Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Oba autoritářští lídři se zúčastnili čínské vojenské přehlídky, která připomínala 80. výročí konce druhé světové války. Je to poprvé, co byli Putin, Kim a čínský prezident Si Ťin-pching spatřeni společně na veřejnosti. Během dvouhodinového setkání Kim řekl Putinovi: „Brzy se uvidíme,“ a objali se na rozloučenou. Následná Kimova návštěva Ruska by byla teprve třetí jeho zahraniční cestou za posledních šest let.
Severní Korea se stala klíčovým spojencem Ruska od doby, co v roce 2022 vtrhlo na Ukrajinu. Poskytuje Rusku zbraně, dělostřelecké granáty a údajně i tisíce vojáků, kteří bojují v Kurské oblasti. V loňském roce obě země podepsaly dohodu, která je zavazuje poskytnout si „vojenskou a jinou pomoc“ v případě napadení. Putin poděkoval Severní Koreji za vyslání vojáků, kteří podle něj bojují „statečně a hrdinně“.
Zatímco se Putin účastnil summitu v Pekingu, Rusko zahájilo masivní noční útok na Ukrajinu, při kterém bylo použito na 500 dronů a desítky raket. Útoky byly namířeny na civilní infrastrukturu, zejména na energetická zařízení. Zelenskyj označil útok za důkaz Putinovy „beztrestnosti“ a vyzval k uvalení přísnějších sankcí na Moskvu.
Setkání Putin a Kima přichází v době, kdy na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli válečným zločinům na Ukrajině. Někteří experti na mezinárodní právo vyzývají k vydání zatykače i na Kima za jeho pomoc Rusku ve válce.
I přes veřejné projevy solidarity není partnerství mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou zcela bezproblémové. Ačkoliv Si Ťin-pching a Putin vyhlásili „neomezené“ partnerství, analytici tvrdí, že Peking je znepokojen pokračující válkou na Ukrajině a přímou podporou Severní Koreje. Čína se snaží balancovat mezi spojenectvím s oběma zeměmi a snahou vyhnout se dalším sankcím ze strany USA a jejich spojenců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.