Kaliningrad – malé území s obrovským geopolitickým významem. Tato ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou je strategickou vojenskou základnou Moskvy a zároveň trnem v oku Severoatlantické alianci. Jak se stalo, že Rusko stále drží tento kus Evropy?
Kaliningrad, dříve známý jako Königsberg, byl po staletí součástí Pruska a později Německa. Po druhé světové válce jej však Sovětský svaz anektoval na základě Postupimské konference v roce 1945. „Šlo o jednoznačné vítězství Stalina – chtěl získat přístup k Baltskému moři a vytvořit vojenskou základnu v srdci Evropy,“ vysvětluje pro CIDOB vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Německé obyvatelstvo bylo po válce násilně vysídleno a město osídlili Sověti. Königsberg byl přejmenován na Kaliningrad podle bolševického revolucionáře Michaila Kalinina. Od té doby se oblast stala důležitým strategickým bodem, především kvůli přístupu k Baltskému moři a vojenskému významu regionu.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kaliningrad ocitl izolován od zbytku Ruska, obklopen novými členy NATO a EU. V té době se spekulovalo o jeho zvláštním statusu – měly zde vzniknout ekonomické zóny, dokonce padaly návrhy na „baltský Hongkong“. „Mohli jsme být mostem mezi Ruskem a Evropou, ale Moskva neměla zájem. Nakonec jsme zůstali enklávou na periferii ruské politiky,“ přiznal v roce 1997 tehdejší gubernátor Jurij Matochkin.
Místo prosperity ale přišly problémy. V 90. letech Kaliningrad sužovala kriminalita, pašování a rozpad infrastruktury. Rusko, oslabené ekonomickou krizí, se dlouho o svůj nejzápadnější region příliš nestaralo.
S příchodem Vladimira Putina k moci se situace začala měnit. Kreml pochopil, že Kaliningrad je klíčem k vojenské rovnováze v Baltském moři. Moskva sem postupně přesouvala vojsko a moderní zbraně.
V roce 2016, kdy se napětí mezi Ruskem a NATO výrazně zvýšilo, už Kaliningrad nebyl jen odříznutou provincií, ale silně militarizovanou oblastí. „Rusko v Kaliningradu rozmístilo rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. To je přímá hrozba nejen pro Polsko a Pobaltí, ale i pro Berlín,“ varoval v roce 2018 bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.
Dnes je Kaliningrad noční můrou pro Severoatlantickou alianci. V případě konfliktu by Rusko mohlo pomocí svého vojenského potenciálu zablokovat přístup NATO do Pobaltí – tzv. „suwalkijský koridor“, úzký pás země mezi Kaliningradem a Běloruskem, je totiž jedinou pozemní spojnicí mezi Polskem a Litvou.
Podle bezpečnostního analytika Marka Galeottiho je Kaliningrad „ruským mečem visícím nad Evropou“. Západ tak pečlivě sleduje, co se v oblasti děje. „Pokud by Rusko použilo Kaliningrad jako výchozí bod pro agresi, NATO by muselo jednat okamžitě,“ upozorňuje Galeotti.
Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o možnosti, že by Kaliningrad mohl být někdy navrácen Německu či se stát samostatnou entitou, realita je jiná. Rusko svůj „baltský klín“ drží pevně v rukou a dává jasně najevo, že se ho nevzdá.
Jak říká ruský vojenský stratég Konstantin Sivkov: „Kaliningrad je naše pevnost v Evropě. Dokud ho budeme mít, budeme mít i vliv na Baltském moři.“
„Za osm až deset minut po odpálení jaderných hlavic přestane Polsko existovat,“ prohlásil podle webu Novinky v ruské státní televizi Rossija 1 politolog a bývalý velitel ruského námořnictva Konstantin Sivkov.
V pořadu Vladimira Solovjova, známého propagátora Kremlu, vyzval Evropany, aby se zamysleli nad svými činy. „Polsko a jeho obyvatelstvo, 37,5 milionu lidí, přestanou existovat deset, maximálně patnáct minut po explozi jaderných střel,“ dodal Sivkov. Podle něj stačí ke zničení celé země odpálit třicet až čtyřicet jaderných hlavic. Po výbuchu, jak uvedl, „Evropa začne mít k Rusku hluboký respekt a přestane ho dráždit.“
V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem se tak Kaliningrad stává symbolem nové studené války. A jeho strategický význam bude v budoucnu jen narůstat.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.