Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
I v Miláně bylo znát, že rychlobruslení je především nizozemským národním sportem a v dočasné olympijské rychlobruslařské hale bylo dost Nizozemců fandících Merel Conijnové. Když jela svou rozjížďku, nebylo v hale slyšet skoro vlastního slova. Zvlášť pak tehdy, pokud se její čas zbarvil do zelena a značil tak, že se dostává do průběžného vedení. V ní vydržela i přes to, že ji mohla z pozice vedoucí závodnice vystrnadit z hned následující rozjížďky Norka Wicklundová. Nestalo se tak, protože Seveřanka byla nakonec o sedm setin vteřiny pomalejší.
O tom, na které krky se pověsí medaile z tohoto závodu, nakonec rozhodla až poslední dvojice. Dvojice tvořenou těmi nejzkušenějšími ve startovním poli – domácí Italka Francesca Lollobrigidaová a česká legenda Martina Sáblíková. Zaslouženě si obě závodnice vysloužily aplaus ze zaplněných tribun, i když u domácí závodnice se ani nic jiného ze strany domácího publika nečekalo.
Lollobrigidaová ukázala, v jaké je formě, a prakticky hned po startu si jela svůj vlastní závod, to Sáblíková postupem času čím dál více ztrácela a přála si jediné - aby do cíle dorazila. Náskok si Italka vybudovala tak veliký, že když dojížděla do cíle, svěřenkyně kouče Petra Nováka měla před sebou ještě jednu zatáčku. Na vítěznou Lollobrigidaovou nakonec ztratila 21 vteřin a skončila tak tedy jedenáctá.
Po závodě přišlo loučení v podobě čestného kolečka, během kterého ji tleskalo početné mezinárodní publikum a uznání se ji dostalo i od zahraničních komentátorů. Stejně i od samotné Lollobrigidaové, která se jí po závodě poklonila a také ji objímala.
Sáblíková se stala první českou sportovkyní, která se účastnila šesti olympijských her. Jejími prvními byly ty turínské před dvaceti lety. Právě tehdy se pod pěti kruhy představila na své oblíbené distanci, přičemž na ni skončila čtvrtá. Na následujících dvou zimních olympiádách ve Vancouveru a v Soči závodila ve své nejlepší formě a přivezla z těchto her pokaždé zlato. V Pchjongčchangu 2018 z toho bylo stříbro a v Pekingu 2022 bronz.
Tento pětikilometrový závod v Miláně se zapíše jako vůbec ten nejtěsnější možný, když Italka Lollobrigidaová byla rychlejší o pouhou jednu desetinu než nakonec stříbrná Nizozemka Conijnová. Třetí Wicklundová pak ztratila na stříbrnou pozici sedm setin sekundy. Jen třináct setin sekundy pak chybělo k medaili nešťastné čtvrté Belgičance Sandrine Tasové. Kanadská hvězda Isabelle Weidemannová pak skončil taktéž bez medaile až pátá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
