David Cortright, odborník na mír a konflikty, tvrdí, že jediným způsobem, jak přimět Rusko k vážným jednáním o míru, je zpřísnit sankce v oblasti energetiky. Podle něj je nezbytný vážný tlak, který by omezil ruské možnosti financovat válku. Existuje několik způsobů, jak toho dosáhnout, namísto spoléhání se na tarify, které se ukázaly jako neúčinné.
Bílý dům dosud spoléhal na tarify, kterými se snažil trestat země, jako je Indie a Čína, které dovážejí ruskou ropu. Tyto plánované sankce jsou však podle Cortrighta tupým nástrojem, který má negativní vedlejší účinky. Indie totiž sice musela platit o 25 % navíc, ale dovoz ruské ropy nesnížila. Čína je zase pro USA příliš významným ekonomickým partnerem, takže hrozby tarify postrádají věrohodnost.
Sankce se tak jeví jako mnohem cílenější a účinnější strategie. Zavádějí omezení pro konkrétní subjekty a jednotlivce. V současné době je uplatňuje zhruba 40 zemí, které tvoří polovinu světového HDP. Sankce přinášejí Rusku značné ekonomické a finanční potíže, což může být důležitou pákou pro ukončení bojů.
Evropská unie již přijala nové kolo opatření zaměřených na snížení ruských příjmů z vývozu energií. Nové sankce se tak zaměřují na banky v Číně a jiných zemích, které ruskou ropu financovaly. Cílí také na rafinerii v Indii, která rafinované produkty z ruské ropy prodává do evropských zemí.
Jedním z nejdůležitějších prvků nového balíčku EU je snížení cenového stropu pro ruskou ropu. Současný strop 60 dolarů za barel by měl klesnout na 47,60 dolaru za barel. To má potenciál snížit příjmy Ruska z vývozu ropy, ale systém je potřeba posílit.
Cortright navrhuje větší investice do námořního dohledu a zavedení přísnějších sankcí pro ty, kteří cenový strop poruší. I když USA dříve navrhovaly snížení cenového stropu, Bílý dům se doposud zdráhal podpořit nový evropský plán. Spojené státy by ale měly nyní novému cenovému stropu dát plnou podporu, jinak nebude tak účinný.
Cortright navrhuje i další opatření nadále bojovat proti tzv. "stínové flotile", což jsou neregulované ruské tankery, které přepravují ropu bez mezinárodního pojištění, urychlit harmonogram pro zavedení zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) a jednat s Kazachstánem a dalšími zeměmi, které umožňují dodávky zakázaných technologií do Ruska. Je třeba nabídnout jim pobídky pro přísnější hraniční kontroly a zároveň uvalit sankce na firmy a banky, které tento nezákonný obchod usnadňují.
Ačkoliv je třeba sankce zpřísňovat, možnost zmírnění sankcí by měla zůstat na stole jako prostředek k povzbuzení ústupků ze strany Ruska. Moskva si přeje zbavit se břemene sankcí a jejich zrušení a ekonomickou normalizaci označuje za podmínku pro dosažení míru. USA a evropské země již dříve uvedly, že ke zmírnění sankcí dojde pouze v případě, že Moskva podnikne smysluplné kroky k ukončení bojů. Zesílení sankcí tak jen dodá této strategii na síle.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.