Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Ve svých zprávách uvedly, že v průběhu téměř dvouletého konfliktu byli palestinští civilisté cíleně zabíjeni a vyháněni z domovů, čímž došlo k vážnému a v některých případech nenapravitelnému poškození palestinské společnosti.
Tyto zprávy zdaleka nejsou první, neboť i další mezinárodní a palestinské organizace již označily tuto válku za genocidní. Nicméně výpovědi dvou z nejrespektovanějších lidskoprávních organizací působících v oblasti Izrael–Palestina zřejmě zvýší tlak na mezinárodní společenství, aby začalo jednat.
Mezi dokumentovanými zločiny jsou masové vraždy desítek tisíc žen, dětí a starších osob, hromadné násilné vysídlování, hladomor a zničení civilní infrastruktury, která vedla k deprivaci Palestinců v oblasti zdravotní péče, vzdělání a dalších základních práv.
„To, co vidíme, je jasný a úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka B’Tselem, která vyzvala k okamžitému kroku. „Každý člověk by se měl ptát: co uděláte v případě genocidy?“
Novak zdůraznila, že je klíčové uznat, že genocida probíhá, i bez formálního rozsudku Mezinárodního soudního dvora. „Genocida není jen právní zločin. Je to společenský a politický jev,“ dodala.
Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřili na chronologický přehled útoků na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo dokumentováno přímo jejich týmem, který pracoval v Gaze pravidelně před 7. říjnem 2023.
„Zničení zdravotnického systému samo o sobě činí tuto válku genocidní podle článku 2c Úmluvy o genocidě, která zakazuje záměrné způsobení podmínek života, které mají za cíl zničení skupiny ‘celkově nebo částečně’," uvedl ředitel PHR Guy Shalev. Podle něj genocidní charakter konfliktu potvrzují i další aspekty izraelských vojenských operací.
Obě organizace rovněž obvinily západní spojence Izraele, že umožňují tuto genocidní kampaň a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekla Novak. „Každý vůdce, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“
Spojené státy a evropské země mají právní odpovědnost podniknout silnější kroky, než jaké podnikly dosud, dodal Shalev. „Každý nástroj v nástrojovém boxu by měl být použit. To není naše mínění, to je to, co požaduje Úmluva o genocidě,“ zdůraznil.
Izrael však obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že válka v Gaze je válkou sebeobrany po útocích Hamásu na izraelské území 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, většina civilistů. Dalších více než 250 lidí bylo uneseno a odvedeno do Gazy, kde je jich 50 stále drženo jako rukojmí, přičemž 20 z nich je údajně stále naživu.
Klíčovým prvkem genocidy, jak je definována mezinárodní Úmluvou o genocidě, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu celkově nebo částečně. Politické a vojenské výroky izraelských lídrů a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty za téměř dva roky války podle obou organizací dokazují, že tento úmysl existuje, i bez formálních rozkazů z nejvyšších pater.
„Nejlepším důkazem genocidního úmyslu je vzorec chování,“ řekl Shalev, který citoval právní precedent Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
B’Tselem a PHR varují, že tento genocidní program by mohl přejít i na další Palestince v dalších oblastech. „Vidíme stejný režim, stejnou logiku a stejnou armádu, jaká byla v Gaze. Nyní se nacházejí na Západním břehu, kde násilí stále roste,“ uvedla Novak a varovala, že každé malé vyprovokování může vést k rozšíření genocidy z Gazy na Západní břeh.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.