Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Pro obyvatele, jako je třicetiletá šperkařka Nafise, je válka zdrojem hluboké frustrace. Její online podnikání se zastavilo už během lednových protestů kvůli vypnutí internetu a nyní ho definitivně ochromil konflikt. Nafise a její manžel Farhad tráví večery u přátel, aby společně čelili strachu. „Každý večer v osm se sejdeme u někoho doma, sdílíme jídlo a snažíme se udržet si dobrou náladu,“ popisuje Nafise život v metropoli, kde jsou otřesy po dopadech raket cítit i v obytných čtvrtích.
Postoj Teheránců k probíhajícím událostem je přitom komplexní. Mnozí si přejí pád současného režimu, ale odmítají způsob, jakým k němu dochází. „Chceme změnu, ale ne takhle,“ říká Nafise a dodává, že útoky cizích mocností nevedou k rychlému kolapsu systému, který je podle ní příliš hluboce zakořeněný. Naděje na změnu, které nakrátko vzplály po smrti Alího Chameneího, rychle pohasly, když byl za jeho nástupce vybrán syn Mojtaba.
Ekonomické dopady jsou pro běžné Íránce drtivé. Amir, majitel malého obchodu s autodíly, dojíždí do Teheránu každý den z Karadže a s obavami sleduje, jak válka ničí už tak zkoušené hospodářství. Podle něj má íránská ekonomika obrovský potenciál, který však dusí sankce a neochota světa s Íránem spolupracovat. Tato izolace se nyní ještě prohloubila poté, co Teherán v reakci na útoky fakticky uzavřel Hormuzský průliv, což vyhnalo ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Válka si v Íránu vyžádala už nejméně 1 444 obětí a téměř 19 000 zraněných. Vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Teheránu Vincent Cassard upozorňuje na alarmující ztráty na životech a ničení civilní infrastruktury. Děti nechodí do škol a mnoho firem zůstává preventivně uzavřeno. Čtrnáctiletý student Moen potvrzuje, že dny tráví v izolaci domova čtením nebo sledováním televize, protože vyjít ven je příliš nebezpečné.
Někteří obyvatelé hledají bezpečí v netradičních prostorech. Dokumentarista Mojtaba si zřídil kancelář i domov v suterénu, kde se cítí chráněn před rázovými vlnami výbuchů. Pracuje pozdě do noci, dokud neusne vyčerpáním, a často ho budí exploze, podle nichž se snaží odhadnout směr útoku. Přesto neztrácí naději a připomíná, že Írán v historii přečkal mnoho invazí.
Odhodlání zůstat vyjadřuje i módní návrhářka Asal, která ze své střechy s výhledem na město prohlašuje, že Teherán neopustí za žádných okolností. Je to její domov, bez ohledu na to, jak nejistá je budoucnost jejího ateliéru. Podobně to vnímá i Ali, palestinsko-syrský doktorand, který v Íránu žije deset let. Pro něj, jako pro člověka, který zažil válku již dříve, je současná situace zdrojem určitého otupění. „Cítím se jako zeď. Tohle s vámi válka udělá,“ uzavírá.
Situace v Teheránu zůstává kritická, i když se v posledních dnech objevily zprávy o reaktivaci přímého komunikačního kanálu mezi USA a Íránem. Mezitím se však miliony civilistů musejí každou noc rozhodovat, zda zůstanou ve svých postelích, nebo budou hledat bezpečí v krytech a sklepích.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.