Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Zlomový okamžik nastal na setkání v New Yorku, které se konalo na okraj Valného shromáždění OSN. Trump, který toto neformální setkání označil za nejdůležitější na celé akci, poprvé představil svůj tehdejší 20bodový mírový plán. Schůzka, kterou zorganizovaly Spojené arabské emiráty, se konala před zástupci arabských a muslimských států, které by mohly tvořit základ stabilizační síly pro Gazu.
Trump byl do té doby, s pomocí svého zetě Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, přesvědčen, aby změnil názor ve dvou klíčových bodech. Za prvé, Palestinci by neměli být vyháněni z Gazy a Izrael by neměl toto území ovládat, s heslem „Gaza by měla být pro Gazuany“. To znamenalo, že Trump ustoupil od své dřívější rétoriky o plánech na vybudování „Gaza Riviéry“, která vyvolala obavy.
Za druhé, Trumpa přesvědčili, že plán „Dne poté“ pro budoucnost Gazy nebude komplikovat jednání o příměří a propuštění rukojmích, ale naopak je předpokladem pro úspěch. Jak vysvětlil jeden britský diplomat, Hamás nehodlal ustoupit, pokud by nevěděl, že Izrael odejde, a Izrael nehodlal odejít, dokud nebude vědět, že Hamás nebude u vlády. Vyřešení otázky budoucí správy Gazy bylo tedy nezbytné pro ukončení konfliktu.
Tento přístup zároveň arabským státům usnadnil vyvíjet politický tlak na Hamás. Mohly totiž militantnímu hnutí ukázat cestu k palestinské státnosti, což byla vždy jejich podmínka pro usmíření s Izraelem. Arabské státy také souhlasily s požadavky na odzbrojení Hamásu.
Jak poznamenal jeden z účastníků jednání, „lidé to nechtějí slyšet, ale výhoda Trumpa je, že jakmile se pro něco rozhodne, je jako obří buldozer.“ Prezident USA skutečně vyvinul velký tlak na Izraelce. Jeho postoj vůči Izraeli se zhoršil poté, co premiér Benjamin Netanjahu na začátku září jednostranně nařídil bombardování Dauhá ve snaze zlikvidovat vyjednavače Hamásu.
Trump, který nebyl konzultován, nařídil Netanjahuovi, aby se omluvil a slíbil respektovat suverenitu Kataru. Pro plné obnovení vztahů s Katarem, kde má USA hlavní leteckou základnu, Trump dokonce vydal mimořádný exekutivní příkaz, že jakýkoli budoucí útok na emirát bude považován za útok na USA. Tímto signálem, že je připraven tlačit na izraelskou vládu způsobem, jakým by Joe Biden nepostupoval, Trump oznámil Izraeli, že nedojde k žádným dalším anexím na Západním břehu Jordánu.
Již od samého počátku setkání na OSN se arabské státy snažily osobně navázat Trumpa na mírový proces. Katarský emír, šejk Tamim bin Hamad Ál Thání, řekl: „Spoléháme na vás a na vaše vedení... že ukončíte tuto válku a pomůžete lidem z Gazy.“ Trump, kterého myšlenka osobního garanta řešení polichotila, se nabídl, že bude předsedat „mírové radě“ (peace board), orgánu dohlížejícímu na rekonstrukci Gazy.
Tato perspektiva ho udržuje v angažovanosti, a navíc mu dává pocit, že má vážnou příležitost vyřešit konflikt, o kterém tvrdil, že trvá 3 000 nebo 600 let. Opět se tak objevila možnost získání Nobelovy ceny za mír, která je pro Trumpa posedlostí. Po zveřejnění plánu Trump neustal v tlaku a varoval Hamás před zničením, pokud nepropustí rukojmí. Zároveň nedovolil Izraeli couvnout.
Závažnost jednání v Egyptě potvrdila seniorita vyjednavačů jako Jared Kushner, šéf turecké rozvědky İbrahim Kalın a katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Ál Thání. Jednání probíhala s vládou, která se pokusila atentátem zlikvidovat vyjednavače Hamásu jen o měsíc dříve.
Hamás se snažil vyjasnit jména propouštěných Palestinců, mechanismus předání izraelských rukojmích a aspekty „Dne poté“, včetně map s izraelským stažením. Bylo mu však sděleno, že klíčové principy „Dne poté“ platí, ale detaily se dořeší v navazujícím jednání. Rizikem pro Hamás je ztráta vyjednávací páky po předání rukojmích a obavy, že Netanjahu odmítne pokračovat v jednáních o budoucnosti Gazy nebo najde záminku pro obnovení bojů. V takovém případě by zmizela domácí izraelská brzda pro obnovení bojů – požadavek na záchranu rukojmích.
V této fázi je klíčová Trumpova ochota udržet tlak na Netanjahua, což Hamás potvrdil ve svých prohlášeních, kde označuje amerického prezidenta za garanta plánu. Trump v médiích prohlásil, že Netanjahuovi řekl, že „Izrael nemůže bojovat proti světu“. Novinář blízký Netanjahuovi, Amit Segal, však prohlásil: „Žádná fáze dvě neexistuje. To je jasné každému, že? Fáze dvě se možná jednou stane, ale nesouvisí s tím, co bylo právě podepsáno.“
O prvcích Trumpova plánu se jedná na separátním setkání v Paříži. Témata zahrnují předání zbraní Hamásem, jeho vyloučení z budoucí vlády, mandát mezinárodní mírové síly, obnovení dodávek pomoci a vztah mezi Gazou a Západním břehem jako základem budoucího palestinského státu.
Tony Blair má být členem mírové rady dohlížející na rekonstrukci. Arabští lídři požadují, aby stabilizační síla měla mandát Rady bezpečnosti OSN a aby existoval jasný plán, který bude Gazu a Západní břeh považovat za jednu politickou entitu. Jedním z nejobtížnějších bodů je načasování předání zbraní Hamásem, které je ochotné je předat arabské autoritě, ale nikoliv Izraeli. Podle některých diplomatů mohla být dohoda dosažena již před 20 měsíci, jelikož klíčový izraelský cíl, odstranění Hamásu z budoucí vlády, byl dosažitelný již dávno.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí cly. Tentokrát Kanadě, která podle jeho slov chce umožnit Číně import zboží a výrobků na americký trh. Vztahy mezi oběma severoamerickými státy se v posledních dnech opět vyhrotily.
Dara Rolins si ve svém životě zažila další velkou premiéru. Nechyběla u toho její dcera Laura, která se s maminkou postavila nejenom před objektiv fotoaparátu. Co společně absolvovaly?
Policie objasnila případ nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi před návštěvou Olomouckého kraje, kterou absolvoval během uplynulého pracovního týdne. Zadržela muže, jemuž teď hrozí roční trest odnětí svobody.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.