Americký viceprezident JD Vance se nechal slyšet, že by byl „šokován“, pokud by prezident Donald Trump podpořil přesun jaderných zbraní Spojených států do Polska. Vance tak reagoval na výzvu polského prezidenta Andrzeje Dudy, který se vyslovil pro umístění amerických jaderných hlavic na polském území jako odstrašujícího prostředku proti Rusku.
„O této konkrétní otázce jsem s prezidentem nemluvil, ale byl bych šokován, kdyby podporoval rozšíření jaderných zbraní dále na východ do Evropy,“ uvedl Vance v rozhovoru pro Fox News. Dodal, že je třeba být v těchto záležitostech opatrný.
Prezident Duda, který je vrchním velitelem rychle expandujících polských ozbrojených sil, trvá na tom, že rozmístění amerických jaderných zbraní by Polsko učinilo silnějším a bezpečnějším.
Argumentuje především agresivní politikou Moskvy a poukazuje na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Podle Dudy by jaderná přítomnost NATO na polském území byla odpovědí na ruské kroky.
V současnosti Spojené státy mají své jaderné zbraně rozmístěny v několika evropských zemích, včetně Německa, Belgie, Itálie, Nizozemska a Turecka. Přesun zbraní do Polska by však znamenal zásadní změnu ve strategickém postavení NATO vůči Rusku. Moskva by takový krok pravděpodobně vnímala jako provokaci, zatímco Varšava ho považuje za čistě obranné opatření.
Polsko v posledních letech výrazně posílilo své obranné kapacity a nyní vynakládá téměř pět procent svého HDP na obranu – více než jakýkoli jiný člen NATO, včetně USA. Kromě toho polská vláda investuje do opevnění hranic, včetně budování protitankových bariér v oblasti Kaliningradu, kde má Rusko silně militarizovanou exklávu.
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval před změnami v americké geopolitice, které podle něj komplikují bezpečnostní situaci Polska i Ukrajiny. Zároveň navrhl další navyšování obranného rozpočtu a otevřeně hovořil o možnostech spojených s jadernými zbraněmi.
Duda, dlouhodobý spojenec Donalda Trumpa, se zároveň staví za zmrazení ruských finančních aktiv v Evropské unii v hodnotě přibližně 200 miliard eur a jejich využití na podporu Ukrajiny. Podle něj je nepředstavitelné, že by Moskva mohla po válce tato aktiva získat zpět, aniž by zaplatila válečné reparace a odškodnění.
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
