Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
NOAA, která také provozuje Národní meteorologickou službu, zdůvodnila krok „změnou priorit, zákonných mandátů a personálních změn“. Změny však zároveň přichází v době, kdy vědci varují před stále častějšími a ničivějšími jevy jako jsou vlny veder, hurikány, požáry nebo extrémní mrazy, jejichž intenzita je přímým důsledkem oteplování planety.
Rozsáhlá databáze, která od roku 1980 zaznamenávala stovky událostí s miliardovými škodami, čerpala informace z federálních institucí jako FEMA, pojišťovacích organizací i státních úřadů. Je považována za klíčový nástroj pro hodnocení ekonomických dopadů klimatických katastrof.
Meteorolog Jeff Masters z Yale Climate Connections varoval, že přerušení aktualizací této databáze je „zásadní ztrátou“: „NOAA měla přístup k neveřejným datům a její databáze je zlatým standardem pro hodnocení nákladů extrémního počasí.“ Podle něj jiné zdroje – například soukromé pojišťovny nebo mezinárodní databáze – nedosahují srovnatelného rozsahu ani dostupnosti.
Současně s tímto oznámením byl odvolán i úřadující šéf agentury FEMA Cameron Hamilton, jenž den předtím na půdě Kongresu kritizoval návrhy na rozpuštění agentury, o něž se prezident Trump opakovaně pokusil. Na jeho místo nastoupil zástupce z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Odborníci varují, že bez kvalitních a aktuálních dat nebude možné adekvátně reagovat na rostoucí rizika spojená s klimatickými změnami. „Tato rozhodnutí nezmění fakt, že katastrofy se rok od roku zhoršují,“ uvedla Kristina Dahl, viceprezidentka vědecké sekce organizace Climate Central. „A veřejnost je často vnímá jako hmatatelný důkaz klimatických změn. Zatajovat tyto události znamená ohrožovat bezpečnost Američanů.“
Od počátku svého druhého funkčního období podniká prezident Trump kroky ke zpětnému odstranění klimatické problematiky z činnosti federální vlády. Jen za prvních 100 dní podnikl podle Guardianu více environmentálních zásahů než za celé první volební období. V únoru nechal propustit stovky pracovníků NOAA, včetně meteorologů ve zkušební době, a v březnu následovala druhá vlna, která zasáhla více než desetinu celé pracovní síly úřadu.
Současně s tím byly pozastaveny i vícejazyčné překlady výstrah Národní meteorologické služby – ačkoli ty byly po kritice částečně obnoveny. Omezení však naznačují hlubší restrukturalizaci, která může ovlivnit schopnost agentury včas varovat veřejnost před nebezpečným počasím.
Kritici včetně odborníků na pojistný trh upozorňují, že ztráta přehledu o ekonomických dopadech extrémních jevů přichází v době, kdy prudce rostou ceny pojistného, zejména v oblastech náchylných na záplavy, požáry či hurikány. Bez dat nebude možné přesně nastavit pojistné plány ani plánovat infrastrukturu.
Trumpova administrativa zároveň nadále preferuje spojení s ropným, uhelným a plynárenským průmyslem – sektory, které podle vědců patří mezi hlavní viníky klimatických škod.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
