Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Podle Institutu pro kvalitu života, který žebříček sestavil, dominovala mezi nejšťastnějšími městy tradičně Skandinávie. Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko měly v první kategorii hned několik zástupců. Minneapolis mezi ně logicky zapadá – region je totiž domovem největší komunity Norů, Finů a Švédů mimo Evropu. Jejich předkové sem přišli v 19. století, aby unikli náboženskému pronásledování a hladomorům.
Místní klima s dlouhými, chladnými zimami a množstvím jezer připomíná severské země, a obyvatelé si na to zvykli. Nejenže se s tím naučili žít, ale tvrdí, že právě střídání ročních období přispívá k jejich celkové pohodě. „I když jsou zimy chladné a léta horká, máme mnohem více slunečných dnů než jiná velkoměsta,“ říká Steven Rothberg, který se sem přistěhoval z kanadského Winnipegu. „Lidé tady milují pobyt venku. Málokdy je zataženo nebo deštivo, takže plánovat venkovní aktivity je mnohem snazší.“
Minneapolis se dlouhodobě řadí k městům s nejvyšším podílem lidí, kteří dojíždějí do práce na kole. Více než dvě třetiny obyvatel podle průzkumů uvádějí, že pravidelně či občas jezdí na kole do školy nebo na nákupy. Město do cyklistické infrastruktury investuje nemalé prostředky – chloubou je 82 km dlouhý okruh Minneapolis Grand Rounds Scenic Byway, který propojuje řeku Mississippi, centrum města a oblast jezer.
Rothberg upozorňuje na bývalé železniční tratě přeměněné na stezky pro pěší a cyklisty. „Když se podíváte na jejich mapu, zjistíte, že se téměř odkudkoliv dostanete kamkoliv bez toho, abyste museli jet víc než kilometr po městské silnici. Je to krásné, klidné a bezpečné – naprostá výhoda života tady.“
Happy Cities Index dal Minneapolis velmi vysoké hodnocení v oblasti životního prostředí. Město má 22 jezer, 180 parků a více než 170 km stezek. Fotografka Kristine Barron popisuje, že město neustále připomíná obyvatelům, jak krásná příroda je jim dostupná – a to přímo uprostřed města. „Ať už fotím zásnuby u jezera Harriet nebo rodinu u vodopádu Minnehaha, vždy mě to ohromí.“
V ekonomické kategorii Minneapolis obsadil čtvrté místo. Město vyniká silným růstem, dostupnými náklady na život, důrazem na inovace a vzdělání – skoro čtvrtina obyvatel má magisterský titul a každý pátý mluví druhým jazykem. Kristen Montag z městské turistické kanceláře poznamenává: „Místní i politika města jsou vstřícné. Každý se tu může cítit jako doma.“
Společenská soudržnost hraje zásadní roli i v kulturní rozmanitosti města. Minneapolis se v posledních letech dostalo do světové pozornosti kvůli smrti George Floyda. Město proto každý květen pořádá festival Rise & Remember, který skrze umění a komunitní akce uctívá památku a posiluje proces uzdravování společnosti.
Minneapolis navíc žije uměním, hudbou i gastronomií. Lidé si užívají festivaly, venkovní koncerty, sauny, běžky, zimní pivní slavnosti a večery u krbů. „Jaro a podzim jsou tu nádherné,“ dodává Montag.
Pro návštěvníky doporučuje Barron ikonický kamenný most Stone Arch Bridge s výhledem na vodopády St. Anthony Falls, ideálně při západu slunce. „Je to jedno z nejlepších míst pro fotografie, přináší pocit, že jste v srdci města.“
Dalším unikátem je sochařská zahrada Minneapolis Sculpture Garden s 60 uměleckými díly, z nichž nejznámější je třicetimetrová fontána Spoonbridge & Cherry. V sousedním centru Walker Art Center se pravidelně konají výstavy současného umění i filmové projekce.
Gurmány nadchne restaurace Owamni, oceněná cenou James Beard za nejlepší novou restauraci roku 2022. Nabízí „dekolonizovanou“ kuchyni založenou na indiánských ingrediencích – bez pšenice, cukru a mléčných výrobků. Místo toho podává bizoní steak, lososa marinovaného v borůvkách nebo plněné papriky.
Kdo dává přednost klasice, neměl by vynechat místní specialitu – burger „Jucy Lucy“, kde je sýr ukrytý uvnitř masa. O prvenství se dodnes přou podniky Matt’s Bar a 5-8 Club.
Zatímco obchodní centrum Mall of America zůstává turistickým magnetem, obyvatelé doporučují zaměřit se spíš na jedinečné zážitky a přírodní krásy města.
„Minneapolis má silnou tvůrčí energii. Město miluje malé radosti,“ uzavírá Barron.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.