Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Třicet šestiletý Raed Jamal, otec čtyř dětí, popsal svou poslední cestu k distribučnímu místu v jihozápadní Gaze jako „noční můru“. Po návratu do svého stanu v přeplněném táboře v al-Mawasi napsal: „Přijely tanky a začaly střílet. Tři chlapci vedle mě byli zabiti. Já nedostal nic – jen dvě prázdné krabice.“
Místa, kde GHF rozdává pomoc, byla zřízena v zónách, z nichž byli civilisté evakuováni, a která nyní podléhají silné izraelské vojenské přítomnosti. Jsou to čtyři lokace: Tal al-Sultan, Saudská čtvrť, Chán Júnis a Vádí Gaza. Podle webu nadace zůstávají tato místa otevřena často jen na osm až jedenáct minut. V tom krátkém čase se stovky lidí snaží popadnout alespoň jednu krabici s jídlem – a riskují přitom život.
Lidé, kteří touží zajistit svým rodinám základní obživu, se nejprve musí dostat přes militarizované oblasti plné izraelských tanků, vojáků a dronů. Jamal na jednom z videí sdílených přes Telegram uhýbá kulkám. „V srdci už nemáme strach,“ říká. „Musím přinést jídlo pro své děti. Jinak zemřou hlady.“
Nadace GHF, registrovaná v americkém Delaware, je nováčkem v oblasti humanitární pomoci. Její zřízení přišlo po obvinění ze strany Izraele, že předchozí, OSN řízený distribuční systém byl zneužíván Hamásem – přesto však nebyl předložen žádný důkaz. Zhruba 400 nevojenských výdejních míst bylo nahrazeno čtyřmi vojensky chráněnými zónami. GHF navíc zaměstnává americké žoldáky, nikoli humanitární pracovníky.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho je nový systém „pasti smrti, které stojí více životů, než kolik zachrání“.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) také bije na poplach. Noční distribuce považuje za extrémně nebezpečné – silnice zničené bombardováním jsou pro Palestince prakticky neprostupné a orientace ve tmě téměř nemožná. Koordinátor MSF Aitor Zabalgogeazkoa říká: „Tohle není humanitární pomoc. Tento systém byl podle všeho vytvořen s cílem lidem ublížit.“
Sedmadvacetiletý Mahmúd Alareer, který žije ve stanu v západní části Gazy, podniká svou cestu za jídlem ve dvě ráno. Z Gazy cestuje na korbě náklaďáku přes zničený Netzarimský koridor až do distribučního místa ve Vádí Gaza. Každý den doufá, že centrum otevře ve stejnou dobu jako předchozí den. „Vždycky víš, že to můžeš být ty, koho zastřelí,“ říká. „Nebo někdo vedle tebe.“
Jakmile se místo otevře, nastává chaos. Lidé běží přes krátery a změť kabelů, přičemž se snaží dostat k balíkům jídla. Zranění i úmrtí při těchto tlačenicích jsou běžné.
Více než 170 neziskových organizací vyzvalo začátkem července k uzavření GHF a návratu k nevojenské distribuci pomoci. GHF čelí tvrdé kritice, že nerespektuje humanitární principy a porušuje základní etiku pomoci.
Organizace se brání tvrzením, že statistiky OSN o obětech jsou „falešné a zavádějící“. Odmítá zodpovědnost za úmrtí mimo perimetr svých zón a obviňuje kritiky z „války o vliv“.
GHF provozuje jen čtyři centra pro více než dva miliony lidí. Sama tvrdí, že od května rozdala přes 85 milionů porcí v 1,4 milionu krabic, což by mělo odpovídat zhruba 60 jídlům na rodinu. Obyvatelé Gazy však zveřejňují snímky balíků s minimálním množstvím jídla – mnohdy jen moukou a fazolemi.
Mluvčí OSN Olga Cherevko upozorňuje, že humanitární pomoc musí obsahovat i přístup k vodě, palivu a hygienickým prostředkům. „Lidé byli zbaveni všeho, co tvoří základ života,“ říká.
Podle Světového potravinového programu (WFP) třetina obyvatel Gazy tráví celé dny bez jakéhokoliv jídla. Mezi květnem a zářím má až 470 000 lidí čelit nejvyšším stupňům hladovění.
Zemědělská půda je přitom zničena – až 70 % stromových plodin bylo podle satelitního výzkumu poškozeno. Podle zprávy OSN z dubna bylo zničeno přes 71 % skleníků.
Pekárny, které OSN podporovala, přestaly na jaře péct chléb kvůli blokádě a jen některé byly schopné na chvíli obnovit provoz. Pomoc se však ukazuje jako nedostatečná a nebezpečná.
V Gaze se z pomoci stala smrtící past. Lidé, kteří hledají jídlo pro své děti, čelí tankům, střelbě, hladu i zoufalství. Humanitární organizace žádají návrat k civilnímu systému, který neohrožuje životy. Zatím však naděje zůstává minimální a Gazu dál svírá hlad a strach.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.