Americký viceprezident JD Vance se nechal slyšet, že by byl „šokován“, pokud by prezident Donald Trump podpořil přesun jaderných zbraní Spojených států do Polska. Vance tak reagoval na výzvu polského prezidenta Andrzeje Dudy, který se vyslovil pro umístění amerických jaderných hlavic na polském území jako odstrašujícího prostředku proti Rusku.
„O této konkrétní otázce jsem s prezidentem nemluvil, ale byl bych šokován, kdyby podporoval rozšíření jaderných zbraní dále na východ do Evropy,“ uvedl Vance v rozhovoru pro Fox News. Dodal, že je třeba být v těchto záležitostech opatrný.
Prezident Duda, který je vrchním velitelem rychle expandujících polských ozbrojených sil, trvá na tom, že rozmístění amerických jaderných zbraní by Polsko učinilo silnějším a bezpečnějším.
Argumentuje především agresivní politikou Moskvy a poukazuje na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Podle Dudy by jaderná přítomnost NATO na polském území byla odpovědí na ruské kroky.
V současnosti Spojené státy mají své jaderné zbraně rozmístěny v několika evropských zemích, včetně Německa, Belgie, Itálie, Nizozemska a Turecka. Přesun zbraní do Polska by však znamenal zásadní změnu ve strategickém postavení NATO vůči Rusku. Moskva by takový krok pravděpodobně vnímala jako provokaci, zatímco Varšava ho považuje za čistě obranné opatření.
Polsko v posledních letech výrazně posílilo své obranné kapacity a nyní vynakládá téměř pět procent svého HDP na obranu – více než jakýkoli jiný člen NATO, včetně USA. Kromě toho polská vláda investuje do opevnění hranic, včetně budování protitankových bariér v oblasti Kaliningradu, kde má Rusko silně militarizovanou exklávu.
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval před změnami v americké geopolitice, které podle něj komplikují bezpečnostní situaci Polska i Ukrajiny. Zároveň navrhl další navyšování obranného rozpočtu a otevřeně hovořil o možnostech spojených s jadernými zbraněmi.
Duda, dlouhodobý spojenec Donalda Trumpa, se zároveň staví za zmrazení ruských finančních aktiv v Evropské unii v hodnotě přibližně 200 miliard eur a jejich využití na podporu Ukrajiny. Podle něj je nepředstavitelné, že by Moskva mohla po válce tato aktiva získat zpět, aniž by zaplatila válečné reparace a odškodnění.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).