Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Ve svých zprávách uvedly, že v průběhu téměř dvouletého konfliktu byli palestinští civilisté cíleně zabíjeni a vyháněni z domovů, čímž došlo k vážnému a v některých případech nenapravitelnému poškození palestinské společnosti.
Tyto zprávy zdaleka nejsou první, neboť i další mezinárodní a palestinské organizace již označily tuto válku za genocidní. Nicméně výpovědi dvou z nejrespektovanějších lidskoprávních organizací působících v oblasti Izrael–Palestina zřejmě zvýší tlak na mezinárodní společenství, aby začalo jednat.
Mezi dokumentovanými zločiny jsou masové vraždy desítek tisíc žen, dětí a starších osob, hromadné násilné vysídlování, hladomor a zničení civilní infrastruktury, která vedla k deprivaci Palestinců v oblasti zdravotní péče, vzdělání a dalších základních práv.
„To, co vidíme, je jasný a úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka B’Tselem, která vyzvala k okamžitému kroku. „Každý člověk by se měl ptát: co uděláte v případě genocidy?“
Novak zdůraznila, že je klíčové uznat, že genocida probíhá, i bez formálního rozsudku Mezinárodního soudního dvora. „Genocida není jen právní zločin. Je to společenský a politický jev,“ dodala.
Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřili na chronologický přehled útoků na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo dokumentováno přímo jejich týmem, který pracoval v Gaze pravidelně před 7. říjnem 2023.
„Zničení zdravotnického systému samo o sobě činí tuto válku genocidní podle článku 2c Úmluvy o genocidě, která zakazuje záměrné způsobení podmínek života, které mají za cíl zničení skupiny ‘celkově nebo částečně’," uvedl ředitel PHR Guy Shalev. Podle něj genocidní charakter konfliktu potvrzují i další aspekty izraelských vojenských operací.
Obě organizace rovněž obvinily západní spojence Izraele, že umožňují tuto genocidní kampaň a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekla Novak. „Každý vůdce, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“
Spojené státy a evropské země mají právní odpovědnost podniknout silnější kroky, než jaké podnikly dosud, dodal Shalev. „Každý nástroj v nástrojovém boxu by měl být použit. To není naše mínění, to je to, co požaduje Úmluva o genocidě,“ zdůraznil.
Izrael však obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že válka v Gaze je válkou sebeobrany po útocích Hamásu na izraelské území 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, většina civilistů. Dalších více než 250 lidí bylo uneseno a odvedeno do Gazy, kde je jich 50 stále drženo jako rukojmí, přičemž 20 z nich je údajně stále naživu.
Klíčovým prvkem genocidy, jak je definována mezinárodní Úmluvou o genocidě, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu celkově nebo částečně. Politické a vojenské výroky izraelských lídrů a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty za téměř dva roky války podle obou organizací dokazují, že tento úmysl existuje, i bez formálních rozkazů z nejvyšších pater.
„Nejlepším důkazem genocidního úmyslu je vzorec chování,“ řekl Shalev, který citoval právní precedent Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
B’Tselem a PHR varují, že tento genocidní program by mohl přejít i na další Palestince v dalších oblastech. „Vidíme stejný režim, stejnou logiku a stejnou armádu, jaká byla v Gaze. Nyní se nacházejí na Západním břehu, kde násilí stále roste,“ uvedla Novak a varovala, že každé malé vyprovokování může vést k rozšíření genocidy z Gazy na Západní břeh.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.