Americký viceprezident JD Vance se nechal slyšet, že by byl „šokován“, pokud by prezident Donald Trump podpořil přesun jaderných zbraní Spojených států do Polska. Vance tak reagoval na výzvu polského prezidenta Andrzeje Dudy, který se vyslovil pro umístění amerických jaderných hlavic na polském území jako odstrašujícího prostředku proti Rusku.
„O této konkrétní otázce jsem s prezidentem nemluvil, ale byl bych šokován, kdyby podporoval rozšíření jaderných zbraní dále na východ do Evropy,“ uvedl Vance v rozhovoru pro Fox News. Dodal, že je třeba být v těchto záležitostech opatrný.
Prezident Duda, který je vrchním velitelem rychle expandujících polských ozbrojených sil, trvá na tom, že rozmístění amerických jaderných zbraní by Polsko učinilo silnějším a bezpečnějším.
Argumentuje především agresivní politikou Moskvy a poukazuje na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Podle Dudy by jaderná přítomnost NATO na polském území byla odpovědí na ruské kroky.
V současnosti Spojené státy mají své jaderné zbraně rozmístěny v několika evropských zemích, včetně Německa, Belgie, Itálie, Nizozemska a Turecka. Přesun zbraní do Polska by však znamenal zásadní změnu ve strategickém postavení NATO vůči Rusku. Moskva by takový krok pravděpodobně vnímala jako provokaci, zatímco Varšava ho považuje za čistě obranné opatření.
Polsko v posledních letech výrazně posílilo své obranné kapacity a nyní vynakládá téměř pět procent svého HDP na obranu – více než jakýkoli jiný člen NATO, včetně USA. Kromě toho polská vláda investuje do opevnění hranic, včetně budování protitankových bariér v oblasti Kaliningradu, kde má Rusko silně militarizovanou exklávu.
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval před změnami v americké geopolitice, které podle něj komplikují bezpečnostní situaci Polska i Ukrajiny. Zároveň navrhl další navyšování obranného rozpočtu a otevřeně hovořil o možnostech spojených s jadernými zbraněmi.
Duda, dlouhodobý spojenec Donalda Trumpa, se zároveň staví za zmrazení ruských finančních aktiv v Evropské unii v hodnotě přibližně 200 miliard eur a jejich využití na podporu Ukrajiny. Podle něj je nepředstavitelné, že by Moskva mohla po válce tato aktiva získat zpět, aniž by zaplatila válečné reparace a odškodnění.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.