Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Tento odhad přichází v době, kdy lídři obou politických stran v americkém Kongresu naléhají na prezidenta Donalda Trumpa, aby urychlil proces uvolňování americké kontroly nad Venezuelou. K převzetí dohledu nad zemí došlo po lednovém zajetí Nicoláse Madura. Kongresmani se snaží o co nejrychlejší návrat k autonomní demokratické správě země.
Prezident Trump však naznačil, že by Spojené státy mohly nad Venezuelou vykonávat dohled i několik let. Jeho prioritou je především přísná kontrola rozvoje infrastruktury pro těžbu ropy z obrovských venezuelských ložisek. V nedávném rozhovoru pro The New York Times Trump prohlásil, že „teprve čas ukáže“, jak dlouho budou USA nad touto jihoamerickou zemí uplatňovat svůj vliv.
Machadová se s Trumpem setkala v Bílém domě krátce po Madurově dopadení, ale přiznala, že o konkrétním časovém harmonogramu nových voleb během této schůzky nemluvili. Přesto zůstává optimistická ohledně relativně krátkého okna pro obnovu demokracie, čímž situaci odlišuje od dlouholetých amerických snah o budování státu v Iráku nebo Afghánistánu.
Podle opoziční lídryně má Venezuela na rozdíl od zmíněných zemí silnou demokratickou kulturu a organizovanou společnost. Uvedla také, že země disponuje legitimním vedením s obrovskou lidovou podporou. Podle jejích slov se navíc venezuelské ozbrojené síly staví na stranu přechodu k demokracii, což je pro stabilitu procesu klíčové.
Machadová také připomněla nedávné volby ve Venezuele, které se konaly za extrémně tvrdých podmínek. Podle ní jsou důkazem, že Venezuelané jsou připraveni přijmout demokratické volby podporované Spojenými státy. Reagovala tak na prezidentské volby v roce 2024 a parlamentní volby v roce 2025, které nezávislí pozorovatelé označili za nesvobodné a nespravedlivé.
Pokud byli lidé schopni hlasovat v tak extrémních podmínkách pod Madurovým režimem, nyní to podle ní bude mnohem snazší. Lidé se už necítí sami, protože mají podporu vlády Spojených států. Celý proces transformace je tak podle Machadové připraven k zahájení, jakmile padne definitivní rozhodnutí o termínu.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.