Hnutí ANO se stalo jednoznačným vítězem voleb do Poslanecké sněmovny, když si připsalo 34,51 procenta všech platných hlasů. Jak ukázaly kompletní výsledky, které se sčítaly až do pozdních nočních hodin, hnutí bude mít v dolní komoře parlamentu 80 zástupců.
Do sněmovny se nakonec probojovalo celkem šest politických uskupení. Na druhém místě skončila koalice Spolu se ziskem 23,36 procenta, což jí zajistí 52 poslaneckých mandátů. Třetí příčku obsadilo hnutí STAN s podporou 11,23 procenta voličů a bude mít 22 poslanců.
Následovala strana Piráti, která získala 8,97 procenta hlasů, a ve sněmovně ji bude reprezentovat 18 poslanců. Hnutí SPD obdrželo 7,78 procenta a získalo 15 křesel. Jako poslední se do Sněmovny dostali Motoristé sobě, kteří s 6,77 procenta obsadí 13 míst.
Konečné výsledky byly sečteny v časných ranních hodinách v neděli, konkrétně kolem druhé hodiny. Volební účast dosáhla 68,95 procenta z přibližně 8,25 milionu oprávněných voličů. Jde o třetí nejvyšší účast ve volbách do Sněmovny od vzniku České republiky.
Vítězné hnutí ANO podpořilo 1 904 507 občanů, zatímco pro koalici Spolu hlasovalo 1,3 milionu voličů. Zbývající strany získaly podporu v řádu statisíců hlasů.
Regionální dominance ANO byla zřejmá, jelikož vyhrálo ve všech krajích s výjimkou Prahy, kde často triumfovalo s výrazným náskokem. V hlavním městě zvítězila koalice Spolu se 33,97 procenta a získala devět poslanců. Druhé místo v Praze obsadilo ANO s 19,83 procenta a pěti poslanci. Třetí Piráti zde získali 16,89 procenta hlasů, což jim vyneslo čtyři poslance.
Navzdory porážce v celorepublikovém měřítku nelze za největší neúspěch voleb paradoxně označit koalici Spolu. Ta totiž oslovila zhruba stejný počet voličů jako před čtyřmi lety. Mnohem větší zklamání se projevilo ve štábu hnutí SPD, které získalo 7,82 procenta hlasů, což je znatelný pokles oproti 9,56 procenta z předchozích voleb.
SPD přitom ambiciózně očekávalo, že dosáhne dvouciferného výsledku, k čemuž mělo přispět i zařazení kandidátů z jiných stran. Ačkoliv hnutí získalo 15 poslaneckých mandátů, pouze deset z nich obsadí jeho vlastní členové. Dosud přitom SPD ve Sněmovně disponovalo dvaceti vlastními poslanci, jejichž počet se tak nyní snižuje na polovinu.
Naprostým volebním fiaskem se stalo proruské uskupení Stačilo!. Během předvolební kampaně sice slibovalo mnohé, nicméně se ukázalo, že voliči v České republice nemají zájem o komunistické tendence ani dávno překonanou levicovou politiku. Tento slepenec komunistů, sociálních demokratů a dalších kontroverznějších osobností se tak do Poslanecké sněmovny vůbec neprobojoval.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.