Požadavky prezidenta Donalda Trumpa vůči Íránu zvyšují pravděpodobnost americké vojenské intervence. Navzdory současné vlně diplomatických aktivit, které mají za cíl odvrátit válku, zůstává situace mezi Washingtonem a Teheránem krajně napjatá. Vyslanci obou stran i regionální aktéři se snaží najít cestu vpřed, což vyvrcholilo nepřímými rozhovory v Ománu 6. února. Zatímco Trump je označil za „velmi dobré“ a Írán za „krok vpřed“, souběžný přesun amerických námořních sil do Perského zálivu naznačuje, že konfrontace je stále ve hře.
Trumpova „nádherná armáda“, jak své loďstvo nazývá, může být předehrou k válce, nebo vypočítavou snahou dotlačit Írán k ústupkům. U Trumpa je záměr často pohyblivým cílem; stejné gesto může být hrozbou i vyjednávacím trumfem. Jeho zahraniční politika postrádá lineární logiku a je často improvizovaná, utvářená těmi, kteří mají zrovna prezidentovu pozornost. Přesto lze vysledovat vlivné proudy – domácí, regionální i osobní – které Spojené státy směřují ke konfliktu nebo je od něj naopak zrazují.
Válečný tábor ve Washingtonu je hlasitý a dobře organizovaný. Zahrnuje íránské exulanty snící o změně režimu, neokonzervativce i vlivné kongresmany, kteří vidí v Íránu poslední překážku americko-izraelského řádu na Blízkém východě. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má k prezidentovi neomezený přístup a mistrně vykresluje každý krok Íránu jako existenční hrozbu. Pro tuto koalici má diplomacie smysl pouze v případě, že vyústí v úplnou kapitulaci Teheránu.
Proti nim stojí méně organizovaná, ale širší skupina Američanů, kteří po dvou desetiletích marných válek nemají chuť na další nákladné angažmá. Tento sentiment sice pomohl Trumpovi k návratu do Bílého domu, ale zdá se, že jej prezident postupně opouští. Sveden teatrálností vojenské síly, Trump si oblíbil omezené, spektakulární akce, jako byly loňské údery na íránská jaderná zařízení. Ty mu umožňují vypadat silně, aniž by se musel zavázat k chaotické okupaci, ze které má zjevně strach.
Regionální mocnosti jako Saúdská Arábie, Turecko a Katar se snaží Trumpovy impulsy krotit. Obávají se, že válka mezi USA a Íránem by zapálila celý region, ohrozila ropné trhy a zmařila jejich vlastní domácí reformy. Jejich tichá diplomacie prezidentovi připomíná, že sázka na vojenské řešení by mohla mít katastrofální následky pro globální energetiku i obchodní trasy. Žádná z těchto vlád Írán nemiluje, ale všechny preferují udržitelnou rovnováhu sil před regionálním infernem.
Teherán se mezitím poučil z posledních let. Předchozí opatrnost byla nepřáteli vykládána jako slabost, což vedlo k dalšímu nátlaku. Íránští představitelé nyní otevřeně hovoří o odstrašení prostřednictvím rozhodné, či dokonce preventivní síly. Pokud USA znovu udeří, reakce bude pravděpodobně mnohem robustnější – přímé útoky na americké vojenské cíle i energetickou infrastrukturu v Zálivu. Cílem Teheránu by bylo konflikt internacionalizovat a donutit světové mocnosti k zásahu proti Washingtonu a Izraeli.
Situace je podle expertů o to kritičtější, že íránský režim čelí drtivým sankcím, nedostatku vody v hlavním městě a narůstajícím vnitřním nepokojům. Strategie vytvořit tolik požárů, aby se režim zhroutil, je průhledná. Imploze Íránu, země s 93 miliony obyvatel, by však vyvolala uprchlickou vlnu a ekonomický kolaps, který by zastínil vše, co jsme viděli v minulých desetiletích. Vakuum v takto rozlehlé zemi by bylo pro zbytek světa i sousední státy naprosto zničující.
Jednání v Ománu komplikují maximalistické požadavky jestřábů, kteří trvají na tom, aby dohoda zahrnovala i balistické rakety a regionální spojenectví Íránu. To je pro Teherán nepřekročitelná červená linie, neboť rakety tvoří jeho hlavní obranný pilíř. Pokud Washington a Teherán nenajdou úzkou cestu k dohodě, hrozí, že jediná chyba nebo špatný odhad zavře dveře k diplomacii natrvalo. Zda převáží tlak zastánců tvrdé linie, nebo opatrnost prezidenta, který se bojí dalšího blízkovýchodního bahna, se ukáže v nejbližších týdnech.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
