Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Ve svých zprávách uvedly, že v průběhu téměř dvouletého konfliktu byli palestinští civilisté cíleně zabíjeni a vyháněni z domovů, čímž došlo k vážnému a v některých případech nenapravitelnému poškození palestinské společnosti.
Tyto zprávy zdaleka nejsou první, neboť i další mezinárodní a palestinské organizace již označily tuto válku za genocidní. Nicméně výpovědi dvou z nejrespektovanějších lidskoprávních organizací působících v oblasti Izrael–Palestina zřejmě zvýší tlak na mezinárodní společenství, aby začalo jednat.
Mezi dokumentovanými zločiny jsou masové vraždy desítek tisíc žen, dětí a starších osob, hromadné násilné vysídlování, hladomor a zničení civilní infrastruktury, která vedla k deprivaci Palestinců v oblasti zdravotní péče, vzdělání a dalších základních práv.
„To, co vidíme, je jasný a úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka B’Tselem, která vyzvala k okamžitému kroku. „Každý člověk by se měl ptát: co uděláte v případě genocidy?“
Novak zdůraznila, že je klíčové uznat, že genocida probíhá, i bez formálního rozsudku Mezinárodního soudního dvora. „Genocida není jen právní zločin. Je to společenský a politický jev,“ dodala.
Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřili na chronologický přehled útoků na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo dokumentováno přímo jejich týmem, který pracoval v Gaze pravidelně před 7. říjnem 2023.
„Zničení zdravotnického systému samo o sobě činí tuto válku genocidní podle článku 2c Úmluvy o genocidě, která zakazuje záměrné způsobení podmínek života, které mají za cíl zničení skupiny ‘celkově nebo částečně’," uvedl ředitel PHR Guy Shalev. Podle něj genocidní charakter konfliktu potvrzují i další aspekty izraelských vojenských operací.
Obě organizace rovněž obvinily západní spojence Izraele, že umožňují tuto genocidní kampaň a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekla Novak. „Každý vůdce, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“
Spojené státy a evropské země mají právní odpovědnost podniknout silnější kroky, než jaké podnikly dosud, dodal Shalev. „Každý nástroj v nástrojovém boxu by měl být použit. To není naše mínění, to je to, co požaduje Úmluva o genocidě,“ zdůraznil.
Izrael však obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že válka v Gaze je válkou sebeobrany po útocích Hamásu na izraelské území 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, většina civilistů. Dalších více než 250 lidí bylo uneseno a odvedeno do Gazy, kde je jich 50 stále drženo jako rukojmí, přičemž 20 z nich je údajně stále naživu.
Klíčovým prvkem genocidy, jak je definována mezinárodní Úmluvou o genocidě, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu celkově nebo částečně. Politické a vojenské výroky izraelských lídrů a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty za téměř dva roky války podle obou organizací dokazují, že tento úmysl existuje, i bez formálních rozkazů z nejvyšších pater.
„Nejlepším důkazem genocidního úmyslu je vzorec chování,“ řekl Shalev, který citoval právní precedent Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
B’Tselem a PHR varují, že tento genocidní program by mohl přejít i na další Palestince v dalších oblastech. „Vidíme stejný režim, stejnou logiku a stejnou armádu, jaká byla v Gaze. Nyní se nacházejí na Západním břehu, kde násilí stále roste,“ uvedla Novak a varovala, že každé malé vyprovokování může vést k rozšíření genocidy z Gazy na Západní břeh.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.