Izrael v úterý zahájil masivní vlnu náletů na pásmo Gazy, přičemž tvrdí, že cílí na pozice hnutí Hamas. Jedná se o nejintenzivnější vojenskou operaci v této oblasti od doby, kdy v lednu vstoupilo v platnost příměří. Podle tamních lékařů jsou mezi mrtvými ale především děti.
Nečekaný útok přerušil období relativního klidu během muslimského svátku Ramadánu a vyvolal obavy z návratu k plnohodnotným bojům v konfliktu, který trvá už 17 měsíců a připravil o život desetitisíce Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že během úterních úderů zahynulo více než 200 lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že rozhodnutí obnovit vojenské operace bylo reakcí na neúspěch diplomatických jednání o prodloužení příměří. Obvinil Hamas z „opakovaného odmítání propustit rukojmí“ a z odmítnutí návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa.
„Izrael bude nyní proti Hamasu postupovat se stále větší vojenskou silou,“ uvádí se v oficiálním prohlášení izraelské vlády. Izraelský velvyslanec při OSN dodal, že Izrael nebude váhat s dalšími útoky, dokud nebudou rukojmí osvobozeni.
Hamas tvrdí, že obnovené izraelské nálety znamenají porušení příměří a vystavují zbývající rukojmí smrtelnému nebezpečí. Přední představitel Hamasu Izzat al-Rišek prohlásil, že Netanjahu se rozhodl znovu rozpoutat válku, aby zachránil svou krajně pravicovou vládní koalici.
Letecké útoky byly hlášeny v několika oblastech Gazy, včetně severních částí, města Gaza, Deir al-Balah, Khan Júnis a Rafahu.
Bílý dům potvrdil, že byl o útocích informován předem. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že „ti, kdo usilují o terorizování Izraele a USA, za to zaplatí“. Další americký představitel Brian Hughes dodal, že Hamas mohl příměří prodloužit propuštěním rukojmích, ale „místo toho si vybral válku“.
Podle dvou zdrojů z Hamasu izraelské nálety v noci na úterý zabily Mahmúda Abú Watfu, generála, který vedl ministerstvo vnitra Hamasu a odpovídal za policejní a bezpečnostní složky v pásmu Gazy.
Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob v Izraeli ostře kritizovalo rozhodnutí vlády obnovit útoky. Podle jejich prohlášení „izraelská vláda rozhodla o opuštění rukojmích“ a varovala, že „vojenský tlak ohrožuje jak rukojmí, tak izraelské vojáky“.
V současnosti se předpokládá, že v Gaze zůstává 59 rukojmích z původních 251, kteří byli uneseni při útoku Hamasu 7. října 2023. Izraelské úřady se domnívají, že ne všichni z těchto rukojmích jsou stále naživu.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.