Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Třicet šestiletý Raed Jamal, otec čtyř dětí, popsal svou poslední cestu k distribučnímu místu v jihozápadní Gaze jako „noční můru“. Po návratu do svého stanu v přeplněném táboře v al-Mawasi napsal: „Přijely tanky a začaly střílet. Tři chlapci vedle mě byli zabiti. Já nedostal nic – jen dvě prázdné krabice.“
Místa, kde GHF rozdává pomoc, byla zřízena v zónách, z nichž byli civilisté evakuováni, a která nyní podléhají silné izraelské vojenské přítomnosti. Jsou to čtyři lokace: Tal al-Sultan, Saudská čtvrť, Chán Júnis a Vádí Gaza. Podle webu nadace zůstávají tato místa otevřena často jen na osm až jedenáct minut. V tom krátkém čase se stovky lidí snaží popadnout alespoň jednu krabici s jídlem – a riskují přitom život.
Lidé, kteří touží zajistit svým rodinám základní obživu, se nejprve musí dostat přes militarizované oblasti plné izraelských tanků, vojáků a dronů. Jamal na jednom z videí sdílených přes Telegram uhýbá kulkám. „V srdci už nemáme strach,“ říká. „Musím přinést jídlo pro své děti. Jinak zemřou hlady.“
Nadace GHF, registrovaná v americkém Delaware, je nováčkem v oblasti humanitární pomoci. Její zřízení přišlo po obvinění ze strany Izraele, že předchozí, OSN řízený distribuční systém byl zneužíván Hamásem – přesto však nebyl předložen žádný důkaz. Zhruba 400 nevojenských výdejních míst bylo nahrazeno čtyřmi vojensky chráněnými zónami. GHF navíc zaměstnává americké žoldáky, nikoli humanitární pracovníky.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho je nový systém „pasti smrti, které stojí více životů, než kolik zachrání“.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) také bije na poplach. Noční distribuce považuje za extrémně nebezpečné – silnice zničené bombardováním jsou pro Palestince prakticky neprostupné a orientace ve tmě téměř nemožná. Koordinátor MSF Aitor Zabalgogeazkoa říká: „Tohle není humanitární pomoc. Tento systém byl podle všeho vytvořen s cílem lidem ublížit.“
Sedmadvacetiletý Mahmúd Alareer, který žije ve stanu v západní části Gazy, podniká svou cestu za jídlem ve dvě ráno. Z Gazy cestuje na korbě náklaďáku přes zničený Netzarimský koridor až do distribučního místa ve Vádí Gaza. Každý den doufá, že centrum otevře ve stejnou dobu jako předchozí den. „Vždycky víš, že to můžeš být ty, koho zastřelí,“ říká. „Nebo někdo vedle tebe.“
Jakmile se místo otevře, nastává chaos. Lidé běží přes krátery a změť kabelů, přičemž se snaží dostat k balíkům jídla. Zranění i úmrtí při těchto tlačenicích jsou běžné.
Více než 170 neziskových organizací vyzvalo začátkem července k uzavření GHF a návratu k nevojenské distribuci pomoci. GHF čelí tvrdé kritice, že nerespektuje humanitární principy a porušuje základní etiku pomoci.
Organizace se brání tvrzením, že statistiky OSN o obětech jsou „falešné a zavádějící“. Odmítá zodpovědnost za úmrtí mimo perimetr svých zón a obviňuje kritiky z „války o vliv“.
GHF provozuje jen čtyři centra pro více než dva miliony lidí. Sama tvrdí, že od května rozdala přes 85 milionů porcí v 1,4 milionu krabic, což by mělo odpovídat zhruba 60 jídlům na rodinu. Obyvatelé Gazy však zveřejňují snímky balíků s minimálním množstvím jídla – mnohdy jen moukou a fazolemi.
Mluvčí OSN Olga Cherevko upozorňuje, že humanitární pomoc musí obsahovat i přístup k vodě, palivu a hygienickým prostředkům. „Lidé byli zbaveni všeho, co tvoří základ života,“ říká.
Podle Světového potravinového programu (WFP) třetina obyvatel Gazy tráví celé dny bez jakéhokoliv jídla. Mezi květnem a zářím má až 470 000 lidí čelit nejvyšším stupňům hladovění.
Zemědělská půda je přitom zničena – až 70 % stromových plodin bylo podle satelitního výzkumu poškozeno. Podle zprávy OSN z dubna bylo zničeno přes 71 % skleníků.
Pekárny, které OSN podporovala, přestaly na jaře péct chléb kvůli blokádě a jen některé byly schopné na chvíli obnovit provoz. Pomoc se však ukazuje jako nedostatečná a nebezpečná.
V Gaze se z pomoci stala smrtící past. Lidé, kteří hledají jídlo pro své děti, čelí tankům, střelbě, hladu i zoufalství. Humanitární organizace žádají návrat k civilnímu systému, který neohrožuje životy. Zatím však naděje zůstává minimální a Gazu dál svírá hlad a strach.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.