Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Zlomový okamžik nastal na setkání v New Yorku, které se konalo na okraj Valného shromáždění OSN. Trump, který toto neformální setkání označil za nejdůležitější na celé akci, poprvé představil svůj tehdejší 20bodový mírový plán. Schůzka, kterou zorganizovaly Spojené arabské emiráty, se konala před zástupci arabských a muslimských států, které by mohly tvořit základ stabilizační síly pro Gazu.
Trump byl do té doby, s pomocí svého zetě Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, přesvědčen, aby změnil názor ve dvou klíčových bodech. Za prvé, Palestinci by neměli být vyháněni z Gazy a Izrael by neměl toto území ovládat, s heslem „Gaza by měla být pro Gazuany“. To znamenalo, že Trump ustoupil od své dřívější rétoriky o plánech na vybudování „Gaza Riviéry“, která vyvolala obavy.
Za druhé, Trumpa přesvědčili, že plán „Dne poté“ pro budoucnost Gazy nebude komplikovat jednání o příměří a propuštění rukojmích, ale naopak je předpokladem pro úspěch. Jak vysvětlil jeden britský diplomat, Hamás nehodlal ustoupit, pokud by nevěděl, že Izrael odejde, a Izrael nehodlal odejít, dokud nebude vědět, že Hamás nebude u vlády. Vyřešení otázky budoucí správy Gazy bylo tedy nezbytné pro ukončení konfliktu.
Tento přístup zároveň arabským státům usnadnil vyvíjet politický tlak na Hamás. Mohly totiž militantnímu hnutí ukázat cestu k palestinské státnosti, což byla vždy jejich podmínka pro usmíření s Izraelem. Arabské státy také souhlasily s požadavky na odzbrojení Hamásu.
Jak poznamenal jeden z účastníků jednání, „lidé to nechtějí slyšet, ale výhoda Trumpa je, že jakmile se pro něco rozhodne, je jako obří buldozer.“ Prezident USA skutečně vyvinul velký tlak na Izraelce. Jeho postoj vůči Izraeli se zhoršil poté, co premiér Benjamin Netanjahu na začátku září jednostranně nařídil bombardování Dauhá ve snaze zlikvidovat vyjednavače Hamásu.
Trump, který nebyl konzultován, nařídil Netanjahuovi, aby se omluvil a slíbil respektovat suverenitu Kataru. Pro plné obnovení vztahů s Katarem, kde má USA hlavní leteckou základnu, Trump dokonce vydal mimořádný exekutivní příkaz, že jakýkoli budoucí útok na emirát bude považován za útok na USA. Tímto signálem, že je připraven tlačit na izraelskou vládu způsobem, jakým by Joe Biden nepostupoval, Trump oznámil Izraeli, že nedojde k žádným dalším anexím na Západním břehu Jordánu.
Již od samého počátku setkání na OSN se arabské státy snažily osobně navázat Trumpa na mírový proces. Katarský emír, šejk Tamim bin Hamad Ál Thání, řekl: „Spoléháme na vás a na vaše vedení... že ukončíte tuto válku a pomůžete lidem z Gazy.“ Trump, kterého myšlenka osobního garanta řešení polichotila, se nabídl, že bude předsedat „mírové radě“ (peace board), orgánu dohlížejícímu na rekonstrukci Gazy.
Tato perspektiva ho udržuje v angažovanosti, a navíc mu dává pocit, že má vážnou příležitost vyřešit konflikt, o kterém tvrdil, že trvá 3 000 nebo 600 let. Opět se tak objevila možnost získání Nobelovy ceny za mír, která je pro Trumpa posedlostí. Po zveřejnění plánu Trump neustal v tlaku a varoval Hamás před zničením, pokud nepropustí rukojmí. Zároveň nedovolil Izraeli couvnout.
Závažnost jednání v Egyptě potvrdila seniorita vyjednavačů jako Jared Kushner, šéf turecké rozvědky İbrahim Kalın a katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Ál Thání. Jednání probíhala s vládou, která se pokusila atentátem zlikvidovat vyjednavače Hamásu jen o měsíc dříve.
Hamás se snažil vyjasnit jména propouštěných Palestinců, mechanismus předání izraelských rukojmích a aspekty „Dne poté“, včetně map s izraelským stažením. Bylo mu však sděleno, že klíčové principy „Dne poté“ platí, ale detaily se dořeší v navazujícím jednání. Rizikem pro Hamás je ztráta vyjednávací páky po předání rukojmích a obavy, že Netanjahu odmítne pokračovat v jednáních o budoucnosti Gazy nebo najde záminku pro obnovení bojů. V takovém případě by zmizela domácí izraelská brzda pro obnovení bojů – požadavek na záchranu rukojmích.
V této fázi je klíčová Trumpova ochota udržet tlak na Netanjahua, což Hamás potvrdil ve svých prohlášeních, kde označuje amerického prezidenta za garanta plánu. Trump v médiích prohlásil, že Netanjahuovi řekl, že „Izrael nemůže bojovat proti světu“. Novinář blízký Netanjahuovi, Amit Segal, však prohlásil: „Žádná fáze dvě neexistuje. To je jasné každému, že? Fáze dvě se možná jednou stane, ale nesouvisí s tím, co bylo právě podepsáno.“
O prvcích Trumpova plánu se jedná na separátním setkání v Paříži. Témata zahrnují předání zbraní Hamásem, jeho vyloučení z budoucí vlády, mandát mezinárodní mírové síly, obnovení dodávek pomoci a vztah mezi Gazou a Západním břehem jako základem budoucího palestinského státu.
Tony Blair má být členem mírové rady dohlížející na rekonstrukci. Arabští lídři požadují, aby stabilizační síla měla mandát Rady bezpečnosti OSN a aby existoval jasný plán, který bude Gazu a Západní břeh považovat za jednu politickou entitu. Jedním z nejobtížnějších bodů je načasování předání zbraní Hamásem, které je ochotné je předat arabské autoritě, ale nikoliv Izraeli. Podle některých diplomatů mohla být dohoda dosažena již před 20 měsíci, jelikož klíčový izraelský cíl, odstranění Hamásu z budoucí vlády, byl dosažitelný již dávno.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.