Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Cílem tohoto kroku, který byl koordinován se Saúdskou Arábií, je udržet při životě takzvané řešení dvou států. Jde o to, že Izrael a Palestina budou existovat jako dva samostatné a suverénní státy. Podle mezinárodního konsensu je toto řešení jedinou cestou k míru. Alternativou je takzvané řešení jednoho státu, které by podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese znamenalo izraelskou dominanci a „podmanění“ Palestinců.
Izrael je však rozzuřený a hrozí odvetou. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo uznání za „odměnu pro teroristickou skupinu Hamas“, a to kvůli jejímu útoku ze 7. října 2023. Někteří izraelští ministři navrhují jako odvetu anexi částí okupovaného Západního břehu Jordánu, což by vyloučilo existenci životaschopného palestinského státu.
V současné době má Izrael v Gaze třetí armádní divizi a každý den umírají desítky Palestinců. Hamas stále drží téměř 50 rukojmích, z nichž mnozí jsou mrtví, a Západní břeh je sužován rozšiřováním izraelských osad a násilím osadníků. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto snaží ukázat, že diplomacie je životaschopnou alternativou k vojenskému nátlaku.
Evropské státy tvrdí, že izraelská strategie selhala, protože vedla pouze k dalšímu utrpení civilistů a ohrožení zbývajících rukojmích. Naopak Francie argumentuje, že její diplomatické kroky mohou vyvíjet tlak na Hamas, protože klíčové arabské země, které se účastnily konference, vyzvaly skupinu, aby se odzbrojila, a neměla žádnou roli v budoucím palestinském vedení.
Uznání palestinského státu bez souhlasu Washingtonu je však podle odborníků významným diplomatickým hazardem. Bez vedení ze strany USA není možné vyvinout smysluplný tlak na všechny strany. Diplomaté upozorňují, že bez podpory amerického supervelmoci nemůže být palestinská státnost realisticky dosažena.
Prezident Donald Trump stále odmítá evropský přístup a místo toho podporuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho administrativa zakázala prezidentovi palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi osobní účast na konferenci OSN v New Yorku, což ho donutilo promluvit prostřednictvím videokonference. Tato situace poukazuje na hluboké neshody mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci.
Zatímco Palestinci uvítali uznání od evropských národů, uvědomují si, že tyto mocnosti jsou supervelmocemi minulosti. Bez podpory Spojených států, současné světové velmoci, zůstává palestinská státnost jen vzdálenou nadějí.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.