Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Dánsko se stalo jednou z prvních zemí, kde se na omezení shodlo celé politické spektrum. Vláda v Kodani oznámila dohodu o zákazu přístupu k určitým sociálním platformám pro děti do 15 let. Cílem je ochránit mladistvé před algoritmy, které narušují jejich koncentraci a vystavují je tlaku digitálních vztahů bez dozoru dospělých. Přestože zákon dává rodičům právo povolit dětem přístup od 13 let, stát plánuje zavést robustní systém ověřování věku prostřednictvím národní elektronické identity a speciální mobilní aplikace.
Ve Francii se debata o digitální bezpečnosti dětí vyhrotila poté, co několik rodin zažalovalo platformu TikTok kvůli obsahu podněcujícímu k sebepoškozování. Tamní ministerstvo pro digitální záležitosti plánuje předložit návrh zákona omezujícího sociální sítě pro mladší 15 let hned v prvních měsících nadcházejícího roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve pohrozil, že pokud nedojde k celoevropské shodě v rámci Evropské unie, Francie zakročí na národní úrovni. Odborné komise dokonce doporučují zavést pro mladistvé do 18 let určitou formu „digitální večerky“.
Španělští zákonodárci v současnosti studují návrh, který by mohl zakázat přístup k sociálním sítím, komunikačním fórům a prostorům využívajícím generativní umělou inteligenci dětem do 16 let bez výslovného souhlasu rodičů. V některých specifických případech by tato hranice mohla být posunuta na 14 let, aby se zabránilo zneužívání osobních dat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 80 % španělských rodičů by přísné věkové restrikce uvítalo, ačkoliv třetina z nich pochybuje o tom, jak efektivně bude stát dodržování těchto pravidel v online prostředí vymáhat.
Itálie volí cestu provázání národní legislativy s připravovanou evropskou digitální identitou. Italský parlament projednává normu, která by mohla omezit sociální sítě pro děti do 15 let a zároveň regulovat fenomén takzvaných dětských influencerů. Italský ministr školství se nechal slyšet, že země by měla následovat australský model. Situaci v Itálii navíc ovlivňuje hromadná žaloba rodičů proti velkým technologickým firmám, která tvrdí, že miliony dětí používají sítě i přes to, že zdaleka nedosáhly požadovaného minimálního věku.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přirovnal současné masové využívání sociálních sítí dětmi k nekontrolovanému experimentu na lidské mysli. Řecko již zavedlo přísný zákaz chytrých telefonů ve školních třídách, což podle vládních představitelů přineslo okamžité pozitivní výsledky v chování i soustředění žáků. Atény nyní plánují využít svůj nástroj Kids Wallet jako prostředek pro verifikaci věku, který rodičům umožní blokovat přístup k rizikovým aplikacím a online službám přímo v zařízení dítěte.
Německo zatím k plošnému zákazu nepřistoupilo, ale tamní parlament již pověřil odbornou komisi studií dopadů sociálních sítí na dospívající mládež. Výsledná zpráva, která má být hotová na podzim příštího roku, určí, zda Berlín zavede podobná omezení jako Canberra. Německý model by mohl být unikátní v tom, že by neumožňoval žádné výjimky ani v případě souhlasu rodičů. Pokud by zákon prošel, mohl by dětem zakázat zakládání účtů, zatímco pouhé prohlížení obsahu bez přihlášení by zůstalo technicky přístupné.
Implementace těchto zákazů však naráží na technické i etické otázky. Kritici upozorňují na rizika spojená se sběrem biometrických dat dětí pro účely ověřování věku a na možnost, že se mládež přesune na nekontrolované a ještě nebezpečnější části internetu. Přesto se zdá, že evropský kontinent směřuje k mnohem přísnější regulaci digitálního dětství, přičemž rok 2026 bude klíčovým obdobím, kdy se většina těchto navrhovaných zákonů začne uvádět do praxe.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.