Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff má v nejbližších dnech dorazit do Moskvy, kde se má uskutečnit jeho čtvrté jednání s Vladimirem Putinem od chvíle, kdy se Trump vrátil do Bílého domu. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, se očekává, že tato návštěva bude mít zásadní význam pro budoucnost války na Ukrajině.
Witkoff v minulosti absolvoval s Putinem již tři dlouhá jednání, jejichž hlavním cílem bylo nalezení cesty k ukončení konfliktu. Podle zdrojů ze serveru SkyNews je tento týden z pohledu Trumpovy administrativy považován za kritický a Washington dal najevo, že pokud nenastane pokrok, může se USA stáhnout z role prostředníka.
List Financial Times dnes s odvoláním na dobře informované zdroje uvedl, že během nedávného jednání v Petrohradu Putin Witkoffovi naznačil ochotu ustoupit ze svých dosavadních maximalistických požadavků. Ruský prezident měl údajně připustit možnost ukončení války na současných frontových liniích a dokonce naznačit, že by Moskva mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Tato nabídka, pokud by byla skutečná, by představovala zásadní obrat v ruské politice. Od anexe těchto regionů v roce 2022 totiž Moskva trvala na tom, že je nutné jejich úplné začlenění do Ruské federace, bez kompromisů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale tato tvrzení kategoricky odmítl. Ve vyjádření pro ruská státní média označil informace publikované i renomovanými tituly za „nepravdivé“ a vyzval veřejnost, aby věřila pouze oficiálním zdrojům. „Žádné takové návrhy nezazněly. Jde o spekulace, které zkreslují skutečný průběh jednání,“ uvedl Peskov.
Putin však v pondělí překvapivě připustil možnost přímého jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – poprvé od počátku invaze. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ prohlásil v rozhovoru pro státní televizi. „Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“
Na druhé straně Zelenskyj potvrdil ochotu jednat „v jakémkoliv formátu“, ale jasně stanovil podmínku: úplné příměří. Moskvu zároveň obvinil z porušování klidu zbraní během velikonočních svátků.
Zásadní jednání mezi USA, Velkou Británií, Francií, Německem a Ukrajinou, která se měla dnes konat v Londýně, byla podle informací zpravodaje Ivora Bennetta výrazně zredukována a probíhají jen na nižší úrovni. Podle Bennetta by to mohlo posílit ruské sebevědomí před dalším kolem rozhovorů s Witkoffem.
„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ uvedl Bennett. V zákulisí navíc zaznívá tlak Spojených států na Ukrajinu, aby uznala Krym jako ruský – což Kyjev považuje za naprosto nepřijatelné. Podle Bennetta by se k takovému kroku obtížně připojila i většina evropských spojenců.
Donald Trump několikrát veřejně prohlásil, že chce dosáhnout mírové dohody do konce tohoto týdne. S přibývajícími rozpory a odmítavým postojem Kremlu však tato ambice začíná vypadat čím dál méně reálně.
Přesto zůstává Steve Witkoff v centru dění. Jeho nadcházející cesta do Moskvy může být posledním pokusem o zásadní diplomatický průlom v nejvážnějším konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Jednání o globální dohodě, která má omezit plastové znečištění, čelí podle účastníků zásadnímu narušení. Šest insiderů z prostředí vyjednávání, včetně vědců a právníků, varuje, že průmyslové zájmy zcela infiltrovaly proces. Obviňují zejména petrostáty v čele se Saúdskou Arábií a silné průmyslové lobbistické skupiny z toho, že záměrně blokují pokrok v dohodě, která by mohla významně omezit výrobu plastů.
Rok poté, co Joe Biden odstoupil z prezidentské kampaně 2024, se jeho syn Hunter Biden ostře pustil do veřejnosti i spolustraníků kvůli okolnostem, které podle něj vedly k otcovu politickému pádu. V obsáhlém tříhodinovém rozhovoru na YouTube s reportérem Andrewem Callaghanem mimo jiné tvrdí, že bývalý prezident byl před rozhodující televizní debatou pod vlivem prášku na spaní Ambien.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v úterý znovu apelovala na Izrael, aby umožnil humanitární pomoc do pásma Gazy. Učinila tak poté, co místní zdravotnické úřady oznámily, že hladem již zemřelo přes sto lidí – včetně více než 80 dětí.
Zatímco agresivní návrat Donalda Trumpa na politickou scénu ohrožuje transatlantické vazby, v Evropě paradoxně posiluje důvěru v Evropskou unii a oživuje debaty o její hlubší integraci. Mladí voliči, think tanky i někteří politici otevřeně volají po federalizaci EU, digitální kampaně šíří vizi jednotné Evropy a rostoucí počet občanů ji vnímá jako odpověď na americkou nespolehlivost. Místo rozkladu čelí EU nové výzvě: stát se skutečně politickým celkem.
Čtrnáctiletá Sofia Glynyana seděla 30. srpna 2024 na lavičce dětského hřiště v Charkově, když ruský nálet zasáhl město pěti přesně naváděnými bombami. Bez zjevného vojenského cíle exploze rozmetaly dům, sportoviště, sklad, bytový blok i Sofiino hřiště. Zemřela ona a dalších sedm civilistů, téměř stovka lidí utrpěla zranění, včetně dvou desítek dětí. „Jsou to parky, obytné ulice – masový teror proti civilistům,“ rozhořčil se tehdy gubernátor Oleh Synehubov na Telegramu.
Bývalý americký prezident Barack Obama přerušil mlčení a ostře se ohradil vůči tvrzením Donalda Trumpa, podle nichž měl být hlavním strůjcem údajného „převratu“ po Trumpově vítězství ve volbách v roce 2016. Obama tak mimořádně porušil nepsané pravidlo, že bývalí prezidenti veřejně nekomentují svého nástupce.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.