Které evropské země zvažují po vzoru Austrálie zákaz sociálních sítí?

Dánsko se stalo jednou z prvních zemí, kde se na omezení shodlo celé politické spektrum. Vláda v Kodani oznámila dohodu o zákazu přístupu k určitým sociálním platformám pro děti do 15 let. Cílem je ochránit mladistvé před algoritmy, které narušují jejich koncentraci a vystavují je tlaku digitálních vztahů bez dozoru dospělých. Přestože zákon dává rodičům právo povolit dětem přístup od 13 let, stát plánuje zavést robustní systém ověřování věku prostřednictvím národní elektronické identity a speciální mobilní aplikace.

Ve Francii se debata o digitální bezpečnosti dětí vyhrotila poté, co několik rodin zažalovalo platformu TikTok kvůli obsahu podněcujícímu k sebepoškozování. Tamní ministerstvo pro digitální záležitosti plánuje předložit návrh zákona omezujícího sociální sítě pro mladší 15 let hned v prvních měsících nadcházejícího roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve pohrozil, že pokud nedojde k celoevropské shodě v rámci Evropské unie, Francie zakročí na národní úrovni. Odborné komise dokonce doporučují zavést pro mladistvé do 18 let určitou formu „digitální večerky“.

Španělští zákonodárci v současnosti studují návrh, který by mohl zakázat přístup k sociálním sítím, komunikačním fórům a prostorům využívajícím generativní umělou inteligenci dětem do 16 let bez výslovného souhlasu rodičů. V některých specifických případech by tato hranice mohla být posunuta na 14 let, aby se zabránilo zneužívání osobních dat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 80 % španělských rodičů by přísné věkové restrikce uvítalo, ačkoliv třetina z nich pochybuje o tom, jak efektivně bude stát dodržování těchto pravidel v online prostředí vymáhat.

Itálie volí cestu provázání národní legislativy s připravovanou evropskou digitální identitou. Italský parlament projednává normu, která by mohla omezit sociální sítě pro děti do 15 let a zároveň regulovat fenomén takzvaných dětských influencerů. Italský ministr školství se nechal slyšet, že země by měla následovat australský model. Situaci v Itálii navíc ovlivňuje hromadná žaloba rodičů proti velkým technologickým firmám, která tvrdí, že miliony dětí používají sítě i přes to, že zdaleka nedosáhly požadovaného minimálního věku.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přirovnal současné masové využívání sociálních sítí dětmi k nekontrolovanému experimentu na lidské mysli. Řecko již zavedlo přísný zákaz chytrých telefonů ve školních třídách, což podle vládních představitelů přineslo okamžité pozitivní výsledky v chování i soustředění žáků. Atény nyní plánují využít svůj nástroj Kids Wallet jako prostředek pro verifikaci věku, který rodičům umožní blokovat přístup k rizikovým aplikacím a online službám přímo v zařízení dítěte.

Německo zatím k plošnému zákazu nepřistoupilo, ale tamní parlament již pověřil odbornou komisi studií dopadů sociálních sítí na dospívající mládež. Výsledná zpráva, která má být hotová na podzim příštího roku, určí, zda Berlín zavede podobná omezení jako Canberra. Německý model by mohl být unikátní v tom, že by neumožňoval žádné výjimky ani v případě souhlasu rodičů. Pokud by zákon prošel, mohl by dětem zakázat zakládání účtů, zatímco pouhé prohlížení obsahu bez přihlášení by zůstalo technicky přístupné.

Implementace těchto zákazů však naráží na technické i etické otázky. Kritici upozorňují na rizika spojená se sběrem biometrických dat dětí pro účely ověřování věku a na možnost, že se mládež přesune na nekontrolované a ještě nebezpečnější části internetu. Přesto se zdá, že evropský kontinent směřuje k mnohem přísnější regulaci digitálního dětství, přičemž rok 2026 bude klíčovým obdobím, kdy se většina těchto navrhovaných zákonů začne uvádět do praxe.