David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Bílý dům dosud spoléhal na tarify, kterými se snažil trestat země, jako je Indie a Čína, které dovážejí ruskou ropu. Tyto plánované sankce jsou však podle Cortrighta tupým nástrojem, který má negativní vedlejší účinky. Indie totiž sice musela platit o 25 % navíc, ale dovoz ruské ropy nesnížila. Čína je zase pro USA příliš významným ekonomickým partnerem, takže hrozby tarify postrádají věrohodnost.
Sankce se tak jeví jako mnohem cílenější a účinnější strategie. Zavádějí omezení pro konkrétní subjekty a jednotlivce. V současné době je uplatňuje zhruba 40 zemí, které tvoří polovinu světového HDP. Sankce přinášejí Rusku značné ekonomické a finanční potíže, což může být důležitou pákou pro ukončení bojů.
Evropská unie již přijala nové kolo opatření zaměřených na snížení ruských příjmů z vývozu energií. Nové sankce se tak zaměřují na banky v Číně a jiných zemích, které ruskou ropu financovaly. Cílí také na rafinerii v Indii, která rafinované produkty z ruské ropy prodává do evropských zemí.
Jedním z nejdůležitějších prvků nového balíčku EU je snížení cenového stropu pro ruskou ropu. Současný strop 60 dolarů za barel by měl klesnout na 47,60 dolaru za barel. To má potenciál snížit příjmy Ruska z vývozu ropy, ale systém je potřeba posílit.
Cortright navrhuje větší investice do námořního dohledu a zavedení přísnějších sankcí pro ty, kteří cenový strop poruší. I když USA dříve navrhovaly snížení cenového stropu, Bílý dům se doposud zdráhal podpořit nový evropský plán. Spojené státy by ale měly nyní novému cenovému stropu dát plnou podporu, jinak nebude tak účinný.
Cortright navrhuje i další opatření nadále bojovat proti tzv. "stínové flotile", což jsou neregulované ruské tankery, které přepravují ropu bez mezinárodního pojištění, urychlit harmonogram pro zavedení zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a jednat s Kazachstánem a dalšími zeměmi, které umožňují dodávky zakázaných technologií do Ruska. Je třeba nabídnout jim pobídky pro přísnější hraniční kontroly a zároveň uvalit sankce na firmy a banky, které tento nezákonný obchod usnadňují.
Ačkoliv je třeba sankce zpřísňovat, možnost zmírnění sankcí by měla zůstat na stole jako prostředek k povzbuzení ústupků ze strany Ruska. Moskva si přeje zbavit se břemene sankcí a jejich zrušení a ekonomickou normalizaci označuje za podmínku pro dosažení míru. USA a evropské země již dříve uvedly, že ke zmírnění sankcí dojde pouze v případě, že Moskva podnikne smysluplné kroky k ukončení bojů. Zesílení sankcí tak jen dodá této strategii na síle.
Den před svou tragickou smrtí poslal konzervativní aktivista Charlie Kirk přímou zprávu novináři CNN Vanu Jonesovi. Došlo k tomu v době, kdy se jejich veřejný spor kvůli vraždě ukrajinské uprchlice začal vyhrocovat a Jonesovi dokonce chodily rasistické výhrůžky smrtí.
Kvůli růstu světové populace a zmenšující se ploše orné půdy se pesticidy staly nezbytnými pro zajištění potravinové bezpečnosti. Odhaduje se, že snižují ztráty úrody o 30 %, ale jejich používání s sebou nese rizika. Nová studie ukazuje, že zbytky pesticidů jsou rozšířené v zemědělské půdě po celé Evropě, a to i na polích, která jsou obhospodařována ekologicky.
David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Estonsko vyzvalo své západní spojence, aby ukázali jednotu tváří v tvář rostoucí ruské agresi. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna to prohlásil v pátek poté, co tři ruské stíhačky narušily vzdušný prostor země. V rozhovoru pro Politico uvedl, že incident ukazuje, že Vladimir Putin nemá zájem na míru.
Japonsko čelí smrtelné krizi, která je kombinací klimatických změn a stárnoucí populace. Vysoké teploty mají na svědomí stovky obětí z řad starších lidí. Japonsko se proto snaží najít řešení, jak své obyvatele ochránit.
Lucie Vondráčková je dvojnásobnou maminkou, ale její rodina mohla být ještě početnější. Známá herečka a zpěvačka se rozhodla poskytnout upřímnou zpověď o ztrátě miminka, tedy o jedné z nejtěžších životních kapitol.
Poslední hodiny zbývají do začátku letošních Dnů NATO, kde nejenom česká armáda představí lidem svou techniku. Stane se tak v době zvýšeného napětí na východním křídle NATO, kdy v rozmezí několika dní pronikly téměř dvě desítky ruských dronů do Polska a tři ruské stíhačky nad Estonsko.
Zesnulý Robert Redford měl tisíce fanoušků i v Česku. Jedinečnou příležitost měli zdejší lidé před dvaceti lety, kdy slavný americký herec navštívil karlovarský filmový festival. Není proto divu, že organizátoři přehlídky připomněli jeho účast.
Slavná rodina Felixe Slováčka je letos opravdu hodně zkoušena osudem. Rodiče se stále vyrovnávají se ztrátou milované dcery, ale hudebník se teď sám ocitl v péči lékařů. Manželka si o muže, který dlouhá léta úspěšně spolupracoval s Karlem Gottem, dělá velké obavy.
Spojené státy americké už pošesté vetovaly návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která požadovala okamžité a trvalé příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. Důvodem je podle nich to, že návrh nešel dostatečně daleko v odsouzení hnutí Hamás a neuznával právo Izraele na sebeobranu.
V rámci projektu Future Combat Air System (FCAS), jehož cílem je vyvinout a vyrobit bojovou stíhačku nové generace, panuje mezi Francií a Německem napětí. Německý vládní kabinet proto začal zvažovat, jak by mohl Francii nahradit jinými partnery, jako je Švédsko nebo Spojené království.
Během uplynulého měsíce bylo z města Gaza vysídleno více než čtvrt milionu lidí. Podle údajů OSN jsou desítky tisíc obyvatel denně nuceny opouštět své provizorní domovy a útočiště kvůli nové izraelské ofenzívě. Izraelské úřady tvrdí, že celkový počet lidí, kteří opustili Gazu, je mnohem vyšší.