Oděsa, strategický přístav u Černého moře, se v posledních měsících stala jedním z hlavních terčů ruských útoků. Protože se ruská vojska nedokázala k městu probojovat po souši ani po vodě, zaměřila se na intenzivní ostřelování pomocí raket a bezpilotních letounů. Pro místní obyvatele se tak život změnil v neustálý strach, kdy jsou noční nálety dronů Šáhid prakticky na denním pořádku.
Příkladem rostoucího nebezpečí je osud pětatřicetileté Anastasije, která do Oděsy uprchla před okupací Doněcku. Nedávný útok na obytný komplex u pobřeží, který vážně poškodil horní patra budov a zničil zaparkovaná auta, ukazuje, že ve městě již není bezpečno. Lidé, kteří zde hledali útočiště, nyní tráví noci za doprovodu dunění motorů sebevražedných dronů.
Ruská eskalace útoků je odpovědí na ukrajinské úspěchy v Černém moři, zejména na údery proti ruské námořní infrastruktuře v Novorossijsku. Ačkoli Ukrajina díky svým střelám brání námořní blokádě, Rusko stále dominuje ve vzduchu. Velká část mořské hladiny se tak změnila v nebezpečnou zónu, odkud přicházejí hrozby pro město i jeho okolí.
Podle mluvčího námořnictva Dmytra Pletenčuka jsou dny bez náletů v současnosti naprostou výjimkou. Rusko se záměrně zaměřuje na energetickou síť právě v období mrazů, čímž se snaží zlomit morálku obyvatelstva. Situaci v regionu přirovnává k zablokované šachové partii, kde se těžiště boje přesunulo k psychologickému nátlaku a dálkovému ostřelování.
Specifická poloha Oděsy navíc ztěžuje její ochranu. Na rozdíl od vnitrozemí nelze u pobřežního města vybudovat hloubkovou protivzdušnou obranu ze všech stran. Rakety a drony startující z okupovaného Krymu mají k cíli velmi krátkou cestu, což v prosinci vedlo k rozsáhlým výpadkům, kdy se 60 % regionu ocitlo bez elektřiny a tepla.
Kromě útoků na civilisty se Moskva snaží zdecimovat ukrajinskou ekonomiku. Oděské přístavy jsou zodpovědné za 90 % zemědělského exportu, což z nich dělá klíčovou finanční tepnu země. Ničení přístavních terminálů je tedy cílenou snahou oslabit schopnost Ukrajiny financovat svou obranu a udržet hospodářský chod státu.
Vojenské velení pod vedením podplukovníka Denyse Nosicova nicméně buduje kolem města silnou obranu včetně minových polí a zátarasů. I když jsou nálety vyčerpávající, armáda je připravena i na možnost pozemního útoku. Nosicov zároveň varuje před ruskými dezinformačními operacemi, které probíhají v kyberprostoru a doplňují fyzické útoky.
Válka dopadá i na vzdělávací instituce, jako je místní stavební lyceum. Ředitel Igor Černěnko popsal, jak drony zničily školní archiv a poškodily budovu tak, že výuka probíhá v mrazu. Podle něj se Rusko snaží zabránit výchově odborníků, kteří budou po válce zemi obnovovat, což vnímá jako útok na budoucnost celého národa.
„Perla u moře“ tak čelí brutálnímu tlaku, který ukrajinští představitelé označují za terorismus. Každodenní realitou milionů lidí se staly zatemněné ulice a dlouhé hodiny bez proudu. Budoucnost města nyní závisí na schopnosti protivzdušné obrany čelit pravidelným rojům dronů a na výsledku bojů o kontrolu nad celým černomořským regionu.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
