David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Bílý dům dosud spoléhal na tarify, kterými se snažil trestat země, jako je Indie a Čína, které dovážejí ruskou ropu. Tyto plánované sankce jsou však podle Cortrighta tupým nástrojem, který má negativní vedlejší účinky. Indie totiž sice musela platit o 25 % navíc, ale dovoz ruské ropy nesnížila. Čína je zase pro USA příliš významným ekonomickým partnerem, takže hrozby tarify postrádají věrohodnost.
Sankce se tak jeví jako mnohem cílenější a účinnější strategie. Zavádějí omezení pro konkrétní subjekty a jednotlivce. V současné době je uplatňuje zhruba 40 zemí, které tvoří polovinu světového HDP. Sankce přinášejí Rusku značné ekonomické a finanční potíže, což může být důležitou pákou pro ukončení bojů.
Evropská unie již přijala nové kolo opatření zaměřených na snížení ruských příjmů z vývozu energií. Nové sankce se tak zaměřují na banky v Číně a jiných zemích, které ruskou ropu financovaly. Cílí také na rafinerii v Indii, která rafinované produkty z ruské ropy prodává do evropských zemí.
Jedním z nejdůležitějších prvků nového balíčku EU je snížení cenového stropu pro ruskou ropu. Současný strop 60 dolarů za barel by měl klesnout na 47,60 dolaru za barel. To má potenciál snížit příjmy Ruska z vývozu ropy, ale systém je potřeba posílit.
Cortright navrhuje větší investice do námořního dohledu a zavedení přísnějších sankcí pro ty, kteří cenový strop poruší. I když USA dříve navrhovaly snížení cenového stropu, Bílý dům se doposud zdráhal podpořit nový evropský plán. Spojené státy by ale měly nyní novému cenovému stropu dát plnou podporu, jinak nebude tak účinný.
Cortright navrhuje i další opatření nadále bojovat proti tzv. "stínové flotile", což jsou neregulované ruské tankery, které přepravují ropu bez mezinárodního pojištění, urychlit harmonogram pro zavedení zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a jednat s Kazachstánem a dalšími zeměmi, které umožňují dodávky zakázaných technologií do Ruska. Je třeba nabídnout jim pobídky pro přísnější hraniční kontroly a zároveň uvalit sankce na firmy a banky, které tento nezákonný obchod usnadňují.
Ačkoliv je třeba sankce zpřísňovat, možnost zmírnění sankcí by měla zůstat na stole jako prostředek k povzbuzení ústupků ze strany Ruska. Moskva si přeje zbavit se břemene sankcí a jejich zrušení a ekonomickou normalizaci označuje za podmínku pro dosažení míru. USA a evropské země již dříve uvedly, že ke zmírnění sankcí dojde pouze v případě, že Moskva podnikne smysluplné kroky k ukončení bojů. Zesílení sankcí tak jen dodá této strategii na síle.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?