Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Dosud byly takové domácnosti od povinnosti platit osvobozeny, protože nevlastnily klasický přijímač. Nyní však budou považovány za uživatele veřejnoprávního obsahu, protože jej mohou sledovat či poslouchat online. Tím se de facto mění definice, kdo je poplatníkem, a podle kritiků tím dochází k zásadnímu posunu v interpretaci zákona.
Naopak podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci budou nově od poplatků zcela osvobozeny. Tato změna má podle vlády zjednodušit administrativu a reflektovat, že menší firmy zpravidla veřejnoprávní obsah přímo nevyužívají.
Senát jednal o návrhu v polovině dubna. Debata trvala přes čtyři hodiny a byla plná napětí a sporů. Nakonec návrh podpořilo 47 ze 70 přítomných senátorů. Nejvíce výhrad zaznívalo ze strany hnutí ANO, jehož zástupci se snažili odsunout zvýšení poplatků až na polovinu příštího roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
ANO argumentovalo mimo jiné tím, že není jisté, zda zvýšení poplatků odpovídá evropským pravidlům o veřejné podpoře. Kritizovali také rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu a snažili se prosadit i zrušení plánované automatické valorizace poplatků podle inflace.
Podle nové legislativy se totiž budou poplatky automaticky navyšovat, pokud inflace přesáhne šest procent, a to bez nutnosti dalšího schválení parlamentem. Tento mechanismus má zajistit, aby poplatky držely krok s rostoucími náklady, ale zároveň vyvolal obavy z nekontrolovaného růstu.
Přes tyto výhrady byla novela schválena a prezident ji stvrdil svým podpisem. Od května tak bude televizní poplatek činit 150 korun měsíčně, tedy o 15 korun více než dosud. Rozhlasový poplatek se zvýší z 45 na 55 korun. Obě částky tak reagují na to, že nebyly upravovány téměř dvě dekády – konkrétně od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu.
Ministr kultury Martin Baxa označil novelu za krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je cílem zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a snížit závislost na politickém rozhodování o státním rozpočtu. Upozornil také, že poplatky jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně nízké.
Zastánci novely tvrdí, že nové nastavení je spravedlivější a lépe odpovídá realitě digitální doby. Podle nich by alternativní valorizace, například podle růstu mezd nebo důchodů, znamenala mnohem výraznější navýšení. Nový model má tak podle nich chránit kvalitu veřejné služby, aniž by příliš zatížil domácnosti.
Kritici ale upozorňují, že novela přichází v citlivé době, kdy lidé čelí rostoucím životním nákladům, a považují rozšíření povinnosti na domácnosti s internetem za problematické. Zároveň poukazují na to, že se poplatky stávají více formou daně než platbou za konkrétní službu.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
Prezident Donald Trump v neděli večer ostře vystoupil proti papeži Lvovi XIV., kterého kritizoval za jeho postoj k válce s Íránem. Podle amerického prezidenta je současná hlava katolické církve hrozná v oblasti zahraniční politiky. Trump novinářům sdělil, že není fanouškem tohoto papeže a nelíbí se mu jeho přístup k jaderným zbraním.