Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Cílem tohoto kroku, který byl koordinován se Saúdskou Arábií, je udržet při životě takzvané řešení dvou států. Jde o to, že Izrael a Palestina budou existovat jako dva samostatné a suverénní státy. Podle mezinárodního konsensu je toto řešení jedinou cestou k míru. Alternativou je takzvané řešení jednoho státu, které by podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese znamenalo izraelskou dominanci a „podmanění“ Palestinců.
Izrael je však rozzuřený a hrozí odvetou. Izraelské ministerstvo zahraničí označilo uznání za „odměnu pro teroristickou skupinu Hamas“, a to kvůli jejímu útoku ze 7. října 2023. Někteří izraelští ministři navrhují jako odvetu anexi částí okupovaného Západního břehu Jordánu, což by vyloučilo existenci životaschopného palestinského státu.
V současné době má Izrael v Gaze třetí armádní divizi a každý den umírají desítky Palestinců. Hamas stále drží téměř 50 rukojmích, z nichž mnozí jsou mrtví, a Západní břeh je sužován rozšiřováním izraelských osad a násilím osadníků. Francouzský prezident Emmanuel Macron se proto snaží ukázat, že diplomacie je životaschopnou alternativou k vojenskému nátlaku.
Evropské státy tvrdí, že izraelská strategie selhala, protože vedla pouze k dalšímu utrpení civilistů a ohrožení zbývajících rukojmích. Naopak Francie argumentuje, že její diplomatické kroky mohou vyvíjet tlak na Hamas, protože klíčové arabské země, které se účastnily konference, vyzvaly skupinu, aby se odzbrojila, a neměla žádnou roli v budoucím palestinském vedení.
Uznání palestinského státu bez souhlasu Washingtonu je však podle odborníků významným diplomatickým hazardem. Bez vedení ze strany USA není možné vyvinout smysluplný tlak na všechny strany. Diplomaté upozorňují, že bez podpory amerického supervelmoci nemůže být palestinská státnost realisticky dosažena.
Prezident Donald Trump stále odmítá evropský přístup a místo toho podporuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho administrativa zakázala prezidentovi palestinské autonomie Mahmúdu Abbásovi osobní účast na konferenci OSN v New Yorku, což ho donutilo promluvit prostřednictvím videokonference. Tato situace poukazuje na hluboké neshody mezi Washingtonem a jeho evropskými spojenci.
Zatímco Palestinci uvítali uznání od evropských národů, uvědomují si, že tyto mocnosti jsou supervelmocemi minulosti. Bez podpory Spojených států, současné světové velmoci, zůstává palestinská státnost jen vzdálenou nadějí.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Laďka Něrgešová je už nějaký čas opět součástí týmu, který na Primě pro televizní diváky připravuje zprávy ze šoubyznysu. Snad každý v Česku ví, čím si moderátorka prochází, přesto se sama rozhodla vrátit na obrazovku. A nejen tam. Nemá totiž problém ani vyrazit mezi lidi.
Agáta Hanychová a Pavel Novotný si nedávno vyměnili vzkazy přes média, ale napětí mezi nimi tím ani zdaleka nepominulo. Důkazem jsou nejnovější slova influencerky, která dala jasně najevo, že si za tím, co řekla poprvé, stojí.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se domnívá, že výjimka ze sankcí, kterou v Bílém domě vyjednal jeho maďarský kolega Viktor Orbán, by se měla vztahovat i na Slovensko. Podle Washingtonu jde o výjimku na rok, zatímco Budapešť tvrdí, že je neomezená.