Prezident Petr Pavel podepsal dlouho diskutovanou novelu zákona, která přináší zásadní změny v systému financování veřejnoprávních médií. Od května se totiž zvýší rozhlasové i televizní poplatky a nově se rozšíří i okruh lidí, kteří budou muset tyto poplatky hradit. Největší novinkou je, že se nová pravidla dotknou i domácností, které sice nevlastní televizi ani rádio, ale mají přístup k internetu.
Dosud byly takové domácnosti od povinnosti platit osvobozeny, protože nevlastnily klasický přijímač. Nyní však budou považovány za uživatele veřejnoprávního obsahu, protože jej mohou sledovat či poslouchat online. Tím se de facto mění definice, kdo je poplatníkem, a podle kritiků tím dochází k zásadnímu posunu v interpretaci zákona.
Naopak podniky s méně než pětadvaceti zaměstnanci budou nově od poplatků zcela osvobozeny. Tato změna má podle vlády zjednodušit administrativu a reflektovat, že menší firmy zpravidla veřejnoprávní obsah přímo nevyužívají.
Senát jednal o návrhu v polovině dubna. Debata trvala přes čtyři hodiny a byla plná napětí a sporů. Nakonec návrh podpořilo 47 ze 70 přítomných senátorů. Nejvíce výhrad zaznívalo ze strany hnutí ANO, jehož zástupci se snažili odsunout zvýšení poplatků až na polovinu příštího roku, tedy až po volbách do Poslanecké sněmovny.
ANO argumentovalo mimo jiné tím, že není jisté, zda zvýšení poplatků odpovídá evropským pravidlům o veřejné podpoře. Kritizovali také rozšíření okruhu poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu a snažili se prosadit i zrušení plánované automatické valorizace poplatků podle inflace.
Podle nové legislativy se totiž budou poplatky automaticky navyšovat, pokud inflace přesáhne šest procent, a to bez nutnosti dalšího schválení parlamentem. Tento mechanismus má zajistit, aby poplatky držely krok s rostoucími náklady, ale zároveň vyvolal obavy z nekontrolovaného růstu.
Přes tyto výhrady byla novela schválena a prezident ji stvrdil svým podpisem. Od května tak bude televizní poplatek činit 150 korun měsíčně, tedy o 15 korun více než dosud. Rozhlasový poplatek se zvýší z 45 na 55 korun. Obě částky tak reagují na to, že nebyly upravovány téměř dvě dekády – konkrétně od roku 2008 u televize a od roku 2005 u rozhlasu.
Ministr kultury Martin Baxa označil novelu za krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií. Podle něj je cílem zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost a snížit závislost na politickém rozhodování o státním rozpočtu. Upozornil také, že poplatky jsou ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále poměrně nízké.
Zastánci novely tvrdí, že nové nastavení je spravedlivější a lépe odpovídá realitě digitální doby. Podle nich by alternativní valorizace, například podle růstu mezd nebo důchodů, znamenala mnohem výraznější navýšení. Nový model má tak podle nich chránit kvalitu veřejné služby, aniž by příliš zatížil domácnosti.
Kritici ale upozorňují, že novela přichází v citlivé době, kdy lidé čelí rostoucím životním nákladům, a považují rozšíření povinnosti na domácnosti s internetem za problematické. Zároveň poukazují na to, že se poplatky stávají více formou daně než platbou za konkrétní službu.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.