Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) změnila svůj postoj k možnému laboratornímu původu viru SARS-CoV-2 a nyní tuto možnost považuje za pravděpodobnější. Informoval o tom server BBC, který uvedl, že CIA svou revizi nezaložila na nových důkazech, ale na přehodnocení již existujících dat. Agentura však nadále hodnotí tuto teorii jako „málo důvěryhodnou“, což je nejnižší stupeň na tříbodové škále důvěryhodnosti (nízká, střední, vysoká).
Zpravodajská komunita ve Spojených státech je v otázce původu covidu-19 rozdělena. Kromě CIA teorii laboratorního úniku podporují i Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Ministerstvo energetiky (DOE), zatímco další čtyři agentury a Národní zpravodajská rada se přiklánějí k přirozenému původu viru. Jedna z agentur zůstává nerozhodnutá.
Pojem „laboratorní původ“ zahrnuje různé scénáře, často vzájemně si odporující. Podle CNN Ministerstvo energetiky USA podezřívá z úniku virus z čínského Centra pro kontrolu nemocí ve Wu-chanu (WCDC), zatímco FBI se přiklání k teorii, že k úniku došlo v tamním Institutu virologie (WIV). CIA zatím neupřesnila, který scénář považuje za pravděpodobnější.
WCDC se nachází v blízkosti tržiště Huanan, kde byly hlášeny první případy covidu-19, a někteří jeho zaměstnanci se účastnili sběru vzorků divokých zvířat. Pokud by virus unikl právě odtud, mohlo by to potvrzovat teorii o přirozeném původu viru. Naopak WIV je výzkumným institutem se dvěma kampusy, z nichž jeden je 12 kilometrů a druhý 27 kilometrů od tržiště. Podle některých teorií v laboratoři probíhaly experimenty s tzv. „gain-of-function“ (zvyšování přenosnosti nebo virulence virů) za nedostatečných bezpečnostních podmínek.
Přestože se laboratoře ve Wu-chanu často skloňují jako možné zdroje viru, dosud nebyl nalezen žádný vzorek viru SARS-CoV-2 nebo jeho přímého předchůdce, který by pocházel z laboratoře. Pokud by virus skutečně unikl z laboratoře, existují dvě možnosti: buď se jednalo o přirozený virus, který vědci neznali, nebo byl virus uměle upravený a jeho existence byla utajena.
Teorie o laboratorním původu dále komplikují spekulace o možném zapojení subjektů mimo Čínu. Některé konspirační teorie obviňují americkou neziskovou organizaci EcoHealth Alliance, která spolupracovala s WIV na výzkumu koronavirů, nebo dokonce bývalého amerického hlavního epidemiologa Anthonyho Fauciho. Neexistují však důkazy, že by Fauci manipuloval s vědeckými závěry nebo bránil šetření původu pandemie.
Navzdory nejasnostem ohledně laboratorního úniku stále existují důkazy podporující přirozený původ viru. Nejstarší případy byly hlášeny v blízkosti tržiště Huanan, kde se prodávala zvířata známá jako přenašeči koronavirů, například psíci mývalovití a cibetky. Čínští vědci našli v roce 2023 na tržišti genetické stopy viru SARS-CoV-2 společně se vzorky DNA těchto zvířat, což posiluje hypotézu o zoonotickém přenosu. Přímý důkaz, že virus přeskočil ze zvířete na člověka právě na tomto trhu, však zatím chybí.
Otázka původu covidu-19 má v USA i silný politický rozměr. S nástupem nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa se zvyšuje tlak na hledání viníka pandemie. Republikánský senátor Rand Paul, nyní předseda Výboru pro vnitřní bezpečnost, učinil z této kauzy jednu ze svých priorit.
Degradace Anthonyho Fauciho, kterému Trumpova administrativa odebrala osobní ochranku, ukazuje, že republikáni se chystají pokračovat ve vyšetřování jeho role. Trump také zrušil prezidentskou milost udělenou Faucimu bývalým prezidentem Joem Bidenem.
Navzdory novému postoji CIA zůstává otázka původu covidu-19 nevyřešená. Teorie laboratorního úniku se zatím neopírají o žádné konkrétní důkazy, které by prokázaly, že virus pochází z laboratoře. Naopak dostupná data stále podporují přirozený přenos viru ze zvířat na tržišti Huanan.
Politická snaha nové americké administrativy zaměřit se na hledání viníka pandemie pravděpodobně zajistí, že toto téma zůstane v centru pozornosti. Degradace Fauciho a posílení vlivu Rand Paula naznačují, že vyšetřování bude pokračovat, a to nejen vědeckou, ale i politickou cestou.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině poté, co Rusko provedlo rozsáhlé noční bombardování. Na dotaz reportéra RFE/RL Alexe Raufogla ohledně masivních úderů Trump uvedl, že se Ukrajina posouvá dál, a vyjádřil přání, aby se strany dokázaly dohodnout. Více než 700 bezpilotních letounů a raket zasáhlo v několika vlnách města po celé zemi. Podle místních úřadů šlo o nejsmrtelnější útok za poslední měsíce, který si vyžádal nejméně 18 obětí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.