Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zatímco úřadující tajemník amerického námořnictva Hung Cao uvedl, že k odkladu dochází kvůli snaze Pentagonu zajistit dostatek zbraní pro konflikt s Íránem, tchajwanské ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že o žádném zpoždění ze strany USA informováno nebylo. Celý proces prodeje vojenského materiálu na demokraticky ovládaný ostrov s 23 miliony obyvatel se opírá o specifický legislativní rámec. Spojené státy jsou totiž zákonem vázány poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho obraně, přestože Peking si území nárokuje a Si Ťin-pching v minulosti nevyloučil použití síly k získání kontroly nad ostrovem.
Tento právní závazek vznikl v roce 1979, kdy administrativa prezidenta Jimmyho Cartera oficiálně přesunula diplomatické uznání z Tchaj-peje na Peking, čímž zanikla vzájemná obranná smlouva mezi Washingtonem a Tchaj-wanem. Americký Kongres tehdy dospěl k závěru, že Carter nechal ostrov hluboce zranitelný, a rychle přijal zákon o vztazích s Tchaj-wanem (Taiwan Relations Act). Tento dokument stanovuje, že o budoucnosti ostrova se musí rozhodnout mírovou cestou a že Spojené státy poskytnou Tchaj-wanu zbraně obranného charakteru, aby si dokázal udržet dostatečnou kapacitu pro vlastní obranu.
Ačkoliv společné americko-čínské komuniké z roku 1982 zmiňovalo záměr Washingtonu postupně snižovat objem dodávek zbraní v závislosti na mírovém řešení situace, obě strany si text vykládají odlišně. Peking jej vnímá jako závazný slib, zatímco američtí představitelé dlouhodobě namítají, že Washington nikdy nesouhlasil se stanovením pevného data pro ukončení prodejů ani s tím, že by tyto kroky předem konzultoval s Čínou. Od roku 1979 tak Tchaj-wan nakoupil americké vojenské systémy za desítky miliard dolarů, od torpédoborců a stíhaček až po protitankové střely a logistickou podporu.
Samotné dodávky techniky však na ostrov proudí pomalu a dokončení obranných kontraktů běžně trvá celé roky. Podle dubnové zprávy projektu Taiwan Security Monitor (TSM) dosahuje celkový objem objednaného, ale dosud nedodaného amerického vojenského materiálu téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici z roku 2024 trvalo 21 měsíců, zatímco dodávka tanků Abrams schválená v roce 2019 byla dokončena až po 81 měsících, kdy poslední kusy dorazily na Tchaj-wan minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 objednané ve stejném roce ostrov stále čeká.
Tento stav vyvolává uvnitř Tchaj-wanu debaty o tom, zda se armáda příliš nesoustředí na drahé a velké systémy, jejichž výroba trvá příliš dlouho a které by mohly být v případném střetu s mnohem větší čínskou armádou zranitelné. Mnozí odborníci proto prosazují takzvanou strategii dikobraza, která sází na levné, asymetrické a lokálně vyvíjené zbraně, jako jsou drony a protilodní střely. Podle analytiků nemá současné Trumpovo váhání s podpisem nového balíku bezprostřední vliv na bojovou připravenost ostrova, protože dodávky systémů Patriot nebo NASAMS by kvůli výrobním kapacitám stejně realizoval nejdříve v roce 2028.
Hlavní komplikací, kterou odklad podpisu přináší, je narušení dlouhodobého plánování tchajwanských ozbrojených sil, jež s těmito nákupy počítají ve svých modernizačních reformách. Stávající uzavřené kontrakty sice běží dál, ale situaci na americkém zbrojním trhu komplikuje také konflikt s Íránem, který odčerpává zásoby protiletadlových střel USA i jejich spojenců. Podle expertů zbrojní dodávky samy o sobě krizi nevyřeší a klíčový dopad na uklidnění napětí v regionu budou mít spíše diplomatické kroky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.