Bývalý americký prezident Barack Obama musel v neděli večer uvést na pravou míru své prohlášení z víkendového podcastu, které vyvolalo celosvětový mediální poprask. Během rozhovoru s Brianem Tylerem Cohenem se totiž zdálo, že Obama potvrzuje existenci mimozemšťanů. Na přímou otázku, zda jsou mimozemšťané skuteční, odpověděl stroze, že jsou sice skuteční, ale on je nikdy neviděl.
V rámci rychlého kola otázek a odpovědí, kdy mají hosté reagovat co nejstručněji, Obama také odmítl populární konspirace spojené s vojenskou základnou Area 51. Uvedl, že v této oblasti nejsou drženi žádní mimozemšťané ani tam neexistuje žádné tajné podzemní zařízení. Dodal k tomu vtip, že pokud by takové místo existovalo, muselo by jít o obrovské spiknutí, které by bylo utajeno i před prezidentem Spojených států.
Tato vyjádření okamžitě zaplnila titulky světových médií, která hlásala šokující odhalení o mimozemském životě. Deníky a časopisy jako Time referovaly o tom, že 44. prezident USA uznal existenci mimozemšťanů, i když popřel jejich přítomnost v Nevadě. Kvůli narůstajícímu rozruchu se Obama rozhodl celou situaci vysvětlit v prohlášení na svém instagramovém účtu.
Ve své nápravě Obama vysvětlil, že se snažil pouze držet formátu rychlého odpovídání, ale vzhledem k pozornosti chce svá slova upřesnit. Podle něj je vesmír statisticky tak rozlehlý, že šance na existenci života mimo Zemi je vysoká. Zároveň však zdůraznil, že vzdálenosti mezi slunečními soustavami jsou natolik ohromné, že pravděpodobnost návštěvy mimozemšťanů na naší planetě je velmi nízká.
Bývalý prezident kategoricky prohlásil, že během svého osmiletého funkčního období neviděl žádný důkaz o tom, že by nás mimozemské civilizace kontaktovaly. Své prohlášení zakončil důrazným slovem „opravdu!“, aby zdůraznil serióznost svého vyjasnění. Tím se pokusil ukončit debaty o tom, zda jako hlava státu získal přístup k tajným materiálům potvrzujícím kontakt s jinými civilizacemi.
Kolem Area 51, přísně střeženého objektu v Nevadě, kolují konspirační teorie o ukrývání mimozemšťanů již desítky let. V roce 2019 se dokonce přibližně 1,5 milionu lidí na internetu přihlásilo k plánu na tuto základnu vtrhnout. Nakonec se u areálu sešlo jen asi 150 influencerů a celá akce skončila poklidně několika zatčeními a následným hudebním festivalem.
Odtajněné dokumenty, které byly zveřejněny v roce 2013, odhalily, že tajné letiště v Nevadě sloužilo k testování vládních projektů pro letecký průzkum, včetně letounů U-2 a Oxcart. Právě testování špionážního letounu U-2 ve vysokých výškách vedlo k nečekanému vedlejšímu efektu v podobě nárůstu hlášení o neidentifikovaných létajících objektech. Lidé v té době nebyli zvyklí vídat letadla operující v takových letových hladinách.
Obama už v minulosti několikrát na téma UFO a mimozemšťanů odpovídal, často s nadsázkou. V roce 2021 například přiznal, že se po nástupu do úřadu ptal, zda existuje tajná laboratoř s důkazy o mimozemšťanech, ale dostal zápornou odpověď. Současně tehdy potvrdil, že armáda skutečně disponuje záznamy o objektech na obloze, jejichž trajektorii a pohyb vědci nedokážou snadno vysvětlit.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.