Kvůli odhalení vraždy Navalného jsou ve hře další protiruské sankce

Alexej Navalnyj
Alexej Navalnyj, foto: Instagram Alexej Navalnyj
Klára Marková 17. února 2026 20:59
Sdílej:

Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.

Ruské velvyslanectví v Londýně jakoukoli vinu na úmrtí opozičníka, k němuž došlo před dvěma lety v sibiřské trestanecké kolonii, rázně odmítlo. Prohlášení pětice evropských států Moskva označila za výtvor západních „tvůrců bajek“. Podle ruské diplomacie jde o projev mediální hysterie a zneužívání mrtvého ruského občana k politické propagandě, přičemž celou kauzu přirovnala k případu otravy Skripalových.

Ministryně Cooperová v rozhovoru pro BBC zdůraznila, že obvinění je podloženo dvouletým shromažďováním důkazů. Podle ní disponoval pouze ruský režim prostředky, motivem i příležitostí podat tento jed vězni přímo ve své vlastní věznici. Analýza vzorků z těla Navalného totiž odhalila epibatidin, což je toxin, který produkují výhradně jihoamerické žáby a v Rusku se v přírodě nevyskytuje.

Evropské státy již na základě těchto zjištění nahlásily Rusko Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) pro podezření z porušování mezinárodních úmluv. Cooperová podotkla, že tento incident definitivně pohřbil naděje na mírové uspořádání známé z doby po studené válce. Evropa se podle ní musí připravit na to, že ruská agrese bude i nadále pokračovat.

Aktuálně Británie usiluje o koordinovanou mezinárodní reakci, která by zahrnovala další zpřísňování sankčních opatření. Tyto kroky mají být součástí širší odpovědi na ruskou invazi na Ukrajinu, od jejíhož začátku brzy uplynou čtyři roky. Cílem Londýna je udržet soustavný tlak na současný ruský režim a jeho představitele.

K situaci se vyjádřila také stínová ministryně zahraničí Priti Patelová, která varovala před formující se „osou autoritářství“ tvořenou Ruskem, Čínou, Íránem a Severní Koreou. V čelení těmto hrozbám považuje za klíčové spojenectví s USA. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že Washington závěry evropských tajných služeb nezpochybňuje, přestože USA nebyly přímými autory zprávy.

Ruská strana nadále trvá na tom, že obvinění postrádají reálné důkazy a označuje je za takzvanou „nekropropagandu“. Moskva tvrdí, že západní země nevyvíjejí snahu o nalezení spravedlnosti, ale pouze využívají tragickou událost k posílení svých geopolitických zájmů. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.