Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
NOAA, která také provozuje Národní meteorologickou službu, zdůvodnila krok „změnou priorit, zákonných mandátů a personálních změn“. Změny však zároveň přichází v době, kdy vědci varují před stále častějšími a ničivějšími jevy jako jsou vlny veder, hurikány, požáry nebo extrémní mrazy, jejichž intenzita je přímým důsledkem oteplování planety.
Rozsáhlá databáze, která od roku 1980 zaznamenávala stovky událostí s miliardovými škodami, čerpala informace z federálních institucí jako FEMA, pojišťovacích organizací i státních úřadů. Je považována za klíčový nástroj pro hodnocení ekonomických dopadů klimatických katastrof.
Meteorolog Jeff Masters z Yale Climate Connections varoval, že přerušení aktualizací této databáze je „zásadní ztrátou“: „NOAA měla přístup k neveřejným datům a její databáze je zlatým standardem pro hodnocení nákladů extrémního počasí.“ Podle něj jiné zdroje – například soukromé pojišťovny nebo mezinárodní databáze – nedosahují srovnatelného rozsahu ani dostupnosti.
Současně s tímto oznámením byl odvolán i úřadující šéf agentury FEMA Cameron Hamilton, jenž den předtím na půdě Kongresu kritizoval návrhy na rozpuštění agentury, o něž se prezident Trump opakovaně pokusil. Na jeho místo nastoupil zástupce z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Odborníci varují, že bez kvalitních a aktuálních dat nebude možné adekvátně reagovat na rostoucí rizika spojená s klimatickými změnami. „Tato rozhodnutí nezmění fakt, že katastrofy se rok od roku zhoršují,“ uvedla Kristina Dahl, viceprezidentka vědecké sekce organizace Climate Central. „A veřejnost je často vnímá jako hmatatelný důkaz klimatických změn. Zatajovat tyto události znamená ohrožovat bezpečnost Američanů.“
Od počátku svého druhého funkčního období podniká prezident Trump kroky ke zpětnému odstranění klimatické problematiky z činnosti federální vlády. Jen za prvních 100 dní podnikl podle Guardianu více environmentálních zásahů než za celé první volební období. V únoru nechal propustit stovky pracovníků NOAA, včetně meteorologů ve zkušební době, a v březnu následovala druhá vlna, která zasáhla více než desetinu celé pracovní síly úřadu.
Současně s tím byly pozastaveny i vícejazyčné překlady výstrah Národní meteorologické služby – ačkoli ty byly po kritice částečně obnoveny. Omezení však naznačují hlubší restrukturalizaci, která může ovlivnit schopnost agentury včas varovat veřejnost před nebezpečným počasím.
Kritici včetně odborníků na pojistný trh upozorňují, že ztráta přehledu o ekonomických dopadech extrémních jevů přichází v době, kdy prudce rostou ceny pojistného, zejména v oblastech náchylných na záplavy, požáry či hurikány. Bez dat nebude možné přesně nastavit pojistné plány ani plánovat infrastrukturu.
Trumpova administrativa zároveň nadále preferuje spojení s ropným, uhelným a plynárenským průmyslem – sektory, které podle vědců patří mezi hlavní viníky klimatických škod.
Mírová jednání o ukončení války na Ukrajině se ocitla v ohrožení poté, co Moskva obvinila Kyjev z pokusu o útok na jednu z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že ukrajinská strana vyslala v noci na pondělí celkem 91 bezpilotních letounů na státní sídlo v Novgorodské oblasti. Podle Kremlu ruská obrana všechny drony zneškodnila a incident se obešel bez obětí i materiálních škod.
Debata o budoucím uspořádání míru na Ukrajině se koncem roku 2025 stále častěji upíná k pojmu bezpečnostních záruk. Andreas Umland, analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním a často skloňovaným nástrojem: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle něj by takový krok nejenže nezajistil stabilitu, ale mohl by paradoxně legitimizovat ruské územní zisky.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
