V posledních měsících se znovu zvyšují obavy z jaderné války v Evropě, zejména poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni naznačil, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně proti jakémukoliv státu, který by na Rusko zaútočil s podporou jaderné velmoci. Pokud by Rusko zahájilo masivní jaderný úder na Ukrajinu nebo západní Evropu, bylo by podle odborníků jen málo možností, jak jej zastavit.
Pavel Podvig, vedoucí výzkumník z Ústavu pro výzkum odzbrojení při OSN (UNIDIR) a uznávaný odborník na ruské jaderné zbraně, podle webu Rádio Svobodná Evropa tvrdí, že neexistují žádné náznaky, že by takový scénář byl na spadnutí. Pokud by však došlo k masivnímu ruskému útoku, bylo by podle něj téměř nemožné zachytit všechny rakety.
I přes existenci moderních obranných systémů, jako je NATO Aegis Ashore v Rumunsku a nově zprovozněná základna v Polsku, by obrana nebyla dostatečná. Interní odhady NATO uvádějí, že v případě rozsáhlého ruského útoku má aliance méně než 5 % potřebné protivzdušné obrany k odvrácení hrozby.
Rusko disponuje přibližně 1 700 jadernými hlavicemi, které může odpálit během několika minut ze sil, mobilních odpalovačů, ponorek a letadel. I když by hlavním cílem byly Spojené státy, velká část těchto zbraní je určena i pro Evropu.
V některých evropských městech se obnovují opatření z dob studené války. Například v Praze je rozsáhlá síť protiatomových krytů, které jsou stále funkční a v případě potřeby mohou být aktivovány. Jan Mikeš, vedoucí krizového řízení v městské části Praha 2, potvrdil, že kryty zůstávají připravené k použití.
České hasičské záchranné sbory v roce 2023 zahájily aktualizaci požadavků na ochranné systémy a samotné kryty. V Německu zaznamenalo muzeum jaderného krytu v údolí Ahr nedaleko Bonnu výrazný nárůst návštěvníků, zejména mezi mladými lidmi, kteří se zajímají o možnosti ochrany v případě jaderného útoku.
I přes tato opatření je pravděpodobné, že by většina civilního obyvatelstva nestihla včas najít úkryt. Podle Podviga by ruská jaderná raketa zasáhla cíl ve střední Evropě přibližně za deset minut od odpálení. Spojené státy sice disponují systémem včasného varování prostřednictvím satelitů, ale Podvig pochybuje, že by bylo možné tuto informaci rychle sdílet s evropskými spojenci.
Modely dopadů moderních jaderných zbraní ukazují děsivé scénáře. Například jedna ruská raketa Topol-M by vytvořila ohnivou kouli o průměru jednoho kilometru, která by okamžitě spálila vše živé. V okruhu sedmi kilometrů by tlaková vlna zničila budovy a zabila tisíce lidí, následovala by radiace kontaminující vzduch a vodu. Historie ukazuje, že důsledky jaderné války by byly zničující.
Britský vojenský historik Basil Liddell Hart se zúčastnil válečné simulace NATO v roce 1955 a popsal hypotetické vítězství jako „velmi znepokojivé“, protože téměř všechny poklady západního světa by ležely v troskách. Sovětský vůdce Nikita Chruščov kdysi poznamenal, že po totální jaderné válce „budou živí závidět mrtvým“.
Podvig zdůrazňuje, že přestože se napětí mezi Ruskem a Západem zvyšuje, jaderný konflikt zůstává málo pravděpodobný. Před jakoukoli skutečnou hrozbou by podle něj došlo k dalším krokům eskalace, včetně přesunů jaderných zbraní. Odstrašujícím faktorem zůstává princip vzájemně zaručeného zničení (MAD), který spočívá v tom, že jakýkoli jaderný útok by vyvolal ničivou odvetu.
Spojené státy rovněž uplatňují kontroverzní politiku „odpálení při varování“ (LOW), která umožňuje okamžitou odvetu při detekci příchozích raket. Tento přístup chrání americké jaderné arzenály před zničením, ale zvyšuje riziko katastrofální chyby.
Navzdory rostoucímu napětí se odborníci shodují, že jaderná válka není bezprostřední hrozbou. Jak Podvig uzavírá, před jakýmkoli skutečným rizikem bychom nejprve zaznamenali výrazné pohyby zbraní a další eskalační kroky. Přesto zůstává hrozba jaderného konfliktu nejtemnějším scénářem, jehož důsledky by byly pro civilizaci zničující.
Boxerská kariéra Jaromíra Soukupa stále není u konce, i když podnikatel k dubnovému zápasu nenastoupil. Teď si na sebe upletl bič, takže příště bude muset vstoupit mezi provazy. Jinak mu totiž hrozí blíže nespecifikovaná pokuta. Má však jít o astronomickou částku.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Zemřel autor jedné z deskových her, kterou si někdy zahrál snad každý. O smrti Ladislava Mareše, tvůrce legendárních Dostihů a sázek, informovalo nakladatelství Dino na webových stránkách.
Pěkné počasí a volno může podle meteorologů v nadcházejících dnech lákat na vodu. Po zimě, která byla na zásoby sněhu poměrně chudá, jsou ale průtoky v řekách většinou podprůměrné. Přesto se najdou místa, kam je možné na vodu vyrazit. V sobotu například poteče více vody z VD Pastviny na Divoké Orlici.
Jedna nedokončená práce zůstala po Aničce Slováčkové, když před více než třemi týdny odešla. Jde o její angažmá v televizním seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde hrála postavu Radky. Co s ní teď bude?
Napětí mezi jadernými rivaly Indií a Pákistánem se opět vyhrotilo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu uvedl, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o připravované indické vojenské akci, která by se měla uskutečnit během následujících 24 až 36 hodin. Tvrzení přichází v době, kdy obě strany hrozí vojenskými kroky a světové mocnosti vyzývají k zachování klidu.
Prezident Spojených států Donald Trump se opět postaral o pozdvižení, tentokrát svou neobvyklou poznámkou o nástupci papeže Františka, který zemřel začátkem měsíce. V rozhovoru s novináři Trump prohlásil: „Chtěl bych být papežem.“ Vzápětí dodal, že to myslí v nadsázce — i když, jak u něj bývá zvykem, nikdy není jasné, kde končí vtip a začíná ambice.
Ukrajinská armáda zavádí do války s Ruskem metody známé spíše z videoher. Nový bodový systém s názvem Army of Drones bonus má motivovat vojáky, aby ničili více ruské techniky a likvidovali nepřátelské vojáky. Za každý zásah, doložený videem z dronu, dostanou body, které si pak mohou směnit za nové vybavení na digitálním tržišti Brave 1 Market.
Může se zdát jako drobnost: postavit se ze židle bez opory rukou. Ale podle odbornice na výživu a pohybovou aktivitu Catherine Nortonové z Univerzity v Limericku může být právě tento jednoduchý pohyb zásadním indikátorem zdraví, především u starších lidí. Takzvaný sit-to-stand test totiž dokáže odhalit začínající křehkost organismu, která vážně ohrožuje kvalitu i délku života.
Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda Rady bezpečnosti Dmitrij Medveděv znovu varoval před možností jaderného konfliktu a označil světovou situaci za „stále nebezpečnou“. V rámci svého vystoupení na vzdělávacím maratonu „Znanie. Pervyje“ připomněl, že přestože se hrozba jaderného konfliktu mírně snížila, rozhodně nezmizela.
Ve vazební věznici v ruském Taganrogu se odehrávaly děsivé scény násilí, které se staly symbolem brutality ruského zacházení s ukrajinskými zajatci. Podle rozsáhlého šetření, na němž se podíleli novináři z několika světových redakcí včetně The Guardian, Le Monde a The Washington Post, se toto zařízení proměnilo ve skutečné centrum mučení, kde se porušovala základní lidská práva systematicky a pod dozorem státních složek.
Třetí světová válka určitě nebude vypadat tak, jak si ji představujeme z minulosti. Dnešní konflikty se rodí v hybridním prostoru, na pomezí státní a nestátní moci, a často doutnají v zónách civilizačních střetů. Jak to vidíme dnes po celém světě, eskalace může přijít tiše, řetězcem lokálních krizí a zdánlivě neviditelných válek.
rezident Donald Trump poskytl exkluzivní rozhovor stanici ABC News při příležitosti 100 dní od svého nástupu do úřadu. V rozhovoru s reportérem Terrym Moranem v Oválné pracovně hovořil o ekonomických otázkách, imigraci, využívání prezidentských pravomocí, zahraniční politice i vztazích s Ruskem.
