Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Třicet šestiletý Raed Jamal, otec čtyř dětí, popsal svou poslední cestu k distribučnímu místu v jihozápadní Gaze jako „noční můru“. Po návratu do svého stanu v přeplněném táboře v al-Mawasi napsal: „Přijely tanky a začaly střílet. Tři chlapci vedle mě byli zabiti. Já nedostal nic – jen dvě prázdné krabice.“
Místa, kde GHF rozdává pomoc, byla zřízena v zónách, z nichž byli civilisté evakuováni, a která nyní podléhají silné izraelské vojenské přítomnosti. Jsou to čtyři lokace: Tal al-Sultan, Saudská čtvrť, Chán Júnis a Vádí Gaza. Podle webu nadace zůstávají tato místa otevřena často jen na osm až jedenáct minut. V tom krátkém čase se stovky lidí snaží popadnout alespoň jednu krabici s jídlem – a riskují přitom život.
Lidé, kteří touží zajistit svým rodinám základní obživu, se nejprve musí dostat přes militarizované oblasti plné izraelských tanků, vojáků a dronů. Jamal na jednom z videí sdílených přes Telegram uhýbá kulkám. „V srdci už nemáme strach,“ říká. „Musím přinést jídlo pro své děti. Jinak zemřou hlady.“
Nadace GHF, registrovaná v americkém Delaware, je nováčkem v oblasti humanitární pomoci. Její zřízení přišlo po obvinění ze strany Izraele, že předchozí, OSN řízený distribuční systém byl zneužíván Hamásem – přesto však nebyl předložen žádný důkaz. Zhruba 400 nevojenských výdejních míst bylo nahrazeno čtyřmi vojensky chráněnými zónami. GHF navíc zaměstnává americké žoldáky, nikoli humanitární pracovníky.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho je nový systém „pasti smrti, které stojí více životů, než kolik zachrání“.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) také bije na poplach. Noční distribuce považuje za extrémně nebezpečné – silnice zničené bombardováním jsou pro Palestince prakticky neprostupné a orientace ve tmě téměř nemožná. Koordinátor MSF Aitor Zabalgogeazkoa říká: „Tohle není humanitární pomoc. Tento systém byl podle všeho vytvořen s cílem lidem ublížit.“
Sedmadvacetiletý Mahmúd Alareer, který žije ve stanu v západní části Gazy, podniká svou cestu za jídlem ve dvě ráno. Z Gazy cestuje na korbě náklaďáku přes zničený Netzarimský koridor až do distribučního místa ve Vádí Gaza. Každý den doufá, že centrum otevře ve stejnou dobu jako předchozí den. „Vždycky víš, že to můžeš být ty, koho zastřelí,“ říká. „Nebo někdo vedle tebe.“
Jakmile se místo otevře, nastává chaos. Lidé běží přes krátery a změť kabelů, přičemž se snaží dostat k balíkům jídla. Zranění i úmrtí při těchto tlačenicích jsou běžné.
Více než 170 neziskových organizací vyzvalo začátkem července k uzavření GHF a návratu k nevojenské distribuci pomoci. GHF čelí tvrdé kritice, že nerespektuje humanitární principy a porušuje základní etiku pomoci.
Organizace se brání tvrzením, že statistiky OSN o obětech jsou „falešné a zavádějící“. Odmítá zodpovědnost za úmrtí mimo perimetr svých zón a obviňuje kritiky z „války o vliv“.
GHF provozuje jen čtyři centra pro více než dva miliony lidí. Sama tvrdí, že od května rozdala přes 85 milionů porcí v 1,4 milionu krabic, což by mělo odpovídat zhruba 60 jídlům na rodinu. Obyvatelé Gazy však zveřejňují snímky balíků s minimálním množstvím jídla – mnohdy jen moukou a fazolemi.
Mluvčí OSN Olga Cherevko upozorňuje, že humanitární pomoc musí obsahovat i přístup k vodě, palivu a hygienickým prostředkům. „Lidé byli zbaveni všeho, co tvoří základ života,“ říká.
Podle Světového potravinového programu (WFP) třetina obyvatel Gazy tráví celé dny bez jakéhokoliv jídla. Mezi květnem a zářím má až 470 000 lidí čelit nejvyšším stupňům hladovění.
Zemědělská půda je přitom zničena – až 70 % stromových plodin bylo podle satelitního výzkumu poškozeno. Podle zprávy OSN z dubna bylo zničeno přes 71 % skleníků.
Pekárny, které OSN podporovala, přestaly na jaře péct chléb kvůli blokádě a jen některé byly schopné na chvíli obnovit provoz. Pomoc se však ukazuje jako nedostatečná a nebezpečná.
V Gaze se z pomoci stala smrtící past. Lidé, kteří hledají jídlo pro své děti, čelí tankům, střelbě, hladu i zoufalství. Humanitární organizace žádají návrat k civilnímu systému, který neohrožuje životy. Zatím však naděje zůstává minimální a Gazu dál svírá hlad a strach.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
Íránské vojenské velení vydalo ostré varování, ve kterém hrozí útokem na jakékoli cizí ozbrojené síly, které by se pokusily vstoupit do Hormuzského průlivu. Podle prohlášení sjednoceného velení íránské armády bude na americké nebo jiné zahraniční jednotky zaútočeno okamžitě po vstupu do této strategické vodní cesty. Armáda zdůraznila, že americké síly se musí držet mimo průliv, jinak budou čelit tvrdé reakci na jakoukoli hrozbu.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.