Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Pro obyvatele, jako je třicetiletá šperkařka Nafise, je válka zdrojem hluboké frustrace. Její online podnikání se zastavilo už během lednových protestů kvůli vypnutí internetu a nyní ho definitivně ochromil konflikt. Nafise a její manžel Farhad tráví večery u přátel, aby společně čelili strachu. „Každý večer v osm se sejdeme u někoho doma, sdílíme jídlo a snažíme se udržet si dobrou náladu,“ popisuje Nafise život v metropoli, kde jsou otřesy po dopadech raket cítit i v obytných čtvrtích.
Postoj Teheránců k probíhajícím událostem je přitom komplexní. Mnozí si přejí pád současného režimu, ale odmítají způsob, jakým k němu dochází. „Chceme změnu, ale ne takhle,“ říká Nafise a dodává, že útoky cizích mocností nevedou k rychlému kolapsu systému, který je podle ní příliš hluboce zakořeněný. Naděje na změnu, které nakrátko vzplály po smrti Alího Chameneího, rychle pohasly, když byl za jeho nástupce vybrán syn Mojtaba.
Ekonomické dopady jsou pro běžné Íránce drtivé. Amir, majitel malého obchodu s autodíly, dojíždí do Teheránu každý den z Karadže a s obavami sleduje, jak válka ničí už tak zkoušené hospodářství. Podle něj má íránská ekonomika obrovský potenciál, který však dusí sankce a neochota světa s Íránem spolupracovat. Tato izolace se nyní ještě prohloubila poté, co Teherán v reakci na útoky fakticky uzavřel Hormuzský průliv, což vyhnalo ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
Válka si v Íránu vyžádala už nejméně 1 444 obětí a téměř 19 000 zraněných. Vedoucí delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže v Teheránu Vincent Cassard upozorňuje na alarmující ztráty na životech a ničení civilní infrastruktury. Děti nechodí do škol a mnoho firem zůstává preventivně uzavřeno. Čtrnáctiletý student Moen potvrzuje, že dny tráví v izolaci domova čtením nebo sledováním televize, protože vyjít ven je příliš nebezpečné.
Někteří obyvatelé hledají bezpečí v netradičních prostorech. Dokumentarista Mojtaba si zřídil kancelář i domov v suterénu, kde se cítí chráněn před rázovými vlnami výbuchů. Pracuje pozdě do noci, dokud neusne vyčerpáním, a často ho budí exploze, podle nichž se snaží odhadnout směr útoku. Přesto neztrácí naději a připomíná, že Írán v historii přečkal mnoho invazí.
Odhodlání zůstat vyjadřuje i módní návrhářka Asal, která ze své střechy s výhledem na město prohlašuje, že Teherán neopustí za žádných okolností. Je to její domov, bez ohledu na to, jak nejistá je budoucnost jejího ateliéru. Podobně to vnímá i Ali, palestinsko-syrský doktorand, který v Íránu žije deset let. Pro něj, jako pro člověka, který zažil válku již dříve, je současná situace zdrojem určitého otupění. „Cítím se jako zeď. Tohle s vámi válka udělá,“ uzavírá.
Situace v Teheránu zůstává kritická, i když se v posledních dnech objevily zprávy o reaktivaci přímého komunikačního kanálu mezi USA a Íránem. Mezitím se však miliony civilistů musejí každou noc rozhodovat, zda zůstanou ve svých postelích, nebo budou hledat bezpečí v krytech a sklepích.
Pomalu se dostáváme do období, kdy podzimní počasí začne naplno úřadovat. Nadále se však můžeme těšit na nadprůměrné teploty. Vyplývá to z nejnovějšího měsíčního výhledu, který dnes vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Kyjev a Moskva se dohodli, že si nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Tvrdí to americký prezident Donald Trump. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou nicméně jiného názoru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil v Bratislavě setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska. Předsedové vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska jednali na Bratislavském hradě s irským protějškem Micheálem Martinem, jehož země nyní předsedá EU, zejména o příštím víceletém rozpočtu EU, posílení evropské konkurenceschopnosti a o možnostech snížení cen energií a pohonných hmot. Lídři V4 se také shodli na posílené spolupráci a koordinaci před jednáními Evropské rady.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.