Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
Trumpova „nádherná armáda“, jak své loďstvo nazývá, může být předehrou k válce, nebo vypočítavou snahou dotlačit Írán k ústupkům. U Trumpa je záměr často pohyblivým cílem; stejné gesto může být hrozbou i vyjednávacím trumfem. Jeho zahraniční politika postrádá lineární logiku a je často improvizovaná, utvářená těmi, kteří mají zrovna prezidentovu pozornost. Přesto lze vysledovat vlivné proudy – domácí, regionální i osobní – které Spojené státy směřují ke konfliktu nebo je od něj naopak zrazují.
Válečný tábor ve Washingtonu je hlasitý a dobře organizovaný. Zahrnuje íránské exulanty snící o změně režimu, neokonzervativce i vlivné kongresmany, kteří vidí v Íránu poslední překážku americko-izraelského řádu na Blízkém východě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má k prezidentovi neomezený přístup a mistrně vykresluje každý krok Íránu jako existenční hrozbu. Pro tuto koalici má diplomacie smysl pouze v případě, že vyústí v úplnou kapitulaci Teheránu.
Proti nim stojí méně organizovaná, ale širší skupina Američanů, kteří po dvou desetiletích marných válek nemají chuť na další nákladné angažmá. Tento sentiment sice pomohl Trumpovi k návratu do Bílého domu, ale zdá se, že jej prezident postupně opouští. Sveden teatrálností vojenské síly, Trump si oblíbil omezené, spektakulární akce, jako byly loňské údery na íránská jaderná zařízení. Ty mu umožňují vypadat silně, aniž by se musel zavázat k chaotické okupaci, ze které má zjevně strach.
Regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Turecko a Katar se snaží Trumpovy impulsy krotit. Obávají se, že válka mezi USA a Íránem by zapálila celý region, ohrozila ropné trhy a zmařila jejich vlastní domácí reformy. Jejich tichá diplomacie prezidentovi připomíná, že sázka na vojenské řešení by mohla mít katastrofální následky pro globální energetiku i obchodní trasy. Žádná z těchto vlád Írán nemiluje, ale všechny preferují udržitelnou rovnováhu sil před regionálním infernem.
Teherán se mezitím poučil z posledních let. Předchozí opatrnost byla nepřáteli vykládána jako slabost, což vedlo k dalšímu nátlaku. Íránští představitelé nyní otevřeně hovoří o odstrašení prostřednictvím rozhodné, či dokonce preventivní síly. Pokud USA znovu udeří, reakce bude pravděpodobně mnohem robustnější – přímé útoky na americké vojenské cíle i energetickou infrastrukturu v Zálivu. Cílem Teheránu by bylo konflikt internacionalizovat a donutit světové mocnosti k zásahu proti Washingtonu a Izraeli.
Situace je podle expertů o to kritičtější, že íránský režim čelí drtivým sankcím, nedostatku vody v hlavním městě a narůstajícím vnitřním nepokojům. Strategie vytvořit tolik požárů, aby se režim zhroutil, je průhledná. Imploze Íránu, země s 93 miliony obyvatel, by však vyvolala uprchlickou vlnu a ekonomický kolaps, který by zastínil vše, co jsme viděli v minulých desetiletích. Vakuum v takto rozlehlé zemi by bylo pro zbytek světa i sousední státy naprosto zničující.
Jednání v Ománu komplikují maximalistické požadavky jestřábů, kteří trvají na tom, aby dohoda zahrnovala i balistické rakety a regionální spojenectví Íránu. To je pro Teherán nepřekročitelná červená linie, neboť rakety tvoří jeho hlavní obranný pilíř. Pokud Washington a Teherán nenajdou úzkou cestu k dohodě, hrozí, že jediná chyba nebo špatný odhad zavře dveře k diplomacii natrvalo. Zda převáží tlak zastánců tvrdé linie, nebo opatrnost prezidenta, který se bojí dalšího blízkovýchodního bahna, se ukáže v nejbližších týdnech.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.