Izrael v úterý zahájil masivní vlnu náletů na pásmo Gazy, přičemž tvrdí, že cílí na pozice hnutí Hamas. Jedná se o nejintenzivnější vojenskou operaci v této oblasti od doby, kdy v lednu vstoupilo v platnost příměří. Podle tamních lékařů jsou mezi mrtvými ale především děti.
Nečekaný útok přerušil období relativního klidu během muslimského svátku Ramadánu a vyvolal obavy z návratu k plnohodnotným bojům v konfliktu, který trvá už 17 měsíců a připravil o život desetitisíce Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že během úterních úderů zahynulo více než 200 lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že rozhodnutí obnovit vojenské operace bylo reakcí na neúspěch diplomatických jednání o prodloužení příměří. Obvinil Hamas z „opakovaného odmítání propustit rukojmí“ a z odmítnutí návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa.
„Izrael bude nyní proti Hamasu postupovat se stále větší vojenskou silou,“ uvádí se v oficiálním prohlášení izraelské vlády. Izraelský velvyslanec při OSN dodal, že Izrael nebude váhat s dalšími útoky, dokud nebudou rukojmí osvobozeni.
Hamas tvrdí, že obnovené izraelské nálety znamenají porušení příměří a vystavují zbývající rukojmí smrtelnému nebezpečí. Přední představitel Hamasu Izzat al-Rišek prohlásil, že Netanjahu se rozhodl znovu rozpoutat válku, aby zachránil svou krajně pravicovou vládní koalici.
Letecké útoky byly hlášeny v několika oblastech Gazy, včetně severních částí, města Gaza, Deir al-Balah, Khan Júnis a Rafahu.
Bílý dům potvrdil, že byl o útocích informován předem. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že „ti, kdo usilují o terorizování Izraele a USA, za to zaplatí“. Další americký představitel Brian Hughes dodal, že Hamas mohl příměří prodloužit propuštěním rukojmích, ale „místo toho si vybral válku“.
Podle dvou zdrojů z Hamasu izraelské nálety v noci na úterý zabily Mahmúda Abú Watfu, generála, který vedl ministerstvo vnitra Hamasu a odpovídal za policejní a bezpečnostní složky v pásmu Gazy.
Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob v Izraeli ostře kritizovalo rozhodnutí vlády obnovit útoky. Podle jejich prohlášení „izraelská vláda rozhodla o opuštění rukojmích“ a varovala, že „vojenský tlak ohrožuje jak rukojmí, tak izraelské vojáky“.
V současnosti se předpokládá, že v Gaze zůstává 59 rukojmích z původních 251, kteří byli uneseni při útoku Hamasu 7. října 2023. Izraelské úřady se domnívají, že ne všichni z těchto rukojmích jsou stále naživu.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.