Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Majitel nemovitosti pod obrovským tlakem veřejnosti, médií a neustávajících demonstrací nakonec ustoupil a přistoupil na novou osmiletou nájemní smlouvu s regulovaným nájemným. Ačkoliv se tak konkrétní příběh Maricarmen dočkal relativně šťastného konce, nevole v ulicích španělských měst nepolevuje. Protesty ukazují, že případ staré ženy je pouze špičkou ledovce hluboké a dlouhodobé krize, s níž se země potýká již od finančního kolapsu v roce 2008.
Španělsko se v této oblasti nachází v neobvyklém rozporu mezi ústavní teorií a faktickou realitou. Článek 47 španělské ústavy sice výslovně garantuje právo každého občana na důstojné a přiměřené bydlení a ukládá státu povinnost vytvářet podmínky pro jeho naplnění, skutečnost je však zcela odlišná. Sociální byty tvoří ve Španělsku pouhé jedno až tři procenta z celkového bytového fondu. Ve chvíli, kdy tržní ceny nájmů kvůli náporu turismu a spekulativním investicím prudce rostou, nemají orgány veřejné správy k dispozici dostatek vlastních kapacit k ochraně zranitelných skupin.
Současné problémy mají hluboké kořeny v historii. Španělsko zdědilo svůj model od Francoovy diktatury, která dlouhodobě upřednostňovala soukromé vlastnictví před nájemním bydlením prostřednictvím dotovaných hypoték, daňových úlev a systematické privatizace veřejného bytového fondu. Tento přístup sice v minulých desetiletích pomohl mnoha rodinám pořídit si vlastní byt, avšak zcela opomněl rozvoj veřejného nájemního sektoru. Když potom při hospodářské krizi v roce 2008 přišly tisíce lidí o své domovy, absence sociálního bydlení plně obnažila zranitelnost celého systému.
Situaci v zemi navíc komplikuje roztříštěnost politického řízení, neboť rozhodování o bytové politice spadá do pravomoci sedmnácti autonomních regionů s velmi odlišným přístupem. Zatímco například Katalánsko přijalo přísnější regulace nájemného a snaží se usměrňovat turistické ubytování, Madrid prosazuje volnotržní model s minimálními zásahy státu. Centrální vláda se v posledních letech snaží prosazovat celostátní změny, jako byl zákon o bydlení z roku 2023, její snahy však narážejí na neustálý politický pat a odmítavý postoj parlamentu.
Španělská zkušenost podle webu The Conversation slouží jako varovný příklad pro celou Evropu, kde rostoucí ceny nájmů, nedostatek dostupných bytů a tlak investičních fondů trápí obyvatele mnoha dalších krajin. Podobně kritické situaci čelí například Irsko, kde se dlouhodobě vede debata o zakotvení práva na bydlení přímo do ústavy. Vývoj ve Španělsku však jasně ukazuje, že samotná formální ústavní deklarace k zajištění střechy nad hlavou nestačí, pokud chybí silné instituce, rozvinutý systém sociálního bydlení a dlouhodobá státní koncepce.
Eskalující krize a masové protesty ve španělských ulicích naznačují, že nouzová opatření a jednorázové zákazy vystěhování mohou v krizových situacích poskytnout pouze dočasnou úlevu. Skutečné řešení vyžaduje dlouholeté soustavné investice a především zásadní proměnu celého systému. Aby bylo právo na bydlení skutečně naplněno, musí společnost začít přistupovat k bytům jako k základní lidské potřebě a veřejné službě, nikoliv jen jako ke spekulativnímu tržnímu aktivu.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.
Dánští zákonodárci ve čtvrtek posvětili novou bezpečnostní dohodu se Spojenými státy americkými, která se týká i Grónska. Informovala o tom americká stanice CNBC, podle které se teď očekává definitivní konec diplomatického napětí mezi oběma členskými státy NATO.
Řidiči i chodci by si v sobotu měli dát pozor na kluzké povrchy v části Česka. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v aktuální výstraze, kterou vydal v pátek. Největší bude nebezpečí ve středních a vyšších polohách.
Úspěšný podnikatel a jeden z nejbohatších lidí světa Elon Musk vyjádřil přesvědčení, že Američané se podíleli na sesazení někdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče a přispěli tím k aktuálnímu konfliktu ve východní Evropě. Musk také apeloval na větší empatii s ruskými vojáky.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.