Hnutí ANO se stalo jednoznačným vítězem voleb do Poslanecké sněmovny, když si připsalo 34,51 procenta všech platných hlasů. Jak ukázaly kompletní výsledky, které se sčítaly až do pozdních nočních hodin, hnutí bude mít v dolní komoře parlamentu 80 zástupců.
Do sněmovny se nakonec probojovalo celkem šest politických uskupení. Na druhém místě skončila koalice Spolu se ziskem 23,36 procenta, což jí zajistí 52 poslaneckých mandátů. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s podporou 11,23 procenta voličů a bude mít 22 poslanců.
Následovala strana Piráti, která získala 8,97 procenta hlasů, a ve sněmovně ji bude reprezentovat 18 poslanců. Hnutí SPD obdrželo 7,78 procenta a získalo 15 křesel. Jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě, kteří s 6,77 procenta obsadí 13 míst.
Konečné výsledky byly sečteny v časných ranních hodinách v neděli, konkrétně kolem druhé hodiny. Volební účast dosáhla 68,95 procenta z přibližně 8,25 milionu oprávněných voličů. Jde o třetí nejvyšší účast ve volbách do Sněmovny od vzniku České republiky.
Vítězné hnutí ANO podpořilo 1 904 507 občanů, zatímco pro koalici Spolu hlasovalo 1,3 milionu voličů. Zbývající strany získaly podporu v řádu statisíců hlasů.
Regionální dominance ANO byla zřejmá, jelikož vyhrálo ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde často triumfovalo s výrazným náskokem. V hlavním městě zvítězila koalice Spolu se 33,97 procenta a získala devět poslanců. Druhé místo v Praze obsadilo ANO s 19,83 procenta a pěti poslanci. Třetí Piráti zde získali 16,89 procenta hlasů, což jim vyneslo čtyři poslance.
Navzdory porážce v celorepublikovém měřítku nelze za největší neúspěch voleb paradoxně označit koalici Spolu. Ta totiž oslovila zhruba stejný počet voličů jako před čtyřmi lety. Mnohem větší zklamání se projevilo ve štábu hnutí SPD, které získalo 7,82 procenta hlasů, což je znatelný pokles oproti 9,56 procenta z předchozích voleb.
SPD přitom ambiciózně očekávalo, že dosáhne dvouciferného výsledku, k čemuž mělo přispět i zařazení kandidátů z jiných stran. Ačkoliv hnutí získalo 15 poslaneckých mandátů, pouze deset z nich obsadí jeho vlastní členové. Dosud přitom SPD ve Sněmovně disponovalo dvaceti vlastními poslanci, jejichž počet se tak nyní snižuje na polovinu.
Naprostým volebním fiaskem se stalo proruské uskupení Stačilo!. Během předvolební kampaně sice slibovalo mnohé, nicméně se ukázalo, že voliči v České republice nemají zájem o komunistické tendence ani dávno překonanou levicovou politiku. Tento slepenec komunistů, sociálních demokratů a dalších kontroverznějších osobností se tak do Poslanecké sněmovny vůbec neprobojoval.
Ztráta nejbližšího poradce Volodymyra Zelenského představuje pro ukrajinského prezidenta obrovskou osobní ránu a mohla by potenciálně oslabit jeho autoritu. Andrij Jermak rezignoval v pátek, jen několik hodin poté, co protikorupční úředníci provedli razii v jeho domě v souvislosti s velkým korupčním skandálem, který otřásl zemí. Ačkoli již dříve byli kvůli skandálu nuceni rezignovat dva ministři, Jermakův odchod je zdaleka nejvýznamnější z vnitřního kruhu Zelenského od doby, kdy Rusko před téměř čtyřmi lety zahájilo svou invazi.
Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.