Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Třicet šestiletý Raed Jamal, otec čtyř dětí, popsal svou poslední cestu k distribučnímu místu v jihozápadní Gaze jako „noční můru“. Po návratu do svého stanu v přeplněném táboře v al-Mawasi napsal: „Přijely tanky a začaly střílet. Tři chlapci vedle mě byli zabiti. Já nedostal nic – jen dvě prázdné krabice.“
Místa, kde GHF rozdává pomoc, byla zřízena v zónách, z nichž byli civilisté evakuováni, a která nyní podléhají silné izraelské vojenské přítomnosti. Jsou to čtyři lokace: Tal al-Sultan, Saudská čtvrť, Chán Júnis a Vádí Gaza. Podle webu nadace zůstávají tato místa otevřena často jen na osm až jedenáct minut. V tom krátkém čase se stovky lidí snaží popadnout alespoň jednu krabici s jídlem – a riskují přitom život.
Lidé, kteří touží zajistit svým rodinám základní obživu, se nejprve musí dostat přes militarizované oblasti plné izraelských tanků, vojáků a dronů. Jamal na jednom z videí sdílených přes Telegram uhýbá kulkám. „V srdci už nemáme strach,“ říká. „Musím přinést jídlo pro své děti. Jinak zemřou hlady.“
Nadace GHF, registrovaná v americkém Delaware, je nováčkem v oblasti humanitární pomoci. Její zřízení přišlo po obvinění ze strany Izraele, že předchozí, OSN řízený distribuční systém byl zneužíván Hamásem – přesto však nebyl předložen žádný důkaz. Zhruba 400 nevojenských výdejních míst bylo nahrazeno čtyřmi vojensky chráněnými zónami. GHF navíc zaměstnává americké žoldáky, nikoli humanitární pracovníky.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho je nový systém „pasti smrti, které stojí více životů, než kolik zachrání“.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) také bije na poplach. Noční distribuce považuje za extrémně nebezpečné – silnice zničené bombardováním jsou pro Palestince prakticky neprostupné a orientace ve tmě téměř nemožná. Koordinátor MSF Aitor Zabalgogeazkoa říká: „Tohle není humanitární pomoc. Tento systém byl podle všeho vytvořen s cílem lidem ublížit.“
Sedmadvacetiletý Mahmúd Alareer, který žije ve stanu v západní části Gazy, podniká svou cestu za jídlem ve dvě ráno. Z Gazy cestuje na korbě náklaďáku přes zničený Netzarimský koridor až do distribučního místa ve Vádí Gaza. Každý den doufá, že centrum otevře ve stejnou dobu jako předchozí den. „Vždycky víš, že to můžeš být ty, koho zastřelí,“ říká. „Nebo někdo vedle tebe.“
Jakmile se místo otevře, nastává chaos. Lidé běží přes krátery a změť kabelů, přičemž se snaží dostat k balíkům jídla. Zranění i úmrtí při těchto tlačenicích jsou běžné.
Více než 170 neziskových organizací vyzvalo začátkem července k uzavření GHF a návratu k nevojenské distribuci pomoci. GHF čelí tvrdé kritice, že nerespektuje humanitární principy a porušuje základní etiku pomoci.
Organizace se brání tvrzením, že statistiky OSN o obětech jsou „falešné a zavádějící“. Odmítá zodpovědnost za úmrtí mimo perimetr svých zón a obviňuje kritiky z „války o vliv“.
GHF provozuje jen čtyři centra pro více než dva miliony lidí. Sama tvrdí, že od května rozdala přes 85 milionů porcí v 1,4 milionu krabic, což by mělo odpovídat zhruba 60 jídlům na rodinu. Obyvatelé Gazy však zveřejňují snímky balíků s minimálním množstvím jídla – mnohdy jen moukou a fazolemi.
Mluvčí OSN Olga Cherevko upozorňuje, že humanitární pomoc musí obsahovat i přístup k vodě, palivu a hygienickým prostředkům. „Lidé byli zbaveni všeho, co tvoří základ života,“ říká.
Podle Světového potravinového programu (WFP) třetina obyvatel Gazy tráví celé dny bez jakéhokoliv jídla. Mezi květnem a zářím má až 470 000 lidí čelit nejvyšším stupňům hladovění.
Zemědělská půda je přitom zničena – až 70 % stromových plodin bylo podle satelitního výzkumu poškozeno. Podle zprávy OSN z dubna bylo zničeno přes 71 % skleníků.
Pekárny, které OSN podporovala, přestaly na jaře péct chléb kvůli blokádě a jen některé byly schopné na chvíli obnovit provoz. Pomoc se však ukazuje jako nedostatečná a nebezpečná.
V Gaze se z pomoci stala smrtící past. Lidé, kteří hledají jídlo pro své děti, čelí tankům, střelbě, hladu i zoufalství. Humanitární organizace žádají návrat k civilnímu systému, který neohrožuje životy. Zatím však naděje zůstává minimální a Gazu dál svírá hlad a strach.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
