Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Zatímco úřadující tajemník amerického námořnictva Hung Cao uvedl, že k odkladu dochází kvůli snaze Pentagonu zajistit dostatek zbraní pro konflikt s Íránem, tchajwanské ministerstvo obrany minulý týden oznámilo, že o žádném zpoždění ze strany USA informováno nebylo. Celý proces prodeje vojenského materiálu na demokraticky ovládaný ostrov s 23 miliony obyvatel se opírá o specifický legislativní rámec. Spojené státy jsou totiž zákonem vázány poskytovat Tchaj-wanu prostředky k jeho obraně, přestože Peking si území nárokuje a Si Ťin-pching v minulosti nevyloučil použití síly k získání kontroly nad ostrovem.
Tento právní závazek vznikl v roce 1979, kdy administrativa prezidenta Jimmyho Cartera oficiálně přesunula diplomatické uznání z Tchaj-peje na Peking, čímž zanikla vzájemná obranná smlouva mezi Washingtonem a Tchaj-wanem. Americký Kongres tehdy dospěl k závěru, že Carter nechal ostrov hluboce zranitelný, a rychle přijal zákon o vztazích s Tchaj-wanem (Taiwan Relations Act). Tento dokument stanovuje, že o budoucnosti ostrova se musí rozhodnout mírovou cestou a že Spojené státy poskytnou Tchaj-wanu zbraně obranného charakteru, aby si dokázal udržet dostatečnou kapacitu pro vlastní obranu.
Ačkoliv společné americko-čínské komuniké z roku 1982 zmiňovalo záměr Washingtonu postupně snižovat objem dodávek zbraní v závislosti na mírovém řešení situace, obě strany si text vykládají odlišně. Peking jej vnímá jako závazný slib, zatímco američtí představitelé dlouhodobě namítají, že Washington nikdy nesouhlasil se stanovením pevného data pro ukončení prodejů ani s tím, že by tyto kroky předem konzultoval s Čínou. Od roku 1979 tak Tchaj-wan nakoupil americké vojenské systémy za desítky miliard dolarů, od torpédoborců a stíhaček až po protitankové střely a logistickou podporu.
Samotné dodávky techniky však na ostrov proudí pomalu a dokončení obranných kontraktů běžně trvá celé roky. Podle dubnové zprávy projektu Taiwan Security Monitor (TSM) dosahuje celkový objem objednaného, ale dosud nedodaného amerického vojenského materiálu téměř 30 miliard dolarů. Například vyřízení objednávky na neřízenou munici z roku 2024 trvalo 21 měsíců, zatímco dodávka tanků Abrams schválená v roce 2019 byla dokončena až po 81 měsících, kdy poslední kusy dorazily na Tchaj-wan minulý měsíc. Na stíhací letouny F-16 objednané ve stejném roce ostrov stále čeká.
Tento stav vyvolává uvnitř Tchaj-wanu debaty o tom, zda se armáda příliš nesoustředí na drahé a velké systémy, jejichž výroba trvá příliš dlouho a které by mohly být v případném střetu s mnohem větší čínskou armádou zranitelné. Mnozí odborníci proto prosazují takzvanou strategii dikobraza, která sází na levné, asymetrické a lokálně vyvíjené zbraně, jako jsou drony a protilodní střely. Podle analytiků nemá současné Trumpovo váhání s podpisem nového balíku bezprostřední vliv na bojovou připravenost ostrova, protože dodávky systémů Patriot nebo NASAMS by kvůli výrobním kapacitám stejně realizoval nejdříve v roce 2028.
Hlavní komplikací, kterou odklad podpisu přináší, je narušení dlouhodobého plánování tchajwanských ozbrojených sil, jež s těmito nákupy počítají ve svých modernizačních reformách. Stávající uzavřené kontrakty sice běží dál, ale situaci na americkém zbrojním trhu komplikuje také konflikt s Íránem, který odčerpává zásoby protiletadlových střel USA i jejich spojenců. Podle expertů zbrojní dodávky samy o sobě krizi nevyřeší a klíčový dopad na uklidnění napětí v regionu budou mít spíše diplomatické kroky.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
