Hnutí ANO se stalo jednoznačným vítězem voleb do Poslanecké sněmovny, když si připsalo 34,51 procenta všech platných hlasů. Jak ukázaly kompletní výsledky, které se sčítaly až do pozdních nočních hodin, hnutí bude mít v dolní komoře parlamentu 80 zástupců.
Do sněmovny se nakonec probojovalo celkem šest politických uskupení. Na druhém místě skončila koalice Spolu se ziskem 23,36 procenta, což jí zajistí 52 poslaneckých mandátů. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s podporou 11,23 procenta voličů a bude mít 22 poslanců.
Následovala strana Piráti, která získala 8,97 procenta hlasů, a ve sněmovně ji bude reprezentovat 18 poslanců. Hnutí SPD obdrželo 7,78 procenta a získalo 15 křesel. Jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě, kteří s 6,77 procenta obsadí 13 míst.
Konečné výsledky byly sečteny v časných ranních hodinách v neděli, konkrétně kolem druhé hodiny. Volební účast dosáhla 68,95 procenta z přibližně 8,25 milionu oprávněných voličů. Jde o třetí nejvyšší účast ve volbách do Sněmovny od vzniku České republiky.
Vítězné hnutí ANO podpořilo 1 904 507 občanů, zatímco pro koalici Spolu hlasovalo 1,3 milionu voličů. Zbývající strany získaly podporu v řádu statisíců hlasů.
Regionální dominance ANO byla zřejmá, jelikož vyhrálo ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde často triumfovalo s výrazným náskokem. V hlavním městě zvítězila koalice Spolu se 33,97 procenta a získala devět poslanců. Druhé místo v Praze obsadilo ANO s 19,83 procenta a pěti poslanci. Třetí Piráti zde získali 16,89 procenta hlasů, což jim vyneslo čtyři poslance.
Navzdory porážce v celorepublikovém měřítku nelze za největší neúspěch voleb paradoxně označit koalici Spolu. Ta totiž oslovila zhruba stejný počet voličů jako před čtyřmi lety. Mnohem větší zklamání se projevilo ve štábu hnutí SPD, které získalo 7,82 procenta hlasů, což je znatelný pokles oproti 9,56 procenta z předchozích voleb.
SPD přitom ambiciózně očekávalo, že dosáhne dvouciferného výsledku, k čemuž mělo přispět i zařazení kandidátů z jiných stran. Ačkoliv hnutí získalo 15 poslaneckých mandátů, pouze deset z nich obsadí jeho vlastní členové. Dosud přitom SPD ve Sněmovně disponovalo dvaceti vlastními poslanci, jejichž počet se tak nyní snižuje na polovinu.
Naprostým volebním fiaskem se stalo proruské uskupení Stačilo!. Během předvolební kampaně sice slibovalo mnohé, nicméně se ukázalo, že voliči v České republice nemají zájem o komunistické tendence ani dávno překonanou levicovou politiku. Tento slepenec komunistů, sociálních demokratů a dalších kontroverznějších osobností se tak do Poslanecké sněmovny vůbec neprobojoval.
Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.
Jak bude po zbytek probíhajícího týdne, který včera začal? V této otázce se můžeme spolehnout na předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty vystoupají až na 21 stupňů.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.