Izrael v úterý zahájil masivní vlnu náletů na pásmo Gazy, přičemž tvrdí, že cílí na pozice hnutí Hamas. Jedná se o nejintenzivnější vojenskou operaci v této oblasti od doby, kdy v lednu vstoupilo v platnost příměří. Podle tamních lékařů jsou mezi mrtvými ale především děti.
Nečekaný útok přerušil období relativního klidu během muslimského svátku Ramadánu a vyvolal obavy z návratu k plnohodnotným bojům v konfliktu, který trvá už 17 měsíců a připravil o život desetitisíce Palestinců. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze oznámilo, že během úterních úderů zahynulo více než 200 lidí, z nichž velkou část tvoří ženy a děti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že rozhodnutí obnovit vojenské operace bylo reakcí na neúspěch diplomatických jednání o prodloužení příměří. Obvinil Hamas z „opakovaného odmítání propustit rukojmí“ a z odmítnutí návrhů amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zmocněnce pro Blízký východ Stevea Witkoffa.
„Izrael bude nyní proti Hamasu postupovat se stále větší vojenskou silou,“ uvádí se v oficiálním prohlášení izraelské vlády. Izraelský velvyslanec při OSN dodal, že Izrael nebude váhat s dalšími útoky, dokud nebudou rukojmí osvobozeni.
Hamas tvrdí, že obnovené izraelské nálety znamenají porušení příměří a vystavují zbývající rukojmí smrtelnému nebezpečí. Přední představitel Hamasu Izzat al-Rišek prohlásil, že Netanjahu se rozhodl znovu rozpoutat válku, aby zachránil svou krajně pravicovou vládní koalici.
Letecké útoky byly hlášeny v několika oblastech Gazy, včetně severních částí, města Gaza, Deir al-Balah, Khan Júnis a Rafahu.
Bílý dům potvrdil, že byl o útocích informován předem. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že „ti, kdo usilují o terorizování Izraele a USA, za to zaplatí“. Další americký představitel Brian Hughes dodal, že Hamas mohl příměří prodloužit propuštěním rukojmích, ale „místo toho si vybral válku“.
Podle dvou zdrojů z Hamasu izraelské nálety v noci na úterý zabily Mahmúda Abú Watfu, generála, který vedl ministerstvo vnitra Hamasu a odpovídal za policejní a bezpečnostní složky v pásmu Gazy.
Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných osob v Izraeli ostře kritizovalo rozhodnutí vlády obnovit útoky. Podle jejich prohlášení „izraelská vláda rozhodla o opuštění rukojmích“ a varovala, že „vojenský tlak ohrožuje jak rukojmí, tak izraelské vojáky“.
V současnosti se předpokládá, že v Gaze zůstává 59 rukojmích z původních 251, kteří byli uneseni při útoku Hamasu 7. října 2023. Izraelské úřady se domnívají, že ne všichni z těchto rukojmích jsou stále naživu.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.