Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Zlomový okamžik nastal na setkání v New Yorku, které se konalo na okraj Valného shromáždění OSN. Trump, který toto neformální setkání označil za nejdůležitější na celé akci, poprvé představil svůj tehdejší 20bodový mírový plán. Schůzka, kterou zorganizovaly Spojené arabské emiráty, se konala před zástupci arabských a muslimských států, které by mohly tvořit základ stabilizační síly pro Gazu.
Trump byl do té doby, s pomocí svého zetě Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, přesvědčen, aby změnil názor ve dvou klíčových bodech. Za prvé, Palestinci by neměli být vyháněni z Gazy a Izrael by neměl toto území ovládat, s heslem „Gaza by měla být pro Gazuany“. To znamenalo, že Trump ustoupil od své dřívější rétoriky o plánech na vybudování „Gaza Riviéry“, která vyvolala obavy.
Za druhé, Trumpa přesvědčili, že plán „Dne poté“ pro budoucnost Gazy nebude komplikovat jednání o příměří a propuštění rukojmích, ale naopak je předpokladem pro úspěch. Jak vysvětlil jeden britský diplomat, Hamás nehodlal ustoupit, pokud by nevěděl, že Izrael odejde, a Izrael nehodlal odejít, dokud nebude vědět, že Hamás nebude u vlády. Vyřešení otázky budoucí správy Gazy bylo tedy nezbytné pro ukončení konfliktu.
Tento přístup zároveň arabským státům usnadnil vyvíjet politický tlak na Hamás. Mohly totiž militantnímu hnutí ukázat cestu k palestinské státnosti, což byla vždy jejich podmínka pro usmíření s Izraelem. Arabské státy také souhlasily s požadavky na odzbrojení Hamásu.
Jak poznamenal jeden z účastníků jednání, „lidé to nechtějí slyšet, ale výhoda Trumpa je, že jakmile se pro něco rozhodne, je jako obří buldozer.“ Prezident USA skutečně vyvinul velký tlak na Izraelce. Jeho postoj vůči Izraeli se zhoršil poté, co premiér Benjamin Netanjahu na začátku září jednostranně nařídil bombardování Dauhá ve snaze zlikvidovat vyjednavače Hamásu.
Trump, který nebyl konzultován, nařídil Netanjahuovi, aby se omluvil a slíbil respektovat suverenitu Kataru. Pro plné obnovení vztahů s Katarem, kde má USA hlavní leteckou základnu, Trump dokonce vydal mimořádný exekutivní příkaz, že jakýkoli budoucí útok na emirát bude považován za útok na USA. Tímto signálem, že je připraven tlačit na izraelskou vládu způsobem, jakým by Joe Biden nepostupoval, Trump oznámil Izraeli, že nedojde k žádným dalším anexím na Západním břehu Jordánu.
Již od samého počátku setkání na OSN se arabské státy snažily osobně navázat Trumpa na mírový proces. Katarský emír, šejk Tamim bin Hamad Ál Thání, řekl: „Spoléháme na vás a na vaše vedení... že ukončíte tuto válku a pomůžete lidem z Gazy.“ Trump, kterého myšlenka osobního garanta řešení polichotila, se nabídl, že bude předsedat „mírové radě“ (peace board), orgánu dohlížejícímu na rekonstrukci Gazy.
Tato perspektiva ho udržuje v angažovanosti, a navíc mu dává pocit, že má vážnou příležitost vyřešit konflikt, o kterém tvrdil, že trvá 3 000 nebo 600 let. Opět se tak objevila možnost získání Nobelovy ceny za mír, která je pro Trumpa posedlostí. Po zveřejnění plánu Trump neustal v tlaku a varoval Hamás před zničením, pokud nepropustí rukojmí. Zároveň nedovolil Izraeli couvnout.
Závažnost jednání v Egyptě potvrdila seniorita vyjednavačů jako Jared Kushner, šéf turecké rozvědky İbrahim Kalın a katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Ál Thání. Jednání probíhala s vládou, která se pokusila atentátem zlikvidovat vyjednavače Hamásu jen o měsíc dříve.
Hamás se snažil vyjasnit jména propouštěných Palestinců, mechanismus předání izraelských rukojmích a aspekty „Dne poté“, včetně map s izraelským stažením. Bylo mu však sděleno, že klíčové principy „Dne poté“ platí, ale detaily se dořeší v navazujícím jednání. Rizikem pro Hamás je ztráta vyjednávací páky po předání rukojmích a obavy, že Netanjahu odmítne pokračovat v jednáních o budoucnosti Gazy nebo najde záminku pro obnovení bojů. V takovém případě by zmizela domácí izraelská brzda pro obnovení bojů – požadavek na záchranu rukojmích.
V této fázi je klíčová Trumpova ochota udržet tlak na Netanjahua, což Hamás potvrdil ve svých prohlášeních, kde označuje amerického prezidenta za garanta plánu. Trump v médiích prohlásil, že Netanjahuovi řekl, že „Izrael nemůže bojovat proti světu“. Novinář blízký Netanjahuovi, Amit Segal, však prohlásil: „Žádná fáze dvě neexistuje. To je jasné každému, že? Fáze dvě se možná jednou stane, ale nesouvisí s tím, co bylo právě podepsáno.“
O prvcích Trumpova plánu se jedná na separátním setkání v Paříži. Témata zahrnují předání zbraní Hamásem, jeho vyloučení z budoucí vlády, mandát mezinárodní mírové síly, obnovení dodávek pomoci a vztah mezi Gazou a Západním břehem jako základem budoucího palestinského státu.
Tony Blair má být členem mírové rady dohlížející na rekonstrukci. Arabští lídři požadují, aby stabilizační síla měla mandát Rady bezpečnosti OSN a aby existoval jasný plán, který bude Gazu a Západní břeh považovat za jednu politickou entitu. Jedním z nejobtížnějších bodů je načasování předání zbraní Hamásem, které je ochotné je předat arabské autoritě, ale nikoliv Izraeli. Podle některých diplomatů mohla být dohoda dosažena již před 20 měsíci, jelikož klíčový izraelský cíl, odstranění Hamásu z budoucí vlády, byl dosažitelný již dávno.
Jsou sice jen ukazatelem popularity, přesto mají ceny Český slavík velkou prestiž. Zájem je mezi muzikanty i o vystoupení na galavečeru. Letos se podle všeho chystá jedno speciální vystoupení. Bude věnované nadané zpěvačce, která podlehla zákeřné nemoci.
Kauza kolem prince Andrewa vyvolala akci i na jednom britském maloměstě. Místní požadují, aby se ulice Prince Andrew's Road v Hellesdonu nedaleko Norwiche přejmenovala. Informovala o tom BBC. Obecní úřad je ale varuje, že by šlo o nákladnou změnu. Snaží se také vysvětlit, že adresa nese jméno jiného prince Andrewa.
Česko se dozvědělo, v čem spočívá nynější hospitalizace bývalého prezidenta Miloše Zemana. Předchůdce současné hlavy státu se v motolské nemocnici podrobil operace, prozradil jemu blízký člověk. Podle někdejší první dámy Ivany Zemanové je exprezident ve stabilizovaném stavu.
Končící vláda premiéra Petra Fialy (ODS) podala na čtvrtečním zasedání demisi. Stalo se tak v souladu s ústavními pořádky po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny, která proběhla v uplynulých dnech. Fiala ještě dnes předá demisi do rukou prezidenta Petra Pavla.
Šest let uplynulo v říjnu od smrti Karla Gotta, ale tentokrát se až tolik nevzpomínalo, protože rodina polevila ve svých aktivitách. Na nejslavnějšího českého zpěváka se ale samozřejmě nezapomnělo. Připomněli ho jiní lidé.
Policie v texaském Austinu zatkla pět lidí, kteří podle vyšetřovatelů po celé měsíce mučili a věznili ženu připoutanou na dvorku rodinného domu. Oběť byla nalezena nahá od pasu dolů, přivázaná ke kovovému cvičebnímu stojanu a s vážnými zraněními po celém těle.
Nejvyšší správní soud (NSS) prověřil jednu ze stížností na průběh říjnových sněmovních voleb a rozhodl se podat trestní oznámení kvůli postupu jedné okrskové komise v Blansku. ANO bylo v okrsku započteno o více než 20 hlasů více, než hnutí získalo. Nemuselo jít jen o nepozornost, domnívají se soudci.
Poslanecká sněmovna má od středy nového šéfa. Po Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) zaujal nejvyšší funkci v rámci dolní komory parlamentu Tomio Okamura (SPD). K informacím zpravodajských služeb by se každopádně dostat neměl, zdůraznila Bezpečnostní informační služba (BIS).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministerstvům a dalším úřadům, aby prověřily, zda je třeba začít s přípravou testování jaderných zbraní. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Moskva tak reaguje na Washington, který již nařídil přípravu k obnovení testování jaderných zbraní.
Oblíbená tuzemská kapela J.A.R. připustila, že její aktuální koncerty mohou být posledními ve více než tři dekády trvající historii formace. Důvody jsou personální. Kapela se totiž rozloučila s Otou Klempířem, který za Motoristy úspěšně kandidoval do Sněmovny. Ochromily ji také zdravotní potíže zpěváka Dana Bárty.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Když udeří hurikán, pozornost se soustředí na stržené střechy, vyvrácené stromy a zaplavené ulice, avšak psychologická daň bývá stejně skutečná a často přetrvává mnohem déle než hmotné škody. Ve zranitelných oblastech, jako je Jamajka, zasáhne každá bouře komunity, naruší spánek i naději a zanechá stopy na duševním zdraví, o kterých se píše jen zřídka. Příkladem je hurikán Melissa, který na Jamajce udeřil jako bouře kategorie 5 a jehož emocionální dopady jsou již zjevné.