Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff má v nejbližších dnech dorazit do Moskvy, kde se má uskutečnit jeho čtvrté jednání s Vladimirem Putinem od chvíle, kdy se Trump vrátil do Bílého domu. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, se očekává, že tato návštěva bude mít zásadní význam pro budoucnost války na Ukrajině.
Witkoff v minulosti absolvoval s Putinem již tři dlouhá jednání, jejichž hlavním cílem bylo nalezení cesty k ukončení konfliktu. Podle zdrojů ze serveru SkyNews je tento týden z pohledu Trumpovy administrativy považován za kritický a Washington dal najevo, že pokud nenastane pokrok, může se USA stáhnout z role prostředníka.
List Financial Times dnes s odvoláním na dobře informované zdroje uvedl, že během nedávného jednání v Petrohradu Putin Witkoffovi naznačil ochotu ustoupit ze svých dosavadních maximalistických požadavků. Ruský prezident měl údajně připustit možnost ukončení války na současných frontových liniích a dokonce naznačit, že by Moskva mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Tato nabídka, pokud by byla skutečná, by představovala zásadní obrat v ruské politice. Od anexe těchto regionů v roce 2022 totiž Moskva trvala na tom, že je nutné jejich úplné začlenění do Ruské federace, bez kompromisů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale tato tvrzení kategoricky odmítl. Ve vyjádření pro ruská státní média označil informace publikované i renomovanými tituly za „nepravdivé“ a vyzval veřejnost, aby věřila pouze oficiálním zdrojům. „Žádné takové návrhy nezazněly. Jde o spekulace, které zkreslují skutečný průběh jednání,“ uvedl Peskov.
Putin však v pondělí překvapivě připustil možnost přímého jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – poprvé od počátku invaze. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ prohlásil v rozhovoru pro státní televizi. „Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“
Na druhé straně Zelenskyj potvrdil ochotu jednat „v jakémkoliv formátu“, ale jasně stanovil podmínku: úplné příměří. Moskvu zároveň obvinil z porušování klidu zbraní během velikonočních svátků.
Zásadní jednání mezi USA, Velkou Británií, Francií, Německem a Ukrajinou, která se měla dnes konat v Londýně, byla podle informací zpravodaje Ivora Bennetta výrazně zredukována a probíhají jen na nižší úrovni. Podle Bennetta by to mohlo posílit ruské sebevědomí před dalším kolem rozhovorů s Witkoffem.
„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ uvedl Bennett. V zákulisí navíc zaznívá tlak Spojených států na Ukrajinu, aby uznala Krym jako ruský – což Kyjev považuje za naprosto nepřijatelné. Podle Bennetta by se k takovému kroku obtížně připojila i většina evropských spojenců.
Donald Trump několikrát veřejně prohlásil, že chce dosáhnout mírové dohody do konce tohoto týdne. S přibývajícími rozpory a odmítavým postojem Kremlu však tato ambice začíná vypadat čím dál méně reálně.
Přesto zůstává Steve Witkoff v centru dění. Jeho nadcházející cesta do Moskvy může být posledním pokusem o zásadní diplomatický průlom v nejvážnějším konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.