Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Zlomový okamžik nastal na setkání v New Yorku, které se konalo na okraj Valného shromáždění OSN. Trump, který toto neformální setkání označil za nejdůležitější na celé akci, poprvé představil svůj tehdejší 20bodový mírový plán. Schůzka, kterou zorganizovaly Spojené arabské emiráty, se konala před zástupci arabských a muslimských států, které by mohly tvořit základ stabilizační síly pro Gazu.
Trump byl do té doby, s pomocí svého zetě Jareda Kushnera a bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, přesvědčen, aby změnil názor ve dvou klíčových bodech. Za prvé, Palestinci by neměli být vyháněni z Gazy a Izrael by neměl toto území ovládat, s heslem „Gaza by měla být pro Gazuany“. To znamenalo, že Trump ustoupil od své dřívější rétoriky o plánech na vybudování „Gaza Riviéry“, která vyvolala obavy.
Za druhé, Trumpa přesvědčili, že plán „Dne poté“ pro budoucnost Gazy nebude komplikovat jednání o příměří a propuštění rukojmích, ale naopak je předpokladem pro úspěch. Jak vysvětlil jeden britský diplomat, Hamás nehodlal ustoupit, pokud by nevěděl, že Izrael odejde, a Izrael nehodlal odejít, dokud nebude vědět, že Hamás nebude u vlády. Vyřešení otázky budoucí správy Gazy bylo tedy nezbytné pro ukončení konfliktu.
Tento přístup zároveň arabským státům usnadnil vyvíjet politický tlak na Hamás. Mohly totiž militantnímu hnutí ukázat cestu k palestinské státnosti, což byla vždy jejich podmínka pro usmíření s Izraelem. Arabské státy také souhlasily s požadavky na odzbrojení Hamásu.
Jak poznamenal jeden z účastníků jednání, „lidé to nechtějí slyšet, ale výhoda Trumpa je, že jakmile se pro něco rozhodne, je jako obří buldozer.“ Prezident USA skutečně vyvinul velký tlak na Izraelce. Jeho postoj vůči Izraeli se zhoršil poté, co premiér Benjamin Netanjahu na začátku září jednostranně nařídil bombardování Dauhá ve snaze zlikvidovat vyjednavače Hamásu.
Trump, který nebyl konzultován, nařídil Netanjahuovi, aby se omluvil a slíbil respektovat suverenitu Kataru. Pro plné obnovení vztahů s Katarem, kde má USA hlavní leteckou základnu, Trump dokonce vydal mimořádný exekutivní příkaz, že jakýkoli budoucí útok na emirát bude považován za útok na USA. Tímto signálem, že je připraven tlačit na izraelskou vládu způsobem, jakým by Joe Biden nepostupoval, Trump oznámil Izraeli, že nedojde k žádným dalším anexím na Západním břehu Jordánu.
Již od samého počátku setkání na OSN se arabské státy snažily osobně navázat Trumpa na mírový proces. Katarský emír, šejk Tamim bin Hamad Ál Thání, řekl: „Spoléháme na vás a na vaše vedení... že ukončíte tuto válku a pomůžete lidem z Gazy.“ Trump, kterého myšlenka osobního garanta řešení polichotila, se nabídl, že bude předsedat „mírové radě“ (peace board), orgánu dohlížejícímu na rekonstrukci Gazy.
Tato perspektiva ho udržuje v angažovanosti, a navíc mu dává pocit, že má vážnou příležitost vyřešit konflikt, o kterém tvrdil, že trvá 3 000 nebo 600 let. Opět se tak objevila možnost získání Nobelovy ceny za mír, která je pro Trumpa posedlostí. Po zveřejnění plánu Trump neustal v tlaku a varoval Hamás před zničením, pokud nepropustí rukojmí. Zároveň nedovolil Izraeli couvnout.
Závažnost jednání v Egyptě potvrdila seniorita vyjednavačů jako Jared Kushner, šéf turecké rozvědky İbrahim Kalın a katarský premiér Mohammed bin Abdulrahman Ál Thání. Jednání probíhala s vládou, která se pokusila atentátem zlikvidovat vyjednavače Hamásu jen o měsíc dříve.
Hamás se snažil vyjasnit jména propouštěných Palestinců, mechanismus předání izraelských rukojmích a aspekty „Dne poté“, včetně map s izraelským stažením. Bylo mu však sděleno, že klíčové principy „Dne poté“ platí, ale detaily se dořeší v navazujícím jednání. Rizikem pro Hamás je ztráta vyjednávací páky po předání rukojmích a obavy, že Netanjahu odmítne pokračovat v jednáních o budoucnosti Gazy nebo najde záminku pro obnovení bojů. V takovém případě by zmizela domácí izraelská brzda pro obnovení bojů – požadavek na záchranu rukojmích.
V této fázi je klíčová Trumpova ochota udržet tlak na Netanjahua, což Hamás potvrdil ve svých prohlášeních, kde označuje amerického prezidenta za garanta plánu. Trump v médiích prohlásil, že Netanjahuovi řekl, že „Izrael nemůže bojovat proti světu“. Novinář blízký Netanjahuovi, Amit Segal, však prohlásil: „Žádná fáze dvě neexistuje. To je jasné každému, že? Fáze dvě se možná jednou stane, ale nesouvisí s tím, co bylo právě podepsáno.“
O prvcích Trumpova plánu se jedná na separátním setkání v Paříži. Témata zahrnují předání zbraní Hamásem, jeho vyloučení z budoucí vlády, mandát mezinárodní mírové síly, obnovení dodávek pomoci a vztah mezi Gazou a Západním břehem jako základem budoucího palestinského státu.
Tony Blair má být členem mírové rady dohlížející na rekonstrukci. Arabští lídři požadují, aby stabilizační síla měla mandát Rady bezpečnosti OSN a aby existoval jasný plán, který bude Gazu a Západní břeh považovat za jednu politickou entitu. Jedním z nejobtížnějších bodů je načasování předání zbraní Hamásem, které je ochotné je předat arabské autoritě, ale nikoliv Izraeli. Podle některých diplomatů mohla být dohoda dosažena již před 20 měsíci, jelikož klíčový izraelský cíl, odstranění Hamásu z budoucí vlády, byl dosažitelný již dávno.
Barmská armáda zintenzivnila útoky pomocí motorových paraglidistů, lokálně známých jako paramotory. Toto nízkonákladové, ale smrtící zařízení se stalo klíčovým prvkem v brutální letecké kampani junty. Cílem je získat zpět kontrolu nad zemí, která je od vojenského převratu v roce 2021 zmítána krvavou občanskou válkou s ozbrojenými odbojovými skupinami a etnickými milicemi.
Útoky proti LGBTQ+ komunitě v Ghaně prudce narůstají. Kriminalita, která k lákání obětí používá online platformy, je povzbuzena otevřeně homofobními politiky a celospolečenskou nesnášenlivostí. Oběti jsou nejčastěji lákány na seznamkách a jiných digitálních platformách, kde se pachatelé vydávají za queer osoby.
Nejnovější aktualizace Červeného seznamu ohrožených druhů od Mezinárodního svazu pro ochranu přírody (IUCN) jasně ukazuje, že úbytek mořského ledu a ničení životního prostředí neustále tlačí mnohé živočišné i rostlinné druhy k vyhynutí. Podle tohoto celosvětově nejuznávanějšího hodnocení rizika vyhynutí je nyní ohrožena více než čtvrtina ze všech 172 620 posuzovaných druhů živočichů, rostlin a hub. Celkem 48 646 druhů se v současnosti potýká s hrozbou vyhynutí.
Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Dohoda, která má potenciálně ukončit dvouletou válku v Gaze, má mnoho přispěvatelů, avšak v politice se často říká, že úspěch má mnoho rodičů, zatímco neúspěch je sirotek. S Donaldem Trumpem v hlavní roli je nicméně vše jinak. Mnoho zemí a jednotlivců si přesto může nárokovat podíl na tomto průlomu.
Vysocí představitelé Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) v rámci Trumpovy administrativy oslovili letos na jaře Federální agenturu pro řešení krizových situací (FEMA) s návrhem, aby agentura zablokovala miliony dolarů z bezpečnostních grantů určených muslimským organizacím po celé zemi. Tento návrh na plošný zákaz nechal vedení FEMA zmatené a hluboce znepokojené.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že příměří v Pásmu Gazy je v platnosti, což potvrdila přesunem svých jednotek na linie dohodnuté v rámci dohody o zastavení palby. Tímto okamžikem začal běžet 72hodinový limit pro propuštění rukojmích.
Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 nakonec nezískal americký prezident Donald Trump, ačkoliv se o něm opakovaně spekulovalo. Nobelův výbor se rozhodl ocenit Maríu Corinu Machadovou, výraznou venezuelskou političku a kritičku tamního režimu.
Evropská unie dává najevo, že neustoupí tlaku Washingtonu na zrušení svých ekologických předpisů, které jsou součástí obchodní dohody o clech. Sabine Weyandová, šéfka Generálního ředitelství Evropské komise pro obchod, na středečním neveřejném setkání velvyslanců sdělila, že Komise nepoužije dokument zaslaný Bílým domem jako základ pro jednání. Tuto informaci poskytlo Politico pět diplomatů a úředníků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, jelikož se jednalo o citlivé jednání.
Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg údajně začal se stavbou svého rozlehlého panství, které nese název Koolau Ranch, na havajském ostrově Kauai už v roce 2014. Tato usedlost, rozkládající se na 1 400 akrech, má podle zprávy magazínu Wired zahrnovat i podzemní kryt. Ten by měl mít vlastní zásoby energie a potravin, přičemž všem pracovníkům na stavbě bylo pod hrozbou smluv o mlčenlivosti zakázáno o něm hovořit. Z bližšího pohledu z okolní silnice projekt navíc zakrývá dvoumetrová zeď.
Izraelská vláda ratifikovala dohodu o příměří a propuštění rukojmích, čímž otevřela cestu k pozastavení bojů v Pásmu Gazy během následujících 24 hodin. Izraelci a Palestinci slavili již ve čtvrtek večer, když Hamas a izraelská vláda zahájily přípravy na provedení dohody o příměří. Tato dohoda slibuje trvalé ukončení krvavého dvouletého konfliktu, který si vyžádal desítky tisíc životů, destabilizoval velkou část Blízkého východu a vyvolal protesty po celém světě.
Česko žije na podzim historicky první StarDance Tour, v jejímž rámci se na parket vrátily hvězdy dosavadních řad televizní show. Lucie Vondráčková ale na další laso od České televize čekala marně. Její fanoušci ale dostali jasný důkaz o tom, že na tanec nezanevřela.