Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Zbraňová amnestie, tedy zánik trestnosti nedovoleného ozbrojování, jak zákon přesně vystihuje pojem, bývá zpravidla spojena s významnou změnou legislativy. Ani letošní rok nebyl výjimkou. Od 1. ledna 2026 začala platit rozsáhlá novela zákona o zbraních a střelivu, která přinesla řadu změn pro držitele zbraní i veřejnost a současně otevřela v pořadí již šestou zbraňovou amnestii. V minulosti proběhla v letech 1996, 2003, 2009, 2014 a 2021.
Amnestie trvala od 1. ledna do 30. června 2026. Během této doby mohli lidé bez obav z trestního postihu odevzdat nejen zbraně a střelivo, ale také munici nebo výbušniny.
Omezené období zbraňové amnestie sloužilo především těm, kteří například při rekonstrukci domu nebo při vyklízení pozůstalosti nečekaně nalezli zbraň či její hlavní části. Díky amnestii ji mohli bez obav z trestního postihu za trestný čin nedovolené ozbrojování odevzdat na policii. Zároveň mohli požádat o její nabytí do vlastnictví. Takový postup má však svá zákonná pravidla.
Po odevzdání zbraně nebo střeliva policie provedla odborné zkoumání, jehož cílem bylo ověřit, zda nebyly použity ke spáchání trestného činu a zda po zbrani není vyhlášeno pátrání. V případě neprokázání souvislosti s trestnou činností a skutečnosti, že zbraň není v pátrání, byla osoba informována o možnosti do šesti měsíců požádat o vydání potřebných dokladů, které ji opravňují k jejímu držení. Zbraň však může být vydána pouze osobě, která splňuje všechny zákonné podmínky a je držitelem příslušného zbrojního oprávnění.
Dosud nebyla u žádné z odevzdaných zbraní prokázána souvislost se spácháním trestné činnosti. U 68 zbraní však stále probíhá prověřování, zda se nejedná o zbraně vedené v pátrání. Zejména u zahraničních zbraní je nutné ověřit, zda skutečně odpovídají evidovaným údajům a jedná se o totožné kusy. Výsledky se proto mohou ještě změnit, protože odborná zkoumání a prověřování dosud nebyla ve všech případech dokončena.
Francie zná trest pro úspěšnou političku Marine Le Penovou, která čelila obžalobě kvůli zneužití veřejných prostředků. To se podle soudu potvrdilo, ale známou Francouzku čeká jen domácí vězení. Le Penová nejspíš i bude moci kandidovat v prezidentských volbách. Informovala o tom BBC.
Česko má za sebou druhou nejúspěšnější zbraňovou amnestii. Lidé v jejím průběhu odevzdali téměř šest tisíc kusů zbraní. Více jich bylo pouze v roce 2014. Odevzdáno bylo také přes 213 tisíc kusů střeliva, 2 648 kusů munice a 64 357 gramů výbušnin, informovala policie.
Ukrajina stále není členem NATO, ale její prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastní právě začínajícího aliančního setkání, kde bude zastoupeno i Česko. V Turecku chce Zelenskyj zatlačit na ukrajinské spojence, aby poskytli další prostředky protivzdušné obrany, které pomohou s obranou proti ruským útokům. Informovala o tom BBC.
Sněmovna se dnes znovu zabývá zákonem o elektronické evidenci tržeb. Piráti upozorňují, že návrat EET nesmí dopadnout na lidi, kteří si podnikáním pouze přivydělávají. Navrhují výjimku pro drobné živnostníky, aby nová administrativa nedopadla na rodiče, seniory a mladé lidi, kteří si podnikáním přivydělávají.
Rusové se opět vyjádřili k poslednímu telefonickému hovoru mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba politici si volali minulý týden a mají zůstat v kontaktu i nadále. Naznačil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Aktuální počasí se sice při pohledu z okna nemusí jevit nebezpečně, ale přesto platí varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na Moravě totiž hrozí požár, zejména hasiči se tak musí mít na pozoru.
Červnová inflace v Česku překvapila výrazně směrem dolů. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny meziměsíčně klesly o 0,3 procenta a meziročně vzrostly jen o 1,5 procenta. Jde o údaj tak nízký, že s ním analytici vesměs nepočítali.
Prezident Petr Pavel v úterý oznámil, že se přece jen zúčastní neformální večeře lídrů na summitu NATO, ačkoliv Babišova vláda by byla nejradši, kdyby hlava státu na jednání vůbec nebyla. Opoziční politici již reagují na nejnovější vývoj a Babišovi a spol. se vysmívají.
Ruská provokace v Norském moři se potkala s ráznou reakcí. Britové vyslali stíhačky k ruskému průzkumnému letounu, který se opakovaně přiblížil ke skupině lodí britského námořnictva. O incidentu informovala BBC, která se odvolává na britské ministerstvo obrany.
Princ Harry se tento týden chystá do Velké Británie, kde se narodil a dlouhá léta žil. Dokonce se rýsovala možnost jeho noclehu v Buckinghamském paláci. Nakonec je ale všechno jinak. O kauze informuje britská stanice BBC.
Vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla v pondělí brzy ráno území Ukrajiny, kde usmrtila nejméně 21 lidí a těžce poškodila obytné domy a další budovy. Úder přišel v předvečer summitu NATO v Turecku a odhalil narůstající mezery v ukrajinské protivzdušné obraně. Samotné hlavní město Kyjev, které bylo hlavním terčem, zaznamenalo 15 mrtvých a 56 zraněných, přičemž dalších šest obětí a 21 zraněných hlásí širší kyjevská oblast.
Britské ozbrojené síly v Norském moři zasáhly proti ruskému letounu poté, co přesunuly svou letadlovou loď za polární kruh na podporu misí NATO. Britské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské hlídkové letadlo Tu-142, známé pod kódovým označením „Bear F“, se koncem minulého týdne opakovaně přiblížilo k britské úderné skupině. Tento manévr britská strana označila za nebezpečný a neprofesionální.