Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Hnutí Hamás na konci července oznámilo, že podmínky dohody přijímá a je připraveno zahájit fázované odzbrojení. Podmínilo ho však tím, že Izrael splní své závazky, ukončí veškerou agresi a kompletně stáhne své jednotky z území Pásma Gazy. Přestože byl souhlas Hamásu s odzbrojením považován za zásadní průlom v jednáních, premiér Netanjahu celou dohodu zpochybnil. Prohlásil totiž, že Izrael neprovede žádné stahování vojsk, dokud nebude Hamás reálně a plně odzbrojen.
Postoj izraelské vlády dále vyostřil napjaté vztahy mezi Netanjahuem a americkým prezidentem Trumpem. Izraelský premiér čelil hněvu šéfa Bílého domu již v předchozích měsících, například během ostrého telefonátu ohledně pokračujících izraelských vojenských operací v Libanonu, které probíhaly navzdory podepsanému memorandu o příměří. Podobně americký prezident již v minulosti veřejně varoval Izrael před pokračováním bombardování Íránu.
Vzhledem k nadcházejícím izraelským volbám a nízké domácí podpoře premiéra Netanjahua se jeho schopnost řídit vztahy s nejbližším spojencem dostává pod značný tlak. Nicméně v samotné izraelské politice panuje ohledně postupu vůči Pásmu Gazy poměrně široká shoda. Postoje hlavních politických stran se liší spíše v taktice a detailních postupech než v celkové vojenské a územní strategii, píše The Conversation.
Když izraelský ministr obrany Israel Katz nedávno prohlásil, že Izrael nikdy neopustí celé území Pásma Gazy, nevybočil tím z hlavního proudu tamní politické scény. Také Gadi Eisenkot, který platí za hlavního Netanjahuova volebního soupeře a v prvních měsících konfliktu zasedal ve válečném kabinetu, plán Donalda Trumpa i vznik samostatného palestinského státu odmítá. Podobně se pro územní expanzi v minulosti vyjadřovali i další představitelé centristické opozice.
Tento odpor vůči opuštění kontroly nad Enklávou odráží i dlouhodobý vývoj veřejného mínění v Izraeli. Průzkumy ukazují rostoucí podporu izraelské veřejnosti pro anexi a osídlování Pásma Gazy, zatímco podpora pro vytvoření samostatného palestinského státu se nachází na historickém minimu. Záměry na získání kontroly nad tímto územím mají přitom v historii Izraele hluboké kořeny.
Izraelské nároky na Pásmo Gazy předcházejí současnému konfliktu o celá desetiletí. Ačkoliv současná přítomnost armády je zdůvodňována reakcí na útoky z října roku 2023, první izraelská invaze do Gazy proběhla již v roce 1956, tedy dlouho před vznikem samotného hnutí Hamás. První izraelský premiér David Ben Gurion navrhoval anexi Gazy poprvé již v roce 1949 během rozhovorů na konferenci v Lausanne.
V roce 1955 tehdejší ministryně zahraničí Golda Meirová veřejně prohlásila, že Pásmo Gazy tvoří nedílnou součást Izraele. O rok později izraelská armáda území poprvé obsadila a okupovala ho čtyři měsíce, než se po přímém zásahu amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera stáhla. Již během této krátké doby však vznikaly plány na budování izraelských osad, které byly realizovány po opětovném obsazení území v roce 1967.
Ačkoliv Izrael v roce 2005 evakuoval své osady a stáhnul z vnitrozemí své vojenské síly, nadále si udržel kontrolu nad vzdušným prostorem Gazy, pobřežními vodami, obchodními přechody, dodávkami energií i evidencí obyvatelstva. Podle řady právních expertů tak faktická kontrola nad tímto územím nikdy nepřestala existovat, což vyvrcholilo opětovným pozemním vstupem armády v roce 2023.
V současnosti Izrael podniká kroky k tomu, aby si přítomnost v Pásmu Gazy udržel i do budoucna. Ministr obrany Katz nedávno potvrdil financování tří nových vojenských základen v severní části území, což je infrastruktura, která v historii často předcházela vzniku civilního osídlení. Vládní strana Likud navíc sponzorovala shromáždění volající po opětovném osídlení Gazy, kterého se zúčastnili i někteří členové kabinetu.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.