Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
NOAA, která také provozuje Národní meteorologickou službu, zdůvodnila krok „změnou priorit, zákonných mandátů a personálních změn“. Změny však zároveň přichází v době, kdy vědci varují před stále častějšími a ničivějšími jevy jako jsou vlny veder, hurikány, požáry nebo extrémní mrazy, jejichž intenzita je přímým důsledkem oteplování planety.
Rozsáhlá databáze, která od roku 1980 zaznamenávala stovky událostí s miliardovými škodami, čerpala informace z federálních institucí jako FEMA, pojišťovacích organizací i státních úřadů. Je považována za klíčový nástroj pro hodnocení ekonomických dopadů klimatických katastrof.
Meteorolog Jeff Masters z Yale Climate Connections varoval, že přerušení aktualizací této databáze je „zásadní ztrátou“: „NOAA měla přístup k neveřejným datům a její databáze je zlatým standardem pro hodnocení nákladů extrémního počasí.“ Podle něj jiné zdroje – například soukromé pojišťovny nebo mezinárodní databáze – nedosahují srovnatelného rozsahu ani dostupnosti.
Současně s tímto oznámením byl odvolán i úřadující šéf agentury FEMA Cameron Hamilton, jenž den předtím na půdě Kongresu kritizoval návrhy na rozpuštění agentury, o něž se prezident Trump opakovaně pokusil. Na jeho místo nastoupil zástupce z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Odborníci varují, že bez kvalitních a aktuálních dat nebude možné adekvátně reagovat na rostoucí rizika spojená s klimatickými změnami. „Tato rozhodnutí nezmění fakt, že katastrofy se rok od roku zhoršují,“ uvedla Kristina Dahl, viceprezidentka vědecké sekce organizace Climate Central. „A veřejnost je často vnímá jako hmatatelný důkaz klimatických změn. Zatajovat tyto události znamená ohrožovat bezpečnost Američanů.“
Od počátku svého druhého funkčního období podniká prezident Trump kroky ke zpětnému odstranění klimatické problematiky z činnosti federální vlády. Jen za prvních 100 dní podnikl podle Guardianu více environmentálních zásahů než za celé první volební období. V únoru nechal propustit stovky pracovníků NOAA, včetně meteorologů ve zkušební době, a v březnu následovala druhá vlna, která zasáhla více než desetinu celé pracovní síly úřadu.
Současně s tím byly pozastaveny i vícejazyčné překlady výstrah Národní meteorologické služby – ačkoli ty byly po kritice částečně obnoveny. Omezení však naznačují hlubší restrukturalizaci, která může ovlivnit schopnost agentury včas varovat veřejnost před nebezpečným počasím.
Kritici včetně odborníků na pojistný trh upozorňují, že ztráta přehledu o ekonomických dopadech extrémních jevů přichází v době, kdy prudce rostou ceny pojistného, zejména v oblastech náchylných na záplavy, požáry či hurikány. Bez dat nebude možné přesně nastavit pojistné plány ani plánovat infrastrukturu.
Trumpova administrativa zároveň nadále preferuje spojení s ropným, uhelným a plynárenským průmyslem – sektory, které podle vědců patří mezi hlavní viníky klimatických škod.
Česká veřejnost se hluboce sklání před památkou Jiřího Bartošky, legendárního herce, který zemřel 8. května ve věku 78 let. Datum jeho odchodu – shodné s Dnem vítězství nad nacismem – se tak navždy spojí i s osobním smutkem jeho fanoušků. Vzpomínky, svíčky, květiny i osobní vzkazy, to vše zaplavilo místa, která byla s hercem úzce spjatá, zejména v Karlových Varech a v hlavním městě.
Zatímco přední evropští lídři přicestovali do Kyjeva s návrhem bezpodmínečného třicetidenního příměří, Moskva odpovídá arogantní rétorikou, výsměchem a otevřeným pohrdáním. Výzva k zastavení bojů a otevření diplomatického prostoru naráží na tvrdou ruskou zeď odmítnutí – a místy i vulgarit.
Kielský institut světového hospodářství varuje, že současná obchodní politika Spojených států může vést k opakování chyb z 30. let minulého století. Tehdejší americký protekcionismus odstartoval sérii obchodních a měnových konfliktů, které výrazně prohloubily světovou hospodářskou krizi. Dnes se podle odborníků rýsují podobné tendence – a hrozí, že historie se začne opakovat.
Donald Trump vstupoval do prezidentského úřadu s razantními sliby, že rychle urovná dva největší současné konflikty světa – válku na Ukrajině a krizi v Gaze. O více než 100 dní později ale přiznává frustraci. Mírová řešení jsou v nedohlednu a prezident čelí rostoucímu tlaku – jak ze zahraničí, tak i z řad vlastních podporovatelů.
Herečka Veronika Arichteva (38) prožívá jedno z nejtěžších období svého života. V tichosti a soukromí se musela rozloučit se svým milovaným otcem Pavlem Novým, který zemřel ve věku 71 let. Přestože o něm dosud na veřejnosti příliš nemluvila, nyní vychází najevo, jak významnou roli sehrál v české filmové a televizní tvorbě. Jeho jméno je nenápadně, ale neoddělitelně spjato s ikonickými díly domácí kinematografie, včetně slavné komedie Vesničko má středisková režiséra Jiřího Menzela.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
Jak už server PRESS1.cz informoval, vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se ocitla pod hrozbou žaloby poté, co americká žena z Marylandu tvrdí, že po použití koupelové směsi podle receptu z jejího pořadu With Love, Meghan utrpěla „katastrofální popáleniny“. Robin Patrick, která se označuje za diabetičku, požaduje odškodnění ve výši 10 milionů dolarů. Právní zástupci Meghan Markle i produkčních společností ale odpovědnost jednoznačně odmítají.
Obrovská tragédie zasáhla sportovní komunitu i rodinu mladé ženy Nayeli Clemente (†24), která náhle zemřela po kolapsu při vytrvalostním závodě pod širým nebem během fitness akce Cholula Games ve městě San Andrés Cholula. V den závodu, 2. května, teploty dosahovaly extrémních 36 °C (96 °F), a právě horko sehrálo klíčovou roli v její náhlé smrti.
Do ukrajinské metropole dorazili nejvyšší představitelé Francie, Německa, Spojeného království a Polska, aby vyjádřili solidaritu s Ukrajinou a projednali další postup v diplomatickém tlaku na Rusko. Setkali se přímo s prezidentem Volodymyrem Zelenským a společně telefonicky hovořili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který znovu apeloval na okamžité třicetidenní příměří.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem, dvěma dlouhodobými rivaly se sporem o území Kašmíru, se během soboty dostaly na pokraj rozsáhlého vojenského konfliktu. Prudké útoky z obou stran, oběti mezi civilisty a rozsáhlé škody však nakonec vedly k překvapivému diplomatickému obratu. Prezident USA Donald Trump uvedl, že se díky americkému zprostředkování obě země dohodly na „plném a okamžitém příměří.“
V sobotu dopoledne došlo k události, která upoutala pozornost astronomů, odborníků na kosmický odpad i veřejnosti po celém světě. Do zemské atmosféry se nekontrolovaně vrátil sestupný modul Kosmos-482, přistávací kapsle z éry sovětského programu Venera. Tato kapsle, vypuštěná v roce 1972, měla původně zamířit k planetě Venuši, avšak kvůli selhání rakety zůstala uvězněna na oběžné dráze Země, kde kroužila neuvěřitelných 53 let.
Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.