Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Majitel nemovitosti pod obrovským tlakem veřejnosti, médií a neustávajících demonstrací nakonec ustoupil a přistoupil na novou osmiletou nájemní smlouvu s regulovaným nájemným. Ačkoliv se tak konkrétní příběh Maricarmen dočkal relativně šťastného konce, nevole v ulicích španělských měst nepolevuje. Protesty ukazují, že případ staré ženy je pouze špičkou ledovce hluboké a dlouhodobé krize, s níž se země potýká již od finančního kolapsu v roce 2008.
Španělsko se v této oblasti nachází v neobvyklém rozporu mezi ústavní teorií a faktickou realitou. Článek 47 španělské ústavy sice výslovně garantuje právo každého občana na důstojné a přiměřené bydlení a ukládá státu povinnost vytvářet podmínky pro jeho naplnění, skutečnost je však zcela odlišná. Sociální byty tvoří ve Španělsku pouhé jedno až tři procenta z celkového bytového fondu. Ve chvíli, kdy tržní ceny nájmů kvůli náporu turismu a spekulativním investicím prudce rostou, nemají orgány veřejné správy k dispozici dostatek vlastních kapacit k ochraně zranitelných skupin.
Současné problémy mají hluboké kořeny v historii. Španělsko zdědilo svůj model od Francoovy diktatury, která dlouhodobě upřednostňovala soukromé vlastnictví před nájemním bydlením prostřednictvím dotovaných hypoték, daňových úlev a systematické privatizace veřejného bytového fondu. Tento přístup sice v minulých desetiletích pomohl mnoha rodinám pořídit si vlastní byt, avšak zcela opomněl rozvoj veřejného nájemního sektoru. Když potom při hospodářské krizi v roce 2008 přišly tisíce lidí o své domovy, absence sociálního bydlení plně obnažila zranitelnost celého systému.
Situaci v zemi navíc komplikuje roztříštěnost politického řízení, neboť rozhodování o bytové politice spadá do pravomoci sedmnácti autonomních regionů s velmi odlišným přístupem. Zatímco například Katalánsko přijalo přísnější regulace nájemného a snaží se usměrňovat turistické ubytování, Madrid prosazuje volnotržní model s minimálními zásahy státu. Centrální vláda se v posledních letech snaží prosazovat celostátní změny, jako byl zákon o bydlení z roku 2023, její snahy však narážejí na neustálý politický pat a odmítavý postoj parlamentu.
Španělská zkušenost podle webu The Conversation slouží jako varovný příklad pro celou Evropu, kde rostoucí ceny nájmů, nedostatek dostupných bytů a tlak investičních fondů trápí obyvatele mnoha dalších krajin. Podobně kritické situaci čelí například Irsko, kde se dlouhodobě vede debata o zakotvení práva na bydlení přímo do ústavy. Vývoj ve Španělsku však jasně ukazuje, že samotná formální ústavní deklarace k zajištění střechy nad hlavou nestačí, pokud chybí silné instituce, rozvinutý systém sociálního bydlení a dlouhodobá státní koncepce.
Eskalující krize a masové protesty ve španělských ulicích naznačují, že nouzová opatření a jednorázové zákazy vystěhování mohou v krizových situacích poskytnout pouze dočasnou úlevu. Skutečné řešení vyžaduje dlouholeté soustavné investice a především zásadní proměnu celého systému. Aby bylo právo na bydlení skutečně naplněno, musí společnost začít přistupovat k bytům jako k základní lidské potřebě a veřejné službě, nikoliv jen jako ke spekulativnímu tržnímu aktivu.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.
Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.