Lidé se dělí na dvě skupiny: ti, kteří se sprchují ráno, a ti, kteří preferují sprchu večer. Ranní sprcha má za úkol probrat člověka a připravit ho na den. Večerní sprcha zase pomáhá smýt nečistoty a připravit tělo na odpočinek. Věda však nabízí zajímavý pohled na to, která volba je pro naše zdraví přínosnější.
V průběhu dne se na kůži hromadí špína, pot a maz, ale také nečistoty, prach a pyl z prostředí. Pokud se před spaním nesprchujete, to vše se dostane do vašeho ložního prádla. Navíc je naše kůže domovem pro spoustu mikrobů, kteří se živí potem a způsobují tělesný zápach. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že večerní sprcha je hygieničtější.
Mikrobioložka Primrose Freestoneová z univerzity v Leicesteru však upozorňuje, že se člověk potí i v noci. Podle ní se člověk zapotí, i když je chladno. Během noci vyloučí až půl litru potu a odloží 50 tisíc kožních buněk. A to je podle ní hostina pro prachové roztoče.
Užitek z večerní sprchy pocítíte jen v případě, že si pravidelně měníte ložní prádlo. Různé bakterie a plísně totiž dokážou přežít na polštářích a povlečení po celé týdny, což může způsobit různé alergie nebo kožní infekce. Holky Wilkinsonová z Hullsinské univerzity tvrdí, že je možná důležitější pravidelně prát povlečení než se sprchovat každý večer.
Některé studie také naznačují, že večerní sprcha může zlepšit kvalitu spánku. Bylo prokázáno, že teplá sprcha před spaním může zkrátit dobu usínání. Tento proces funguje na principu, že po zahřátí těla ve sprše dojde k rychlému ochlazení, což vyšle signál tělu, že je čas jít spát.
Takže, která volba je správná? Podle expertů není na tuto otázku jednoznačná odpověď. Výběr závisí na vašich osobních preferencích a životním stylu. Odborníci se shodují, že pokud se sprchujete jednou denně, nezáleží na tom, zda to děláte ráno, nebo večer. Důležitější než denní sprcha je spíše pravidelná hygiena a čisté ložní prádlo.
Podle odborníků stačí pro udržení zdraví a hygieny sprcha dvakrát týdně, pokud se tedy nevěnujete fyzicky náročné práci, která by vyžadovala častější sprchování. Pokud jste například farmář, je samozřejmě důležité se osprchovat po návratu domů. Klíčové je udržování čistoty v ložnici a pravidelné praní povlečení.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.