Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ve svém prohlášení zdůraznil, že neutuchající ruské údery zbavují již tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo základních životních potřeb. Lidé v mrazivé a temné zimě zůstávají bez dostatečného tepla, pitné vody a elektrického proudu. Podle Türka je situace o to kritičtější, že civilisté musí čelit neustálému bombardování v podmínkách, kdy teploty klesají až k extrémním minus 20 stupňům Celsia.
Komisař Türk poukázal na to, že po další vlně rozsáhlých útoků na energetickou síť se statisíce civilistů probudily do mrazivého rána bez fungujícího topení. Připomněl rovněž, že úmyslné cílení na civilní infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva striktně zakázáno. Zástupce OSN proto apeloval na Rusko, aby od těchto destruktivních aktivit, které mají přímý dopad na miliony životů, okamžitě upustilo.
V reakci na tuto kritickou situaci oznámila Velká Británie další masivní balík obranné podpory pro napadenou zemi. Londýn se zavázal poslat zbraně v celkové hodnotě 540 milionů liber, což má pomoci ochránit civilisty před neustálými vzdušnými údery. Součástí tohoto balíku je i investice ve výši 150 milionů liber do nákupu amerických střel určených k zachycování nepřátelských cílů ve vzduchu.
Británie při tomto nákupu poprvé využije speciální koordinační mechanismus pod záštitou NATO, známý jako Prioritised Ukraine Requirements List (PURL). Tento systém byl vytvořen v loňském roce jako nástroj pro evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu poté, co Spojené státy oznámily, že již nebudou tyto prostředky poskytovat formou darů. Jde o významný posun v tom, jakým způsobem spojenci financují a dodávají vojenskou pomoc.
Zbývajících 390 milionů liber z britského balíku bude vyčleněno na dodávku jednoho tisíce lehkých víceúčelových raket (LMM), které se vyrábějí v severoirském Belfastu. Tyto střely mají za úkol urychleně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, která v současnosti svádí těžké boje s takřka každonočními nálety ruských dronů a raket. Podle expertů je posílení obranného valu nezbytné pro přežití energetického sektoru země.
Britský ministr obrany John Healey potvrdil detaily této pomoci bezprostředně po svém příjezdu do Bruselu, kde se konal summit ministrů obrany států NATO. Uvedl, že tato dodatečná půlmiliarda liber je určena na urgentní protivzdušnou obranu, která je pro ukrajinskou stabilitu v zimních měsících naprosto klíčová. Jeho prohlášení zaznělo krátce před jednáním kontaktní skupiny padesáti zemí, které koordinují zbrojní dodávky pro Kyjev.
Aktuální situace na Ukrajině tak zůstává extrémně napjatá, kdy na jedné straně stojí ničivé útoky na civilní zdroje a na straně druhé zrychlená snaha mezinárodního společenství o posílení obranných kapacit. Zatímco OSN apeluje na dodržování humanitárních norem, západní spojenci se soustředí na praktické kroky, které by Ukrajině umožnily udržet v provozu alespoň základní životní funkce uprostřed mrazivé zimy.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.
Britská politická scéna zažívá turbulentní dopoledne, kterému dominují dvě zásadní události. Zatímco se král Karel III. připravuje na tradiční slavnostní zahájení zasedání parlamentu, pozornost se upírá k Downing Street. Právě tam proběhla blesková schůzka mezi premiérem Keirem Starmerem a ministrem zdravotnictví Wesem Streetingem, který je považován za jeho možného nástupce.
Donald Trump se po deseti letech vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.