Kaliningrad – malé území s obrovským geopolitickým významem. Tato ruská enkláva sevřená mezi Polskem a Litvou je strategickou vojenskou základnou Moskvy a zároveň trnem v oku Severoatlantické alianci. Jak se stalo, že Rusko stále drží tento kus Evropy?
Kaliningrad, dříve známý jako Königsberg, byl po staletí součástí Pruska a později Německa. Po druhé světové válce jej však Sovětský svaz anektoval na základě Postupimské konference v roce 1945. „Šlo o jednoznačné vítězství Stalina – chtěl získat přístup k Baltskému moři a vytvořit vojenskou základnu v srdci Evropy,“ vysvětluje pro CIDOB vojenský analytik Pavel Felgenhauer.
Německé obyvatelstvo bylo po válce násilně vysídleno a město osídlili Sověti. Königsberg byl přejmenován na Kaliningrad podle bolševického revolucionáře Michaila Kalinina. Od té doby se oblast stala důležitým strategickým bodem, především kvůli přístupu k Baltskému moři a vojenskému významu regionu.
Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Kaliningrad ocitl izolován od zbytku Ruska, obklopen novými členy NATO a EU. V té době se spekulovalo o jeho zvláštním statusu – měly zde vzniknout ekonomické zóny, dokonce padaly návrhy na „baltský Hongkong“. „Mohli jsme být mostem mezi Ruskem a Evropou, ale Moskva neměla zájem. Nakonec jsme zůstali enklávou na periferii ruské politiky,“ přiznal v roce 1997 tehdejší gubernátor Jurij Matochkin.
Místo prosperity ale přišly problémy. V 90. letech Kaliningrad sužovala kriminalita, pašování a rozpad infrastruktury. Rusko, oslabené ekonomickou krizí, se dlouho o svůj nejzápadnější region příliš nestaralo.
S příchodem Vladimira Putina k moci se situace začala měnit. Kreml pochopil, že Kaliningrad je klíčem k vojenské rovnováze v Baltském moři. Moskva sem postupně přesouvala vojsko a moderní zbraně.
V roce 2016, kdy se napětí mezi Ruskem a NATO výrazně zvýšilo, už Kaliningrad nebyl jen odříznutou provincií, ale silně militarizovanou oblastí. „Rusko v Kaliningradu rozmístilo rakety Iskander schopné nést jaderné hlavice. To je přímá hrozba nejen pro Polsko a Pobaltí, ale i pro Berlín,“ varoval v roce 2018 bývalý velitel amerických sil v Evropě Ben Hodges.
Dnes je Kaliningrad noční můrou pro Severoatlantickou alianci. V případě konfliktu by Rusko mohlo pomocí svého vojenského potenciálu zablokovat přístup NATO do Pobaltí – tzv. „suwalkijský koridor“, úzký pás země mezi Kaliningradem a Běloruskem, je totiž jedinou pozemní spojnicí mezi Polskem a Litvou.
Podle bezpečnostního analytika Marka Galeottiho je Kaliningrad „ruským mečem visícím nad Evropou“. Západ tak pečlivě sleduje, co se v oblasti děje. „Pokud by Rusko použilo Kaliningrad jako výchozí bod pro agresi, NATO by muselo jednat okamžitě,“ upozorňuje Galeotti.
Ačkoliv se v minulosti spekulovalo o možnosti, že by Kaliningrad mohl být někdy navrácen Německu či se stát samostatnou entitou, realita je jiná. Rusko svůj „baltský klín“ drží pevně v rukou a dává jasně najevo, že se ho nevzdá.
Jak říká ruský vojenský stratég Konstantin Sivkov: „Kaliningrad je naše pevnost v Evropě. Dokud ho budeme mít, budeme mít i vliv na Baltském moři.“
„Za osm až deset minut po odpálení jaderných hlavic přestane Polsko existovat,“ prohlásil podle webu Novinky v ruské státní televizi Rossija 1 politolog a bývalý velitel ruského námořnictva Konstantin Sivkov.
V pořadu Vladimira Solovjova, známého propagátora Kremlu, vyzval Evropany, aby se zamysleli nad svými činy. „Polsko a jeho obyvatelstvo, 37,5 milionu lidí, přestanou existovat deset, maximálně patnáct minut po explozi jaderných střel,“ dodal Sivkov. Podle něj stačí ke zničení celé země odpálit třicet až čtyřicet jaderných hlavic. Po výbuchu, jak uvedl, „Evropa začne mít k Rusku hluboký respekt a přestane ho dráždit.“
V době rostoucího napětí mezi Ruskem a Západem se tak Kaliningrad stává symbolem nové studené války. A jeho strategický význam bude v budoucnu jen narůstat.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.