V posledních měsících se znovu zvyšují obavy z jaderné války v Evropě, zejména poté, co ruský prezident Vladimir Putin loni naznačil, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně proti jakémukoliv státu, který by na Rusko zaútočil s podporou jaderné velmoci. Pokud by Rusko zahájilo masivní jaderný úder na Ukrajinu nebo západní Evropu, bylo by podle odborníků jen málo možností, jak jej zastavit.
Pavel Podvig, vedoucí výzkumník z Ústavu pro výzkum odzbrojení při OSN (UNIDIR) a uznávaný odborník na ruské jaderné zbraně, podle webu Rádio Svobodná Evropa tvrdí, že neexistují žádné náznaky, že by takový scénář byl na spadnutí. Pokud by však došlo k masivnímu ruskému útoku, bylo by podle něj téměř nemožné zachytit všechny rakety.
I přes existenci moderních obranných systémů, jako je NATO Aegis Ashore v Rumunsku a nově zprovozněná základna v Polsku, by obrana nebyla dostatečná. Interní odhady NATO uvádějí, že v případě rozsáhlého ruského útoku má aliance méně než 5 % potřebné protivzdušné obrany k odvrácení hrozby.
Rusko disponuje přibližně 1 700 jadernými hlavicemi, které může odpálit během několika minut ze sil, mobilních odpalovačů, ponorek a letadel. I když by hlavním cílem byly Spojené státy, velká část těchto zbraní je určena i pro Evropu.
V některých evropských městech se obnovují opatření z dob studené války. Například v Praze je rozsáhlá síť protiatomových krytů, které jsou stále funkční a v případě potřeby mohou být aktivovány. Jan Mikeš, vedoucí krizového řízení v městské části Praha 2, potvrdil, že kryty zůstávají připravené k použití.
České hasičské záchranné sbory v roce 2023 zahájily aktualizaci požadavků na ochranné systémy a samotné kryty. V Německu zaznamenalo muzeum jaderného krytu v údolí Ahr nedaleko Bonnu výrazný nárůst návštěvníků, zejména mezi mladými lidmi, kteří se zajímají o možnosti ochrany v případě jaderného útoku.
I přes tato opatření je pravděpodobné, že by většina civilního obyvatelstva nestihla včas najít úkryt. Podle Podviga by ruská jaderná raketa zasáhla cíl ve střední Evropě přibližně za deset minut od odpálení. Spojené státy sice disponují systémem včasného varování prostřednictvím satelitů, ale Podvig pochybuje, že by bylo možné tuto informaci rychle sdílet s evropskými spojenci.
Modely dopadů moderních jaderných zbraní ukazují děsivé scénáře. Například jedna ruská raketa Topol-M by vytvořila ohnivou kouli o průměru jednoho kilometru, která by okamžitě spálila vše živé. V okruhu sedmi kilometrů by tlaková vlna zničila budovy a zabila tisíce lidí, následovala by radiace kontaminující vzduch a vodu. Historie ukazuje, že důsledky jaderné války by byly zničující.
Britský vojenský historik Basil Liddell Hart se zúčastnil válečné simulace NATO v roce 1955 a popsal hypotetické vítězství jako „velmi znepokojivé“, protože téměř všechny poklady západního světa by ležely v troskách. Sovětský vůdce Nikita Chruščov kdysi poznamenal, že po totální jaderné válce „budou živí závidět mrtvým“.
Podvig zdůrazňuje, že přestože se napětí mezi Ruskem a Západem zvyšuje, jaderný konflikt zůstává málo pravděpodobný. Před jakoukoli skutečnou hrozbou by podle něj došlo k dalším krokům eskalace, včetně přesunů jaderných zbraní. Odstrašujícím faktorem zůstává princip vzájemně zaručeného zničení (MAD), který spočívá v tom, že jakýkoli jaderný útok by vyvolal ničivou odvetu.
Spojené státy rovněž uplatňují kontroverzní politiku „odpálení při varování“ (LOW), která umožňuje okamžitou odvetu při detekci příchozích raket. Tento přístup chrání americké jaderné arzenály před zničením, ale zvyšuje riziko katastrofální chyby.
Navzdory rostoucímu napětí se odborníci shodují, že jaderná válka není bezprostřední hrozbou. Jak Podvig uzavírá, před jakýmkoli skutečným rizikem bychom nejprve zaznamenali výrazné pohyby zbraní a další eskalační kroky. Přesto zůstává hrozba jaderného konfliktu nejtemnějším scénářem, jehož důsledky by byly pro civilizaci zničující.
Hned dvěma výrazným představitelům britské monarchie byla v posledních letech diagnostikována rakovina. Jedním z nich byla hlava rodiny. Král Karel III. má největší oporu v manželce Camille, která nyní zavzpomínala na moment, kdy málem prozradila diagnózu dřív, než to udělal sám její manžel.
Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.
Důchody se v Česku pravidelně zvyšují každý rok v lednu. Vždy je tak s několikaměsíčním předstihem velkým tématem, o kolik se penze zvednou. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) již prozradil, co chce důchodcům přidat. V úterý jednal o parametrech pravidelné valorizace s ministryní financí a stranickou kolegyní Alenou Schillerovou.
Otřesné detaily nedělní vraždy ženy v centru Českých Budějovic, za kterou pachateli hrozí až osmnáct let za mřížemi, vycházejí najevo. Násilnému činu předcházely dlouhodobé neshody mezi dvojicí partnerů. Jeden z nich se rozhodl pro naprosto nepochopitelné řešení.
Bylo jasné, že prohlášení Hormuzského průlivu za americké území se neobejde bez reakce. Írán komentoval vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa slovy, že trpí bludy. Teherán se tak zjevně nehodlá vzdát kontroly nad klíčovou námořní cestou.
Začátek školního roku letos opět ukrojí z rodinných rozpočtů tisíce korun. Společnost Česká distribuční prošla akční letáky sedmi největších obchodních řetězců v Česku a spočítala, že modelová základní výbava prvňáčka letos vychází přibližně na 3 300 korun. Její celková cena je podobná jako loni, uvnitř nákupního koše se ale ceny jednotlivých potřeb měnily výrazně.
Meteorologové ve středu vyhlásili před silnými bouřkami, které nejprve od půlnoci hrozí na severozápadě Čech a následně ve čtvrtek odpoledne a večer zasáhnou jihovýchodní polovinu území republiky. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Co by mělo reprezentovat Českou republiku stovky kilometrů nad Zemí? Předmět připomínající českou historii, vědecký objev, kulturní tradici, sportovní úspěch nebo něco úplně jiného?
Světovou hudební scénou otřáslo úmrtí dalšího legendárního bubeníka. Ve věku 77 let zemřel Frank Beard, americký bubeník a zakládající člen skupiny ZZ Top. Beard se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Americký prezident Donald Trump se opět postaral o rozruch. V úterý totiž označil Hormuzský průliv za území Spojených států amerických. Podle šéfa Bílého domu je klíčová námořní cesta momentálně otevřená, lodě by se neměly obávat ani nebezpečí v podobě nastražených min.
Léto se pomalu chýlí ke konci a už by se ve svém zbytku mělo obejít bez dalších tropických epizod. Alespoň to naznačuje nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na konci srpna mohou být teploty dokonce podprůměrné.
