Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Na tiskové konferenci se Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřili k otázce, zda je možné zahájit mírové rozhovory s Ruskem bez předchozího příměří. Von der Leyenová uvedla, že nejdůležitější je "zastavit zabíjení".
Zelenskyj souhlasil a dodal, že je třeba "dotlačit" Rusko k opravdovým jednáním. Podle něj je nezbytná spolupráce s USA na vytvoření "trvalého míru".
Ukrajinský prezident zopakoval, že ústava jeho země nedovoluje vzdát se území. Tuto otázku by podle něj měli projednat pouze on a Putin na třístranném summitu.
Zelenskyj také zdůraznil, že je důležité, aby USA poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení. Věří, že pondělní setkání v Bílém domě bude produktivní.
Zelenskyj poděkoval Evropské unii za podporu, kterou jeho země dostává od začátku války. Uvedl, že si s předsedkyní Evropské komise povídal o obraně, a poděkoval jí za pomoc s drony a za poslední kolo sankcí proti Rusku. „Sankce ukazují, že to myslíme vážně,“ řekl.
Ukrajinský prezident dodal, že Rusko brání snahám o mír, protože stále odmítá přistoupit na příměří. Ursula von der Leyenová prohlásila, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Dokud bude na Ukrajině docházet ke krveprolití, Evropská unie bude pokračovat v sankcích proti Rusku.
Podle informací od německé vlády pojede do Washingtonu k jednání s Trumpem a Zelenským také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a finský prezident Alexander Stubb. Jiné zdroje uvádí, že se setkání zúčastní i italská premiérka Giorgia Meloniová.
Cílem této cesty je výměna informací s Donaldem Trumpem po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Kancléř Merz chce s hlavami států a vlád projednat aktuální stav mírového úsilí. Zdůrazní přitom zájem Německa na rychlé mírové dohodě na Ukrajině. V rozhovorech se budou řešit bezpečnostní záruky, územní otázky a pokračování podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Součástí jednání je také udržení tlaku pomocí sankcí.
Francouzská prezidentská kancelář uvedla, že lídři se budou snažit o koordinaci mezi Evropany a Spojenými státy. Cílem je dosažení spravedlivého a trvalého míru, který zachová životně důležité zájmy Ukrajiny i bezpečnost Evropy.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.