Severokorejský vůdce Kim Čong-un slíbil, že udělá „vše, co bude v jeho silách, aby pomohl“ Moskvě. Stalo se tak během dvouhodinového setkání s Vladimirem Putinem v Pekingu. Putin na oplátku pozval Kima k návštěvě Ruska, zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Putina, že novými údery na Ukrajinu projevuje „beztrestnost“.
Oba autoritářští lídři se zúčastnili čínské vojenské přehlídky, která připomínala 80. výročí konce druhé světové války. Je to poprvé, co byli Putin, Kim a čínský prezident Si Ťin-pching spatřeni společně na veřejnosti. Během dvouhodinového setkání Kim řekl Putinovi: „Brzy se uvidíme,“ a objali se na rozloučenou. Následná Kimova návštěva Ruska by byla teprve třetí jeho zahraniční cestou za posledních šest let.
Severní Korea se stala klíčovým spojencem Ruska od doby, co v roce 2022 vtrhlo na Ukrajinu. Poskytuje Rusku zbraně, dělostřelecké granáty a údajně i tisíce vojáků, kteří bojují v Kurské oblasti. V loňském roce obě země podepsaly dohodu, která je zavazuje poskytnout si „vojenskou a jinou pomoc“ v případě napadení. Putin poděkoval Severní Koreji za vyslání vojáků, kteří podle něj bojují „statečně a hrdinně“.
Zatímco se Putin účastnil summitu v Pekingu, Rusko zahájilo masivní noční útok na Ukrajinu, při kterém bylo použito na 500 dronů a desítky raket. Útoky byly namířeny na civilní infrastrukturu, zejména na energetická zařízení. Zelenskyj označil útok za důkaz Putinovy „beztrestnosti“ a vyzval k uvalení přísnějších sankcí na Moskvu.
Setkání Putin a Kima přichází v době, kdy na Putina Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli válečným zločinům na Ukrajině. Někteří experti na mezinárodní právo vyzývají k vydání zatykače i na Kima za jeho pomoc Rusku ve válce.
I přes veřejné projevy solidarity není partnerství mezi Čínou, Ruskem a Severní Koreou zcela bezproblémové. Ačkoliv Si Ťin-pching a Putin vyhlásili „neomezené“ partnerství, analytici tvrdí, že Peking je znepokojen pokračující válkou na Ukrajině a přímou podporou Severní Koreje. Čína se snaží balancovat mezi spojenectvím s oběma zeměmi a snahou vyhnout se dalším sankcím ze strany USA a jejich spojenců.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.