Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA), spadající pod ministerstvo obchodu, oznámil, že s koncem roku 2024 ukončí aktualizaci své databáze „Billion-Dollar Weather and Climate Disasters“, která po desítky let sledovala finanční dopady extrémních povětrnostních událostí spojených s klimatickou krizí. Rozhodnutí přichází uprostřed širšího úsilí prezidenta Donalda Trumpa omezit vládní aktivity zaměřené na změnu klimatu a čelí ostré kritice odborné i vědecké veřejnosti.
NOAA, která také provozuje Národní meteorologickou službu, zdůvodnila krok „změnou priorit, zákonných mandátů a personálních změn“. Změny však zároveň přichází v době, kdy vědci varují před stále častějšími a ničivějšími jevy jako jsou vlny veder, hurikány, požáry nebo extrémní mrazy, jejichž intenzita je přímým důsledkem oteplování planety.
Rozsáhlá databáze, která od roku 1980 zaznamenávala stovky událostí s miliardovými škodami, čerpala informace z federálních institucí jako FEMA, pojišťovacích organizací i státních úřadů. Je považována za klíčový nástroj pro hodnocení ekonomických dopadů klimatických katastrof.
Meteorolog Jeff Masters z Yale Climate Connections varoval, že přerušení aktualizací této databáze je „zásadní ztrátou“: „NOAA měla přístup k neveřejným datům a její databáze je zlatým standardem pro hodnocení nákladů extrémního počasí.“ Podle něj jiné zdroje – například soukromé pojišťovny nebo mezinárodní databáze – nedosahují srovnatelného rozsahu ani dostupnosti.
Současně s tímto oznámením byl odvolán i úřadující šéf agentury FEMA Cameron Hamilton, jenž den předtím na půdě Kongresu kritizoval návrhy na rozpuštění agentury, o něž se prezident Trump opakovaně pokusil. Na jeho místo nastoupil zástupce z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Odborníci varují, že bez kvalitních a aktuálních dat nebude možné adekvátně reagovat na rostoucí rizika spojená s klimatickými změnami. „Tato rozhodnutí nezmění fakt, že katastrofy se rok od roku zhoršují,“ uvedla Kristina Dahl, viceprezidentka vědecké sekce organizace Climate Central. „A veřejnost je často vnímá jako hmatatelný důkaz klimatických změn. Zatajovat tyto události znamená ohrožovat bezpečnost Američanů.“
Od počátku svého druhého funkčního období podniká prezident Trump kroky ke zpětnému odstranění klimatické problematiky z činnosti federální vlády. Jen za prvních 100 dní podnikl podle Guardianu více environmentálních zásahů než za celé první volební období. V únoru nechal propustit stovky pracovníků NOAA, včetně meteorologů ve zkušební době, a v březnu následovala druhá vlna, která zasáhla více než desetinu celé pracovní síly úřadu.
Současně s tím byly pozastaveny i vícejazyčné překlady výstrah Národní meteorologické služby – ačkoli ty byly po kritice částečně obnoveny. Omezení však naznačují hlubší restrukturalizaci, která může ovlivnit schopnost agentury včas varovat veřejnost před nebezpečným počasím.
Kritici včetně odborníků na pojistný trh upozorňují, že ztráta přehledu o ekonomických dopadech extrémních jevů přichází v době, kdy prudce rostou ceny pojistného, zejména v oblastech náchylných na záplavy, požáry či hurikány. Bez dat nebude možné přesně nastavit pojistné plány ani plánovat infrastrukturu.
Trumpova administrativa zároveň nadále preferuje spojení s ropným, uhelným a plynárenským průmyslem – sektory, které podle vědců patří mezi hlavní viníky klimatických škod.
Američtí vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff shrnuli výsledky dvoudenních mírových jednání mezi ruskými a ukrajinskými zástupci, která proběhla v Abú Zabí. Podle vyjádření zástupců Bílého domu byla tato setkání značně náročná, neboť mezi oběma stranami dosud panuje hluboká nedůvěra, přestože se diplomatům podařilo otevřít všechna klíčová témata včetně nejcitlivější otázky sporných území.
Generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že v současné chvíli je velmi obtížné jednoznačně posoudit, zda nedávná diplomatická jednání s Ruskem přinesla skutečný posun k míru na Ukrajině. Toto vyjádření šéfa aliance zaznělo ve čtvrtek v průběhu probíhajícího summitu evropských lídrů v irském Dublinu, a to bezprostředně po klíčové návštěvě amerických vyslanců v Moskvě.
Mezi představiteli Spojených států a Severní Koreje panují reálné úvahy o možném setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una na okraj nadcházejícího summitu APEC. Podle předsedy Sejongova institutu Robyuga Parka jsou šance na takové setkání poměrně vyrovnané a záleží především na tom, zda Pchjongjang na diplomatické výzvy zareaguje.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
