Kaliningrad – malé území s obrovským geopolitickým významem. Tato ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou je strategickou vojenskou základnou Moskvy a zároveň trnem v oku Severoatlantické alianci. Jak se stalo, že Rusko stále drží tento kus Evropy?
Kaliningrad, dříve známý jako Königsberg, byl po staletí součástí Pruska a později Německa. Po druhé světové válce jej však Sovětský svaz anektoval na základě Postupimské konference v roce 1945. „Šlo o jednoznačné vítězství Stalina – chtěl získat přístup k Baltskému moři a vytvořit vojenskou základnu v srdci Evropy,“ vysvětluje pro CIDOB vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Německé obyvatelstvo bylo po válce násilně vysídleno a město osídlili Sověti. Königsberg byl přejmenován na Kaliningrad podle bolševického revolucionáře Michaila Kalinina. Od té doby se oblast stala důležitým strategickým bodem, především kvůli přístupu k Baltskému moři a vojenskému významu regionu.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kaliningrad ocitl izolován od zbytku Ruska, obklopen novými členy NATO a EU. V té době se spekulovalo o jeho zvláštním statusu – měly zde vzniknout ekonomické zóny, dokonce padaly návrhy na „baltský Hongkong“. „Mohli jsme být mostem mezi Ruskem a Evropou, ale Moskva neměla zájem. Nakonec jsme zůstali enklávou na periferii ruské politiky,“ přiznal v roce 1997 tehdejší gubernátor Jurij Matochkin.
Místo prosperity ale přišly problémy. V 90. letech Kaliningrad sužovala kriminalita, pašování a rozpad infrastruktury. Rusko, oslabené ekonomickou krizí, se dlouho o svůj nejzápadnější region příliš nestaralo.
S příchodem Vladimira Putina k moci se situace začala měnit. Kreml pochopil, že Kaliningrad je klíčem k vojenské rovnováze v Baltském moři. Moskva sem postupně přesouvala vojsko a moderní zbraně.
V roce 2016, kdy se napětí mezi Ruskem a NATO výrazně zvýšilo, už Kaliningrad nebyl jen odříznutou provincií, ale silně militarizovanou oblastí. „Rusko v Kaliningradu rozmístilo rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. To je přímá hrozba nejen pro Polsko a Pobaltí, ale i pro Berlín,“ varoval v roce 2018 bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.
Dnes je Kaliningrad noční můrou pro Severoatlantickou alianci. V případě konfliktu by Rusko mohlo pomocí svého vojenského potenciálu zablokovat přístup NATO do Pobaltí – tzv. „suwalkijský koridor“, úzký pás země mezi Kaliningradem a Běloruskem, je totiž jedinou pozemní spojnicí mezi Polskem a Litvou.
Podle bezpečnostního analytika Marka Galeottiho je Kaliningrad „ruským mečem visícím nad Evropou“. Západ tak pečlivě sleduje, co se v oblasti děje. „Pokud by Rusko použilo Kaliningrad jako výchozí bod pro agresi, NATO by muselo jednat okamžitě,“ upozorňuje Galeotti.
Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o možnosti, že by Kaliningrad mohl být někdy navrácen Německu či se stát samostatnou entitou, realita je jiná. Rusko svůj „baltský klín“ drží pevně v rukou a dává jasně najevo, že se ho nevzdá.
Jak říká ruský vojenský stratég Konstantin Sivkov: „Kaliningrad je naše pevnost v Evropě. Dokud ho budeme mít, budeme mít i vliv na Baltském moři.“
„Za osm až deset minut po odpálení jaderných hlavic přestane Polsko existovat,“ prohlásil podle webu Novinky v ruské státní televizi Rossija 1 politolog a bývalý velitel ruského námořnictva Konstantin Sivkov.
V pořadu Vladimira Solovjova, známého propagátora Kremlu, vyzval Evropany, aby se zamysleli nad svými činy. „Polsko a jeho obyvatelstvo, 37,5 milionu lidí, přestanou existovat deset, maximálně patnáct minut po explozi jaderných střel,“ dodal Sivkov. Podle něj stačí ke zničení celé země odpálit třicet až čtyřicet jaderných hlavic. Po výbuchu, jak uvedl, „Evropa začne mít k Rusku hluboký respekt a přestane ho dráždit.“
V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem se tak Kaliningrad stává symbolem nové studené války. A jeho strategický význam bude v budoucnu jen narůstat.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.