Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Zlomový okamžik nastal na setkání v New Yorku, které se konalo na okraj Valného shromáždění OSN. Trump, který toto neformální setkání označil za nejdůležitější na celé akci, poprvé představil svůj tehdejší 20bodový mírový plán. Schůzka, kterou zorganizovaly Spojené arabské emiráty, se konala před zástupci arabských a muslimských států, které by mohly tvořit základ stabilizační síly pro Gazu.
Trump byl do té doby, s pomocí svého zetě Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, přesvědčen, aby změnil názor ve dvou klíčových bodech. Za prvé, Palestinci by neměli být vyháněni z Gazy a Izrael by neměl toto území ovládat, s heslem „Gaza by měla být pro Gazuany“. To znamenalo, že Trump ustoupil od své dřívější rétoriky o plánech na vybudování „Gaza Riviéry“, která vyvolala obavy.
Za druhé, Trumpa přesvědčili, že plán „Dne poté“ pro budoucnost Gazy nebude komplikovat jednání o příměří a propuštění rukojmích, ale naopak je předpokladem pro úspěch. Jak vysvětlil jeden britský diplomat, Hamás nehodlal ustoupit, pokud by nevěděl, že Izrael odejde, a Izrael nehodlal odejít, dokud nebude vědět, že Hamás nebude u vlády. Vyřešení otázky budoucí správy Gazy bylo tedy nezbytné pro ukončení konfliktu.
Tento přístup zároveň arabským státům usnadnil vyvíjet politický tlak na Hamás. Mohly totiž militantnímu hnutí ukázat cestu k palestinské státnosti, což byla vždy jejich podmínka pro usmíření s Izraelem. Arabské státy také souhlasily s požadavky na odzbrojení Hamásu.
Jak poznamenal jeden z účastníků jednání, „lidé to nechtějí slyšet, ale výhoda Trumpa je, že jakmile se pro něco rozhodne, je jako obří buldozer.“ Prezident USA skutečně vyvinul velký tlak na Izraelce. Jeho postoj vůči Izraeli se zhoršil poté, co premiér Benjamin Netanjahu na začátku září jednostranně nařídil bombardování Dauhá ve snaze zlikvidovat vyjednavače Hamásu.
Trump, který nebyl konzultován, nařídil Netanjahuovi, aby se omluvil a slíbil respektovat suverenitu Kataru. Pro plné obnovení vztahů s Katarem, kde má USA hlavní leteckou základnu, Trump dokonce vydal mimořádný exekutivní příkaz, že jakýkoli budoucí útok na emirát bude považován za útok na USA. Tímto signálem, že je připraven tlačit na izraelskou vládu způsobem, jakým by Joe Biden nepostupoval, Trump oznámil Izraeli, že nedojde k žádným dalším anexím na Západním břehu Jordánu.
Již od samého počátku setkání na OSN se arabské státy snažily osobně navázat Trumpa na mírový proces. Katarský emír, šejk Tamim bin Hamad Ál Thání, řekl: „Spoléháme na vás a na vaše vedení... že ukončíte tuto válku a pomůžete lidem z Gazy.“ Trump, kterého myšlenka osobního garanta řešení polichotila, se nabídl, že bude předsedat „mírové radě“ (peace board), orgánu dohlížejícímu na rekonstrukci Gazy.
Tato perspektiva ho udržuje v angažovanosti, a navíc mu dává pocit, že má vážnou příležitost vyřešit konflikt, o kterém tvrdil, že trvá 3 000 nebo 600 let. Opět se tak objevila možnost získání Nobelovy ceny za mír, která je pro Trumpa posedlostí. Po zveřejnění plánu Trump neustal v tlaku a varoval Hamás před zničením, pokud nepropustí rukojmí. Zároveň nedovolil Izraeli couvnout.
Závažnost jednání v Egyptě potvrdila seniorita vyjednavačů jako Jared Kushner, šéf turecké rozvědky İbrahim Kalın a katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Ál Thání. Jednání probíhala s vládou, která se pokusila atentátem zlikvidovat vyjednavače Hamásu jen o měsíc dříve.
Hamás se snažil vyjasnit jména propouštěných Palestinců, mechanismus předání izraelských rukojmích a aspekty „Dne poté“, včetně map s izraelským stažením. Bylo mu však sděleno, že klíčové principy „Dne poté“ platí, ale detaily se dořeší v navazujícím jednání. Rizikem pro Hamás je ztráta vyjednávací páky po předání rukojmích a obavy, že Netanjahu odmítne pokračovat v jednáních o budoucnosti Gazy nebo najde záminku pro obnovení bojů. V takovém případě by zmizela domácí izraelská brzda pro obnovení bojů – požadavek na záchranu rukojmích.
V této fázi je klíčová Trumpova ochota udržet tlak na Netanjahua, což Hamás potvrdil ve svých prohlášeních, kde označuje amerického prezidenta za garanta plánu. Trump v médiích prohlásil, že Netanjahuovi řekl, že „Izrael nemůže bojovat proti světu“. Novinář blízký Netanjahuovi, Amit Segal, však prohlásil: „Žádná fáze dvě neexistuje. To je jasné každému, že? Fáze dvě se možná jednou stane, ale nesouvisí s tím, co bylo právě podepsáno.“
O prvcích Trumpova plánu se jedná na separátním setkání v Paříži. Témata zahrnují předání zbraní Hamásem, jeho vyloučení z budoucí vlády, mandát mezinárodní mírové síly, obnovení dodávek pomoci a vztah mezi Gazou a Západním břehem jako základem budoucího palestinského státu.
Tony Blair má být členem mírové rady dohlížející na rekonstrukci. Arabští lídři požadují, aby stabilizační síla měla mandát Rady bezpečnosti OSN a aby existoval jasný plán, který bude Gazu a Západní břeh považovat za jednu politickou entitu. Jedním z nejobtížnějších bodů je načasování předání zbraní Hamásem, které je ochotné je předat arabské autoritě, ale nikoliv Izraeli. Podle některých diplomatů mohla být dohoda dosažena již před 20 měsíci, jelikož klíčový izraelský cíl, odstranění Hamásu z budoucí vlády, byl dosažitelný již dávno.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz v parlamentním projevu ostrým tónem napadl krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo. Šéf křesťanských demokratů prohlásil, že plány opozičního uskupení na takzvanou remigraci představují v praxi etnickou čistku založenou na původu a barvě pleti. Ve svém dosud nejtvrdším vystoupení upozornil na zásadní hrozby, které podle něj politika pravicových radikálů představuje pro stabilitu celé země. Reagoval tak na nedávný volební výsledek, v němž pravicoví populisté zaznamenali rekordní zisky.