Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Dosud byly takové domácnosti od povinnosti platit osvobozeny, protože nevlastnily klasický přijímač. Nyní však budou považovány za uživatele veřejnoprávního obsahu, protože jej mohou sledovat či poslouchat online. Tím se de facto mění definice, kdo je poplatníkem, a podle kritiků tím dochází k zásadnímu posunu v interpretaci zákona.
Naopak podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci budou nově od poplatků zcela osvobozeny. Tato změna má podle vlády zjednodušit administrativu a reflektovat, že menší firmy zpravidla veřejnoprávní obsah přímo nevyužívají.
Senát jednal o návrhu v polovině dubna. Debata trvala přes čtyři hodiny a byla plná napětí a sporů. Nakonec návrh podpořilo 47 ze 70 přítomných senátorů. Nejvíce výhrad zaznívalo ze strany hnutí ANO, jehož zástupci se snažili odsunout zvýšení poplatků až na polovinu příštího roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
ANO argumentovalo mimo jiné tím, že není jisté, zda zvýšení poplatků odpovídá evropským pravidlům o veřejné podpoře. Kritizovali také rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu a snažili se prosadit i zrušení plánované automatické valorizace poplatků podle inflace.
Podle nové legislativy se totiž budou poplatky automaticky navyšovat, pokud inflace přesáhne šest procent, a to bez nutnosti dalšího schválení parlamentem. Tento mechanismus má zajistit, aby poplatky držely krok s rostoucími náklady, ale zároveň vyvolal obavy z nekontrolovaného růstu.
Přes tyto výhrady byla novela schválena a prezident ji stvrdil svým podpisem. Od května tak bude televizní poplatek činit 150 korun měsíčně, tedy o 15 korun více než dosud. Rozhlasový poplatek se zvýší z 45 na 55 korun. Obě částky tak reagují na to, že nebyly upravovány téměř dvě dekády – konkrétně od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu.
Ministr kultury Martin Baxa označil novelu za krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je cílem zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a snížit závislost na politickém rozhodování o státním rozpočtu. Upozornil také, že poplatky jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně nízké.
Zastánci novely tvrdí, že nové nastavení je spravedlivější a lépe odpovídá realitě digitální doby. Podle nich by alternativní valorizace, například podle růstu mezd nebo důchodů, znamenala mnohem výraznější navýšení. Nový model má tak podle nich chránit kvalitu veřejné služby, aniž by příliš zatížil domácnosti.
Kritici ale upozorňují, že novela přichází v citlivé době, kdy lidé čelí rostoucím životním nákladům, a považují rozšíření povinnosti na domácnosti s internetem za problematické. Zároveň poukazují na to, že se poplatky stávají více formou daně než platbou za konkrétní službu.
Ukrajinská tajná služba zatkla příslušníka armádního letectva, který je podezřelý ze špionáže pro Rusko. Na případ upozornilo Politico. Podle vyšetřovatelů měl poskytovat lokace a letové plány stíhaček, které Ukrajině dodali západní spojenci.
Nejhoršího možného vysvětlení absence Laďky Něrgešové ve vysílání stanice CNN Prima News se dočkali její diváci. Příčinou jsou totiž velmi vážné zdravotní potíže. U moderátorky odhalen nádor na mozku, který si vyžádal operaci a léčbu chemoterapií.
Aprílové počasí si v létě asi nikdo nepřeje, v Česku je však v posledních dnech realitou. Maxima jsou někdy až o téměř tři stupně nižší, než je průměr pro tuto roční dobu. Změna přitom podle meteorologů není na obzoru.
Jaromír Soukup naposledy oficiálně tvořil pár s Evou Feuereislovou alias Plastic Queen, ale následoval rozchod, po kterém se ona dokonce otočila proti němu. Ve sporu u soudu totiž svědčila ve prospěch Agáty Hanychové. Nyní to navíc vypadá, že za Soukupa našla jinou zámožnou náhradu.
Zatímco Rusko pod vedením Vladimira Putina vykazuje agresivní a revizionistickou politiku, otázka, co konkrétně Putin zamýšlí v případě Baltských států, stále vyvolává zájem západních analytiků. Rusko se od počátku 21. století stále častěji profiluje jako síla, která se snaží měnit globální řád. Zásahy do Gruzie v roce 2008, anexe Krymu v roce 2014 a invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly jasnými signály ruské expanze, což vedlo k rostoucí obavě o další kroky Moskvy. Mezi často zmiňovanými potenciálními cíli se nacházejí právě Baltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva.
Šéf Bílého domu Donald Trump zkrátil Rusku lhůtu na ukončení války na Ukrajině a hrozí tvrdými sankcemi nejen Moskvě, ale i jejím obchodním partnerům, což může zahrnovat třeba Indii nebo dokonce Slovensko. Zatímco Západ zpřísňuje rétoriku, Rusko úspěšně obchází sankce přes sousedy a Čína na tom vydělává. Výzkumy ukazují, že globální sankční režim má vážné trhliny a Peking i některé evropské firmy je umějí využít.
Americký lékař pracující v nemocnici v Gaze apeloval na zvláštního vyslance Donalda Trumpa, aby se osobně podíval na to, co se na místě skutečně děje. Doktor Tom Adamkiewicz, pediatr pracující v nemocnici Nasser, v rozhovoru pro Sky News uvedl, že většina pacientů nemocnice vykazuje známky podvýživy a „mnoho dětí během dne doslova omdlívá“.
V horkém červnovém ránu, kdy teploty v Dillí dosáhly 43,9 °C, omdlela Baby Kumari ve chvíli, kdy spěchala na pravidelnou prohlídku do místního zdravotního střediska. Těhotná matka čtyř dětí se snaží vyrovnat s extrémními teplotami, přičemž si v jednu chvíli dokonce myslela, že prodělala potrat. V nejteplejším hlavním městě světa pracuje speciální tým, který pomáhá těhotným ženám přežít nesnesitelné teploty.
Co ještě nedávno působilo jako mozaika vzdálených krizí, se dnes spojuje v jediný děsivý obraz světa, který se nám rozpadá před očima. Od hladomoru v Gaze, přes ruskou agresi na Ukrajině až po války v Africe – lidstvo čelí chaosu, který samo vytváří. Ztrácíme schopnost se poučit, reagovat a spojit. A možná i vůli žít spolu jinak než ve strachu.
Dne 30. července 2025 ruský státní zpravodajský portál RIA Novosti zveřejnil článek s provokativním názvem: "Žádná jiná možnost: Nikdo na Ukrajině nesmí zůstat naživu." Autor, novinář Kirill Strelnikov, ve svém textu líčí Ukrajince jako národ, který je „spokojený se svým osudem“ a který je „připravený zemřít“ rukou „nejlepší armády na světě“.
38letá indická žena z Kolkarského okresu se stala první osobou na světě, která má vzácnou krevní skupinu, která nebyla dosud nikde jinde identifikována. Podle vědců jde o jediný známý případ na světě a je tak jediným možným dárcem své vlastní krve v případě potřeby transfúze.
Nedávná expedice, která se ponořila do nejhlubších částí oceánu, objevila a zdokumentovala podivné a extrémní formy života, které byly dosud neznámé. Vědecký tým pod vedením Číny zachytil na fotografiích a videích život v hloubkách přes 9 kilometrů v severozápadním Tichém oceánu.