Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Dánsko se stalo jednou z prvních zemí, kde se na omezení shodlo celé politické spektrum. Vláda v Kodani oznámila dohodu o zákazu přístupu k určitým sociálním platformám pro děti do 15 let. Cílem je ochránit mladistvé před algoritmy, které narušují jejich koncentraci a vystavují je tlaku digitálních vztahů bez dozoru dospělých. Přestože zákon dává rodičům právo povolit dětem přístup od 13 let, stát plánuje zavést robustní systém ověřování věku prostřednictvím národní elektronické identity a speciální mobilní aplikace.
Ve Francii se debata o digitální bezpečnosti dětí vyhrotila poté, co několik rodin zažalovalo platformu TikTok kvůli obsahu podněcujícímu k sebepoškozování. Tamní ministerstvo pro digitální záležitosti plánuje předložit návrh zákona omezujícího sociální sítě pro mladší 15 let hned v prvních měsících nadcházejícího roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve pohrozil, že pokud nedojde k celoevropské shodě v rámci Evropské unie, Francie zakročí na národní úrovni. Odborné komise dokonce doporučují zavést pro mladistvé do 18 let určitou formu „digitální večerky“.
Španělští zákonodárci v současnosti studují návrh, který by mohl zakázat přístup k sociálním sítím, komunikačním fórům a prostorům využívajícím generativní umělou inteligenci dětem do 16 let bez výslovného souhlasu rodičů. V některých specifických případech by tato hranice mohla být posunuta na 14 let, aby se zabránilo zneužívání osobních dat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 80 % španělských rodičů by přísné věkové restrikce uvítalo, ačkoliv třetina z nich pochybuje o tom, jak efektivně bude stát dodržování těchto pravidel v online prostředí vymáhat.
Itálie volí cestu provázání národní legislativy s připravovanou evropskou digitální identitou. Italský parlament projednává normu, která by mohla omezit sociální sítě pro děti do 15 let a zároveň regulovat fenomén takzvaných dětských influencerů. Italský ministr školství se nechal slyšet, že země by měla následovat australský model. Situaci v Itálii navíc ovlivňuje hromadná žaloba rodičů proti velkým technologickým firmám, která tvrdí, že miliony dětí používají sítě i přes to, že zdaleka nedosáhly požadovaného minimálního věku.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přirovnal současné masové využívání sociálních sítí dětmi k nekontrolovanému experimentu na lidské mysli. Řecko již zavedlo přísný zákaz chytrých telefonů ve školních třídách, což podle vládních představitelů přineslo okamžité pozitivní výsledky v chování i soustředění žáků. Atény nyní plánují využít svůj nástroj Kids Wallet jako prostředek pro verifikaci věku, který rodičům umožní blokovat přístup k rizikovým aplikacím a online službám přímo v zařízení dítěte.
Německo zatím k plošnému zákazu nepřistoupilo, ale tamní parlament již pověřil odbornou komisi studií dopadů sociálních sítí na dospívající mládež. Výsledná zpráva, která má být hotová na podzim příštího roku, určí, zda Berlín zavede podobná omezení jako Canberra. Německý model by mohl být unikátní v tom, že by neumožňoval žádné výjimky ani v případě souhlasu rodičů. Pokud by zákon prošel, mohl by dětem zakázat zakládání účtů, zatímco pouhé prohlížení obsahu bez přihlášení by zůstalo technicky přístupné.
Implementace těchto zákazů však naráží na technické i etické otázky. Kritici upozorňují na rizika spojená se sběrem biometrických dat dětí pro účely ověřování věku a na možnost, že se mládež přesune na nekontrolované a ještě nebezpečnější části internetu. Přesto se zdá, že evropský kontinent směřuje k mnohem přísnější regulaci digitálního dětství, přičemž rok 2026 bude klíčovým obdobím, kdy se většina těchto navrhovaných zákonů začne uvádět do praxe.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.