Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) změnila svůj postoj k možnému laboratornímu původu viru SARS-CoV-2 a nyní tuto možnost považuje za pravděpodobnější. Informoval o tom server BBC, který uvedl, že CIA svou revizi nezaložila na nových důkazech, ale na přehodnocení již existujících dat. Agentura však nadále hodnotí tuto teorii jako „málo důvěryhodnou“, což je nejnižší stupeň na tříbodové škále důvěryhodnosti (nízká, střední, vysoká).
Zpravodajská komunita ve Spojených státech je v otázce původu covidu-19 rozdělena. Kromě CIA teorii laboratorního úniku podporují i Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a Ministerstvo energetiky (DOE), zatímco další čtyři agentury a Národní zpravodajská rada se přiklánějí k přirozenému původu viru. Jedna z agentur zůstává nerozhodnutá.
Pojem „laboratorní původ“ zahrnuje různé scénáře, často vzájemně si odporující. Podle CNN Ministerstvo energetiky USA podezřívá z úniku virus z čínského Centra pro kontrolu nemocí ve Wu-chanu (WCDC), zatímco FBI se přiklání k teorii, že k úniku došlo v tamním Institutu virologie (WIV). CIA zatím neupřesnila, který scénář považuje za pravděpodobnější.
WCDC se nachází v blízkosti tržiště Huanan, kde byly hlášeny první případy covidu-19, a někteří jeho zaměstnanci se účastnili sběru vzorků divokých zvířat. Pokud by virus unikl právě odtud, mohlo by to potvrzovat teorii o přirozeném původu viru. Naopak WIV je výzkumným institutem se dvěma kampusy, z nichž jeden je 12 kilometrů a druhý 27 kilometrů od tržiště. Podle některých teorií v laboratoři probíhaly experimenty s tzv. „gain-of-function“ (zvyšování přenosnosti nebo virulence virů) za nedostatečných bezpečnostních podmínek.
Přestože se laboratoře ve Wu-chanu často skloňují jako možné zdroje viru, dosud nebyl nalezen žádný vzorek viru SARS-CoV-2 nebo jeho přímého předchůdce, který by pocházel z laboratoře. Pokud by virus skutečně unikl z laboratoře, existují dvě možnosti: buď se jednalo o přirozený virus, který vědci neznali, nebo byl virus uměle upravený a jeho existence byla utajena.
Teorie o laboratorním původu dále komplikují spekulace o možném zapojení subjektů mimo Čínu. Některé konspirační teorie obviňují americkou neziskovou organizaci EcoHealth Alliance, která spolupracovala s WIV na výzkumu koronavirů, nebo dokonce bývalého amerického hlavního epidemiologa Anthonyho Fauciho. Neexistují však důkazy, že by Fauci manipuloval s vědeckými závěry nebo bránil šetření původu pandemie.
Navzdory nejasnostem ohledně laboratorního úniku stále existují důkazy podporující přirozený původ viru. Nejstarší případy byly hlášeny v blízkosti tržiště Huanan, kde se prodávala zvířata známá jako přenašeči koronavirů, například psíci mývalovití a cibetky. Čínští vědci našli v roce 2023 na tržišti genetické stopy viru SARS-CoV-2 společně se vzorky DNA těchto zvířat, což posiluje hypotézu o zoonotickém přenosu. Přímý důkaz, že virus přeskočil ze zvířete na člověka právě na tomto trhu, však zatím chybí.
Otázka původu covidu-19 má v USA i silný politický rozměr. S nástupem nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa se zvyšuje tlak na hledání viníka pandemie. Republikánský senátor Rand Paul, nyní předseda Výboru pro vnitřní bezpečnost, učinil z této kauzy jednu ze svých priorit.
Degradace Anthonyho Fauciho, kterému Trumpova administrativa odebrala osobní ochranku, ukazuje, že republikáni se chystají pokračovat ve vyšetřování jeho role. Trump také zrušil prezidentskou milost udělenou Faucimu bývalým prezidentem Joem Bidenem.
Navzdory novému postoji CIA zůstává otázka původu covidu-19 nevyřešená. Teorie laboratorního úniku se zatím neopírají o žádné konkrétní důkazy, které by prokázaly, že virus pochází z laboratoře. Naopak dostupná data stále podporují přirozený přenos viru ze zvířat na tržišti Huanan.
Politická snaha nové americké administrativy zaměřit se na hledání viníka pandemie pravděpodobně zajistí, že toto téma zůstane v centru pozornosti. Degradace Fauciho a posílení vlivu Rand Paula naznačují, že vyšetřování bude pokračovat, a to nejen vědeckou, ale i politickou cestou.
Na nedávném summitu o příměří v Gaze předvedl Pákistán, jak mistrně jednat s administrativou Donalda Trumpa. Zatímco americký prezident oslavoval příměří před světovými lídry, veřejně vyzdvihl pákistánského nejvyššího vojenského představitele, kterého nazval svým „oblíbeným polním maršálem“.
Prezident Volodymyr Zelenskyj zřejmě odcházel z jednání v Bílém domě s prázdnou, neboť americký prezident Donald Trump naznačil, že není připraven dodat Ukrajině žádané střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Po přátelském bilaterálním jednání Zelenskyj sice potvrdil, že se s Trumpem o raketách dlouhého doletu bavili, ale rozhodli se k tématu nevydávat žádná prohlášení. Důvodem je, že „Spojené státy si nepřejí eskalaci“.
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.