Lidé se dělí na dvě skupiny: ti, kteří se sprchují ráno, a ti, kteří preferují sprchu večer. Ranní sprcha má za úkol probrat člověka a připravit ho na den. Večerní sprcha zase pomáhá smýt nečistoty a připravit tělo na odpočinek. Věda však nabízí zajímavý pohled na to, která volba je pro naše zdraví přínosnější.
V průběhu dne se na kůži hromadí špína, pot a maz, ale také nečistoty, prach a pyl z prostředí. Pokud se před spaním nesprchujete, to vše se dostane do vašeho ložního prádla. Navíc je naše kůže domovem pro spoustu mikrobů, kteří se živí potem a způsobují tělesný zápach. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že večerní sprcha je hygieničtější.
Mikrobioložka Primrose Freestoneová z univerzity v Leicesteru však upozorňuje, že se člověk potí i v noci. Podle ní se člověk zapotí, i když je chladno. Během noci vyloučí až půl litru potu a odloží 50 tisíc kožních buněk. A to je podle ní hostina pro prachové roztoče.
Užitek z večerní sprchy pocítíte jen v případě, že si pravidelně měníte ložní prádlo. Různé bakterie a plísně totiž dokážou přežít na polštářích a povlečení po celé týdny, což může způsobit různé alergie nebo kožní infekce. Holky Wilkinsonová z Hullsinské univerzity tvrdí, že je možná důležitější pravidelně prát povlečení než se sprchovat každý večer.
Některé studie také naznačují, že večerní sprcha může zlepšit kvalitu spánku. Bylo prokázáno, že teplá sprcha před spaním může zkrátit dobu usínání. Tento proces funguje na principu, že po zahřátí těla ve sprše dojde k rychlému ochlazení, což vyšle signál tělu, že je čas jít spát.
Takže, která volba je správná? Podle expertů není na tuto otázku jednoznačná odpověď. Výběr závisí na vašich osobních preferencích a životním stylu. Odborníci se shodují, že pokud se sprchujete jednou denně, nezáleží na tom, zda to děláte ráno, nebo večer. Důležitější než denní sprcha je spíše pravidelná hygiena a čisté ložní prádlo.
Podle odborníků stačí pro udržení zdraví a hygieny sprcha dvakrát týdně, pokud se tedy nevěnujete fyzicky náročné práci, která by vyžadovala častější sprchování. Pokud jste například farmář, je samozřejmě důležité se osprchovat po návratu domů. Klíčové je udržování čistoty v ložnici a pravidelné praní povlečení.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?