Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ve svém prohlášení zdůraznil, že neutuchající ruské údery zbavují již tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo základních životních potřeb. Lidé v mrazivé a temné zimě zůstávají bez dostatečného tepla, pitné vody a elektrického proudu. Podle Türka je situace o to kritičtější, že civilisté musí čelit neustálému bombardování v podmínkách, kdy teploty klesají až k extrémním minus 20 stupňům Celsia.
Komisař Türk poukázal na to, že po další vlně rozsáhlých útoků na energetickou síť se statisíce civilistů probudily do mrazivého rána bez fungujícího topení. Připomněl rovněž, že úmyslné cílení na civilní infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva striktně zakázáno. Zástupce OSN proto apeloval na Rusko, aby od těchto destruktivních aktivit, které mají přímý dopad na miliony životů, okamžitě upustilo.
V reakci na tuto kritickou situaci oznámila Velká Británie další masivní balík obranné podpory pro napadenou zemi. Londýn se zavázal poslat zbraně v celkové hodnotě 540 milionů liber, což má pomoci ochránit civilisty před neustálými vzdušnými údery. Součástí tohoto balíku je i investice ve výši 150 milionů liber do nákupu amerických střel určených k zachycování nepřátelských cílů ve vzduchu.
Británie při tomto nákupu poprvé využije speciální koordinační mechanismus pod záštitou NATO, známý jako Prioritised Ukraine Requirements List (PURL). Tento systém byl vytvořen v loňském roce jako nástroj pro evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu poté, co Spojené státy oznámily, že již nebudou tyto prostředky poskytovat formou darů. Jde o významný posun v tom, jakým způsobem spojenci financují a dodávají vojenskou pomoc.
Zbývajících 390 milionů liber z britského balíku bude vyčleněno na dodávku jednoho tisíce lehkých víceúčelových raket (LMM), které se vyrábějí v severoirském Belfastu. Tyto střely mají za úkol urychleně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, která v současnosti svádí těžké boje s takřka každonočními nálety ruských dronů a raket. Podle expertů je posílení obranného valu nezbytné pro přežití energetického sektoru země.
Britský ministr obrany John Healey potvrdil detaily této pomoci bezprostředně po svém příjezdu do Bruselu, kde se konal summit ministrů obrany států NATO. Uvedl, že tato dodatečná půlmiliarda liber je určena na urgentní protivzdušnou obranu, která je pro ukrajinskou stabilitu v zimních měsících naprosto klíčová. Jeho prohlášení zaznělo krátce před jednáním kontaktní skupiny padesáti zemí, které koordinují zbrojní dodávky pro Kyjev.
Aktuální situace na Ukrajině tak zůstává extrémně napjatá, kdy na jedné straně stojí ničivé útoky na civilní zdroje a na straně druhé zrychlená snaha mezinárodního společenství o posílení obranných kapacit. Zatímco OSN apeluje na dodržování humanitárních norem, západní spojenci se soustředí na praktické kroky, které by Ukrajině umožnily udržet v provozu alespoň základní životní funkce uprostřed mrazivé zimy.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že Spojené státy jsou do Aliance plně zainteresovány. Těmito slovy se snažil rozptýlit narůstající obavy, že by Washington mohl ustupovat ze své vedoucí role v této vojenské organizaci. Rutte zdůraznil, že udržuje velmi dobré vztahy s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem a jsou v neustálém přímém kontaktu.
Lídři Evropské unie se dnes ráno sešli v idylickém prostředí hradu Alden Biesen na východě Belgie. Neformální summit je věnován především tématu hospodářského oživení, kterému čelí Evropa v souvislosti s hrozbami cel ze strany Donalda Trumpa a tvrdou konkurencí z Číny.
Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Mladý muž z centrální Afriky, kterému server The Conversation říká Eric, utíkal před válkou ve své vlasti, aby se nakonec ocitl v jiné formě pekla. Pod vidinou výdělku 2 000 dolarů měsíčně se nechal zlákat k práci v Kambodži, ale hned po příletu byl převezen do uzavřeného areálu u thajských hranic. Tam byl pod hrozbou násilí nucen k provádění on-line podvodů. Když se pokusil jednu z obětí varovat, dozorci ho zbili téměř k smrti a on sám se stal svědkem brutálního týrání ostatních i zoufalých sebevražd spolupracovníků.
Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
V loňském roce bylo zmařeno pět samostatných spiknutí, jejichž cílem byl atentát na syrského prezidenta a klíčové ministry. Vyplývá to ze zprávy OSN o aktivitách Islámského státu (IS). Dokument uvádí, že hlavní terč, prezident Ahmad al-Šará, čelil dvěma přímým pokusům o zabití, a to v severním Aleppu a v jihosyrské Dar'á.
Uznávaný etiopsko-švédský šéfkuchař Marcus Samuelsson nahlíží na africkou kuchyni nikoliv jako na něco, co právě přichází na scénu, ale jako na fenomén, který tu byl odjakživa. Podle něj je hluboce zakořeněná, duchovně podložená a sebevědomá, bez ohledu na to, zda jí zbytek světa věnoval pozornost. Samuelsson věří, že standardy pro kvalitu jídla nemusí přicházet zvenčí, protože africká tradice je sama o sobě neuvěřitelně bohatá.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un si vybral svou dceru jako oficiální nástupkyni. Tuto informaci ve čtvrtek sdělila jihokorejská zpravodajská služba (NIS) tamním zákonodárcům. O Kim Ču-e se toho sice ví jen málo, ale v posledních měsících se objevovala po boku svého otce na významných akcích, včetně zářijové návštěvy Pekingu, která byla její první známou cestou do zahraničí.
Česká muniční iniciativa pro Ukrajinu, která si klade za cíl zajistit dělostřelecké granáty v hodnotě pěti miliard eur, se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Podle vyjádření vysoce postaveného vojenského představitele NATO se zatím podařilo od dárců shromáždit pouze 1,4 miliardy eur. Tento program je přitom klíčový pro snížení převahy Ruska na bojišti, zejména v oblasti velkorážné munice.
Když jde v Evropské unii do tuhého, její lídři mají ve zvyku vytáhnout padací mosty a uzavřít se za hradbami. Od ruské invaze na Ukrajinu přes brexit až po útoky z 11. září byly zlomové okamžiky, které vyžadovaly akceschopnost bloku, často provázeny stejnou reakcí: únikem na některý z historických hradů. Tento týden není výjimkou, neboť se v Belgii schází politická elita k diskusím o budoucnosti kontinentu v nejistém světě.
Šéf Instagramu Adam Mosseri v rámci přelomového soudního líčení odmítl, že by uživatelé mohli být na této sociální síti „klinicky závislí“. Mosseri vypovídal jako první vysoký manažer v ostře sledovaném sporu v Los Angeles, který proti společnostem YouTube a Meta (vlastník Instagramu) zahájila dnes dvacetiletá žena vystupující pod jménem Kaley. Ta tvrdí, že firmy záměrně vyvinuly návykové funkce, které poškodily její duševní zdraví.
Indonésie zahájila ambiciózní plán, jehož cílem je přeměnit dálniční síť po celé zemi na záložní vzletové a přistávací dráhy pro stíhací letouny. Tento krok má rozlehlému souostroví poskytnout strategickou výhodu srovnatelnou s vlastnictvím několika letadlových lodí najednou. Maršál Tonny Harjono, náčelník štábu indonéského letectva, uvedl, že vizí je mít v každé z 38 provincií alespoň jeden úsek silnice připravený pro nouzové vojenské operace.