V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Čína prosazuje zavádění umělé inteligence v měřítku, které nemá na Západě obdoby, a to v době, kdy se tamní trh práce nachází v extrémně zranitelném stavu. Miliony lidí v posledních letech ztratily stabilní zaměstnání a přešly do takzvané zakázkové ekonomiky. Flexibilní formy obživy, jako je právě řízení taxi nebo kurýrní služby, dnes živí nezanedbatelnou část čínské populace, pro kterou představují poslední záchrannou síť před nezaměstnaností.
Rychlá expanze samořiditelných vozidel tak přímo ohrožuje základní sociální jistoty mnoha rodin. Řidiči ve Wu-chanu otevřeně kritizují skutečnost, že stát upřednostnil technologické giganty před obyčejnými lidmi. Nespokojenost v minulosti vyústila dokonce v protesty a vzácnou veřejnou kritiku ze strany jedné z místních přepravních společností, která obvinila autonomní systémy z monopolizace zdrojů a přisvojení si obživy těch nejzranitelnějších vrstev obyvatelstva.
Vláda v Pekingu si začíná narůstající rizika uvědomovat a v jejím dosavadním jednoznačně optimistickém postoji k technickému pokroku dochází k viditelnému posunu. Zatímco ještě nedávno stát bezohledně podporoval jakýkoli vývoj, v oficiálních dokumentech a státních médiích se stále častěji objevují varování před střetem tradičních pracovních pravidel s nastupující automatizací. Úřady se tak ocitají pod tlakem, aby přijaly opatření na ochranu pracovních míst.
Problém se navíc zdaleka netýká pouze manuálních profesí a služeb, ale čím dál výrazněji zasahuje i do sféry kvalifikovaných pracovníků. Vážné dopady hlásí například filmový průmysl, kde pokročilá softwarová řešení nahrazují kameramany, střihače i další tvůrčí profese. Lidé z oboru poukazují na to, že technologie postupuje takovým tempem, že pracovníci ani nestačí reagovat na propad svých honorářů a úbytek zakázek.
Soudní instance v Číně sice v některých případech přiznaly odškodné zaměstnancům, kteří byli propuštěni výhradně kvůli nahrazení umělou inteligencí, to však řeší pouze důsledky a nikoli příčinu. Mnoho uchazečů o práci se potýká s tím, že jim technologie zavírá dveře ještě předtím, než vůbec dostanou příležitost se osvědčit. Prostor, ve kterém člověk dokáže počítačovému algoritmickému zpracování konkurovat, se ze dne na den zmenšuje.
Analytici přesto domnívají, že autoritářský režim v Číně má k dispozici silnější nástroje na zvládání sociálních dopadů než západní ekonomiky. Peking může v případě potřeby soukromým firmám nařídit přísné kvóty na zaměstnávaní lidí nebo uměle zpomalit zavádění určitých technologií. Státní kontrole se tak nabízí páky, jak zabránit nekontrolovanému růstu nezaměstnanosti a následným sociálním nepokojům.
Pro samotné pracovníky, kteří již o své stálé příjmy přišli, však státní záruky mohou přijít příliš pozdě. Mnozí z nich se nacházejí v situaci, kdy jim nezbývá než se neuvěřitelně rychle přizpůsobovat a hledat specializované niky, které stroje zatím ovládnout nedokážou. Nejistota na čínském trhu práce tak dál roste a příběh wu-chanských taxikářů se stává varovným modelem pro zbytek světa.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.