Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Pro obyvatele, jako je třicetiletá šperkařka Nafise, je válka zdrojem hluboké frustrace. Její online podnikání se zastavilo už během lednových protestů kvůli vypnutí internetu a nyní ho definitivně ochromil konflikt. Nafise a její manžel Farhad tráví večery u přátel, aby společně čelili strachu. „Každý večer v osm se sejdeme u někoho doma, sdílíme jídlo a snažíme se udržet si dobrou náladu,“ popisuje Nafise život v metropoli, kde jsou otřesy po dopadech raket cítit i v obytných čtvrtích.
Postoj Teheránců k probíhajícím událostem je přitom komplexní. Mnozí si přejí pád současného režimu, ale odmítají způsob, jakým k němu dochází. „Chceme změnu, ale ne takhle,“ říká Nafise a dodává, že útoky cizích mocností nevedou k rychlému kolapsu systému, který je podle ní příliš hluboce zakořeněný. Naděje na změnu, které nakrátko vzplály po smrti Alího Chameneího, rychle pohasly, když byl za jeho nástupce vybrán syn Mojtaba.
Ekonomické dopady jsou pro běžné Íránce drtivé. Amir, majitel malého obchodu s autodíly, dojíždí do Teheránu každý den z Karadže a s obavami sleduje, jak válka ničí už tak zkoušené hospodářství. Podle něj má íránská ekonomika obrovský potenciál, který však dusí sankce a neochota světa s Íránem spolupracovat. Tato izolace se nyní ještě prohloubila poté, co Teherán v reakci na útoky fakticky uzavřel Hormuzský průliv, což vyhnalo ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Válka si v Íránu vyžádala už nejméně 1 444 obětí a téměř 19 000 zraněných. Vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Teheránu Vincent Cassard upozorňuje na alarmující ztráty na životech a ničení civilní infrastruktury. Děti nechodí do škol a mnoho firem zůstává preventivně uzavřeno. Čtrnáctiletý student Moen potvrzuje, že dny tráví v izolaci domova čtením nebo sledováním televize, protože vyjít ven je příliš nebezpečné.
Někteří obyvatelé hledají bezpečí v netradičních prostorech. Dokumentarista Mojtaba si zřídil kancelář i domov v suterénu, kde se cítí chráněn před rázovými vlnami výbuchů. Pracuje pozdě do noci, dokud neusne vyčerpáním, a často ho budí exploze, podle nichž se snaží odhadnout směr útoku. Přesto neztrácí naději a připomíná, že Írán v historii přečkal mnoho invazí.
Odhodlání zůstat vyjadřuje i módní návrhářka Asal, která ze své střechy s výhledem na město prohlašuje, že Teherán neopustí za žádných okolností. Je to její domov, bez ohledu na to, jak nejistá je budoucnost jejího ateliéru. Podobně to vnímá i Ali, palestinsko-syrský doktorand, který v Íránu žije deset let. Pro něj, jako pro člověka, který zažil válku již dříve, je současná situace zdrojem určitého otupění. „Cítím se jako zeď. Tohle s vámi válka udělá,“ uzavírá.
Situace v Teheránu zůstává kritická, i když se v posledních dnech objevily zprávy o reaktivaci přímého komunikačního kanálu mezi USA a Íránem. Mezitím se však miliony civilistů musejí každou noc rozhodovat, zda zůstanou ve svých postelích, nebo budou hledat bezpečí v krytech a sklepích.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.