Kaliningrad – malé území s obrovským geopolitickým významem. Tato ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou je strategickou vojenskou základnou Moskvy a zároveň trnem v oku Severoatlantické alianci. Jak se stalo, že Rusko stále drží tento kus Evropy?
Kaliningrad, dříve známý jako Königsberg, byl po staletí součástí Pruska a později Německa. Po druhé světové válce jej však Sovětský svaz anektoval na základě Postupimské konference v roce 1945. „Šlo o jednoznačné vítězství Stalina – chtěl získat přístup k Baltskému moři a vytvořit vojenskou základnu v srdci Evropy,“ vysvětluje pro CIDOB vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Německé obyvatelstvo bylo po válce násilně vysídleno a město osídlili Sověti. Königsberg byl přejmenován na Kaliningrad podle bolševického revolucionáře Michaila Kalinina. Od té doby se oblast stala důležitým strategickým bodem, především kvůli přístupu k Baltskému moři a vojenskému významu regionu.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kaliningrad ocitl izolován od zbytku Ruska, obklopen novými členy NATO a EU. V té době se spekulovalo o jeho zvláštním statusu – měly zde vzniknout ekonomické zóny, dokonce padaly návrhy na „baltský Hongkong“. „Mohli jsme být mostem mezi Ruskem a Evropou, ale Moskva neměla zájem. Nakonec jsme zůstali enklávou na periferii ruské politiky,“ přiznal v roce 1997 tehdejší gubernátor Jurij Matochkin.
Místo prosperity ale přišly problémy. V 90. letech Kaliningrad sužovala kriminalita, pašování a rozpad infrastruktury. Rusko, oslabené ekonomickou krizí, se dlouho o svůj nejzápadnější region příliš nestaralo.
S příchodem Vladimira Putina k moci se situace začala měnit. Kreml pochopil, že Kaliningrad je klíčem k vojenské rovnováze v Baltském moři. Moskva sem postupně přesouvala vojsko a moderní zbraně.
V roce 2016, kdy se napětí mezi Ruskem a NATO výrazně zvýšilo, už Kaliningrad nebyl jen odříznutou provincií, ale silně militarizovanou oblastí. „Rusko v Kaliningradu rozmístilo rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. To je přímá hrozba nejen pro Polsko a Pobaltí, ale i pro Berlín,“ varoval v roce 2018 bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.
Dnes je Kaliningrad noční můrou pro Severoatlantickou alianci. V případě konfliktu by Rusko mohlo pomocí svého vojenského potenciálu zablokovat přístup NATO do Pobaltí – tzv. „suwalkijský koridor“, úzký pás země mezi Kaliningradem a Běloruskem, je totiž jedinou pozemní spojnicí mezi Polskem a Litvou.
Podle bezpečnostního analytika Marka Galeottiho je Kaliningrad „ruským mečem visícím nad Evropou“. Západ tak pečlivě sleduje, co se v oblasti děje. „Pokud by Rusko použilo Kaliningrad jako výchozí bod pro agresi, NATO by muselo jednat okamžitě,“ upozorňuje Galeotti.
Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o možnosti, že by Kaliningrad mohl být někdy navrácen Německu či se stát samostatnou entitou, realita je jiná. Rusko svůj „baltský klín“ drží pevně v rukou a dává jasně najevo, že se ho nevzdá.
Jak říká ruský vojenský stratég Konstantin Sivkov: „Kaliningrad je naše pevnost v Evropě. Dokud ho budeme mít, budeme mít i vliv na Baltském moři.“
„Za osm až deset minut po odpálení jaderných hlavic přestane Polsko existovat,“ prohlásil podle webu Novinky v ruské státní televizi Rossija 1 politolog a bývalý velitel ruského námořnictva Konstantin Sivkov.
V pořadu Vladimira Solovjova, známého propagátora Kremlu, vyzval Evropany, aby se zamysleli nad svými činy. „Polsko a jeho obyvatelstvo, 37,5 milionu lidí, přestanou existovat deset, maximálně patnáct minut po explozi jaderných střel,“ dodal Sivkov. Podle něj stačí ke zničení celé země odpálit třicet až čtyřicet jaderných hlavic. Po výbuchu, jak uvedl, „Evropa začne mít k Rusku hluboký respekt a přestane ho dráždit.“
V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem se tak Kaliningrad stává symbolem nové studené války. A jeho strategický význam bude v budoucnu jen narůstat.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.