Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajinský velvyslanec v Jihoafrické republice Olexander Scherba pro Politico uvedl, že se Kyjev snaží Afričany varovat před ruskými lži, kterými je Moskva láká do bojů. Samotní zajatci však toto poselství komplikují, neboť řada z nich odmítá tvrzení, že byli oklamáni, a požaduje zařazení do výměny zajatců směřující zpět do Ruska, nikoli repatriaci do Afriky.
Válečný zajatec z Demokratické republiky Kongo s volacím znakem Avatar pro server Politico uvedl, že má v Rusku rodinu a do vlasti se vracet nechce. Další vězeň z Egypta vystupující pod přezdívkou Cairo si stěžoval, že je Ukrajina označuje za občany afrických států záměrně, aby jim zabránila v návratu do Ruska.
Podle ukrajinských údajů naverbovalo Rusko od začátku plnohodnotné invaze téměř 3 000 občanů ze 36 afrických zemí. Zajatci v rozhovorech vedených za dohledu ukrajinského úředníka potvrdili, že o vojenském zaměření kontraktů věděli předem a motivem pro ně byly výhradně peníze. Rusko rekrutům nabízí jednorázový bonus zhruba 13 000 dolarů a měsíční plat nejméně 2 000 dolarů, což jsou pro obyvatele subsaharské Afriky významné částky.
Problém s verbováním rekrutů potvrdil na začátku roku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, podle něhož řada afrických vlád požádala Kyjev o pomoc při řešení situace svých občanů. V keňském parlamentu šéf sněmovní většiny Anthony Kĩmani Ichũng'wah v únoru upozornil na organizovanou síť, která pod falešnými záminkami poslala do válečných zón v Rusku přes 1 000 Keňanů.
Střet o rekruty je však jen jednou z rovin širšího úsilí Kyjeva čelit ruskému vlivu v Africe, kde má Moskva historické vazby ze sovětské éry a výrazně větší diplomatické zastoupení. Ukrajina sice zvýšila počet svých ambasád na kontinentu z 10 na 18, Rusko jich však má k dispozici 49.
V diplomatickém soupeření o africkou podporu Ukrajina ztrácí pozice. Zatímco v roce 2022 hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi pouze Eritrea, v letošním roce se proti Kyjevem podporovanému opatření postavilo již šest afrických států. Podle představitele ukrajinské zahraniční zpravodajské služby Moskva šíří propagandu prostřednictvím svých médií, univerzit a loajálních sdružení, kde Ukrajinu vykresluje jako neonacistický stát.
V zajateckých táborech mezitím někteří vězni, jako 55letý občan Ghany s přezdívkou Future, doufají ve výměnu zahraničních bojovníků z obou stran konfliktu. Poradce ukrajinského kongresmana Cameron Kasky, který přežil střelbu v Parklandu a spravuje digitální strategii, dodal, že jeho zájem o palestinské téma a situaci v regionu vychází z židovské identity a odporu vůči zabíjení dětí americkými zbraněmi.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
Ruská raketová kampaň téměř zcela zastavila ukrajinský hutní průmysl, který představoval jeden z hlavních pilířů tamní ekonomiky. Vážné škody utrpěly ocelárny Zaporizhstal v Záporoží, které jsou s 8500 zaměstnanci největším zaměstnavatelem ve městě. Po čtyřech vlnách útoků musel tento klíčový závod přerušit výrobu na dobu neurčitou. Údery těžce poškodily veškeré zařízení, rozbily střechy a téměř zničily vysoké pece.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s předními představiteli technologického průmyslu k tématu umělé inteligence. Během schůzky oficiálně oznámil přejmenování této technologie z AI na zkratku SI, což má podle něj znamenat superinteligenci. Trump zdůraznil, že výzkum v této oblasti se v žádném případě nezpomalí, a to ani přes narůstající obavy. Zároveň prohlásil, že šéfové technologických firem podepsali morálně závazný slib k vlastní regulaci.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) převzal v Madridu mezinárodní ocenění Premio Poco Frecuentes za svou dlouhodobou práci v oblasti vzácných onemocnění. Stal se první zahraniční osobností v historii, které bylo ocenění uděleno. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví. Z České republiky jej dosud získalo pouze Velvyslanectví ČR v Madridu.