Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ve svém prohlášení zdůraznil, že neutuchající ruské údery zbavují již tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo základních životních potřeb. Lidé v mrazivé a temné zimě zůstávají bez dostatečného tepla, pitné vody a elektrického proudu. Podle Türka je situace o to kritičtější, že civilisté musí čelit neustálému bombardování v podmínkách, kdy teploty klesají až k extrémním minus 20 stupňům Celsia.
Komisař Türk poukázal na to, že po další vlně rozsáhlých útoků na energetickou síť se statisíce civilistů probudily do mrazivého rána bez fungujícího topení. Připomněl rovněž, že úmyslné cílení na civilní infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva striktně zakázáno. Zástupce OSN proto apeloval na Rusko, aby od těchto destruktivních aktivit, které mají přímý dopad na miliony životů, okamžitě upustilo.
V reakci na tuto kritickou situaci oznámila Velká Británie další masivní balík obranné podpory pro napadenou zemi. Londýn se zavázal poslat zbraně v celkové hodnotě 540 milionů liber, což má pomoci ochránit civilisty před neustálými vzdušnými údery. Součástí tohoto balíku je i investice ve výši 150 milionů liber do nákupu amerických střel určených k zachycování nepřátelských cílů ve vzduchu.
Británie při tomto nákupu poprvé využije speciální koordinační mechanismus pod záštitou NATO, známý jako Prioritised Ukraine Requirements List (PURL). Tento systém byl vytvořen v loňském roce jako nástroj pro evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu poté, co Spojené státy oznámily, že již nebudou tyto prostředky poskytovat formou darů. Jde o významný posun v tom, jakým způsobem spojenci financují a dodávají vojenskou pomoc.
Zbývajících 390 milionů liber z britského balíku bude vyčleněno na dodávku jednoho tisíce lehkých víceúčelových raket (LMM), které se vyrábějí v severoirském Belfastu. Tyto střely mají za úkol urychleně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, která v současnosti svádí těžké boje s takřka každonočními nálety ruských dronů a raket. Podle expertů je posílení obranného valu nezbytné pro přežití energetického sektoru země.
Britský ministr obrany John Healey potvrdil detaily této pomoci bezprostředně po svém příjezdu do Bruselu, kde se konal summit ministrů obrany států NATO. Uvedl, že tato dodatečná půlmiliarda liber je určena na urgentní protivzdušnou obranu, která je pro ukrajinskou stabilitu v zimních měsících naprosto klíčová. Jeho prohlášení zaznělo krátce před jednáním kontaktní skupiny padesáti zemí, které koordinují zbrojní dodávky pro Kyjev.
Aktuální situace na Ukrajině tak zůstává extrémně napjatá, kdy na jedné straně stojí ničivé útoky na civilní zdroje a na straně druhé zrychlená snaha mezinárodního společenství o posílení obranných kapacit. Zatímco OSN apeluje na dodržování humanitárních norem, západní spojenci se soustředí na praktické kroky, které by Ukrajině umožnily udržet v provozu alespoň základní životní funkce uprostřed mrazivé zimy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.
V ruských mocenských kruzích se začíná šířit vlna nespokojenosti, která podle některých pozorovatelů hraničí s přípravou na státní převrat, píše britský server Express. Vladimir Putin, který čelí narůstající kritice i od svých dříve nejvěrnějších stoupenců, se ocitá pod bezprecedentním tlakem kvůli neúspěchům ve válce na Ukrajině. Frustraci umocňují nedávné ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu a vojenské továrny, které ochromily export ropy.
Napětí na Blízkém východě o uplynulém víkendu opět dramaticky vzrostlo. Velitel íránského námořnictva Šahram Írání v neděli veřejně pohrozil útokem na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Írán hodlá na plavidlo i celou jeho doprovodnou skupinu zaútočit různými typy raket moře-moře v momentě, kdy se dostanou na dostřel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil své nečekané turné po státech Perského zálivu k upevnění obranných vazeb v regionu, který v posledních dnech čelí stupňující se letecké kampani ze strany Íránu. Kyjev uzavřel klíčové desetileté dohody o spolupráci v oblasti protivzdušné obrany s Katarem a Saúdskou Arábií, přičemž podobný dokument se připravuje i se Spojenými arabskými emiráty.
Obyvatelé Španělska, Francie nebo Velké Británie si v posledních letech zvykají na neobvyklý úkaz: oblohu zbarvenou do sytě oranžova a hustý nažloutlý opar. Tento fenomén, doprovázený takzvaným „krvavým deštěm“, který zanechává na autech a oknech vrstvu jemného rezavého prachu, má svůj původ tisíce kilometrů daleko. Evropa se totiž kvůli klimatickým změnám ocitá přímo v cestě prachových mračen ze Sahary.
Snaha o denuklearizaci Severní Koreje se zdá být v současné geopolitické situaci již nereálnou ambicí. Během únorového sjezdu vládní strany Kim Čong-un jasně deklaroval, že jaderný status země, zakotvený v ústavě z roku 2023, je naprosto nezvratný. Pchjongjang sice naznačuje ochotu k dialogu se Spojenými státy, ale pouze pod podmínkou, že Washington upustí od své „absurdní snahy“ o jaderné odzbrojení poloostrova a uzná současnou pozici Severní Koreje.
Válka v Íránu naplno odhalila kritickou slabinu evropských armád: jejich naprostou závislost na dovozu ropy. Evropa totiž importuje více než 90 % suroviny potřebné k výrobě leteckého paliva. V případě vleklé krize by tak hrozilo, že vojenská letadla zůstanou kvůli nedostatku pohonných hmot uzemněna.
Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.