Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Na tiskové konferenci se Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřili k otázce, zda je možné zahájit mírové rozhovory s Ruskem bez předchozího příměří. Von der Leyenová uvedla, že nejdůležitější je "zastavit zabíjení".
Zelenskyj souhlasil a dodal, že je třeba "dotlačit" Rusko k opravdovým jednáním. Podle něj je nezbytná spolupráce s USA na vytvoření "trvalého míru".
Ukrajinský prezident zopakoval, že ústava jeho země nedovoluje vzdát se území. Tuto otázku by podle něj měli projednat pouze on a Putin na třístranném summitu.
Zelenskyj také zdůraznil, že je důležité, aby USA poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení. Věří, že pondělní setkání v Bílém domě bude produktivní.
Zelenskyj poděkoval Evropské unii za podporu, kterou jeho země dostává od začátku války. Uvedl, že si s předsedkyní Evropské komise povídal o obraně, a poděkoval jí za pomoc s drony a za poslední kolo sankcí proti Rusku. „Sankce ukazují, že to myslíme vážně,“ řekl.
Ukrajinský prezident dodal, že Rusko brání snahám o mír, protože stále odmítá přistoupit na příměří. Ursula von der Leyenová prohlásila, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Dokud bude na Ukrajině docházet ke krveprolití, Evropská unie bude pokračovat v sankcích proti Rusku.
Podle informací od německé vlády pojede do Washingtonu k jednání s Trumpem a Zelenským také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a finský prezident Alexander Stubb. Jiné zdroje uvádí, že se setkání zúčastní i italská premiérka Giorgia Meloniová.
Cílem této cesty je výměna informací s Donaldem Trumpem po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Kancléř Merz chce s hlavami států a vlád projednat aktuální stav mírového úsilí. Zdůrazní přitom zájem Německa na rychlé mírové dohodě na Ukrajině. V rozhovorech se budou řešit bezpečnostní záruky, územní otázky a pokračování podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Součástí jednání je také udržení tlaku pomocí sankcí.
Francouzská prezidentská kancelář uvedla, že lídři se budou snažit o koordinaci mezi Evropany a Spojenými státy. Cílem je dosažení spravedlivého a trvalého míru, který zachová životně důležité zájmy Ukrajiny i bezpečnost Evropy.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.