Kaliningrad – malé území s obrovským geopolitickým významem. Tato ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou je strategickou vojenskou základnou Moskvy a zároveň trnem v oku Severoatlantické alianci. Jak se stalo, že Rusko stále drží tento kus Evropy?
Kaliningrad, dříve známý jako Königsberg, byl po staletí součástí Pruska a později Německa. Po druhé světové válce jej však Sovětský svaz anektoval na základě Postupimské konference v roce 1945. „Šlo o jednoznačné vítězství Stalina – chtěl získat přístup k Baltskému moři a vytvořit vojenskou základnu v srdci Evropy,“ vysvětluje pro CIDOB vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Německé obyvatelstvo bylo po válce násilně vysídleno a město osídlili Sověti. Königsberg byl přejmenován na Kaliningrad podle bolševického revolucionáře Michaila Kalinina. Od té doby se oblast stala důležitým strategickým bodem, především kvůli přístupu k Baltskému moři a vojenskému významu regionu.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kaliningrad ocitl izolován od zbytku Ruska, obklopen novými členy NATO a EU. V té době se spekulovalo o jeho zvláštním statusu – měly zde vzniknout ekonomické zóny, dokonce padaly návrhy na „baltský Hongkong“. „Mohli jsme být mostem mezi Ruskem a Evropou, ale Moskva neměla zájem. Nakonec jsme zůstali enklávou na periferii ruské politiky,“ přiznal v roce 1997 tehdejší gubernátor Jurij Matochkin.
Místo prosperity ale přišly problémy. V 90. letech Kaliningrad sužovala kriminalita, pašování a rozpad infrastruktury. Rusko, oslabené ekonomickou krizí, se dlouho o svůj nejzápadnější region příliš nestaralo.
S příchodem Vladimira Putina k moci se situace začala měnit. Kreml pochopil, že Kaliningrad je klíčem k vojenské rovnováze v Baltském moři. Moskva sem postupně přesouvala vojsko a moderní zbraně.
V roce 2016, kdy se napětí mezi Ruskem a NATO výrazně zvýšilo, už Kaliningrad nebyl jen odříznutou provincií, ale silně militarizovanou oblastí. „Rusko v Kaliningradu rozmístilo rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. To je přímá hrozba nejen pro Polsko a Pobaltí, ale i pro Berlín,“ varoval v roce 2018 bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.
Dnes je Kaliningrad noční můrou pro Severoatlantickou alianci. V případě konfliktu by Rusko mohlo pomocí svého vojenského potenciálu zablokovat přístup NATO do Pobaltí – tzv. „suwalkijský koridor“, úzký pás země mezi Kaliningradem a Běloruskem, je totiž jedinou pozemní spojnicí mezi Polskem a Litvou.
Podle bezpečnostního analytika Marka Galeottiho je Kaliningrad „ruským mečem visícím nad Evropou“. Západ tak pečlivě sleduje, co se v oblasti děje. „Pokud by Rusko použilo Kaliningrad jako výchozí bod pro agresi, NATO by muselo jednat okamžitě,“ upozorňuje Galeotti.
Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o možnosti, že by Kaliningrad mohl být někdy navrácen Německu či se stát samostatnou entitou, realita je jiná. Rusko svůj „baltský klín“ drží pevně v rukou a dává jasně najevo, že se ho nevzdá.
Jak říká ruský vojenský stratég Konstantin Sivkov: „Kaliningrad je naše pevnost v Evropě. Dokud ho budeme mít, budeme mít i vliv na Baltském moři.“
„Za osm až deset minut po odpálení jaderných hlavic přestane Polsko existovat,“ prohlásil podle webu Novinky v ruské státní televizi Rossija 1 politolog a bývalý velitel ruského námořnictva Konstantin Sivkov.
V pořadu Vladimira Solovjova, známého propagátora Kremlu, vyzval Evropany, aby se zamysleli nad svými činy. „Polsko a jeho obyvatelstvo, 37,5 milionu lidí, přestanou existovat deset, maximálně patnáct minut po explozi jaderných střel,“ dodal Sivkov. Podle něj stačí ke zničení celé země odpálit třicet až čtyřicet jaderných hlavic. Po výbuchu, jak uvedl, „Evropa začne mít k Rusku hluboký respekt a přestane ho dráždit.“
V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem se tak Kaliningrad stává symbolem nové studené války. A jeho strategický význam bude v budoucnu jen narůstat.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
Evropské země, které sousedí s Ruskem, by se měly připravit na možnost, že by Washington mohl snížit počet svých vojáků v dané oblasti. Měly by proto navýšit své vlastní vojenské kapacity, řekl v rozhovoru pro Politico estonský prezident Alar Karis.
Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že jakékoli západní jednotky, které by byly rozmístěny na Ukrajině, by se staly „legitimním“ cílem pro moskevskou armádu.
Volný obchod je ideál, který nikdy neexistoval v čisté podobě. Globální obchodní systém, který vzešel z popela druhé světové války, měl za cíl snižovat obchodní bariéry a zároveň chránit národní suverenitu. Jeho základy byly položeny v roce 1947 Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT) a v roce 1995 došlo k založení Světové obchodní organizace (WTO).
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Ekvádoru pronesl, že pokud to bude nutné, Spojené státy „vyhodí do povětří“ zahraniční zločinecké skupiny.
V případu smrti slavného herce Matthewa Perryho je známá jako "ketaminová královna". Dvaačtyřicetiletá Jasveen Sanghová se podle BBC přiznala k tomu, že prodala drogy, které ve výsledku připravily hvězdu legendárního sitcomu Přátelé o život. Sanghová je obviněna z celkem pěti trestných činů.