Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff má v nejbližších dnech dorazit do Moskvy, kde se má uskutečnit jeho čtvrté jednání s Vladimirem Putinem od chvíle, kdy se Trump vrátil do Bílého domu. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, se očekává, že tato návštěva bude mít zásadní význam pro budoucnost války na Ukrajině.
Witkoff v minulosti absolvoval s Putinem již tři dlouhá jednání, jejichž hlavním cílem bylo nalezení cesty k ukončení konfliktu. Podle zdrojů ze serveru SkyNews je tento týden z pohledu Trumpovy administrativy považován za kritický a Washington dal najevo, že pokud nenastane pokrok, může se USA stáhnout z role prostředníka.
List Financial Times dnes s odvoláním na dobře informované zdroje uvedl, že během nedávného jednání v Petrohradu Putin Witkoffovi naznačil ochotu ustoupit ze svých dosavadních maximalistických požadavků. Ruský prezident měl údajně připustit možnost ukončení války na současných frontových liniích a dokonce naznačit, že by Moskva mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Tato nabídka, pokud by byla skutečná, by představovala zásadní obrat v ruské politice. Od anexe těchto regionů v roce 2022 totiž Moskva trvala na tom, že je nutné jejich úplné začlenění do Ruské federace, bez kompromisů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale tato tvrzení kategoricky odmítl. Ve vyjádření pro ruská státní média označil informace publikované i renomovanými tituly za „nepravdivé“ a vyzval veřejnost, aby věřila pouze oficiálním zdrojům. „Žádné takové návrhy nezazněly. Jde o spekulace, které zkreslují skutečný průběh jednání,“ uvedl Peskov.
Putin však v pondělí překvapivě připustil možnost přímého jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – poprvé od počátku invaze. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ prohlásil v rozhovoru pro státní televizi. „Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“
Na druhé straně Zelenskyj potvrdil ochotu jednat „v jakémkoliv formátu“, ale jasně stanovil podmínku: úplné příměří. Moskvu zároveň obvinil z porušování klidu zbraní během velikonočních svátků.
Zásadní jednání mezi USA, Velkou Británií, Francií, Německem a Ukrajinou, která se měla dnes konat v Londýně, byla podle informací zpravodaje Ivora Bennetta výrazně zredukována a probíhají jen na nižší úrovni. Podle Bennetta by to mohlo posílit ruské sebevědomí před dalším kolem rozhovorů s Witkoffem.
„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ uvedl Bennett. V zákulisí navíc zaznívá tlak Spojených států na Ukrajinu, aby uznala Krym jako ruský – což Kyjev považuje za naprosto nepřijatelné. Podle Bennetta by se k takovému kroku obtížně připojila i většina evropských spojenců.
Donald Trump několikrát veřejně prohlásil, že chce dosáhnout mírové dohody do konce tohoto týdne. S přibývajícími rozpory a odmítavým postojem Kremlu však tato ambice začíná vypadat čím dál méně reálně.
Přesto zůstává Steve Witkoff v centru dění. Jeho nadcházející cesta do Moskvy může být posledním pokusem o zásadní diplomatický průlom v nejvážnějším konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.