diktátora. Často bývá viděna s dlouhými vlasy a v designovém oblečení, což jsou věci, které jsou pro její vrstevníky v zemi zakázané nebo nedostupné.
Jihokorejská NIS bude nyní bedlivě sledovat, zda se Ču-e zúčastní sjezdu vládnoucí strany koncem tohoto měsíce. Jde o největší politickou událost, která se koná jednou za pět let a kde Pchjongjang obvykle odhaluje priority v zahraniční politice a jaderných ambicích. Pozice dívky v oficiálních médiích nese velkou symbolickou váhu; v poslední době bývá zobrazována, jak kráčí vedle svého otce, nikoliv za ním.
Navzdory těmto zjištěním zůstává řada otázek nezodpovězena. Je s podivem, proč by v hluboce patriarchální severokorejské společnosti byla dcera upřednostněna před starším synem. Mnoho analytiků dříve myšlenku ženské vůdkyně odmítalo, avšak Kimova sestra Kim Jo-čong, která má na bratra značný vliv, již vytvořila precedens pro ženskou autoritu v režimu. Záhadou také zůstává, proč Kim Čong-un, který je stále relativně mladý, jmenuje svou nástupkyni již nyní.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.