Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Dosud byly takové domácnosti od povinnosti platit osvobozeny, protože nevlastnily klasický přijímač. Nyní však budou považovány za uživatele veřejnoprávního obsahu, protože jej mohou sledovat či poslouchat online. Tím se de facto mění definice, kdo je poplatníkem, a podle kritiků tím dochází k zásadnímu posunu v interpretaci zákona.
Naopak podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci budou nově od poplatků zcela osvobozeny. Tato změna má podle vlády zjednodušit administrativu a reflektovat, že menší firmy zpravidla veřejnoprávní obsah přímo nevyužívají.
Senát jednal o návrhu v polovině dubna. Debata trvala přes čtyři hodiny a byla plná napětí a sporů. Nakonec návrh podpořilo 47 ze 70 přítomných senátorů. Nejvíce výhrad zaznívalo ze strany hnutí ANO, jehož zástupci se snažili odsunout zvýšení poplatků až na polovinu příštího roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
ANO argumentovalo mimo jiné tím, že není jisté, zda zvýšení poplatků odpovídá evropským pravidlům o veřejné podpoře. Kritizovali také rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu a snažili se prosadit i zrušení plánované automatické valorizace poplatků podle inflace.
Podle nové legislativy se totiž budou poplatky automaticky navyšovat, pokud inflace přesáhne šest procent, a to bez nutnosti dalšího schválení parlamentem. Tento mechanismus má zajistit, aby poplatky držely krok s rostoucími náklady, ale zároveň vyvolal obavy z nekontrolovaného růstu.
Přes tyto výhrady byla novela schválena a prezident ji stvrdil svým podpisem. Od května tak bude televizní poplatek činit 150 korun měsíčně, tedy o 15 korun více než dosud. Rozhlasový poplatek se zvýší z 45 na 55 korun. Obě částky tak reagují na to, že nebyly upravovány téměř dvě dekády – konkrétně od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu.
Ministr kultury Martin Baxa označil novelu za krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je cílem zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a snížit závislost na politickém rozhodování o státním rozpočtu. Upozornil také, že poplatky jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně nízké.
Zastánci novely tvrdí, že nové nastavení je spravedlivější a lépe odpovídá realitě digitální doby. Podle nich by alternativní valorizace, například podle růstu mezd nebo důchodů, znamenala mnohem výraznější navýšení. Nový model má tak podle nich chránit kvalitu veřejné služby, aniž by příliš zatížil domácnosti.
Kritici ale upozorňují, že novela přichází v citlivé době, kdy lidé čelí rostoucím životním nákladům, a považují rozšíření povinnosti na domácnosti s internetem za problematické. Zároveň poukazují na to, že se poplatky stávají více formou daně než platbou za konkrétní službu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.
Server televize CNN analyzoval situaci v Gaze a dospěl k závěru, že pozemní útok na Gazu ohrozí jakoukoli dlouhodobou stabilitu a životy izraelských rukojmích. Analytik Cedric Leighton dodal, že by byl „zázrak“, kdyby rukojmí přežili operaci, protože Izraelci v tomto případě nepoužívají přesné, cílené operace.