Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff má v nejbližších dnech dorazit do Moskvy, kde se má uskutečnit jeho čtvrté jednání s Vladimirem Putinem od chvíle, kdy se Trump vrátil do Bílého domu. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, se očekává, že tato návštěva bude mít zásadní význam pro budoucnost války na Ukrajině.
Witkoff v minulosti absolvoval s Putinem již tři dlouhá jednání, jejichž hlavním cílem bylo nalezení cesty k ukončení konfliktu. Podle zdrojů ze serveru SkyNews je tento týden z pohledu Trumpovy administrativy považován za kritický a Washington dal najevo, že pokud nenastane pokrok, může se USA stáhnout z role prostředníka.
List Financial Times dnes s odvoláním na dobře informované zdroje uvedl, že během nedávného jednání v Petrohradu Putin Witkoffovi naznačil ochotu ustoupit ze svých dosavadních maximalistických požadavků. Ruský prezident měl údajně připustit možnost ukončení války na současných frontových liniích a dokonce naznačit, že by Moskva mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Tato nabídka, pokud by byla skutečná, by představovala zásadní obrat v ruské politice. Od anexe těchto regionů v roce 2022 totiž Moskva trvala na tom, že je nutné jejich úplné začlenění do Ruské federace, bez kompromisů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale tato tvrzení kategoricky odmítl. Ve vyjádření pro ruská státní média označil informace publikované i renomovanými tituly za „nepravdivé“ a vyzval veřejnost, aby věřila pouze oficiálním zdrojům. „Žádné takové návrhy nezazněly. Jde o spekulace, které zkreslují skutečný průběh jednání,“ uvedl Peskov.
Putin však v pondělí překvapivě připustil možnost přímého jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – poprvé od počátku invaze. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ prohlásil v rozhovoru pro státní televizi. „Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“
Na druhé straně Zelenskyj potvrdil ochotu jednat „v jakémkoliv formátu“, ale jasně stanovil podmínku: úplné příměří. Moskvu zároveň obvinil z porušování klidu zbraní během velikonočních svátků.
Zásadní jednání mezi USA, Velkou Británií, Francií, Německem a Ukrajinou, která se měla dnes konat v Londýně, byla podle informací zpravodaje Ivora Bennetta výrazně zredukována a probíhají jen na nižší úrovni. Podle Bennetta by to mohlo posílit ruské sebevědomí před dalším kolem rozhovorů s Witkoffem.
„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ uvedl Bennett. V zákulisí navíc zaznívá tlak Spojených států na Ukrajinu, aby uznala Krym jako ruský – což Kyjev považuje za naprosto nepřijatelné. Podle Bennetta by se k takovému kroku obtížně připojila i většina evropských spojenců.
Donald Trump několikrát veřejně prohlásil, že chce dosáhnout mírové dohody do konce tohoto týdne. S přibývajícími rozpory a odmítavým postojem Kremlu však tato ambice začíná vypadat čím dál méně reálně.
Přesto zůstává Steve Witkoff v centru dění. Jeho nadcházející cesta do Moskvy může být posledním pokusem o zásadní diplomatický průlom v nejvážnějším konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.