Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Příkladem rostoucího nebezpečí je osud pětatřicetileté Anastasije, která do Oděsy uprchla před okupací Doněcku. Nedávný útok na obytný komplex u pobřeží, který vážně poškodil horní patra budov a zničil zaparkovaná auta, ukazuje, že ve městě již není bezpečno. Lidé, kteří zde hledali útočiště, nyní tráví noci za doprovodu dunění motorů sebevražedných dronů.
Ruská eskalace útoků je odpovědí na ukrajinské úspěchy v Černém moři, zejména na údery proti ruské námořní infrastruktuře v Novorossijsku. Ačkoli Ukrajina díky svým střelám brání námořní blokádě, Rusko stále dominuje ve vzduchu. Velká část mořské hladiny se tak změnila v nebezpečnou zónu, odkud přicházejí hrozby pro město i jeho okolí.
Podle mluvčího námořnictva Dmytra Pletenčuka jsou dny bez náletů v současnosti naprostou výjimkou. Rusko se záměrně zaměřuje na energetickou síť právě v období mrazů, čímž se snaží zlomit morálku obyvatelstva. Situaci v regionu přirovnává k zablokované šachové partii, kde se těžiště boje přesunulo k psychologickému nátlaku a dálkovému ostřelování.
Specifická poloha Oděsy navíc ztěžuje její ochranu. Na rozdíl od vnitrozemí nelze u pobřežního města vybudovat hloubkovou protivzdušnou obranu ze všech stran. Rakety a drony startující z okupovaného Krymu mají k cíli velmi krátkou cestu, což v prosinci vedlo k rozsáhlým výpadkům, kdy se 60 % regionu ocitlo bez elektřiny a tepla.
Kromě útoků na civilisty se Moskva snaží zdecimovat ukrajinskou ekonomiku. Oděské přístavy jsou zodpovědné za 90 % zemědělského exportu, což z nich dělá klíčovou finanční tepnu země. Ničení přístavních terminálů je tedy cílenou snahou oslabit schopnost Ukrajiny financovat svou obranu a udržet hospodářský chod státu.
Vojenské velení pod vedením podplukovníka Denyse Nosicova nicméně buduje kolem města silnou obranu včetně minových polí a zátarasů. I když jsou nálety vyčerpávající, armáda je připravena i na možnost pozemního útoku. Nosicov zároveň varuje před ruskými dezinformačními operacemi, které probíhají v kyberprostoru a doplňují fyzické útoky.
Válka dopadá i na vzdělávací instituce, jako je místní stavební lyceum. Ředitel Igor Černěnko popsal, jak drony zničily školní archiv a poškodily budovu tak, že výuka probíhá v mrazu. Podle něj se Rusko snaží zabránit výchově odborníků, kteří budou po válce zemi obnovovat, což vnímá jako útok na budoucnost celého národa.
„Perla u moře“ tak čelí brutálnímu tlaku, který ukrajinští představitelé označují za terorismus. Každodenní realitou milionů lidí se staly zatemněné ulice a dlouhé hodiny bez proudu. Budoucnost města nyní závisí na schopnosti protivzdušné obrany čelit pravidelným rojům dronů a na výsledku bojů o kontrolu nad celým černomořským regionu.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
