Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Cílem tohoto kroku, který byl koordinován se Saúdskou Arábií, je udržet při životě takzvané řešení dvou států. Jde o to, že Izrael a Palestina budou existovat jako dva samostatné a suverénní státy. Podle mezinárodního konsensu je toto řešení jedinou cestou k míru. Alternativou je takzvané řešení jednoho státu, které by podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese znamenalo izraelskou dominanci a „podmanění“ Palestinců.
Izrael je však rozzuřený a hrozí odvetou. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo uznání za „odměnu pro teroristickou skupinu Hamas“, a to kvůli jejímu útoku ze 7. října 2023. Někteří izraelští ministři navrhují jako odvetu anexi částí okupovaného Západního břehu Jordánu, což by vyloučilo existenci životaschopného palestinského státu.
V současné době má Izrael v Gaze třetí armádní divizi a každý den umírají desítky Palestinců. Hamas stále drží téměř 50 rukojmích, z nichž mnozí jsou mrtví, a Západní břeh je sužován rozšiřováním izraelských osad a násilím osadníků. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto snaží ukázat, že diplomacie je životaschopnou alternativou k vojenskému nátlaku.
Evropské státy tvrdí, že izraelská strategie selhala, protože vedla pouze k dalšímu utrpení civilistů a ohrožení zbývajících rukojmích. Naopak Francie argumentuje, že její diplomatické kroky mohou vyvíjet tlak na Hamas, protože klíčové arabské země, které se účastnily konference, vyzvaly skupinu, aby se odzbrojila, a neměla žádnou roli v budoucím palestinském vedení.
Uznání palestinského státu bez souhlasu Washingtonu je však podle odborníků významným diplomatickým hazardem. Bez vedení ze strany USA není možné vyvinout smysluplný tlak na všechny strany. Diplomaté upozorňují, že bez podpory amerického supervelmoci nemůže být palestinská státnost realisticky dosažena.
Prezident Donald Trump stále odmítá evropský přístup a místo toho podporuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho administrativa zakázala prezidentovi palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi osobní účast na konferenci OSN v New Yorku, což ho donutilo promluvit prostřednictvím videokonference. Tato situace poukazuje na hluboké neshody mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci.
Zatímco Palestinci uvítali uznání od evropských národů, uvědomují si, že tyto mocnosti jsou supervelmocemi minulosti. Bez podpory Spojených států, současné světové velmoci, zůstává palestinská státnost jen vzdálenou nadějí.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.