V posledních měsících se znovu zvyšují obavy z jaderné války v Evropě, zejména poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni naznačil, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně proti jakémukoliv státu, který by na Rusko zaútočil s podporou jaderné velmoci. Pokud by Rusko zahájilo masivní jaderný úder na Ukrajinu nebo západní Evropu, bylo by podle odborníků jen málo možností, jak jej zastavit.
Pavel Podvig, vedoucí výzkumník z Ústavu pro výzkum odzbrojení při OSN (UNIDIR) a uznávaný odborník na ruské jaderné zbraně, podle webu Rádio Svobodná Evropa tvrdí, že neexistují žádné náznaky, že by takový scénář byl na spadnutí. Pokud by však došlo k masivnímu ruskému útoku, bylo by podle něj téměř nemožné zachytit všechny rakety.
I přes existenci moderních obranných systémů, jako je NATO Aegis Ashore v Rumunsku a nově zprovozněná základna v Polsku, by obrana nebyla dostatečná. Interní odhady NATO uvádějí, že v případě rozsáhlého ruského útoku má aliance méně než 5 % potřebné protivzdušné obrany k odvrácení hrozby.
Rusko disponuje přibližně 1 700 jadernými hlavicemi, které může odpálit během několika minut ze sil, mobilních odpalovačů, ponorek a letadel. I když by hlavním cílem byly Spojené státy, velká část těchto zbraní je určena i pro Evropu.
V některých evropských městech se obnovují opatření z dob studené války. Například v Praze je rozsáhlá síť protiatomových krytů, které jsou stále funkční a v případě potřeby mohou být aktivovány. Jan Mikeš, vedoucí krizového řízení v městské části Praha 2, potvrdil, že kryty zůstávají připravené k použití.
České hasičské záchranné sbory v roce 2023 zahájily aktualizaci požadavků na ochranné systémy a samotné kryty. V Německu zaznamenalo muzeum jaderného krytu v údolí Ahr nedaleko Bonnu výrazný nárůst návštěvníků, zejména mezi mladými lidmi, kteří se zajímají o možnosti ochrany v případě jaderného útoku.
I přes tato opatření je pravděpodobné, že by většina civilního obyvatelstva nestihla včas najít úkryt. Podle Podviga by ruská jaderná raketa zasáhla cíl ve střední Evropě přibližně za deset minut od odpálení. Spojené státy sice disponují systémem včasného varování prostřednictvím satelitů, ale Podvig pochybuje, že by bylo možné tuto informaci rychle sdílet s evropskými spojenci.
Modely dopadů moderních jaderných zbraní ukazují děsivé scénáře. Například jedna ruská raketa Topol-M by vytvořila ohnivou kouli o průměru jednoho kilometru, která by okamžitě spálila vše živé. V okruhu sedmi kilometrů by tlaková vlna zničila budovy a zabila tisíce lidí, následovala by radiace kontaminující vzduch a vodu. Historie ukazuje, že důsledky jaderné války by byly zničující.
Britský vojenský historik Basil Liddell Hart se zúčastnil válečné simulace NATO v roce 1955 a popsal hypotetické vítězství jako „velmi znepokojivé“, protože téměř všechny poklady západního světa by ležely v troskách. Sovětský vůdce Nikita Chruščov kdysi poznamenal, že po totální jaderné válce „budou živí závidět mrtvým“.
Podvig zdůrazňuje, že přestože se napětí mezi Ruskem a Západem zvyšuje, jaderný konflikt zůstává málo pravděpodobný. Před jakoukoli skutečnou hrozbou by podle něj došlo k dalším krokům eskalace, včetně přesunů jaderných zbraní. Odstrašujícím faktorem zůstává princip vzájemně zaručeného zničení (MAD), který spočívá v tom, že jakýkoli jaderný útok by vyvolal ničivou odvetu.
Spojené státy rovněž uplatňují kontroverzní politiku „odpálení při varování“ (LOW), která umožňuje okamžitou odvetu při detekci příchozích raket. Tento přístup chrání americké jaderné arzenály před zničením, ale zvyšuje riziko katastrofální chyby.
Navzdory rostoucímu napětí se odborníci shodují, že jaderná válka není bezprostřední hrozbou. Jak Podvig uzavírá, před jakýmkoli skutečným rizikem bychom nejprve zaznamenali výrazné pohyby zbraní a další eskalační kroky. Přesto zůstává hrozba jaderného konfliktu nejtemnějším scénářem, jehož důsledky by byly pro civilizaci zničující.
Kanadský premiér Mark Carney vyjádřil během probíhajícího summitu APEC v čínském Šen-čenu opatrnou podporu připravovanému trilaterálnímu setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf kanadské vlády přitom vyzdvihl zejména plánovanou agendu zaměřenou na kontrolu jaderných zbraní a odzbrojení. Toto diplomatické setkání třech velmocí se má uskutečnit ve čtvrtek na okraj probíhajícího mezinárodního summitu.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu čelí rostoucím obavám, že Spojené státy uvalí sankce na jeho soudce, a to v předvečer očekávaného rozhodnutí o obvinění Myanmaru z genocidy na menšině Rohingyů.
Francouzská politická scéna čelí novému diplomatickým patové situaci ohledně případné schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a vůdkyní francouzské krajní pravice Marine Le Penovou. Přestože obě strany deklarují zájem o vzájemné setkání, nedaří se jim nalézt shodu na místě konání. Tento spor odráží širší neshody v pohledu na budoucí podporu Ukrajiny a priority zahraniční politiky.
Americký prezident Donald Trump přicestoval do čínského technologického centra v Šen-čenu na summit Asijsko-pacifické hospodářské spolupráci, kde ho bezprostředně po příletu na letištní ploše osobně přivítal čínský vůdce Si Ťin-pching v rámci vzácného a pečlivě připraveného diplomatického gesta.
Evropští diplomaté a představitelé vyjadřují podle webu Politico hluboké obavy z toho, že ruský prezident Vladimir Putin pouze předstírá ochotu vyjednávat o ukončení konfliktu na Ukrajině. Přestože americký prezident Donald Trump usralo usilovně tlačí na uzavření dohody, panují v evropských kruzích vážné pochybnosti o skutečných záměrech Moskvy. Tyto obavy zazněly v souvislosti s obnovením zprostředkovaných mírových rozhovorů, které proběhly v Abú Zabí za účasti amerických a ukrajinských zástupců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval na zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, že ruský prezident Vladimir Putin nedosáhne vítězství nad Ukrajinou ani nezlomí západní podporu Kyjevu. Během 37. zasedání v takzvaném ramsteinském formátu šéf aliance prohlásil, že hlavním záměrem Moskvy je oslabit Evropu šířením nejistoty. Podle jeho slov se Kreml snaží vyvolávat neshody a destabilizovat situaci na celém kontinentu.
Ukrajina plánuje v roce 2027 více než ztrojnásobit své schopnosti pro dálkové údery hluboko v ruském vnitrozemí, přestože čelí výhradám ze strany Spojených států. Toto oznámení učinil ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara na závěr 37. zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu, které proběhlo v takzvaném ramsteinském formátu za účasti ministrů obrany členských států NATO.
Izraelský parlament zvolil nového předsedu, čímž opozice udělala klíčový krok k odvrácení politik dosavadní vlády premiéra Benjamina Netanjahua. Do čela Knesetu byl zvolen Matan Kahana, který je blízkým spojencem Gadiho Eisenkota. Právě Eisenkot nyní vede snahu o sestavení nové koalice a nahrazení současného kabinetu.
Britský premiér Andy Burnham míří na nadcházející summit s Evropskou unií v Bruselu, který se nese ve znamení odlišných podmínek od doby odchodu Británie z bloku. Domácí opozice v čele s konzervativci a hnutím Reform UK přitom vládní kroky ostře kritizuje a varuje před nekontrolovanou imigrací či zadními dvířky zpět do unie. Očekávání ohledně rozsahu blížících se dohod se přitom různí podle politických perspektiv obou stran.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio odmítl obavy veřejnosti a prohlásil, že neexistují žádné důkazy spojující nedávnou vlnu výpadků informačních technologií ve Spojených státech. Reagoval tak na sérii poruch, které v posledním týdnu postihly leteckou dopravu, bankovní sektor či vládní systémy. Podle jeho slov se země nenachází pod systémovým útokem a jednotlivé incidenty spolu vzájemně nesouvisí.
Nadcházející setkání amerického prezidenta Donald Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga v Číně provází nečekaná komplikace v podobě špionážního skandálu kolem společnosti Nvidia. Bývalý výkonný ředitel firmy Jensen Huang odstoupil z funkce kvůli aféře spojené s čínskou podnikatelkou Alice Huangovou, kterou americké zpravodajské služby podezírají z vazeb na čínské zpravodajské struktury. Tato událost se rychle stává novým ohniskem napětí v již tak křehkých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Írán zaplatí obrovskou cenu, pokud by uskutečnil plán na použití špinavé bomby. Reagoval tak na zprávu stanice CNN, podle které americké zpravodajské služby evidují plány Teheránu na takový útok v hlavním městě USA. O těchto plánech informovalo sedm amerických představitelů.