Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Příkladem rostoucího nebezpečí je osud pětatřicetileté Anastasije, která do Oděsy uprchla před okupací Doněcku. Nedávný útok na obytný komplex u pobřeží, který vážně poškodil horní patra budov a zničil zaparkovaná auta, ukazuje, že ve městě již není bezpečno. Lidé, kteří zde hledali útočiště, nyní tráví noci za doprovodu dunění motorů sebevražedných dronů.
Ruská eskalace útoků je odpovědí na ukrajinské úspěchy v Černém moři, zejména na údery proti ruské námořní infrastruktuře v Novorossijsku. Ačkoli Ukrajina díky svým střelám brání námořní blokádě, Rusko stále dominuje ve vzduchu. Velká část mořské hladiny se tak změnila v nebezpečnou zónu, odkud přicházejí hrozby pro město i jeho okolí.
Podle mluvčího námořnictva Dmytra Pletenčuka jsou dny bez náletů v současnosti naprostou výjimkou. Rusko se záměrně zaměřuje na energetickou síť právě v období mrazů, čímž se snaží zlomit morálku obyvatelstva. Situaci v regionu přirovnává k zablokované šachové partii, kde se těžiště boje přesunulo k psychologickému nátlaku a dálkovému ostřelování.
Specifická poloha Oděsy navíc ztěžuje její ochranu. Na rozdíl od vnitrozemí nelze u pobřežního města vybudovat hloubkovou protivzdušnou obranu ze všech stran. Rakety a drony startující z okupovaného Krymu mají k cíli velmi krátkou cestu, což v prosinci vedlo k rozsáhlým výpadkům, kdy se 60 % regionu ocitlo bez elektřiny a tepla.
Kromě útoků na civilisty se Moskva snaží zdecimovat ukrajinskou ekonomiku. Oděské přístavy jsou zodpovědné za 90 % zemědělského exportu, což z nich dělá klíčovou finanční tepnu země. Ničení přístavních terminálů je tedy cílenou snahou oslabit schopnost Ukrajiny financovat svou obranu a udržet hospodářský chod státu.
Vojenské velení pod vedením podplukovníka Denyse Nosicova nicméně buduje kolem města silnou obranu včetně minových polí a zátarasů. I když jsou nálety vyčerpávající, armáda je připravena i na možnost pozemního útoku. Nosicov zároveň varuje před ruskými dezinformačními operacemi, které probíhají v kyberprostoru a doplňují fyzické útoky.
Válka dopadá i na vzdělávací instituce, jako je místní stavební lyceum. Ředitel Igor Černěnko popsal, jak drony zničily školní archiv a poškodily budovu tak, že výuka probíhá v mrazu. Podle něj se Rusko snaží zabránit výchově odborníků, kteří budou po válce zemi obnovovat, což vnímá jako útok na budoucnost celého národa.
„Perla u moře“ tak čelí brutálnímu tlaku, který ukrajinští představitelé označují za terorismus. Každodenní realitou milionů lidí se staly zatemněné ulice a dlouhé hodiny bez proudu. Budoucnost města nyní závisí na schopnosti protivzdušné obrany čelit pravidelným rojům dronů a na výsledku bojů o kontrolu nad celým černomořským regionu.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.