Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
NOAA, která také provozuje Národní meteorologickou službu, zdůvodnila krok „změnou priorit, zákonných mandátů a personálních změn“. Změny však zároveň přichází v době, kdy vědci varují před stále častějšími a ničivějšími jevy jako jsou vlny veder, hurikány, požáry nebo extrémní mrazy, jejichž intenzita je přímým důsledkem oteplování planety.
Rozsáhlá databáze, která od roku 1980 zaznamenávala stovky událostí s miliardovými škodami, čerpala informace z federálních institucí jako FEMA, pojišťovacích organizací i státních úřadů. Je považována za klíčový nástroj pro hodnocení ekonomických dopadů klimatických katastrof.
Meteorolog Jeff Masters z Yale Climate Connections varoval, že přerušení aktualizací této databáze je „zásadní ztrátou“: „NOAA měla přístup k neveřejným datům a její databáze je zlatým standardem pro hodnocení nákladů extrémního počasí.“ Podle něj jiné zdroje – například soukromé pojišťovny nebo mezinárodní databáze – nedosahují srovnatelného rozsahu ani dostupnosti.
Současně s tímto oznámením byl odvolán i úřadující šéf agentury FEMA Cameron Hamilton, jenž den předtím na půdě Kongresu kritizoval návrhy na rozpuštění agentury, o něž se prezident Trump opakovaně pokusil. Na jeho místo nastoupil zástupce z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Odborníci varují, že bez kvalitních a aktuálních dat nebude možné adekvátně reagovat na rostoucí rizika spojená s klimatickými změnami. „Tato rozhodnutí nezmění fakt, že katastrofy se rok od roku zhoršují,“ uvedla Kristina Dahl, viceprezidentka vědecké sekce organizace Climate Central. „A veřejnost je často vnímá jako hmatatelný důkaz klimatických změn. Zatajovat tyto události znamená ohrožovat bezpečnost Američanů.“
Od počátku svého druhého funkčního období podniká prezident Trump kroky ke zpětnému odstranění klimatické problematiky z činnosti federální vlády. Jen za prvních 100 dní podnikl podle Guardianu více environmentálních zásahů než za celé první volební období. V únoru nechal propustit stovky pracovníků NOAA, včetně meteorologů ve zkušební době, a v březnu následovala druhá vlna, která zasáhla více než desetinu celé pracovní síly úřadu.
Současně s tím byly pozastaveny i vícejazyčné překlady výstrah Národní meteorologické služby – ačkoli ty byly po kritice částečně obnoveny. Omezení však naznačují hlubší restrukturalizaci, která může ovlivnit schopnost agentury včas varovat veřejnost před nebezpečným počasím.
Kritici včetně odborníků na pojistný trh upozorňují, že ztráta přehledu o ekonomických dopadech extrémních jevů přichází v době, kdy prudce rostou ceny pojistného, zejména v oblastech náchylných na záplavy, požáry či hurikány. Bez dat nebude možné přesně nastavit pojistné plány ani plánovat infrastrukturu.
Trumpova administrativa zároveň nadále preferuje spojení s ropným, uhelným a plynárenským průmyslem – sektory, které podle vědců patří mezi hlavní viníky klimatických škod.
Ztráta nejbližšího poradce Volodymyra Zelenského představuje pro ukrajinského prezidenta obrovskou osobní ránu a mohla by potenciálně oslabit jeho autoritu. Andrij Jermak rezignoval v pátek, jen několik hodin poté, co protikorupční úředníci provedli razii v jeho domě v souvislosti s velkým korupčním skandálem, který otřásl zemí. Ačkoli již dříve byli kvůli skandálu nuceni rezignovat dva ministři, Jermakův odchod je zdaleka nejvýznamnější z vnitřního kruhu Zelenského od doby, kdy Rusko před téměř čtyřmi lety zahájilo svou invazi.
Experty opakovaně zesměšňovaná nová řízená střela ruského prezidenta Vladimira Putina na jaderný pohon, přezdívaná „Létající Černobyl“, je vnímána jako propagandistický propadák, který by byl v případě použití horší než zbytečný a navíc by riskoval zamoření planety radiací. Ruský diktátor s velkou slávou oznámil úspěšný test své jaderné super střely Burevestnik (oficiálně 9M730), kterou se snažil prezentovat jako zbraň, která změní pravidla hry.
Australská vláda bude muset zásadně posílit svou klimatickou politiku, pokud chce splnit nedávno oznámený cíl snížení emisí do roku 2035. Vyplývá to z oficiální vládní projekce, která naznačuje, že v opačném případě bude cíl značně minut. Projekce zveřejněné ve čtvrtek ukazují, že při zachování stávajících politik je Austrálie na cestě ke snížení znečištění klimatu o pouhých 48 % oproti úrovním z roku 2005 do roku 2035, což je hluboko pod cíleným rozmezím snížení o 62 % až 70 % k tomuto datu.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak rezignoval po protikorupční razii, která proběhla v jeho domě. Prezident Volodymyr Zelenskyj tuto zprávu oznámil a uvedl, že se tak stalo po ranním zásahu protikorupčních agentur v jeho kyjevském bytě. Andrij Jermak (54) byl po celou dobu rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu nejbližším poradcem prezidenta Zelenského, ale v poslední době se dostával pod narůstající tlak kvůli eskalujícímu skandálu, přestože nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání.
Požár hongkongského výškového obytného komplexu, který se rozšířil přes několik budov, ukázal, jak je náročná evakuace osob v případě nouze. Podle posledních zpráv si katastrofický požár vyžádal přes 80 potvrzených obětí, přičemž téměř 200 lidí je stále pohřešováno a desítky dalších utrpěly vážná zranění a jsou v nemocnici. Tento incident se tak zařadil mezi nejtragičtější požáry budov v Hongkongu za poslední dekády, je nejhorší od požáru v budově Garley v roce 1996.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
