Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajinský velvyslanec v Jihoafrické republice Olexander Scherba pro Politico uvedl, že se Kyjev snaží Afričany varovat před ruskými lži, kterými je Moskva láká do bojů. Samotní zajatci však toto poselství komplikují, neboť řada z nich odmítá tvrzení, že byli oklamáni, a požaduje zařazení do výměny zajatců směřující zpět do Ruska, nikoli repatriaci do Afriky.
Válečný zajatec z Demokratické republiky Kongo s volacím znakem Avatar pro server Politico uvedl, že má v Rusku rodinu a do vlasti se vracet nechce. Další vězeň z Egypta vystupující pod přezdívkou Cairo si stěžoval, že je Ukrajina označuje za občany afrických států záměrně, aby jim zabránila v návratu do Ruska.
Podle ukrajinských údajů naverbovalo Rusko od začátku plnohodnotné invaze téměř 3 000 občanů ze 36 afrických zemí. Zajatci v rozhovorech vedených za dohledu ukrajinského úředníka potvrdili, že o vojenském zaměření kontraktů věděli předem a motivem pro ně byly výhradně peníze. Rusko rekrutům nabízí jednorázový bonus zhruba 13 000 dolarů a měsíční plat nejméně 2 000 dolarů, což jsou pro obyvatele subsaharské Afriky významné částky.
Problém s verbováním rekrutů potvrdil na začátku roku ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha, podle něhož řada afrických vlád požádala Kyjev o pomoc při řešení situace svých občanů. V keňském parlamentu šéf sněmovní většiny Anthony Kĩmani Ichũng'wah v únoru upozornil na organizovanou síť, která pod falešnými záminkami poslala do válečných zón v Rusku přes 1 000 Keňanů.
Střet o rekruty je však jen jednou z rovin širšího úsilí Kyjeva čelit ruskému vlivu v Africe, kde má Moskva historické vazby ze sovětské éry a výrazně větší diplomatické zastoupení. Ukrajina sice zvýšila počet svých ambasád na kontinentu z 10 na 18, Rusko jich však má k dispozici 49.
V diplomatickém soupeření o africkou podporu Ukrajina ztrácí pozice. Zatímco v roce 2022 hlasovala proti rezoluci OSN odsuzující ruskou invazi pouze Eritrea, v letošním roce se proti Kyjevem podporovanému opatření postavilo již šest afrických států. Podle představitele ukrajinské zahraniční zpravodajské služby Moskva šíří propagandu prostřednictvím svých médií, univerzit a loajálních sdružení, kde Ukrajinu vykresluje jako neonacistický stát.
V zajateckých táborech mezitím někteří vězni, jako 55letý občan Ghany s přezdívkou Future, doufají ve výměnu zahraničních bojovníků z obou stran konfliktu. Poradce ukrajinského kongresmana Cameron Kasky, který přežil střelbu v Parklandu a spravuje digitální strategii, dodal, že jeho zájem o palestinské téma a situaci v regionu vychází z židovské identity a odporu vůči zabíjení dětí americkými zbraněmi.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.