David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Bílý dům dosud spoléhal na tarify, kterými se snažil trestat země, jako je Indie a Čína, které dovážejí ruskou ropu. Tyto plánované sankce jsou však podle Cortrighta tupým nástrojem, který má negativní vedlejší účinky. Indie totiž sice musela platit o 25 % navíc, ale dovoz ruské ropy nesnížila. Čína je zase pro USA příliš významným ekonomickým partnerem, takže hrozby tarify postrádají věrohodnost.
Sankce se tak jeví jako mnohem cílenější a účinnější strategie. Zavádějí omezení pro konkrétní subjekty a jednotlivce. V současné době je uplatňuje zhruba 40 zemí, které tvoří polovinu světového HDP. Sankce přinášejí Rusku značné ekonomické a finanční potíže, což může být důležitou pákou pro ukončení bojů.
Evropská unie již přijala nové kolo opatření zaměřených na snížení ruských příjmů z vývozu energií. Nové sankce se tak zaměřují na banky v Číně a jiných zemích, které ruskou ropu financovaly. Cílí také na rafinerii v Indii, která rafinované produkty z ruské ropy prodává do evropských zemí.
Jedním z nejdůležitějších prvků nového balíčku EU je snížení cenového stropu pro ruskou ropu. Současný strop 60 dolarů za barel by měl klesnout na 47,60 dolaru za barel. To má potenciál snížit příjmy Ruska z vývozu ropy, ale systém je potřeba posílit.
Cortright navrhuje větší investice do námořního dohledu a zavedení přísnějších sankcí pro ty, kteří cenový strop poruší. I když USA dříve navrhovaly snížení cenového stropu, Bílý dům se doposud zdráhal podpořit nový evropský plán. Spojené státy by ale měly nyní novému cenovému stropu dát plnou podporu, jinak nebude tak účinný.
Cortright navrhuje i další opatření nadále bojovat proti tzv. "stínové flotile", což jsou neregulované ruské tankery, které přepravují ropu bez mezinárodního pojištění, urychlit harmonogram pro zavedení zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a jednat s Kazachstánem a dalšími zeměmi, které umožňují dodávky zakázaných technologií do Ruska. Je třeba nabídnout jim pobídky pro přísnější hraniční kontroly a zároveň uvalit sankce na firmy a banky, které tento nezákonný obchod usnadňují.
Ačkoliv je třeba sankce zpřísňovat, možnost zmírnění sankcí by měla zůstat na stole jako prostředek k povzbuzení ústupků ze strany Ruska. Moskva si přeje zbavit se břemene sankcí a jejich zrušení a ekonomickou normalizaci označuje za podmínku pro dosažení míru. USA a evropské země již dříve uvedly, že ke zmírnění sankcí dojde pouze v případě, že Moskva podnikne smysluplné kroky k ukončení bojů. Zesílení sankcí tak jen dodá této strategii na síle.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.