Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mírová jednání Steve Witkoff má v nejbližších dnech dorazit do Moskvy, kde se má uskutečnit jeho čtvrté jednání s Vladimirem Putinem od chvíle, kdy se Trump vrátil do Bílého domu. Podle poradce ruského prezidenta Jurije Ušakova, kterého citovala agentura Interfax, se očekává, že tato návštěva bude mít zásadní význam pro budoucnost války na Ukrajině.
Witkoff v minulosti absolvoval s Putinem již tři dlouhá jednání, jejichž hlavním cílem bylo nalezení cesty k ukončení konfliktu. Podle zdrojů ze serveru SkyNews je tento týden z pohledu Trumpovy administrativy považován za kritický a Washington dal najevo, že pokud nenastane pokrok, může se USA stáhnout z role prostředníka.
List Financial Times dnes s odvoláním na dobře informované zdroje uvedl, že během nedávného jednání v Petrohradu Putin Witkoffovi naznačil ochotu ustoupit ze svých dosavadních maximalistických požadavků. Ruský prezident měl údajně připustit možnost ukončení války na současných frontových liniích a dokonce naznačit, že by Moskva mohla opustit své nároky na části čtyř ukrajinských oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské.
Tato nabídka, pokud by byla skutečná, by představovala zásadní obrat v ruské politice. Od anexe těchto regionů v roce 2022 totiž Moskva trvala na tom, že je nutné jejich úplné začlenění do Ruské federace, bez kompromisů.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale tato tvrzení kategoricky odmítl. Ve vyjádření pro ruská státní média označil informace publikované i renomovanými tituly za „nepravdivé“ a vyzval veřejnost, aby věřila pouze oficiálním zdrojům. „Žádné takové návrhy nezazněly. Jde o spekulace, které zkreslují skutečný průběh jednání,“ uvedl Peskov.
Putin však v pondělí překvapivě připustil možnost přímého jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským – poprvé od počátku invaze. „Vždy jsme pohlíželi pozitivně na jakékoli mírové iniciativy,“ prohlásil v rozhovoru pro státní televizi. „Musíme to vyřešit. Třeba i bilaterálně.“
Na druhé straně Zelenskyj potvrdil ochotu jednat „v jakémkoliv formátu“, ale jasně stanovil podmínku: úplné příměří. Moskvu zároveň obvinil z porušování klidu zbraní během velikonočních svátků.
Zásadní jednání mezi USA, Velkou Británií, Francií, Německem a Ukrajinou, která se měla dnes konat v Londýně, byla podle informací zpravodaje Ivora Bennetta výrazně zredukována a probíhají jen na nižší úrovni. Podle Bennetta by to mohlo posílit ruské sebevědomí před dalším kolem rozhovorů s Witkoffem.
„Skutečnost, že vrcholná schůzka neproběhla, ukazuje, jak daleko je dohoda,“ uvedl Bennett. V zákulisí navíc zaznívá tlak Spojených států na Ukrajinu, aby uznala Krym jako ruský – což Kyjev považuje za naprosto nepřijatelné. Podle Bennetta by se k takovému kroku obtížně připojila i většina evropských spojenců.
Donald Trump několikrát veřejně prohlásil, že chce dosáhnout mírové dohody do konce tohoto týdne. S přibývajícími rozpory a odmítavým postojem Kremlu však tato ambice začíná vypadat čím dál méně reálně.
Přesto zůstává Steve Witkoff v centru dění. Jeho nadcházející cesta do Moskvy může být posledním pokusem o zásadní diplomatický průlom v nejvážnějším konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.