Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Eskalace konfliktu, který Libanon plně vtáhl do války mezi USA, Izraelem a Íránem, vyvolala masivní uprchlickou vlnu. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se jen za poslední den na vládní platformě registrovalo přes 100 000 nových vnitřně vysídlených osob. Celkový počet lidí, kteří museli opustit své domovy od začátku odvetných úderů, tak přesáhl hranici 667 000.
Zástupkyně UNHCR v Libanonu, Karolina Lindholm Billing, popsala kritickou situaci na příkladu ženy v devadesáti letech, se kterou se setkala v bejrútském úkrytu. Tato žena ztratila 11 členů rodiny během útoků v roce 2024 a nyní je nucena hledat bezpečí ve stejné škole, která sloužila jako úkryt již v minulosti. Příběhy jako tento podle OSN ilustrují hluboké trauma a nejistotu, kterým libanonské rodiny čelí.
Krize má i silný mezinárodní přesah, neboť tisíce lidí prchají přes hranice do sousední Sýrie. Syrské úřady uvádějí, že od začátku náletů vstoupilo do země více než 78 000 Syřanů, kteří v Libanonu pobývali, a doprovodilo je přes 7 700 Libanonců. Mnozí ze syrských uprchlíků plánovali návrat do vlasti až v horizontu měsíců, ale postupující fronta je donutila k okamžitému odchodu.
Válečný konflikt se však neomezuje pouze na Libanon, ale zasahuje stále citelněji i další země Perského zálivu. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů v úterý oznámilo, že jejich protivzdušná obrana zachytila osm raket a 26 bezpilotních letounů. Jedna další raketa dopadla do moře a devět dronů se zřítilo na území emirátů.
Celková bilance útoků na SAE je alarmující. Od počátku nepřátelství tamní obranné systémy identifikovaly celkem 262 balistických raket, osm střel s plochou dráhou letu a téměř 1 500 dronů směřujících na území federace. Tyto útoky si dosud vyžádaly šest mrtvých a 122 zraněných, což zvyšuje tlak na regionální bezpečnostní složky.
Situace v celém regionu zůstává extrémně nestabilní, přičemž dochází k neustálému ostřelování strategických cílů i civilních oblastí. Izraelská armáda trvá na tom, že její operace jsou zaměřeny výhradně na vojenské kapacity Hizballáhu, nicméně humanitární dopady na civilní obyvatelstvo v Libanonu i okolních státech každým dnem narůstají.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.