Americký viceprezident JD Vance se nechal slyšet, že by byl „šokován“, pokud by prezident Donald Trump podpořil přesun jaderných zbraní Spojených států do Polska. Vance tak reagoval na výzvu polského prezidenta Andrzeje Dudy, který se vyslovil pro umístění amerických jaderných hlavic na polském území jako odstrašujícího prostředku proti Rusku.
„O této konkrétní otázce jsem s prezidentem nemluvil, ale byl bych šokován, kdyby podporoval rozšíření jaderných zbraní dále na východ do Evropy,“ uvedl Vance v rozhovoru pro Fox News. Dodal, že je třeba být v těchto záležitostech opatrný.
Prezident Duda, který je vrchním velitelem rychle expandujících polských ozbrojených sil, trvá na tom, že rozmístění amerických jaderných zbraní by Polsko učinilo silnějším a bezpečnějším.
Argumentuje především agresivní politikou Moskvy a poukazuje na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Podle Dudy by jaderná přítomnost NATO na polském území byla odpovědí na ruské kroky.
V současnosti Spojené státy mají své jaderné zbraně rozmístěny v několika evropských zemích, včetně Německa, Belgie, Itálie, Nizozemska a Turecka. Přesun zbraní do Polska by však znamenal zásadní změnu ve strategickém postavení NATO vůči Rusku. Moskva by takový krok pravděpodobně vnímala jako provokaci, zatímco Varšava ho považuje za čistě obranné opatření.
Polsko v posledních letech výrazně posílilo své obranné kapacity a nyní vynakládá téměř pět procent svého HDP na obranu – více než jakýkoli jiný člen NATO, včetně USA. Kromě toho polská vláda investuje do opevnění hranic, včetně budování protitankových bariér v oblasti Kaliningradu, kde má Rusko silně militarizovanou exklávu.
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval před změnami v americké geopolitice, které podle něj komplikují bezpečnostní situaci Polska i Ukrajiny. Zároveň navrhl další navyšování obranného rozpočtu a otevřeně hovořil o možnostech spojených s jadernými zbraněmi.
Duda, dlouhodobý spojenec Donalda Trumpa, se zároveň staví za zmrazení ruských finančních aktiv v Evropské unii v hodnotě přibližně 200 miliard eur a jejich využití na podporu Ukrajiny. Podle něj je nepředstavitelné, že by Moskva mohla po válce tato aktiva získat zpět, aniž by zaplatila válečné reparace a odškodnění.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.