Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Třicet šestiletý Raed Jamal, otec čtyř dětí, popsal svou poslední cestu k distribučnímu místu v jihozápadní Gaze jako „noční můru“. Po návratu do svého stanu v přeplněném táboře v al-Mawasi napsal: „Přijely tanky a začaly střílet. Tři chlapci vedle mě byli zabiti. Já nedostal nic – jen dvě prázdné krabice.“
Místa, kde GHF rozdává pomoc, byla zřízena v zónách, z nichž byli civilisté evakuováni, a která nyní podléhají silné izraelské vojenské přítomnosti. Jsou to čtyři lokace: Tal al-Sultan, Saudská čtvrť, Chán Júnis a Vádí Gaza. Podle webu nadace zůstávají tato místa otevřena často jen na osm až jedenáct minut. V tom krátkém čase se stovky lidí snaží popadnout alespoň jednu krabici s jídlem – a riskují přitom život.
Lidé, kteří touží zajistit svým rodinám základní obživu, se nejprve musí dostat přes militarizované oblasti plné izraelských tanků, vojáků a dronů. Jamal na jednom z videí sdílených přes Telegram uhýbá kulkám. „V srdci už nemáme strach,“ říká. „Musím přinést jídlo pro své děti. Jinak zemřou hlady.“
Nadace GHF, registrovaná v americkém Delaware, je nováčkem v oblasti humanitární pomoci. Její zřízení přišlo po obvinění ze strany Izraele, že předchozí, OSN řízený distribuční systém byl zneužíván Hamásem – přesto však nebyl předložen žádný důkaz. Zhruba 400 nevojenských výdejních míst bylo nahrazeno čtyřmi vojensky chráněnými zónami. GHF navíc zaměstnává americké žoldáky, nikoli humanitární pracovníky.
Podle šéfa UNRWA Philippa Lazzariniho je nový systém „pasti smrti, které stojí více životů, než kolik zachrání“.
Organizace Lékaři bez hranic (MSF) také bije na poplach. Noční distribuce považuje za extrémně nebezpečné – silnice zničené bombardováním jsou pro Palestince prakticky neprostupné a orientace ve tmě téměř nemožná. Koordinátor MSF Aitor Zabalgogeazkoa říká: „Tohle není humanitární pomoc. Tento systém byl podle všeho vytvořen s cílem lidem ublížit.“
Sedmadvacetiletý Mahmúd Alareer, který žije ve stanu v západní části Gazy, podniká svou cestu za jídlem ve dvě ráno. Z Gazy cestuje na korbě náklaďáku přes zničený Netzarimský koridor až do distribučního místa ve Vádí Gaza. Každý den doufá, že centrum otevře ve stejnou dobu jako předchozí den. „Vždycky víš, že to můžeš být ty, koho zastřelí,“ říká. „Nebo někdo vedle tebe.“
Jakmile se místo otevře, nastává chaos. Lidé běží přes krátery a změť kabelů, přičemž se snaží dostat k balíkům jídla. Zranění i úmrtí při těchto tlačenicích jsou běžné.
Více než 170 neziskových organizací vyzvalo začátkem července k uzavření GHF a návratu k nevojenské distribuci pomoci. GHF čelí tvrdé kritice, že nerespektuje humanitární principy a porušuje základní etiku pomoci.
Organizace se brání tvrzením, že statistiky OSN o obětech jsou „falešné a zavádějící“. Odmítá zodpovědnost za úmrtí mimo perimetr svých zón a obviňuje kritiky z „války o vliv“.
GHF provozuje jen čtyři centra pro více než dva miliony lidí. Sama tvrdí, že od května rozdala přes 85 milionů porcí v 1,4 milionu krabic, což by mělo odpovídat zhruba 60 jídlům na rodinu. Obyvatelé Gazy však zveřejňují snímky balíků s minimálním množstvím jídla – mnohdy jen moukou a fazolemi.
Mluvčí OSN Olga Cherevko upozorňuje, že humanitární pomoc musí obsahovat i přístup k vodě, palivu a hygienickým prostředkům. „Lidé byli zbaveni všeho, co tvoří základ života,“ říká.
Podle Světového potravinového programu (WFP) třetina obyvatel Gazy tráví celé dny bez jakéhokoliv jídla. Mezi květnem a zářím má až 470 000 lidí čelit nejvyšším stupňům hladovění.
Zemědělská půda je přitom zničena – až 70 % stromových plodin bylo podle satelitního výzkumu poškozeno. Podle zprávy OSN z dubna bylo zničeno přes 71 % skleníků.
Pekárny, které OSN podporovala, přestaly na jaře péct chléb kvůli blokádě a jen některé byly schopné na chvíli obnovit provoz. Pomoc se však ukazuje jako nedostatečná a nebezpečná.
V Gaze se z pomoci stala smrtící past. Lidé, kteří hledají jídlo pro své děti, čelí tankům, střelbě, hladu i zoufalství. Humanitární organizace žádají návrat k civilnímu systému, který neohrožuje životy. Zatím však naděje zůstává minimální a Gazu dál svírá hlad a strach.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.