Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Ve světě se totiž znovu hromadí důvody, proč by potraviny měly zdražovat. Ne nutně tempem cenového šoku let 2022 a 2023, kdy se sešla energetická krize, válka na Ukrajině, rozvrácené dodavatelské řetězce a panika na komoditních trzích. Ale i tak. Období, kdy potraviny pomáhaly inflaci brzdit, se blíží ke konci.
První varování přichází ze světových trhů. Globální ceny potravin už nejsou v jednoznačně sestupném trendu. U řady komodit se trend otáčí vzhůru. Ceny v českých obchodech pochopitelně nevznikají ve vakuu, v izolaci od světového dění. Pšenice, kukuřice, olejniny, mléko nebo maso jsou součástí evropského a světového trhu. Co zdraží venku, dříve či později zpravidla také v Česku.
Další varování představují energie. Potraviny jsou ve skutečnosti mnohem energeticky náročnější zboží, než si člověk při pohledu na rohlík nebo jogurt uvědomuje.
Zemědělec potřebuje naftu do traktoru a kombajnu. Výrobce hnojiv upotřebí zemní plyn. Potravinářský závod elektřinu a teplo. Chladírna elektřinu. Kamion zase naftu. Supermarket energii na chlazení, vytápění a osvětlení. A obal často vzniká z ropných produktů.
Když tedy zdražuje ropa a plyn, zdražování nekončí na čerpací stanici – tam vlastně teprve začíná. Dražší energie postupně prostupují celým řetězcem produkce potravin. Obvykle se zpožděním za zdražováním u čerpacích stanic. Náklad nejprve zaplatí zemědělec, potom zpracovatel, dopravce a obchodník. Až nakonec jej vidí zákazník na cenovce v supermarketu.
Proto lze nyní hovořit o klidu před bouří. Či alespoň bouřkou. Cenovou bouřkou. Současná cena potravin mnohdy odráží nákladové poměry před několika měsíci, nikoli ty dnešní.
Situaci nepřidává ani počasí. Zemědělství zůstává jedním z mála zásadních odvětví ekonomiky, kde o výsledku hospodaření stále zásadně rozhoduje déšť, sucho, vedra nebo mráz. Stačí horší úroda v několika klíčových produkčních oblastech a cenový impuls se rychle šíří dál.
Jeden špatný rok ve významné pěstitelské oblasti zdraží obilí. Dražší obilí zdraží krmiva. Dražší krmiva následně maso, vejce nebo mléko. Slabší sklizeň cukrové třtiny či olejnin zase zasáhne cukr a rostlinné oleje. Potravinová inflace se proto zhusta kumuluje, ale jako série navazujících zdražení, která se po ekonomice šíří postupně. Nevzniká tudíž jako jeden prudký, rychlý šok, který třeba právě řidiči znají od čerpacích stanic.
Čtvrté varování má na svědomí geopolitika. Světové zemědělství je dnes vysoce produktivní, ale zároveň (i právě proto) vysoce závislé na mezinárodním obchodu. Potraviny, hnojiva i krmiva cestují přes půl světa. Jakmile se logistika zadrhne, zdražení na sebe nenechá dlouho čekat.
Stačí vyostření střetů v Černém moři, omezení exportu některého velkého producenta, napětí na Blízkém východě nebo narušení důležité lodní trasy a ceny komodit zareagují během několika dnů.
Stěžejní potíží není žádný z těchto varovných příznaků sám o sobě. Slabší úrodu lze nahradit dovozem. Dražší energii lze na chvíli schovat do marží. Potíž nastává tehdy, když se dražší energie, horší sklizeň a geopolitické komplikace dostaví současně. Což se právě děje.
Český spotřebitel má navíc ještě jeden důvod ke skepsi. Nynější zlevňování některých potravin je do značné míry důsledkem vysoké srovnávací základny předchozích let. Když něco nejprve zdraží o desítky procent a následně o několik procent zlevní, neznamená to návrat „starých dobrých časů“. Jde pouze o částečnou korekci předchozího markantního zdražení.
Přitom si ovšem lidé mohou současné zlevňování iluzorně vyložit jako nový dlouhodobý trend, jako onen nový normál. I když jde ve skutečnosti spíše jen o přestávku mezi dvěma fázemi zdražování.
Naštěstí ta nadcházející fáze nebude – doufejme – sestávat z tak dramatických skoků jako po zahájení války na Ukrajině.
Čím dál více signálů naznačuje, že se světové ceny řady zemědělských komodit přibližují dnu současného cyklu. Pokud k tomu zůstanou dražší energie a geopolitická rizika, viditelného růst maloobchodních cen se dočkáme už v příštím roce.
Což pro českou inflaci není dobrá zpráva. Potraviny totiž patří mezi položky, které domácnosti vnímají nejcitlivěji. Benzin člověk nekupuje každý den. Novou televizi jednou za několik let. Ale pečivo, mléko, maso nebo vejce vidí v obchodě každý týden.
Proto se změna potravinového trendu rychle propíše také do nálady domácností. Potravinová drahota rozhodně neřekla poslední slovo.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Volební experti varují, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků nadcházejících sněmovních a senátních voleb. Klíčovým rizikovým obdobím mají být podle webu The Guardian hodiny a dny bezprostředně po uzavření volebních místností, kdy probíhá sčítání hlasů. Právě tento časový úsek považují bývalí federální úředníci za nejzranitelnější fázi celého volebního procesu. Panují obavy, že spojenci hlavy státu využijí prodlevu ke šíření nepodložených obvinění v případě nepříznivých průběžných výsledků.
Společnost McDonald's čelí rozsáhlému právnímu sporu poté, co na ni byla u federálního soudu v Chicagu podána hromadná žaloba. Žaloba tvrdí, že tento gigant v oblasti rychlého občerstvení nezákonně koordinuje ceny svých produktů napříč vlastními restauracemi i nezávislými franšízami. K této koordinaci má docházet za pomoci cenového systému poháněného umělou inteligencí, což podle žalobců představuje závažné porušení amerických antimonopolních zákonů.
Nedávné výroky předních představitelů americké administrativy vyvolaly hluboké rozhořčení mezi kanadskými válečnými veterány a rodinami padlých vojáků. Prezident Donald Trump i jeho nejbližší spojenci v posledních měsících opakovaně zpochybnili význam kanadské armády a její historické zásluhy v mezinárodních konfliktech. Proti znevažujícím výrokům se ohradili nejen samotní pamětníci bojových misí, ale také nejvyšší kanadští politici. Slova o chybějící armádě či nepotřebnosti kanadských jednotek vnímají v Ottawě jako zradu dlouholetého spojenectví.
Afghánské hlavní město Kábul čelí akutní vodní krizi, která by podle zprávy neziskové organizace Prosper Global mohla vést ke kompletnímu vyčerpání zásob vody již v roce 2030. Pro mnohé z obyvatel města však kritický „den nula“ nastal již v současnosti. Lidé se musejí každodenně potýkat s drastickým nedostatkem tekoucí vody, která chybí ve většině domácností. Situace v jedné z nejrychleji rostoucích metropolí světa ukazuje, jak vypadají dopady globální klimatické krize v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou.
Keňské úřady potvrdily první případ nákazy ebolou v historii země. Pacient, keňský občan, který se nedávno vrátil z Demokratické republiky Kongo (DRK), onemocnění v pondělí pozdě večer v nemocnici v Nairobi podlehl. Ministr zdravotnictví Aden Duale oznámil, že úřady již identifikovaly 28 lidí z rodiny a zdravotnického personálu, kteří s ním přišli do styku, a dohledávají další spolucestující z letadla.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Spojené státy stáhly své strategické bombardéry z britské základny RAF Fairford v Gloucestershire kvůli konkrétním bezpečnostním hrozbám. Pentagon potvrdil přesun zhruba tuctu nadzvukových bombardérů B-1 Lancer zpět na domovské základny v USA. Trump před novináři uvedl, že stažení bylo reakcí na hrozby ze strany protivníka a naznačil, že zjištěné aktivity vykazují vazby na Írán.
Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.
Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, jehož cílem je snížit rekordní ceny motorové nafty ve Spojených státech. Klíčovým opatřením je zrušení omezení pro prodej takzvané červeně barvené nafty, která byla dosud určena výhradně pro nezemědělské a mimosilniční stroje. Výnos by měl podle Bílého domu umožnit široké využití tohoto osvobozeného paliva i pro běžnou nákladní dopravu na dálnicích, a tím zmírnit finanční tlak na spotřebitele a dopravce.
Skotské město Glasgow se v posledních dvaceti letech stalo evropským centrem pro výrobu malých satelitů. Podle skotské vlády se zde vyrábí více malých družic než kdekoliv jinde v Evropě, přičemž základním stavebním kamenem tohoto odvětví jsou takzvané CubeSaty. Tyto modulární satelity o rozměrech deset krát deset centimetrů představují levnější a rychlejší alternativu k tradičním rozměrným družicím. Místní kosmický průmysl tak navazuje na dlouhou historii strojírenství a lodařství, která městskému regionu v minulosti přinesla světové uznání.