Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Dánsko se stalo jednou z prvních zemí, kde se na omezení shodlo celé politické spektrum. Vláda v Kodani oznámila dohodu o zákazu přístupu k určitým sociálním platformám pro děti do 15 let. Cílem je ochránit mladistvé před algoritmy, které narušují jejich koncentraci a vystavují je tlaku digitálních vztahů bez dozoru dospělých. Přestože zákon dává rodičům právo povolit dětem přístup od 13 let, stát plánuje zavést robustní systém ověřování věku prostřednictvím národní elektronické identity a speciální mobilní aplikace.
Ve Francii se debata o digitální bezpečnosti dětí vyhrotila poté, co několik rodin zažalovalo platformu TikTok kvůli obsahu podněcujícímu k sebepoškozování. Tamní ministerstvo pro digitální záležitosti plánuje předložit návrh zákona omezujícího sociální sítě pro mladší 15 let hned v prvních měsících nadcházejícího roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve pohrozil, že pokud nedojde k celoevropské shodě v rámci Evropské unie, Francie zakročí na národní úrovni. Odborné komise dokonce doporučují zavést pro mladistvé do 18 let určitou formu „digitální večerky“.
Španělští zákonodárci v současnosti studují návrh, který by mohl zakázat přístup k sociálním sítím, komunikačním fórům a prostorům využívajícím generativní umělou inteligenci dětem do 16 let bez výslovného souhlasu rodičů. V některých specifických případech by tato hranice mohla být posunuta na 14 let, aby se zabránilo zneužívání osobních dat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 80 % španělských rodičů by přísné věkové restrikce uvítalo, ačkoliv třetina z nich pochybuje o tom, jak efektivně bude stát dodržování těchto pravidel v online prostředí vymáhat.
Itálie volí cestu provázání národní legislativy s připravovanou evropskou digitální identitou. Italský parlament projednává normu, která by mohla omezit sociální sítě pro děti do 15 let a zároveň regulovat fenomén takzvaných dětských influencerů. Italský ministr školství se nechal slyšet, že země by měla následovat australský model. Situaci v Itálii navíc ovlivňuje hromadná žaloba rodičů proti velkým technologickým firmám, která tvrdí, že miliony dětí používají sítě i přes to, že zdaleka nedosáhly požadovaného minimálního věku.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přirovnal současné masové využívání sociálních sítí dětmi k nekontrolovanému experimentu na lidské mysli. Řecko již zavedlo přísný zákaz chytrých telefonů ve školních třídách, což podle vládních představitelů přineslo okamžité pozitivní výsledky v chování i soustředění žáků. Atény nyní plánují využít svůj nástroj Kids Wallet jako prostředek pro verifikaci věku, který rodičům umožní blokovat přístup k rizikovým aplikacím a online službám přímo v zařízení dítěte.
Německo zatím k plošnému zákazu nepřistoupilo, ale tamní parlament již pověřil odbornou komisi studií dopadů sociálních sítí na dospívající mládež. Výsledná zpráva, která má být hotová na podzim příštího roku, určí, zda Berlín zavede podobná omezení jako Canberra. Německý model by mohl být unikátní v tom, že by neumožňoval žádné výjimky ani v případě souhlasu rodičů. Pokud by zákon prošel, mohl by dětem zakázat zakládání účtů, zatímco pouhé prohlížení obsahu bez přihlášení by zůstalo technicky přístupné.
Implementace těchto zákazů však naráží na technické i etické otázky. Kritici upozorňují na rizika spojená se sběrem biometrických dat dětí pro účely ověřování věku a na možnost, že se mládež přesune na nekontrolované a ještě nebezpečnější části internetu. Přesto se zdá, že evropský kontinent směřuje k mnohem přísnější regulaci digitálního dětství, přičemž rok 2026 bude klíčovým obdobím, kdy se většina těchto navrhovaných zákonů začne uvádět do praxe.
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko za to, že se mu rozhodlo neudělit letošní Nobelovu cenu za mír, což označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.
Při operaci amerického Úřadu pro imigrační a celní správu (ICE) v oblasti Houstonu v Texasu došlo k vážnému incidentu, při kterém federální agent srazil vozidlem muže prchajícího před zatčením. Zásah byl zaměřen na osobu s pravomocným příkazem k vyhoštění, avšak situace vyeskalovala v pronásledování na útěku. Zraněný muž utrpěl zlomeninu nohy a byl převezen do nemocnice k nezbytnému ošetření.
Britský premiér Andy Burnham veřejně prohlásil, že ruské tajné služby prokazatelně zasahovaly do britského referenda o setrvání v Evropské unii z roku 2016. Toto vyjádření představuje významný obrat v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní události. Premiér uvedl, že na tuto otázku získal jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že Rusko a Ukrajina uzavřely okamžité příměří v oblasti energetiky. Toto opatření má podle jeho slov vstoupit v platnost bezodkladně a obě válčící strany s ním měly vyjádřit souhlas. Zpráva podle The Independent přitom překvapila mezinárodní veřejnost i samotné účastníky probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
Evropské zpravodajské služby varovaly vedoucí představitele zbrojních společností napříč kontinentem před stupňujícími se pokusy Ruska o jejich fyzickou likvidaci. Podle zjištění listu Financial Times nařídil Kreml výrazné rozšíření sabotážních a hybridních operací s cílem zastrašit partnery Ukrajiny. Tyto cílené útoky na civilní osoby a manažery v obranném sektoru představují novou a velmi znepokojivou hrozbu pro celou bezpečnostní architekturu.
Papež Lev XIV. oznámil věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí, že se v nejbližších dnech podrobí chirurgickému zákroku kvůli nálezu plicního uzlíku, který lékaři objevili v počátečním stádiu.
Španělský premiér Pedro Sánchez vyhlásil předčasné parlamentní volby, čímž zareagoval na hlubokou politickou nestabilitu, vládní křehkost v parlamentu a rostoucí tlak veřejnosti spojený s palčivými problémy v oblasti bydlení a ekonomiky.
Streamovací platformy v čele s Netflixem čelí rostoucí kritice rodičů kvůli zařazování populárních internetových tvůrců z platformy YouTube do dětského vysílání. Řada rodin upozorňuje, že tento typ pořadů přináší do domácností hyperstimulační obsah, který se zaměřuje na rychlý střih a neustálé výzvy.
Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.
Nejnovější ruské útoky na jihovýchodní ukrajinské město Záporoží si vyžádaly životy nejméně sedmnácti lidí včetně tří dětí, přičemž desítky dalších utrpěly zranění. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na tuto tragédii označil bombardování za ruský projev poděkování Spojeným státům za nedávné uvolnění sankcí na export ruské nafty. Útoky zasáhly obytné budovy a záchranářské týmy nadále prohledávají trosky zničených domů, zda se pod nimi nenalézají další přeživší.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.