Hnutí ANO se stalo jednoznačným vítězem voleb do Poslanecké sněmovny, když si připsalo 34,51 procenta všech platných hlasů. Jak ukázaly kompletní výsledky, které se sčítaly až do pozdních nočních hodin, hnutí bude mít v dolní komoře parlamentu 80 zástupců.
Do sněmovny se nakonec probojovalo celkem šest politických uskupení. Na druhém místě skončila koalice Spolu se ziskem 23,36 procenta, což jí zajistí 52 poslaneckých mandátů. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s podporou 11,23 procenta voličů a bude mít 22 poslanců.
Následovala strana Piráti, která získala 8,97 procenta hlasů, a ve sněmovně ji bude reprezentovat 18 poslanců. Hnutí SPD obdrželo 7,78 procenta a získalo 15 křesel. Jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě, kteří s 6,77 procenta obsadí 13 míst.
Konečné výsledky byly sečteny v časných ranních hodinách v neděli, konkrétně kolem druhé hodiny. Volební účast dosáhla 68,95 procenta z přibližně 8,25 milionu oprávněných voličů. Jde o třetí nejvyšší účast ve volbách do Sněmovny od vzniku České republiky.
Vítězné hnutí ANO podpořilo 1 904 507 občanů, zatímco pro koalici Spolu hlasovalo 1,3 milionu voličů. Zbývající strany získaly podporu v řádu statisíců hlasů.
Regionální dominance ANO byla zřejmá, jelikož vyhrálo ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde často triumfovalo s výrazným náskokem. V hlavním městě zvítězila koalice Spolu se 33,97 procenta a získala devět poslanců. Druhé místo v Praze obsadilo ANO s 19,83 procenta a pěti poslanci. Třetí Piráti zde získali 16,89 procenta hlasů, což jim vyneslo čtyři poslance.
Navzdory porážce v celorepublikovém měřítku nelze za největší neúspěch voleb paradoxně označit koalici Spolu. Ta totiž oslovila zhruba stejný počet voličů jako před čtyřmi lety. Mnohem větší zklamání se projevilo ve štábu hnutí SPD, které získalo 7,82 procenta hlasů, což je znatelný pokles oproti 9,56 procenta z předchozích voleb.
SPD přitom ambiciózně očekávalo, že dosáhne dvouciferného výsledku, k čemuž mělo přispět i zařazení kandidátů z jiných stran. Ačkoliv hnutí získalo 15 poslaneckých mandátů, pouze deset z nich obsadí jeho vlastní členové. Dosud přitom SPD ve Sněmovně disponovalo dvaceti vlastními poslanci, jejichž počet se tak nyní snižuje na polovinu.
Naprostým volebním fiaskem se stalo proruské uskupení Stačilo!. Během předvolební kampaně sice slibovalo mnohé, nicméně se ukázalo, že voliči v České republice nemají zájem o komunistické tendence ani dávno překonanou levicovou politiku. Tento slepenec komunistů, sociálních demokratů a dalších kontroverznějších osobností se tak do Poslanecké sněmovny vůbec neprobojoval.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.
Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Mezinárodní cestovní ruch prochází hlubokou krizí, kterou pohání nepředvídatelná politika americké administrativy. Přestože měly Spojené státy letos zažívat zlatý věk turismu díky oslavám 250 let nezávislosti, stoletému výročí legendární Route 66 a spolupořádání mistrovství světa ve fotbale, realita je opačná. Namísto přílivu návštěvníků čelí země masivnímu odlivu zájmu a miliardovým ztrátám, píše BBC.
Íránem otřásá vlna celonárodních nepokojů, které v lednu vstoupily do kritické fáze. To, co začalo koncem prosince jako hněv trhovců v Teheránu nad kolabující ekonomikou, bleskově přerostlo v násilné protivládní demonstrace napříč všemi 31 provinciemi. Režim reagoval drakonicky – úplným vypnutím internetu a telefonních sítí, čímž zemi informačně izoloval od okolního světa.