Poté, co musela česká rychlobruslařská legenda Martina Sáblíková v úvodu právě probíhajících zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo oželet kvůli nemoci závod na tříkilometrové trati, se nedalo čekat, že v závodě na její nejoblíbenější pětikilometrové trati dojde na zázraky. Chtěla se závodu zúčastnit už jen proto, že je na posledních olympijských hrách a že se chtěla se svou oblíbenou tratí rozloučit. Představila se až v poslední rozjížďce s italskou hvězdou Francescou Lollobrigidaovou, která potvrdila, že načasovala svoji formu nejlépe, jak jen mohla. Po tříkilometrové trati, kde triumfovala s olympijským rekordem, ovládla v Miláně i pětikilometrovou trať. Své oslabené české soupeřce ujela o parník a bere zlato i z tohoto závodu. Sáblíkové čas 7:07,08 stačil až na 11. místě.
I v Miláně bylo znát, že rychlobruslení je především nizozemským národním sportem a v dočasné olympijské rychlobruslařské hale bylo dost Nizozemců fandících Merel Conijnové. Když jela svou rozjížďku, nebylo v hale slyšet skoro vlastního slova. Zvlášť pak tehdy, pokud se její čas zbarvil do zelena a značil tak, že se dostává do průběžného vedení. V ní vydržela i přes to, že ji mohla z pozice vedoucí závodnice vystrnadit z hned následující rozjížďky Norka Wicklundová. Nestalo se tak, protože Seveřanka byla nakonec o sedm setin vteřiny pomalejší.
O tom, na které krky se pověsí medaile z tohoto závodu, nakonec rozhodla až poslední dvojice. Dvojice tvořenou těmi nejzkušenějšími ve startovním poli – domácí Italka Francesca Lollobrigidaová a česká legenda Martina Sáblíková. Zaslouženě si obě závodnice vysloužily aplaus ze zaplněných tribun, i když u domácí závodnice se ani nic jiného ze strany domácího publika nečekalo.
Lollobrigidaová ukázala, v jaké je formě, a prakticky hned po startu si jela svůj vlastní závod, to Sáblíková postupem času čím dál více ztrácela a přála si jediné - aby do cíle dorazila. Náskok si Italka vybudovala tak veliký, že když dojížděla do cíle, svěřenkyně kouče Petra Nováka měla před sebou ještě jednu zatáčku. Na vítěznou Lollobrigidaovou nakonec ztratila 21 vteřin a skončila tak tedy jedenáctá.
Po závodě přišlo loučení v podobě čestného kolečka, během kterého ji tleskalo početné mezinárodní publikum a uznání se ji dostalo i od zahraničních komentátorů. Stejně i od samotné Lollobrigidaové, která se jí po závodě poklonila a také ji objímala.
Sáblíková se stala první českou sportovkyní, která se účastnila šesti olympijských her. Jejími prvními byly ty turínské před dvaceti lety. Právě tehdy se pod pěti kruhy představila na své oblíbené distanci, přičemž na ni skončila čtvrtá. Na následujících dvou zimních olympiádách ve Vancouveru a v Soči závodila ve své nejlepší formě a přivezla z těchto her pokaždé zlato. V Pchjongčchangu 2018 z toho bylo stříbro a v Pekingu 2022 bronz.
Tento pětikilometrový závod v Miláně se zapíše jako vůbec ten nejtěsnější možný, když Italka Lollobrigidaová byla rychlejší o pouhou jednu desetinu než nakonec stříbrná Nizozemka Conijnová. Třetí Wicklundová pak ztratila na stříbrnou pozici sedm setin sekundy. Jen třináct setin sekundy pak chybělo k medaili nešťastné čtvrté Belgičance Sandrine Tasové. Kanadská hvězda Isabelle Weidemannová pak skončil taktéž bez medaile až pátá.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
