Organizace spojených národů vyzvala Rusko, aby okamžitě zastavilo své útoky na ukrajinskou energetickou síť. Tyto údery uvrhly celá města do temnoty v době, kdy země čelí nejmrazivější zimě za čtyři roky trvání války. Moskva v posledních dnech stupňuje nálety na elektrárny a teplárenskou infrastrukturu, přičemž poslední rozsáhlý noční útok na energetická zařízení si vyžádal životy dvou lidí.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk ve svém prohlášení zdůraznil, že neutuchající ruské údery zbavují již tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo základních životních potřeb. Lidé v mrazivé a temné zimě zůstávají bez dostatečného tepla, pitné vody a elektrického proudu. Podle Türka je situace o to kritičtější, že civilisté musí čelit neustálému bombardování v podmínkách, kdy teploty klesají až k extrémním minus 20 stupňům Celsia.
Komisař Türk poukázal na to, že po další vlně rozsáhlých útoků na energetickou síť se statisíce civilistů probudily do mrazivého rána bez fungujícího topení. Připomněl rovněž, že úmyslné cílení na civilní infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva striktně zakázáno. Zástupce OSN proto apeloval na Rusko, aby od těchto destruktivních aktivit, které mají přímý dopad na miliony životů, okamžitě upustilo.
V reakci na tuto kritickou situaci oznámila Velká Británie další masivní balík obranné podpory pro napadenou zemi. Londýn se zavázal poslat zbraně v celkové hodnotě 540 milionů liber, což má pomoci ochránit civilisty před neustálými vzdušnými údery. Součástí tohoto balíku je i investice ve výši 150 milionů liber do nákupu amerických střel určených k zachycování nepřátelských cílů ve vzduchu.
Británie při tomto nákupu poprvé využije speciální koordinační mechanismus pod záštitou NATO, známý jako Prioritised Ukraine Requirements List (PURL). Tento systém byl vytvořen v loňském roce jako nástroj pro evropské země k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu poté, co Spojené státy oznámily, že již nebudou tyto prostředky poskytovat formou darů. Jde o významný posun v tom, jakým způsobem spojenci financují a dodávají vojenskou pomoc.
Zbývajících 390 milionů liber z britského balíku bude vyčleněno na dodávku jednoho tisíce lehkých víceúčelových raket (LMM), které se vyrábějí v severoirském Belfastu. Tyto střely mají za úkol urychleně posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu, která v současnosti svádí těžké boje s takřka každonočními nálety ruských dronů a raket. Podle expertů je posílení obranného valu nezbytné pro přežití energetického sektoru země.
Britský ministr obrany John Healey potvrdil detaily této pomoci bezprostředně po svém příjezdu do Bruselu, kde se konal summit ministrů obrany států NATO. Uvedl, že tato dodatečná půlmiliarda liber je určena na urgentní protivzdušnou obranu, která je pro ukrajinskou stabilitu v zimních měsících naprosto klíčová. Jeho prohlášení zaznělo krátce před jednáním kontaktní skupiny padesáti zemí, které koordinují zbrojní dodávky pro Kyjev.
Aktuální situace na Ukrajině tak zůstává extrémně napjatá, kdy na jedné straně stojí ničivé útoky na civilní zdroje a na straně druhé zrychlená snaha mezinárodního společenství o posílení obranných kapacit. Zatímco OSN apeluje na dodržování humanitárních norem, západní spojenci se soustředí na praktické kroky, které by Ukrajině umožnily udržet v provozu alespoň základní životní funkce uprostřed mrazivé zimy.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.