Izrael v úterý zahájil masivní vlnu náletů na pásmo Gazy, přičemž tvrdí, že cílí na pozice hnutí Hamas. Jedná se o nejintenzivnější vojenskou operaci v této oblasti od doby, kdy v lednu vstoupilo v platnost příměří. Podle tamních lékařů jsou mezi mrtvými ale především děti.
Nečekaný útok přerušil období relativního klidu během muslimského svátku Ramadánu a vyvolal obavy z návratu k plnohodnotným bojům v konfliktu, který trvá už 17 měsíců a připravil o život desetitisíce Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že během úterních úderů zahynulo více než 200 lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že rozhodnutí obnovit vojenské operace bylo reakcí na neúspěch diplomatických jednání o prodloužení příměří. Obvinil Hamas z „opakovaného odmítání propustit rukojmí“ a z odmítnutí návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa.
„Izrael bude nyní proti Hamasu postupovat se stále větší vojenskou silou,“ uvádí se v oficiálním prohlášení izraelské vlády. Izraelský velvyslanec při OSN dodal, že Izrael nebude váhat s dalšími útoky, dokud nebudou rukojmí osvobozeni.
Hamas tvrdí, že obnovené izraelské nálety znamenají porušení příměří a vystavují zbývající rukojmí smrtelnému nebezpečí. Přední představitel Hamasu Izzat al-Rišek prohlásil, že Netanjahu se rozhodl znovu rozpoutat válku, aby zachránil svou krajně pravicovou vládní koalici.
Letecké útoky byly hlášeny v několika oblastech Gazy, včetně severních částí, města Gaza, Deir al-Balah, Khan Júnis a Rafahu.
Bílý dům potvrdil, že byl o útocích informován předem. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že „ti, kdo usilují o terorizování Izraele a USA, za to zaplatí“. Další americký představitel Brian Hughes dodal, že Hamas mohl příměří prodloužit propuštěním rukojmích, ale „místo toho si vybral válku“.
Podle dvou zdrojů z Hamasu izraelské nálety v noci na úterý zabily Mahmúda Abú Watfu, generála, který vedl ministerstvo vnitra Hamasu a odpovídal za policejní a bezpečnostní složky v pásmu Gazy.
Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob v Izraeli ostře kritizovalo rozhodnutí vlády obnovit útoky. Podle jejich prohlášení „izraelská vláda rozhodla o opuštění rukojmích“ a varovala, že „vojenský tlak ohrožuje jak rukojmí, tak izraelské vojáky“.
V současnosti se předpokládá, že v Gaze zůstává 59 rukojmích z původních 251, kteří byli uneseni při útoku Hamasu 7. října 2023. Izraelské úřady se domnívají, že ne všichni z těchto rukojmích jsou stále naživu.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.