Izrael v úterý zahájil masivní vlnu náletů na pásmo Gazy, přičemž tvrdí, že cílí na pozice hnutí Hamas. Jedná se o nejintenzivnější vojenskou operaci v této oblasti od doby, kdy v lednu vstoupilo v platnost příměří. Podle tamních lékařů jsou mezi mrtvými ale především děti.
Nečekaný útok přerušil období relativního klidu během muslimského svátku Ramadánu a vyvolal obavy z návratu k plnohodnotným bojům v konfliktu, který trvá už 17 měsíců a připravil o život desetitisíce Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že během úterních úderů zahynulo více než 200 lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že rozhodnutí obnovit vojenské operace bylo reakcí na neúspěch diplomatických jednání o prodloužení příměří. Obvinil Hamas z „opakovaného odmítání propustit rukojmí“ a z odmítnutí návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa.
„Izrael bude nyní proti Hamasu postupovat se stále větší vojenskou silou,“ uvádí se v oficiálním prohlášení izraelské vlády. Izraelský velvyslanec při OSN dodal, že Izrael nebude váhat s dalšími útoky, dokud nebudou rukojmí osvobozeni.
Hamas tvrdí, že obnovené izraelské nálety znamenají porušení příměří a vystavují zbývající rukojmí smrtelnému nebezpečí. Přední představitel Hamasu Izzat al-Rišek prohlásil, že Netanjahu se rozhodl znovu rozpoutat válku, aby zachránil svou krajně pravicovou vládní koalici.
Letecké útoky byly hlášeny v několika oblastech Gazy, včetně severních částí, města Gaza, Deir al-Balah, Khan Júnis a Rafahu.
Bílý dům potvrdil, že byl o útocích informován předem. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že „ti, kdo usilují o terorizování Izraele a USA, za to zaplatí“. Další americký představitel Brian Hughes dodal, že Hamas mohl příměří prodloužit propuštěním rukojmích, ale „místo toho si vybral válku“.
Podle dvou zdrojů z Hamasu izraelské nálety v noci na úterý zabily Mahmúda Abú Watfu, generála, který vedl ministerstvo vnitra Hamasu a odpovídal za policejní a bezpečnostní složky v pásmu Gazy.
Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob v Izraeli ostře kritizovalo rozhodnutí vlády obnovit útoky. Podle jejich prohlášení „izraelská vláda rozhodla o opuštění rukojmích“ a varovala, že „vojenský tlak ohrožuje jak rukojmí, tak izraelské vojáky“.
V současnosti se předpokládá, že v Gaze zůstává 59 rukojmích z původních 251, kteří byli uneseni při útoku Hamasu 7. října 2023. Izraelské úřady se domnívají, že ne všichni z těchto rukojmích jsou stále naživu.
Česko netěší dopady posledních událostí na Blízkém východě. Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval Izrael kvůli útoku na zařízení v Íránu, po nichž stouply ceny ropy a plynu na celém světě.
Jsme sice teprve za polovinou března, ale meteorologové už začínají tušit, jak v Česku bude během první poloviny dubna. Existuje přitom minimálně jeden důvod, proč je předpověď na toto období mimořádně žádaná.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další úsměvný moment, který se řeší po celém světě. S japonskou premiérkou po svém boku se vyjadřoval ke slavnému útoku na Pearl Harbor. Upozornil na to britský deník Guardian.
Jiřina Bohdalová v květnu oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Málokdo z jejích vrstevníků je v tom věku tak aktivní jako nejslavnější česká herečka. Její dcera Simona Stašová dokonce přiznala, že Bohdalová v rodině stále drží otěže pevně v rukou.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.