Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Pro obyvatele, jako je třicetiletá šperkařka Nafise, je válka zdrojem hluboké frustrace. Její online podnikání se zastavilo už během lednových protestů kvůli vypnutí internetu a nyní ho definitivně ochromil konflikt. Nafise a její manžel Farhad tráví večery u přátel, aby společně čelili strachu. „Každý večer v osm se sejdeme u někoho doma, sdílíme jídlo a snažíme se udržet si dobrou náladu,“ popisuje Nafise život v metropoli, kde jsou otřesy po dopadech raket cítit i v obytných čtvrtích.
Postoj Teheránců k probíhajícím událostem je přitom komplexní. Mnozí si přejí pád současného režimu, ale odmítají způsob, jakým k němu dochází. „Chceme změnu, ale ne takhle,“ říká Nafise a dodává, že útoky cizích mocností nevedou k rychlému kolapsu systému, který je podle ní příliš hluboce zakořeněný. Naděje na změnu, které nakrátko vzplály po smrti Alího Chameneího, rychle pohasly, když byl za jeho nástupce vybrán syn Mojtaba.
Ekonomické dopady jsou pro běžné Íránce drtivé. Amir, majitel malého obchodu s autodíly, dojíždí do Teheránu každý den z Karadže a s obavami sleduje, jak válka ničí už tak zkoušené hospodářství. Podle něj má íránská ekonomika obrovský potenciál, který však dusí sankce a neochota světa s Íránem spolupracovat. Tato izolace se nyní ještě prohloubila poté, co Teherán v reakci na útoky fakticky uzavřel Hormuzský průliv, což vyhnalo ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Válka si v Íránu vyžádala už nejméně 1 444 obětí a téměř 19 000 zraněných. Vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Teheránu Vincent Cassard upozorňuje na alarmující ztráty na životech a ničení civilní infrastruktury. Děti nechodí do škol a mnoho firem zůstává preventivně uzavřeno. Čtrnáctiletý student Moen potvrzuje, že dny tráví v izolaci domova čtením nebo sledováním televize, protože vyjít ven je příliš nebezpečné.
Někteří obyvatelé hledají bezpečí v netradičních prostorech. Dokumentarista Mojtaba si zřídil kancelář i domov v suterénu, kde se cítí chráněn před rázovými vlnami výbuchů. Pracuje pozdě do noci, dokud neusne vyčerpáním, a často ho budí exploze, podle nichž se snaží odhadnout směr útoku. Přesto neztrácí naději a připomíná, že Írán v historii přečkal mnoho invazí.
Odhodlání zůstat vyjadřuje i módní návrhářka Asal, která ze své střechy s výhledem na město prohlašuje, že Teherán neopustí za žádných okolností. Je to její domov, bez ohledu na to, jak nejistá je budoucnost jejího ateliéru. Podobně to vnímá i Ali, palestinsko-syrský doktorand, který v Íránu žije deset let. Pro něj, jako pro člověka, který zažil válku již dříve, je současná situace zdrojem určitého otupění. „Cítím se jako zeď. Tohle s vámi válka udělá,“ uzavírá.
Situace v Teheránu zůstává kritická, i když se v posledních dnech objevily zprávy o reaktivaci přímého komunikačního kanálu mezi USA a Íránem. Mezitím se však miliony civilistů musejí každou noc rozhodovat, zda zůstanou ve svých postelích, nebo budou hledat bezpečí v krytech a sklepích.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.