Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Dánsko se stalo jednou z prvních zemí, kde se na omezení shodlo celé politické spektrum. Vláda v Kodani oznámila dohodu o zákazu přístupu k určitým sociálním platformám pro děti do 15 let. Cílem je ochránit mladistvé před algoritmy, které narušují jejich koncentraci a vystavují je tlaku digitálních vztahů bez dozoru dospělých. Přestože zákon dává rodičům právo povolit dětem přístup od 13 let, stát plánuje zavést robustní systém ověřování věku prostřednictvím národní elektronické identity a speciální mobilní aplikace.
Ve Francii se debata o digitální bezpečnosti dětí vyhrotila poté, co několik rodin zažalovalo platformu TikTok kvůli obsahu podněcujícímu k sebepoškozování. Tamní ministerstvo pro digitální záležitosti plánuje předložit návrh zákona omezujícího sociální sítě pro mladší 15 let hned v prvních měsících nadcházejícího roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron již dříve pohrozil, že pokud nedojde k celoevropské shodě v rámci Evropské unie, Francie zakročí na národní úrovni. Odborné komise dokonce doporučují zavést pro mladistvé do 18 let určitou formu „digitální večerky“.
Španělští zákonodárci v současnosti studují návrh, který by mohl zakázat přístup k sociálním sítím, komunikačním fórům a prostorům využívajícím generativní umělou inteligenci dětem do 16 let bez výslovného souhlasu rodičů. V některých specifických případech by tato hranice mohla být posunuta na 14 let, aby se zabránilo zneužívání osobních dat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že téměř 80 % španělských rodičů by přísné věkové restrikce uvítalo, ačkoliv třetina z nich pochybuje o tom, jak efektivně bude stát dodržování těchto pravidel v online prostředí vymáhat.
Itálie volí cestu provázání národní legislativy s připravovanou evropskou digitální identitou. Italský parlament projednává normu, která by mohla omezit sociální sítě pro děti do 15 let a zároveň regulovat fenomén takzvaných dětských influencerů. Italský ministr školství se nechal slyšet, že země by měla následovat australský model. Situaci v Itálii navíc ovlivňuje hromadná žaloba rodičů proti velkým technologickým firmám, která tvrdí, že miliony dětí používají sítě i přes to, že zdaleka nedosáhly požadovaného minimálního věku.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis přirovnal současné masové využívání sociálních sítí dětmi k nekontrolovanému experimentu na lidské mysli. Řecko již zavedlo přísný zákaz chytrých telefonů ve školních třídách, což podle vládních představitelů přineslo okamžité pozitivní výsledky v chování i soustředění žáků. Atény nyní plánují využít svůj nástroj Kids Wallet jako prostředek pro verifikaci věku, který rodičům umožní blokovat přístup k rizikovým aplikacím a online službám přímo v zařízení dítěte.
Německo zatím k plošnému zákazu nepřistoupilo, ale tamní parlament již pověřil odbornou komisi studií dopadů sociálních sítí na dospívající mládež. Výsledná zpráva, která má být hotová na podzim příštího roku, určí, zda Berlín zavede podobná omezení jako Canberra. Německý model by mohl být unikátní v tom, že by neumožňoval žádné výjimky ani v případě souhlasu rodičů. Pokud by zákon prošel, mohl by dětem zakázat zakládání účtů, zatímco pouhé prohlížení obsahu bez přihlášení by zůstalo technicky přístupné.
Implementace těchto zákazů však naráží na technické i etické otázky. Kritici upozorňují na rizika spojená se sběrem biometrických dat dětí pro účely ověřování věku a na možnost, že se mládež přesune na nekontrolované a ještě nebezpečnější části internetu. Přesto se zdá, že evropský kontinent směřuje k mnohem přísnější regulaci digitálního dětství, přičemž rok 2026 bude klíčovým obdobím, kdy se většina těchto navrhovaných zákonů začne uvádět do praxe.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.