Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
I v Miláně bylo znát, že rychlobruslení je především nizozemským národním sportem a v dočasné olympijské rychlobruslařské hale bylo dost Nizozemců fandících Merel Conijnové. Když jela svou rozjížďku, nebylo v hale slyšet skoro vlastního slova. Zvlášť pak tehdy, pokud se její čas zbarvil do zelena a značil tak, že se dostává do průběžného vedení. V ní vydržela i přes to, že ji mohla z pozice vedoucí závodnice vystrnadit z hned následující rozjížďky Norka Wicklundová. Nestalo se tak, protože Seveřanka byla nakonec o sedm setin vteřiny pomalejší.
O tom, na které krky se pověsí medaile z tohoto závodu, nakonec rozhodla až poslední dvojice. Dvojice tvořenou těmi nejzkušenějšími ve startovním poli – domácí Italka Francesca Lollobrigidaová a česká legenda Martina Sáblíková. Zaslouženě si obě závodnice vysloužily aplaus ze zaplněných tribun, i když u domácí závodnice se ani nic jiného ze strany domácího publika nečekalo.
Lollobrigidaová ukázala, v jaké je formě, a prakticky hned po startu si jela svůj vlastní závod, to Sáblíková postupem času čím dál více ztrácela a přála si jediné - aby do cíle dorazila. Náskok si Italka vybudovala tak veliký, že když dojížděla do cíle, svěřenkyně kouče Petra Nováka měla před sebou ještě jednu zatáčku. Na vítěznou Lollobrigidaovou nakonec ztratila 21 vteřin a skončila tak tedy jedenáctá.
Po závodě přišlo loučení v podobě čestného kolečka, během kterého ji tleskalo početné mezinárodní publikum a uznání se ji dostalo i od zahraničních komentátorů. Stejně i od samotné Lollobrigidaové, která se jí po závodě poklonila a také ji objímala.
Sáblíková se stala první českou sportovkyní, která se účastnila šesti olympijských her. Jejími prvními byly ty turínské před dvaceti lety. Právě tehdy se pod pěti kruhy představila na své oblíbené distanci, přičemž na ni skončila čtvrtá. Na následujících dvou zimních olympiádách ve Vancouveru a v Soči závodila ve své nejlepší formě a přivezla z těchto her pokaždé zlato. V Pchjongčchangu 2018 z toho bylo stříbro a v Pekingu 2022 bronz.
Tento pětikilometrový závod v Miláně se zapíše jako vůbec ten nejtěsnější možný, když Italka Lollobrigidaová byla rychlejší o pouhou jednu desetinu než nakonec stříbrná Nizozemka Conijnová. Třetí Wicklundová pak ztratila na stříbrnou pozici sedm setin sekundy. Jen třináct setin sekundy pak chybělo k medaili nešťastné čtvrté Belgičance Sandrine Tasové. Kanadská hvězda Isabelle Weidemannová pak skončil taktéž bez medaile až pátá.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
