Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zatímco úřadující tajemník amerického námořnictva Hung Cao uvedl, že k odkladu dochází kvůli snaze Pentagonu zajistit dostatek zbraní pro konflikt s Íránem, tchajwanské ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že o žádném zpoždění ze strany USA informováno nebylo. Celý proces prodeje vojenského materiálu na demokraticky ovládaný ostrov s 23 miliony obyvatel se opírá o specifický legislativní rámec. Spojené státy jsou totiž zákonem vázány poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho obraně, přestože Peking si území nárokuje a Si Ťin-pching v minulosti nevyloučil použití síly k získání kontroly nad ostrovem.
Tento právní závazek vznikl v roce 1979, kdy administrativa prezidenta Jimmyho Cartera oficiálně přesunula diplomatické uznání z Tchaj-peje na Peking, čímž zanikla vzájemná obranná smlouva mezi Washingtonem a Tchaj-wanem. Americký Kongres tehdy dospěl k závěru, že Carter nechal ostrov hluboce zranitelný, a rychle přijal zákon o vztazích s Tchaj-wanem (Taiwan Relations Act). Tento dokument stanovuje, že o budoucnosti ostrova se musí rozhodnout mírovou cestou a že Spojené státy poskytnou Tchaj-wanu zbraně obranného charakteru, aby si dokázal udržet dostatečnou kapacitu pro vlastní obranu.
Ačkoliv společné americko-čínské komuniké z roku 1982 zmiňovalo záměr Washingtonu postupně snižovat objem dodávek zbraní v závislosti na mírovém řešení situace, obě strany si text vykládají odlišně. Peking jej vnímá jako závazný slib, zatímco američtí představitelé dlouhodobě namítají, že Washington nikdy nesouhlasil se stanovením pevného data pro ukončení prodejů ani s tím, že by tyto kroky předem konzultoval s Čínou. Od roku 1979 tak Tchaj-wan nakoupil americké vojenské systémy za desítky miliard dolarů, od torpédoborců a stíhaček až po protitankové střely a logistickou podporu.
Samotné dodávky techniky však na ostrov proudí pomalu a dokončení obranných kontraktů běžně trvá celé roky. Podle dubnové zprávy projektu Taiwan Security Monitor (TSM) dosahuje celkový objem objednaného, ale dosud nedodaného amerického vojenského materiálu téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici z roku 2024 trvalo 21 měsíců, zatímco dodávka tanků Abrams schválená v roce 2019 byla dokončena až po 81 měsících, kdy poslední kusy dorazily na Tchaj-wan minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 objednané ve stejném roce ostrov stále čeká.
Tento stav vyvolává uvnitř Tchaj-wanu debaty o tom, zda se armáda příliš nesoustředí na drahé a velké systémy, jejichž výroba trvá příliš dlouho a které by mohly být v případném střetu s mnohem větší čínskou armádou zranitelné. Mnozí odborníci proto prosazují takzvanou strategii dikobraza, která sází na levné, asymetrické a lokálně vyvíjené zbraně, jako jsou drony a protilodní střely. Podle analytiků nemá současné Trumpovo váhání s podpisem nového balíku bezprostřední vliv na bojovou připravenost ostrova, protože dodávky systémů Patriot nebo NASAMS by kvůli výrobním kapacitám stejně realizoval nejdříve v roce 2028.
Hlavní komplikací, kterou odklad podpisu přináší, je narušení dlouhodobého plánování tchajwanských ozbrojených sil, jež s těmito nákupy počítají ve svých modernizačních reformách. Stávající uzavřené kontrakty sice běží dál, ale situaci na americkém zbrojním trhu komplikuje také konflikt s Íránem, který odčerpává zásoby protiletadlových střel USA i jejich spojenců. Podle expertů zbrojní dodávky samy o sobě krizi nevyřeší a klíčový dopad na uklidnění napětí v regionu budou mít spíše diplomatické kroky.
Babišův milion za druhé dítě cílí na palčivý fatální problém. Česká porodnost se propadá nebývale rychle. V roce 2025 se narodilo jen 77 636 dětí, nejméně od počátku statistického zjišťování v roce 1785, a úhrnná plodnost klesla na 1,28 dítěte na ženu. Ještě v roce 2021 činila 1,83. Nejde tedy pouze o to, že do věku rodičovství vstupují slabší populační ročníky. Klesá i samotná ochota či schopnost mít děti.
Česko dnes oběhla zpráva, kterou ještě ráno nikdo nečekal. Marek Eben a Tereza Kostková jako dvě největší stálice pořadu oznámili, že letošní řada StarDance bude jejich poslední. Potvrdila to i veřejnoprávní Česká televize.
Čína se podle televize BBC ostře vymezila proti rétorice varující před hrozbami spojenými s vývojem umělé inteligence a odmítla koncepci škodlivé rivality mezi světovými mocnostmi. Pekingské ministerstvo zahraničí reagovalo na nedávná prohlášení představitelů amerického technologického sektoru, kteří vyzývali ke zpomalení výzkumu. Podle čínské strany podobná vyjádření pouze narušují globální správu moderních technologií. Čínské úřady zdůrazňují potřebu otevřené a inkluzivní spolupráce, která bude sloužit celému lidstvu.
Britka Becky Jonesová se ve svých jednadvaceti letech dozvěděla od zkušeného onkologa zničující zprávu, že trpí agresivním nádorem mozku a zbývá jí pouze několik měsíců života. Lékař jí následně předepsal chemoterapeutickou léčbu, kterou musela podle jeho pokynů podstupovat nepřetržitě po dobu jedenácti let. Teprve s odstupem času vyšlo najevo, že žena žádným nádorovým onemocněním nikdy netrpěla a léky užívala zcela zbytečně. Její skutečnou diagnózou byl ve skutečnosti zánět mozku, který bylo možné uspokojivě léčit běžnými steroidy, informovala televize BBC.
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.