Americký viceprezident JD Vance se nechal slyšet, že by byl „šokován“, pokud by prezident Donald Trump podpořil přesun jaderných zbraní Spojených států do Polska. Vance tak reagoval na výzvu polského prezidenta Andrzeje Dudy, který se vyslovil pro umístění amerických jaderných hlavic na polském území jako odstrašujícího prostředku proti Rusku.
„O této konkrétní otázce jsem s prezidentem nemluvil, ale byl bych šokován, kdyby podporoval rozšíření jaderných zbraní dále na východ do Evropy,“ uvedl Vance v rozhovoru pro Fox News. Dodal, že je třeba být v těchto záležitostech opatrný.
Prezident Duda, který je vrchním velitelem rychle expandujících polských ozbrojených sil, trvá na tom, že rozmístění amerických jaderných zbraní by Polsko učinilo silnějším a bezpečnějším.
Argumentuje především agresivní politikou Moskvy a poukazuje na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina umístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Podle Dudy by jaderná přítomnost NATO na polském území byla odpovědí na ruské kroky.
V současnosti Spojené státy mají své jaderné zbraně rozmístěny v několika evropských zemích, včetně Německa, Belgie, Itálie, Nizozemska a Turecka. Přesun zbraní do Polska by však znamenal zásadní změnu ve strategickém postavení NATO vůči Rusku. Moskva by takový krok pravděpodobně vnímala jako provokaci, zatímco Varšava ho považuje za čistě obranné opatření.
Polsko v posledních letech výrazně posílilo své obranné kapacity a nyní vynakládá téměř pět procent svého HDP na obranu – více než jakýkoli jiný člen NATO, včetně USA. Kromě toho polská vláda investuje do opevnění hranic, včetně budování protitankových bariér v oblasti Kaliningradu, kde má Rusko silně militarizovanou exklávu.
Polský premiér Donald Tusk nedávno varoval před změnami v americké geopolitice, které podle něj komplikují bezpečnostní situaci Polska i Ukrajiny. Zároveň navrhl další navyšování obranného rozpočtu a otevřeně hovořil o možnostech spojených s jadernými zbraněmi.
Duda, dlouhodobý spojenec Donalda Trumpa, se zároveň staví za zmrazení ruských finančních aktiv v Evropské unii v hodnotě přibližně 200 miliard eur a jejich využití na podporu Ukrajiny. Podle něj je nepředstavitelné, že by Moskva mohla po válce tato aktiva získat zpět, aniž by zaplatila válečné reparace a odškodnění.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
Do předvolební atmosféry se chystá vstoupit i prezident Petr Pavel. Hlava státu má vystoupit s televizním projevem a ujistit občany, že není důvod se obávat manipulace sněmovních voleb, které vyvrcholí během prvního říjnového víkendu.
Britská královna Camilla se nezúčastní úterního pohřbu vévodkyně z Kentu Katharine, uvedl Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC. Vévodkyně zemřela minulý týden ve čtvrtek ve věku 92 let.
Světovou kinematografii v úterý zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 89 let zemřel slavný americký herec a režisér Robert Redford. Informoval o tom americký deník New York Times.
Pokud má Donald Trump uvalit sankce na Rusko, má několik požadavků na své evropské spojence. V příspěvku na sociální síti uvedl, že je připraven "jít na to", až když všechny státy NATO přestanou kupovat ropu z Ruska. Kromě toho požaduje, aby spojenci uvalili na Čínu cla ve výši 50 až 100 procent, a to až do konce války.
Strana evropských socialistů (PES) jednomyslně odhlasovala vyloučení slovenské strany Smer, kterou vede premiér Robert Fico. Uvedl to server Politico.
Během nadcházející návštěvy Donalda Trumpa ve Spojeném království se očekává, že král Karel III. se s ním pokusí mluvit o klimatických změnách, což je téma, kterému se věnuje celý život. Jejich setkání se uskuteční na hradě Windsor ve středu a jde již o druhé setkání mezi oběma muži.
Americký prezident Donald Trump výrazně změnil světovou scénu a místo Ameriky na ní. Na rozdíl od Ronalda Reagana, který byl kritizován za tvrdý postoj vůči Sovětskému svazu, je Trump obviňován z neustálého ústupků vůči Rusku. Tento kontrast je obzvláště patrný v jeho politice ohledně války na Ukrajině, píše CNN.
Podle palestinského ministerstva zahraničí se Gaza kvůli plánům Izraele na okupaci proměňuje v „masový hřbitov“. Ministerstvo ostře odsoudilo "záměrné cílení na civilisty" a varovalo, že invaze ohrožuje životy stovek tisíců Palestinců. Podle ministerstva je selhání mezinárodní diplomacie, která by měla válku zastavit, "podezřelé a neopodstatněné".
Izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron reagoval na zprávu komise OSN a popsal ji jako "zaujatou analýzu". Uvedl, že zpráva obsahuje "vybraná data", a "propaguje narativ sloužící Hamásu a jeho stoupencům". Izrael "kategoricky odmítá pomlouvačnou tirádu", dodal. Již dříve izraelské ministerstvo zahraničí označilo zprávu za "zkomolenou a falešnou".
Evropská unie si musí uvědomit, že pro přežití je třeba udělat, co dosud neudělala. Tyto kroky by měly vést k rychlejší, agilnější a účinnější reakci na měnící se svět, ve kterém se Evropa potýká s rostoucími problémy. Ve svém projevu to naznačil bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle zdravotnických úřadů a humanitárních pracovníků jsou zdravotnické služby v severní části Gazy na pokraji kolapsu. K tomuto zhoršení došlo po pozemní invazi, kterou Izrael zahájil, aby obsadil největší město v Gaze. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze proto naléhavě žádá o dodávky základních zdravotnických potřeb a léků do nemocnic, jelikož jejich zásoby jsou již kriticky vyčerpané.