Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) změnila svůj postoj k možnému laboratornímu původu viru SARS-CoV-2 a nyní tuto možnost považuje za pravděpodobnější. Informoval o tom server BBC, který uvedl, že CIA svou revizi nezaložila na nových důkazech, ale na přehodnocení již existujících dat. Agentura však nadále hodnotí tuto teorii jako „málo důvěryhodnou“, což je nejnižší stupeň na tříbodové škále důvěryhodnosti (nízká, střední, vysoká).
Zpravodajská komunita ve Spojených státech je v otázce původu covidu-19 rozdělena. Kromě CIA teorii laboratorního úniku podporují i Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Ministerstvo energetiky (DOE), zatímco další čtyři agentury a Národní zpravodajská rada se přiklánějí k přirozenému původu viru. Jedna z agentur zůstává nerozhodnutá.
Pojem „laboratorní původ“ zahrnuje různé scénáře, často vzájemně si odporující. Podle CNN Ministerstvo energetiky USA podezřívá z úniku virus z čínského Centra pro kontrolu nemocí ve Wu-chanu (WCDC), zatímco FBI se přiklání k teorii, že k úniku došlo v tamním Institutu virologie (WIV). CIA zatím neupřesnila, který scénář považuje za pravděpodobnější.
WCDC se nachází v blízkosti tržiště Huanan, kde byly hlášeny první případy covidu-19, a někteří jeho zaměstnanci se účastnili sběru vzorků divokých zvířat. Pokud by virus unikl právě odtud, mohlo by to potvrzovat teorii o přirozeném původu viru. Naopak WIV je výzkumným institutem se dvěma kampusy, z nichž jeden je 12 kilometrů a druhý 27 kilometrů od tržiště. Podle některých teorií v laboratoři probíhaly experimenty s tzv. „gain-of-function“ (zvyšování přenosnosti nebo virulence virů) za nedostatečných bezpečnostních podmínek.
Přestože se laboratoře ve Wu-chanu často skloňují jako možné zdroje viru, dosud nebyl nalezen žádný vzorek viru SARS-CoV-2 nebo jeho přímého předchůdce, který by pocházel z laboratoře. Pokud by virus skutečně unikl z laboratoře, existují dvě možnosti: buď se jednalo o přirozený virus, který vědci neznali, nebo byl virus uměle upravený a jeho existence byla utajena.
Teorie o laboratorním původu dále komplikují spekulace o možném zapojení subjektů mimo Čínu. Některé konspirační teorie obviňují americkou neziskovou organizaci EcoHealth Alliance, která spolupracovala s WIV na výzkumu koronavirů, nebo dokonce bývalého amerického hlavního epidemiologa Anthonyho Fauciho. Neexistují však důkazy, že by Fauci manipuloval s vědeckými závěry nebo bránil šetření původu pandemie.
Navzdory nejasnostem ohledně laboratorního úniku stále existují důkazy podporující přirozený původ viru. Nejstarší případy byly hlášeny v blízkosti tržiště Huanan, kde se prodávala zvířata známá jako přenašeči koronavirů, například psíci mývalovití a cibetky. Čínští vědci našli v roce 2023 na tržišti genetické stopy viru SARS-CoV-2 společně se vzorky DNA těchto zvířat, což posiluje hypotézu o zoonotickém přenosu. Přímý důkaz, že virus přeskočil ze zvířete na člověka právě na tomto trhu, však zatím chybí.
Otázka původu covidu-19 má v USA i silný politický rozměr. S nástupem nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa se zvyšuje tlak na hledání viníka pandemie. Republikánský senátor Rand Paul, nyní předseda Výboru pro vnitřní bezpečnost, učinil z této kauzy jednu ze svých priorit.
Degradace Anthonyho Fauciho, kterému Trumpova administrativa odebrala osobní ochranku, ukazuje, že republikáni se chystají pokračovat ve vyšetřování jeho role. Trump také zrušil prezidentskou milost udělenou Faucimu bývalým prezidentem Joem Bidenem.
Navzdory novému postoji CIA zůstává otázka původu covidu-19 nevyřešená. Teorie laboratorního úniku se zatím neopírají o žádné konkrétní důkazy, které by prokázaly, že virus pochází z laboratoře. Naopak dostupná data stále podporují přirozený přenos viru ze zvířat na tržišti Huanan.
Politická snaha nové americké administrativy zaměřit se na hledání viníka pandemie pravděpodobně zajistí, že toto téma zůstane v centru pozornosti. Degradace Fauciho a posílení vlivu Rand Paula naznačují, že vyšetřování bude pokračovat, a to nejen vědeckou, ale i politickou cestou.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.