Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Ve svých zprávách uvedly, že v průběhu téměř dvouletého konfliktu byli palestinští civilisté cíleně zabíjeni a vyháněni z domovů, čímž došlo k vážnému a v některých případech nenapravitelnému poškození palestinské společnosti.
Tyto zprávy zdaleka nejsou první, neboť i další mezinárodní a palestinské organizace již označily tuto válku za genocidní. Nicméně výpovědi dvou z nejrespektovanějších lidskoprávních organizací působících v oblasti Izrael–Palestina zřejmě zvýší tlak na mezinárodní společenství, aby začalo jednat.
Mezi dokumentovanými zločiny jsou masové vraždy desítek tisíc žen, dětí a starších osob, hromadné násilné vysídlování, hladomor a zničení civilní infrastruktury, která vedla k deprivaci Palestinců v oblasti zdravotní péče, vzdělání a dalších základních práv.
„To, co vidíme, je jasný a úmyslný útok na civilisty s cílem zničit skupinu,“ uvedla Yuli Novak, ředitelka B’Tselem, která vyzvala k okamžitému kroku. „Každý člověk by se měl ptát: co uděláte v případě genocidy?“
Novak zdůraznila, že je klíčové uznat, že genocida probíhá, i bez formálního rozsudku Mezinárodního soudního dvora. „Genocida není jen právní zločin. Je to společenský a politický jev,“ dodala.
Lékaři za lidská práva (PHR) se ve své zprávě zaměřili na chronologický přehled útoků na zdravotnický systém v Gaze, přičemž mnoho detailů bylo dokumentováno přímo jejich týmem, který pracoval v Gaze pravidelně před 7. říjnem 2023.
„Zničení zdravotnického systému samo o sobě činí tuto válku genocidní podle článku 2c Úmluvy o genocidě, která zakazuje záměrné způsobení podmínek života, které mají za cíl zničení skupiny ‘celkově nebo částečně’," uvedl ředitel PHR Guy Shalev. Podle něj genocidní charakter konfliktu potvrzují i další aspekty izraelských vojenských operací.
Obě organizace rovněž obvinily západní spojence Izraele, že umožňují tuto genocidní kampaň a nesou spoluzodpovědnost za utrpení v Gaze. „Bez podpory západního světa by se to nemohlo stát,“ řekla Novak. „Každý vůdce, který nedělá vše, co je v jeho silách, aby tomu zabránil, je součástí tohoto hororu.“
Spojené státy a evropské země mají právní odpovědnost podniknout silnější kroky, než jaké podnikly dosud, dodal Shalev. „Každý nástroj v nástrojovém boxu by měl být použit. To není naše mínění, to je to, co požaduje Úmluva o genocidě,“ zdůraznil.
Izrael však obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že válka v Gaze je válkou sebeobrany po útocích Hamásu na izraelské území 7. října 2023, při nichž zahynulo 1 200 lidí, většina civilistů. Dalších více než 250 lidí bylo uneseno a odvedeno do Gazy, kde je jich 50 stále drženo jako rukojmí, přičemž 20 z nich je údajně stále naživu.
Klíčovým prvkem genocidy, jak je definována mezinárodní Úmluvou o genocidě, je prokázání úmyslu státu zničit cílovou skupinu celkově nebo částečně. Politické a vojenské výroky izraelských lídrů a chronologie dobře zdokumentovaných dopadů na civilisty za téměř dva roky války podle obou organizací dokazují, že tento úmysl existuje, i bez formálních rozkazů z nejvyšších pater.
„Nejlepším důkazem genocidního úmyslu je vzorec chování,“ řekl Shalev, který citoval právní precedent Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu.
B’Tselem a PHR varují, že tento genocidní program by mohl přejít i na další Palestince v dalších oblastech. „Vidíme stejný režim, stejnou logiku a stejnou armádu, jaká byla v Gaze. Nyní se nacházejí na Západním břehu, kde násilí stále roste,“ uvedla Novak a varovala, že každé malé vyprovokování může vést k rozšíření genocidy z Gazy na Západní břeh.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.