Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Dosud byly takové domácnosti od povinnosti platit osvobozeny, protože nevlastnily klasický přijímač. Nyní však budou považovány za uživatele veřejnoprávního obsahu, protože jej mohou sledovat či poslouchat online. Tím se de facto mění definice, kdo je poplatníkem, a podle kritiků tím dochází k zásadnímu posunu v interpretaci zákona.
Naopak podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci budou nově od poplatků zcela osvobozeny. Tato změna má podle vlády zjednodušit administrativu a reflektovat, že menší firmy zpravidla veřejnoprávní obsah přímo nevyužívají.
Senát jednal o návrhu v polovině dubna. Debata trvala přes čtyři hodiny a byla plná napětí a sporů. Nakonec návrh podpořilo 47 ze 70 přítomných senátorů. Nejvíce výhrad zaznívalo ze strany hnutí ANO, jehož zástupci se snažili odsunout zvýšení poplatků až na polovinu příštího roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
ANO argumentovalo mimo jiné tím, že není jisté, zda zvýšení poplatků odpovídá evropským pravidlům o veřejné podpoře. Kritizovali také rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu a snažili se prosadit i zrušení plánované automatické valorizace poplatků podle inflace.
Podle nové legislativy se totiž budou poplatky automaticky navyšovat, pokud inflace přesáhne šest procent, a to bez nutnosti dalšího schválení parlamentem. Tento mechanismus má zajistit, aby poplatky držely krok s rostoucími náklady, ale zároveň vyvolal obavy z nekontrolovaného růstu.
Přes tyto výhrady byla novela schválena a prezident ji stvrdil svým podpisem. Od května tak bude televizní poplatek činit 150 korun měsíčně, tedy o 15 korun více než dosud. Rozhlasový poplatek se zvýší z 45 na 55 korun. Obě částky tak reagují na to, že nebyly upravovány téměř dvě dekády – konkrétně od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu.
Ministr kultury Martin Baxa označil novelu za krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je cílem zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a snížit závislost na politickém rozhodování o státním rozpočtu. Upozornil také, že poplatky jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně nízké.
Zastánci novely tvrdí, že nové nastavení je spravedlivější a lépe odpovídá realitě digitální doby. Podle nich by alternativní valorizace, například podle růstu mezd nebo důchodů, znamenala mnohem výraznější navýšení. Nový model má tak podle nich chránit kvalitu veřejné služby, aniž by příliš zatížil domácnosti.
Kritici ale upozorňují, že novela přichází v citlivé době, kdy lidé čelí rostoucím životním nákladům, a považují rozšíření povinnosti na domácnosti s internetem za problematické. Zároveň poukazují na to, že se poplatky stávají více formou daně než platbou za konkrétní službu.
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.