David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Bílý dům dosud spoléhal na tarify, kterými se snažil trestat země, jako je Indie a Čína, které dovážejí ruskou ropu. Tyto plánované sankce jsou však podle Cortrighta tupým nástrojem, který má negativní vedlejší účinky. Indie totiž sice musela platit o 25 % navíc, ale dovoz ruské ropy nesnížila. Čína je zase pro USA příliš významným ekonomickým partnerem, takže hrozby tarify postrádají věrohodnost.
Sankce se tak jeví jako mnohem cílenější a účinnější strategie. Zavádějí omezení pro konkrétní subjekty a jednotlivce. V současné době je uplatňuje zhruba 40 zemí, které tvoří polovinu světového HDP. Sankce přinášejí Rusku značné ekonomické a finanční potíže, což může být důležitou pákou pro ukončení bojů.
Evropská unie již přijala nové kolo opatření zaměřených na snížení ruských příjmů z vývozu energií. Nové sankce se tak zaměřují na banky v Číně a jiných zemích, které ruskou ropu financovaly. Cílí také na rafinerii v Indii, která rafinované produkty z ruské ropy prodává do evropských zemí.
Jedním z nejdůležitějších prvků nového balíčku EU je snížení cenového stropu pro ruskou ropu. Současný strop 60 dolarů za barel by měl klesnout na 47,60 dolaru za barel. To má potenciál snížit příjmy Ruska z vývozu ropy, ale systém je potřeba posílit.
Cortright navrhuje větší investice do námořního dohledu a zavedení přísnějších sankcí pro ty, kteří cenový strop poruší. I když USA dříve navrhovaly snížení cenového stropu, Bílý dům se doposud zdráhal podpořit nový evropský plán. Spojené státy by ale měly nyní novému cenovému stropu dát plnou podporu, jinak nebude tak účinný.
Cortright navrhuje i další opatření nadále bojovat proti tzv. "stínové flotile", což jsou neregulované ruské tankery, které přepravují ropu bez mezinárodního pojištění, urychlit harmonogram pro zavedení zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a jednat s Kazachstánem a dalšími zeměmi, které umožňují dodávky zakázaných technologií do Ruska. Je třeba nabídnout jim pobídky pro přísnější hraniční kontroly a zároveň uvalit sankce na firmy a banky, které tento nezákonný obchod usnadňují.
Ačkoliv je třeba sankce zpřísňovat, možnost zmírnění sankcí by měla zůstat na stole jako prostředek k povzbuzení ústupků ze strany Ruska. Moskva si přeje zbavit se břemene sankcí a jejich zrušení a ekonomickou normalizaci označuje za podmínku pro dosažení míru. USA a evropské země již dříve uvedly, že ke zmírnění sankcí dojde pouze v případě, že Moskva podnikne smysluplné kroky k ukončení bojů. Zesílení sankcí tak jen dodá této strategii na síle.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.