Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Ve svých zprávách uvedly, že v průběhu téměř dvouletého konfliktu byli palestinští civilisté cíleně zabíjeni a vyháněni z domovů, čímž došlo k vážnému a v některých případech nenapravitelnému poškození palestinské společnosti.
Tyto zprávy zdaleka nejsou první, neboť i další mezinárodní a palestinské organizace již označily tuto válku za genocidní. Nicméně výpovědi dvou z nejrespektovanějších lidskoprávních organizací působících v oblasti Izrael–Palestina zřejmě zvýší tlak na mezinárodní společenství, aby začalo jednat.
Mezi dokumentovanými zločiny jsou masové vraždy desítek tisíc žen, dětí a starších osob, hromadné násilné vysídlování, hladomor a zničení civilní infrastruktury, která vedla k deprivaci Palestinců v oblasti zdravotní péče, vzdělání a dalších základních práv.
„To, co vidíme, je jasný a úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka B’Tselem, která vyzvala k okamžitému kroku. „Každý člověk by se měl ptát: co uděláte v případě genocidy?“
Novak zdůraznila, že je klíčové uznat, že genocida probíhá, i bez formálního rozsudku Mezinárodního soudního dvora. „Genocida není jen právní zločin. Je to společenský a politický jev,“ dodala.
Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřili na chronologický přehled útoků na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo dokumentováno přímo jejich týmem, který pracoval v Gaze pravidelně před 7. říjnem 2023.
„Zničení zdravotnického systému samo o sobě činí tuto válku genocidní podle článku 2c Úmluvy o genocidě, která zakazuje záměrné způsobení podmínek života, které mají za cíl zničení skupiny ‘celkově nebo částečně’," uvedl ředitel PHR Guy Shalev. Podle něj genocidní charakter konfliktu potvrzují i další aspekty izraelských vojenských operací.
Obě organizace rovněž obvinily západní spojence Izraele, že umožňují tuto genocidní kampaň a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekla Novak. „Každý vůdce, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“
Spojené státy a evropské země mají právní odpovědnost podniknout silnější kroky, než jaké podnikly dosud, dodal Shalev. „Každý nástroj v nástrojovém boxu by měl být použit. To není naše mínění, to je to, co požaduje Úmluva o genocidě,“ zdůraznil.
Izrael však obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že válka v Gaze je válkou sebeobrany po útocích Hamásu na izraelské území 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, většina civilistů. Dalších více než 250 lidí bylo uneseno a odvedeno do Gazy, kde je jich 50 stále drženo jako rukojmí, přičemž 20 z nich je údajně stále naživu.
Klíčovým prvkem genocidy, jak je definována mezinárodní Úmluvou o genocidě, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu celkově nebo částečně. Politické a vojenské výroky izraelských lídrů a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty za téměř dva roky války podle obou organizací dokazují, že tento úmysl existuje, i bez formálních rozkazů z nejvyšších pater.
„Nejlepším důkazem genocidního úmyslu je vzorec chování,“ řekl Shalev, který citoval právní precedent Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
B’Tselem a PHR varují, že tento genocidní program by mohl přejít i na další Palestince v dalších oblastech. „Vidíme stejný režim, stejnou logiku a stejnou armádu, jaká byla v Gaze. Nyní se nacházejí na Západním břehu, kde násilí stále roste,“ uvedla Novak a varovala, že každé malé vyprovokování může vést k rozšíření genocidy z Gazy na Západní břeh.
Listopad začal o víkendu, ale potrvá ještě dlouho. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou v dalších dnech a týdnech pozvolna klesat teploty. Probíhající měsíc má být teplotně i srážkově průměrný.
Sedm měsíců uplyne ve čtvrtek od smrti Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Fanoušci se v uplynulých dnech dočkali pietního místa a následně se dozvěděli další zajímavou věc. Vyřešila se totiž otázka dědictví po herečce a zpěvačce.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.