V posledních měsících se znovu zvyšují obavy z jaderné války v Evropě, zejména poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni naznačil, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně proti jakémukoliv státu, který by na Rusko zaútočil s podporou jaderné velmoci. Pokud by Rusko zahájilo masivní jaderný úder na Ukrajinu nebo západní Evropu, bylo by podle odborníků jen málo možností, jak jej zastavit.
Pavel Podvig, vedoucí výzkumník z Ústavu pro výzkum odzbrojení při OSN (UNIDIR) a uznávaný odborník na ruské jaderné zbraně, podle webu Rádio Svobodná Evropa tvrdí, že neexistují žádné náznaky, že by takový scénář byl na spadnutí. Pokud by však došlo k masivnímu ruskému útoku, bylo by podle něj téměř nemožné zachytit všechny rakety.
I přes existenci moderních obranných systémů, jako je NATO Aegis Ashore v Rumunsku a nově zprovozněná základna v Polsku, by obrana nebyla dostatečná. Interní odhady NATO uvádějí, že v případě rozsáhlého ruského útoku má aliance méně než 5 % potřebné protivzdušné obrany k odvrácení hrozby.
Rusko disponuje přibližně 1 700 jadernými hlavicemi, které může odpálit během několika minut ze sil, mobilních odpalovačů, ponorek a letadel. I když by hlavním cílem byly Spojené státy, velká část těchto zbraní je určena i pro Evropu.
V některých evropských městech se obnovují opatření z dob studené války. Například v Praze je rozsáhlá síť protiatomových krytů, které jsou stále funkční a v případě potřeby mohou být aktivovány. Jan Mikeš, vedoucí krizového řízení v městské části Praha 2, potvrdil, že kryty zůstávají připravené k použití.
České hasičské záchranné sbory v roce 2023 zahájily aktualizaci požadavků na ochranné systémy a samotné kryty. V Německu zaznamenalo muzeum jaderného krytu v údolí Ahr nedaleko Bonnu výrazný nárůst návštěvníků, zejména mezi mladými lidmi, kteří se zajímají o možnosti ochrany v případě jaderného útoku.
I přes tato opatření je pravděpodobné, že by většina civilního obyvatelstva nestihla včas najít úkryt. Podle Podviga by ruská jaderná raketa zasáhla cíl ve střední Evropě přibližně za deset minut od odpálení. Spojené státy sice disponují systémem včasného varování prostřednictvím satelitů, ale Podvig pochybuje, že by bylo možné tuto informaci rychle sdílet s evropskými spojenci.
Modely dopadů moderních jaderných zbraní ukazují děsivé scénáře. Například jedna ruská raketa Topol-M by vytvořila ohnivou kouli o průměru jednoho kilometru, která by okamžitě spálila vše živé. V okruhu sedmi kilometrů by tlaková vlna zničila budovy a zabila tisíce lidí, následovala by radiace kontaminující vzduch a vodu. Historie ukazuje, že důsledky jaderné války by byly zničující.
Britský vojenský historik Basil Liddell Hart se zúčastnil válečné simulace NATO v roce 1955 a popsal hypotetické vítězství jako „velmi znepokojivé“, protože téměř všechny poklady západního světa by ležely v troskách. Sovětský vůdce Nikita Chruščov kdysi poznamenal, že po totální jaderné válce „budou živí závidět mrtvým“.
Podvig zdůrazňuje, že přestože se napětí mezi Ruskem a Západem zvyšuje, jaderný konflikt zůstává málo pravděpodobný. Před jakoukoli skutečnou hrozbou by podle něj došlo k dalším krokům eskalace, včetně přesunů jaderných zbraní. Odstrašujícím faktorem zůstává princip vzájemně zaručeného zničení (MAD), který spočívá v tom, že jakýkoli jaderný útok by vyvolal ničivou odvetu.
Spojené státy rovněž uplatňují kontroverzní politiku „odpálení při varování“ (LOW), která umožňuje okamžitou odvetu při detekci příchozích raket. Tento přístup chrání americké jaderné arzenály před zničením, ale zvyšuje riziko katastrofální chyby.
Navzdory rostoucímu napětí se odborníci shodují, že jaderná válka není bezprostřední hrozbou. Jak Podvig uzavírá, před jakýmkoli skutečným rizikem bychom nejprve zaznamenali výrazné pohyby zbraní a další eskalační kroky. Přesto zůstává hrozba jaderného konfliktu nejtemnějším scénářem, jehož důsledky by byly pro civilizaci zničující.
Válka v Íránu a zablokování Hormuzského průlivu začínají drtivě dopadat na zemědělce v jižní Asii. Přestože se konflikt odehrává tisíce kilometrů daleko, v Indii a na Šrí Lance vyvolává nedostatek hnojiv a pohonných hmot paniku, která může podle odborníků vyústit v hlubokou potravinovou krizi. Světový potravinový program odhaduje, že pokud boje neskončí do června, mohlo by do stavu akutní potravinové nejistoty upadnout dalších 45 milionů lidí.
Evropa prochází v oblasti obrany zásadní proměnou a nejnovější kroky Německa vyvolávají rozruch po celém kontinentu. Berlín totiž zavedl nové pravidlo, podle kterého musí všichni muži ve věku od 17 do 45 let získat úřední povolení, pokud chtějí vycestovat do zahraničí na dobu delší než tři měsíce. Toto opatření, které je součástí širší modernizace vojenské služby, platí od ledna 2026 i v dobách míru.
Jednání o budoucím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie, jehož výše dosahuje astronomických 1,8 bilionu eur, se ocitla v patové situaci. Podle bruselských diplomatů bude pro další směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 naprosto klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Tento vnitrostátní souboj je v unijních kuloárech aktuálně vnímán jako důležitější milník než nadcházející prezidentské volby ve Francii.
V těsné blízkosti maďarských hranic vyvolal nález podezřelých předmětů u strategického plynového uzlu rozsáhlé bezpečnostní manévry. Na srbské straně hranice, u klíčové plynové stanice, zasahovaly od nedělního rána kombinované jednotky policie a armády. Kvůli vážnosti situace a možné hrozbě pro energetickou stabilitu regionu svolal maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné jednání Rady obrany státu.
Obavy z blížícího se globálního konfliktu nabírají na intenzitě. Experti na obranu varují, že první známky třetí světové války nemusí mít podobu raketových útoků nebo invaze pozemních armád. Podle Verineie Codreanové, strategické ředitelky společnosti EUROATLAS, která se zabývá podmořskými drony, se moderní válčení přesouvá do neviditelných hlubin oceánů. Tento nový „aktivní front“ představuje pro současný svět existenciální hrozbu.
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči Teheránu a prostřednictvím sociálních sítí vyslal Íránu nevybíravé a velmi ostré varování. Ve svém příspěvku, který nešetřil vulgarismy, vyzval tamní režim k okamžitému otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová námořní cesta pro přepravu ropy je v současnosti zablokována, což má drastické dopady na světovou ekonomiku.
Plány na vyslání reflexních zrcadel a statisíců nových satelitů na oběžnou dráhu Země vyvolávají mezi vědci vážné obavy. Odborníci na spánek a biorytmy varují, že tyto technologie mohou mít drastický dopad na lidské zdraví a globální ekosystémy. Prezidenti čtyř mezinárodních vědeckých společností, zastupující tisíce výzkumníků, již zaslali varovné dopisy americkému regulátorovi FCC.
Posádka historické mise Artemis II, která v těchto dnech směřuje k Měsíci, zaslala na Zemi novou sadu fascinujících snímků. Fotografie nabízejí unikátní pohled jak na přibližující se měsíční povrch, tak do vnitřních prostor kosmické lodi Orion. Astronauti se v tuto chvíli nacházejí již za polovinou své cesty a díky jejich vizuálním materiálům může veřejnost zblízka sledovat život v hlubokém vesmíru.
Pády stíhacích letounů v nepřátelském prostředí patří k nejnáročnějším situacím, jakým může voják čelit. Bývalí piloti a záchranáři amerického letectva popsali, co všechno obnáší proces přežití a následné extrakce pilota, který se ocitne hluboko za nepřátelskou linií, jako se to stalo v případě nedávno sestřeleného stroje F-15E v Íránu.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa varuje, že soudní příkaz k zastavení výstavby nového reprezentačního sálu v Bílém domě v hodnotě 400 milionů dolarů představuje přímé ohrožení národní bezpečnosti.
Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ukrajina v posledních dnech výrazně zintenzivnila své útoky pomocí bezpilotních letounů, které míří na klíčové přístavy a rafinérie v ruské Leningradské oblasti u Baltského moře. Tato strategie má za cíl podkopat schopnost Moskvy profitovat z narušení trhu s ropou, které způsobil válečný konflikt na Blízkém východě. Kyjev se snaží omezit finanční toky plynoucí do ruské válečné pokladny, i když tato taktika s sebou nese značná diplomatická rizika.
