Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Vlnu nevole odstartovala série veřejných prohlášení ze strany amerických činitelů. Americký viceprezident JD Vance prohlásil, že Kanada nedostatečně investuje do své obrany a bez ochranného deštníku Spojených států by čelila zahraniční invazi. Ministr dopravy Sean Duffy v rozhovoru pro televizi Fox News dokonce tvrdil, že severoamerický soused žádnou armádu nemá. Šéf resortu obrany Pete Hegseth pak na sociálních sítích zesměšňoval kanadské kadety a kritizoval účast pobřežní stráže na akcích oslavujících komunitu LGBT. Samotný Trump prohlásil, že spojenecké jednotky NATO v Afghánistánu nebyly nikdy potřeba a držely se stranou od frontové linie.
Na znevažující rétoriku reagovali kanadští představitelé na nejvyšší úrovni. Kanadský ministr obrany David McGuinty podle The Guardian uvedl, že příspěvky Peta Hegsetha na sociálních sítích jsou pod úroveň úřadu, který zastává. Premiér Mark Carney obvinil amerického prezidenta a jeho spolupracovníky z toho, že vážnou diplomacii redukují na tvorbu internetových vtipů. Podle ottawské vlády taková prohlášení zásadním způsobem narušují důvěru mezi dvěma sousedními státy, které v historii opakovaně bojovaly bok po boku.
Bývalý desátník Perry Chalmers, který sloužil během devítiměsíční mise v Afghánistánu jako ženista specializovaný na zneškodňování improvizovaných výbušnin, neskrývá znechucení. Během svého nasazení úzce spolupracoval s americkou desátou horskou divizí a po útoku ze září 2001 byl připraven okamžitě pomáhat sousední zemi. Chalmers zdůraznil, že na bojišti byli Kanaďané a Američané považováni za rovnocenné partnery, kteří se navzájem respektovali. Současné výroky z Washingtonu proto označuje za projev neúcty a zrady.
Ostrá slova volí i penzionovaný seržant Chris Banks, který v roce 2008 v Afghánistánu poskytoval krycí palbu pro americké vojáky pod útokem Tálibánu. Banks po návratu z války trpěl posttraumatickou stresovou poruchou, bojoval se závislostí na alkoholu a sebevražednými myšlenkami. Výroky JD Vance, který sám v minulosti sloužil v armádě, označil za plivnutí na oběti kanadských vojáků. Podle něj je urážlivé a neuctivé vůči padlým, když američtí politici zlehčují nasazení lidí, kteří za zájmy Spojených států obětovali své zdraví i životy.
Znechucení sdílejí také rodiny vojáků, kteří se z misí nevrátili. Nancy Payneová přišla o syna Randyho v dubnu 2006, kdy jeho obrněné vozidlo u základny v Kandaháru zasáhla nastražená bomba. Při tomto nejkrvavějším útoku na kanadské síly od roku 2002 zahynuli kromě jejího syna ještě další tři vojáci. Payneová, která byla za svou oběť oceněna Stříbrným křížem, uvedla, že slovní výpady amerických představitelů jsou nepřijatelné a ukazují, jak dramaticky se proměnily dříve přátelské sousedské vztahy.
K protestům se přidala i Jane McKayová, matka padlého rotného Tima Wilsona, která v článku pro deník Toronto Sun napsala, že Trump nemá úctu k žádnému vojákovi, ať už americkému, kanadskému nebo ze zemí Severoatlantické aliance. Připomněla, že americký prezident dluží všem veteránům i jejich rodinám omluvu. V bojích v Afghánistánu nasadila Kanada přes 40 tisíc příslušníků ozbrojených sil a 158 z nich tam položilo život. Památku padlých vojáků v Kanadě dodnes připomíná úsek dálnice v Ontariu, oficiálně pojmenovaný Dálnice hrdinů.
Kanadská vojenská pomoc Spojeným státům má přitom hlubokou historii, která sahá daleko před události ze září 2001. Během druhé světové války přistálo na pláži Juno v Normandii přibližně 14 tisíc kanadských vojáků a více než 26 tisíc se jich zapojilo do korejské války. Přestože se Kanada oficiálně neúčastnila války ve Vietnamu, odhaduje se, že okolo 30 tisíc kanadských dobrovolníků překročilo hranice, aby vstoupilo do amerických ozbrojených sil.
Někteří američtí politici se snaží vzniklé napětí mírnit. Demokratický senátor Ruben Gallego navštívil Ottawu a označil výroky Peta Hegsetha za hluboce neuctivé vůči všem kanadským mužům a ženám, kteří padli po boku amerických sil. Pro mnohé veterány jsou však taková gesta nedostatečná. Mnozí z nich uvádějí, že po současných zkušenostech ztratili k jižnímu sousedovi empatii a kladou si otázku, proč by jakýkoliv stát v budoucnu ještě vstupoval do spojenectví se Spojenými státy, které takto zacházejí se svými nejbližšími partnery.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.