Právě v tuto chvíli probíhá virtuální summit lídrů zemí NATO a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron. Cílem schůzky, které se zúčastnili i německý kancléř Friedrich Merz a britský premiér Keir Starmer, je připravit se na pondělní jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Na tiskové konferenci se Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřili k otázce, zda je možné zahájit mírové rozhovory s Ruskem bez předchozího příměří. Von der Leyenová uvedla, že nejdůležitější je "zastavit zabíjení".
Zelenskyj souhlasil a dodal, že je třeba "dotlačit" Rusko k opravdovým jednáním. Podle něj je nezbytná spolupráce s USA na vytvoření "trvalého míru".
Ukrajinský prezident zopakoval, že ústava jeho země nedovoluje vzdát se území. Tuto otázku by podle něj měli projednat pouze on a Putin na třístranném summitu.
Zelenskyj také zdůraznil, že je důležité, aby USA poskytly Ukrajině bezpečnostní záruky podobné článku 5 NATO, který zavazuje členy aliance k vzájemné obraně v případě napadení. Věří, že pondělní setkání v Bílém domě bude produktivní.
Zelenskyj poděkoval Evropské unii za podporu, kterou jeho země dostává od začátku války. Uvedl, že si s předsedkyní Evropské komise povídal o obraně, a poděkoval jí za pomoc s drony a za poslední kolo sankcí proti Rusku. „Sankce ukazují, že to myslíme vážně,“ řekl.
Ukrajinský prezident dodal, že Rusko brání snahám o mír, protože stále odmítá přistoupit na příměří. Ursula von der Leyenová prohlásila, že mezinárodní hranice nelze měnit silou. Dokud bude na Ukrajině docházet ke krveprolití, Evropská unie bude pokračovat v sankcích proti Rusku.
Podle informací od německé vlády pojede do Washingtonu k jednání s Trumpem a Zelenským také německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a finský prezident Alexander Stubb. Jiné zdroje uvádí, že se setkání zúčastní i italská premiérka Giorgia Meloniová.
Cílem této cesty je výměna informací s Donaldem Trumpem po jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Kancléř Merz chce s hlavami států a vlád projednat aktuální stav mírového úsilí. Zdůrazní přitom zájem Německa na rychlé mírové dohodě na Ukrajině. V rozhovorech se budou řešit bezpečnostní záruky, územní otázky a pokračování podpory Ukrajiny v obraně proti ruské agresi. Součástí jednání je také udržení tlaku pomocí sankcí.
Francouzská prezidentská kancelář uvedla, že lídři se budou snažit o koordinaci mezi Evropany a Spojenými státy. Cílem je dosažení spravedlivého a trvalého míru, který zachová životně důležité zájmy Ukrajiny i bezpečnost Evropy.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
