Konec dovozu ropy do Ruska? Ukrajina jedná s EU o novém sankčním mechanismu

Evropská unie (EU)
Evropská unie (EU), foto: Pixabay
Klára Marková 3. července 2026 15:17
Sdílej:

Ukrajina zahájila s Evropskou komisí jednání o zavedení nového sankčního mechanismu, jehož cílem je odradit třetí země od vývozu benzínu a dalších ropných produktů do Ruské federace. Tento krok reaguje na to, že opakované ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady pohonných hmot výrazně ochromily tamní produkci. Výpadky v zásobování v ropně bohatém Rusku již vedly k zavedení plošných restrikcí prodeje paliv na čerpacích stanicích ve většině ruských regionů.

Ukrajinský vládní zmocněnec pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk potvrdil, že západní sankce sice dlouhodobě paralyzují ruský export ropných produktů, avšak současná rostoucí závislost Moskvy na dovozu paliv ze zahraničí vytvořila novou zranitelnost, na kterou chce Kyjev cílit. Podle jeho slov se s Evropskou komisí jedná o opatřeních, která by měla donutit vlády váhajících států přehodnotit jejich obchodní transakce s Moskvou. Pokud by hrozily unijní sankce, mohlo by to tyto země od dodávek definitivně odradit.

Ruská federace se kvůli kritickému nedostatku na domácím trhu musela obrátit na zahraniční partnery a začala mimo jiné dovážet benzín po moři z Indie. Podle údajů agentury Reuters již z indických přístavů do Ruska dorazilo nejméně 60 tisíc tun benzínu a další dva tankery s nákladem až 40 tisíc tun paliva aktuálně míří do ruských přístavů. Moskva si navíc zajistila dodávky také z Kazachstánu, který souhlasil, že během července a srpna poskytne zhruba 50 tisíc tun benzínu, aby pomohl zmírnit tamní krizi.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak navíc potvrdil, že Rusko již nyní dováží přibližně 100 tisíc až 150 tysíc tun benzínu měsíčně ze sousedního Běloruska. Vlasjuk nicméně upozornil, že debaty o sankčním mechanismu vůči těmto dodavatelům jsou teprve v počátku a nechtěl předjímat, jak rychle se je podaří schválit. Práce však již oficiálně začaly v rámci přípravy v pořadí již dvaadvacátého sankčního balíčku Evropské unie.

Vážnost situace v ruském energetickém sektoru podtrhují odhady agentury Reuters, podle nichž tamní produkce pohonných hmot klesla v červnu meziročně o 25 procent a aktuálně se pohybuje přibližně pětinu pod úrovní domácí poptávky. Z největších ruských provozů zůstala v uplynulých dvou měsících ukrajinských úderů ušetřena pouze Omská rafinerie s roční kapacitou 22 milionů tun ropy, která jako jediná v zemi nadále funguje na plný výkon.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.