Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Ve světě se totiž znovu hromadí důvody, proč by potraviny měly zdražovat. Ne nutně tempem cenového šoku let 2022 a 2023, kdy se sešla energetická krize, válka na Ukrajině, rozvrácené dodavatelské řetězce a panika na komoditních trzích. Ale i tak. Období, kdy potraviny pomáhaly inflaci brzdit, se blíží ke konci.
První varování přichází ze světových trhů. Globální ceny potravin už nejsou v jednoznačně sestupném trendu. U řady komodit se trend otáčí vzhůru. Ceny v českých obchodech pochopitelně nevznikají ve vakuu, v izolaci od světového dění. Pšenice, kukuřice, olejniny, mléko nebo maso jsou součástí evropského a světového trhu. Co zdraží venku, dříve či později zpravidla také v Česku.
Další varování představují energie. Potraviny jsou ve skutečnosti mnohem energeticky náročnější zboží, než si člověk při pohledu na rohlík nebo jogurt uvědomuje.
Zemědělec potřebuje naftu do traktoru a kombajnu. Výrobce hnojiv upotřebí zemní plyn. Potravinářský závod elektřinu a teplo. Chladírna elektřinu. Kamion zase naftu. Supermarket energii na chlazení, vytápění a osvětlení. A obal často vzniká z ropných produktů.
Když tedy zdražuje ropa a plyn, zdražování nekončí na čerpací stanici – tam vlastně teprve začíná. Dražší energie postupně prostupují celým řetězcem produkce potravin. Obvykle se zpožděním za zdražováním u čerpacích stanic. Náklad nejprve zaplatí zemědělec, potom zpracovatel, dopravce a obchodník. Až nakonec jej vidí zákazník na cenovce v supermarketu.
Proto lze nyní hovořit o klidu před bouří. Či alespoň bouřkou. Cenovou bouřkou. Současná cena potravin mnohdy odráží nákladové poměry před několika měsíci, nikoli ty dnešní.
Situaci nepřidává ani počasí. Zemědělství zůstává jedním z mála zásadních odvětví ekonomiky, kde o výsledku hospodaření stále zásadně rozhoduje déšť, sucho, vedra nebo mráz. Stačí horší úroda v několika klíčových produkčních oblastech a cenový impuls se rychle šíří dál.
Jeden špatný rok ve významné pěstitelské oblasti zdraží obilí. Dražší obilí zdraží krmiva. Dražší krmiva následně maso, vejce nebo mléko. Slabší sklizeň cukrové třtiny či olejnin zase zasáhne cukr a rostlinné oleje. Potravinová inflace se proto zhusta kumuluje, ale jako série navazujících zdražení, která se po ekonomice šíří postupně. Nevzniká tudíž jako jeden prudký, rychlý šok, který třeba právě řidiči znají od čerpacích stanic.
Čtvrté varování má na svědomí geopolitika. Světové zemědělství je dnes vysoce produktivní, ale zároveň (i právě proto) vysoce závislé na mezinárodním obchodu. Potraviny, hnojiva i krmiva cestují přes půl světa. Jakmile se logistika zadrhne, zdražení na sebe nenechá dlouho čekat.
Stačí vyostření střetů v Černém moři, omezení exportu některého velkého producenta, napětí na Blízkém východě nebo narušení důležité lodní trasy a ceny komodit zareagují během několika dnů.
Stěžejní potíží není žádný z těchto varovných příznaků sám o sobě. Slabší úrodu lze nahradit dovozem. Dražší energii lze na chvíli schovat do marží. Potíž nastává tehdy, když se dražší energie, horší sklizeň a geopolitické komplikace dostaví současně. Což se právě děje.
Český spotřebitel má navíc ještě jeden důvod ke skepsi. Nynější zlevňování některých potravin je do značné míry důsledkem vysoké srovnávací základny předchozích let. Když něco nejprve zdraží o desítky procent a následně o několik procent zlevní, neznamená to návrat „starých dobrých časů“. Jde pouze o částečnou korekci předchozího markantního zdražení.
Přitom si ovšem lidé mohou současné zlevňování iluzorně vyložit jako nový dlouhodobý trend, jako onen nový normál. I když jde ve skutečnosti spíše jen o přestávku mezi dvěma fázemi zdražování.
Naštěstí ta nadcházející fáze nebude – doufejme – sestávat z tak dramatických skoků jako po zahájení války na Ukrajině.
Čím dál více signálů naznačuje, že se světové ceny řady zemědělských komodit přibližují dnu současného cyklu. Pokud k tomu zůstanou dražší energie a geopolitická rizika, viditelného růst maloobchodních cen se dočkáme už v příštím roce.
Což pro českou inflaci není dobrá zpráva. Potraviny totiž patří mezi položky, které domácnosti vnímají nejcitlivěji. Benzin člověk nekupuje každý den. Novou televizi jednou za několik let. Ale pečivo, mléko, maso nebo vejce vidí v obchodě každý týden.
Proto se změna potravinového trendu rychle propíše také do nálady domácností. Potravinová drahota rozhodně neřekla poslední slovo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.