Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Cílem tohoto kroku, který byl koordinován se Saúdskou Arábií, je udržet při životě takzvané řešení dvou států. Jde o to, že Izrael a Palestina budou existovat jako dva samostatné a suverénní státy. Podle mezinárodního konsensu je toto řešení jedinou cestou k míru. Alternativou je takzvané řešení jednoho státu, které by podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese znamenalo izraelskou dominanci a „podmanění“ Palestinců.
Izrael je však rozzuřený a hrozí odvetou. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo uznání za „odměnu pro teroristickou skupinu Hamas“, a to kvůli jejímu útoku ze 7. října 2023. Někteří izraelští ministři navrhují jako odvetu anexi částí okupovaného Západního břehu Jordánu, což by vyloučilo existenci životaschopného palestinského státu.
V současné době má Izrael v Gaze třetí armádní divizi a každý den umírají desítky Palestinců. Hamas stále drží téměř 50 rukojmích, z nichž mnozí jsou mrtví, a Západní břeh je sužován rozšiřováním izraelských osad a násilím osadníků. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto snaží ukázat, že diplomacie je životaschopnou alternativou k vojenskému nátlaku.
Evropské státy tvrdí, že izraelská strategie selhala, protože vedla pouze k dalšímu utrpení civilistů a ohrožení zbývajících rukojmích. Naopak Francie argumentuje, že její diplomatické kroky mohou vyvíjet tlak na Hamas, protože klíčové arabské země, které se účastnily konference, vyzvaly skupinu, aby se odzbrojila, a neměla žádnou roli v budoucím palestinském vedení.
Uznání palestinského státu bez souhlasu Washingtonu je však podle odborníků významným diplomatickým hazardem. Bez vedení ze strany USA není možné vyvinout smysluplný tlak na všechny strany. Diplomaté upozorňují, že bez podpory amerického supervelmoci nemůže být palestinská státnost realisticky dosažena.
Prezident Donald Trump stále odmítá evropský přístup a místo toho podporuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho administrativa zakázala prezidentovi palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi osobní účast na konferenci OSN v New Yorku, což ho donutilo promluvit prostřednictvím videokonference. Tato situace poukazuje na hluboké neshody mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci.
Zatímco Palestinci uvítali uznání od evropských národů, uvědomují si, že tyto mocnosti jsou supervelmocemi minulosti. Bez podpory Spojených států, současné světové velmoci, zůstává palestinská státnost jen vzdálenou nadějí.
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Tajná služba Spojených států oznámila, že v oblasti New Yorku odhalila a zneškodnila utajenou komunikační síť, která by mohla narušit mobilní sítě. K odhalení došlo v době, kdy se v New Yorku koná Valné shromáždění OSN, což zvyšuje obavy z potenciální hrozby.
Kvůli stoupajícímu násilí v Mexiku si ženy začaly zakládat vlastní taxislužby, určené pouze pro ženské cestující. Jednou z takových služeb je AmorrAs, kterou založily Ruth Rojas a její dcera Karina Alba. Tato služba je částečně byznys a částečně solidární skupina, jejíž řidičky se snaží poskytovat bezpečnou alternativu k tradiční veřejné dopravě. V zemi, kde tisíce lidí ročně zmizí, představuje každá noční směna pro řidičky obrovské riziko.
Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Společnost Disney oznámila, že pořad "Jimmy Kimmel Live!" se po krátkém pozastavení vrátí do vysílání. Kimmel byl minulý týden suspendován kvůli svým komentářům o smrti Charlieho Kirka, což vyvolalo obrovskou vlnu kritiky od politických i uměleckých představitelů.
Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Ačkoliv má Palestina do jisté míry mezinárodní uznání, diplomatické mise v zahraničí a dokonce i sportovní týmy, její postavení je spíše symbolické. Paul Adams, diplomatický korespondent, poukazuje na to, že kvůli dlouhodobému sporu s Izraelem nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu.
Reportér serveru CNN Stephen Collinson se zabývá tím, proč Donald Trump jedná tak, jak jedná. Mnoho lidí to vnímá pouze jako nahodilé výbuchy poháněné jeho osobními obsesemi, což ale podle Collisiona není úplně pravda. Například v pondělí Bílý dům otřásl vědeckým konsenzem ohledně příčin autismu a označil levicové antifašistické hnutí za domácí teroristickou skupinu. Kromě toho také Trump požadoval po generální prokurátorce, aby stíhala jeho politické protivníky.