Izraelská vláda pokročila v realizaci mezinárodně kritizovaného plánu výstavby ve sporné oblasti E1 na Západním břehu Jordánu. Ministerstvo výstavby zveřejnilo výzvu k předkládání nabídek na výstavbu více než 1 200 bytových jednotek v těsné blízkosti Jeruzaléma. Cílem projektu je vytvořit souvislý blok židovských osad, který propojí Východní Jeruzalém s dalšími osadami na Západním břehu. Tento krok by fakticky rozdělením území na severní a jižní část znemožnil vznik celistvého palestinského státu.
Lhůta pro podávání nabídek na stavební práce vyprší pouhý týden před plánovanými izraelskými parlamentními volbami na konci října. Izraelská nevládní organizace Šalom achšav (Mír nyní), která podrobně sleduje rozšiřování osad, označila tento krok za manévr na poslední chvíli. Podle představitelů organizace jde o součást politiky spálené země usilující o zajištění dlouholetého konfliktu a krveprolití.
Plán na výstavbu v oblasti E1 byl v minulosti opakovaně odkládán kvůli silnému tlaku a kritice ze strany mezinárodního společenství. Současná izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua však schvalování osad na Západním břehu výrazně urychlila. Děje se tak i přes skutečnost, že řada západních zemí zavedla sankce proti jednotlivcům spojeným s osadnickým hnutím a varovala soukromé společnosti před právními a reputačními důsledky zapojení do těchto staveb.
Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Norska a Nizozemska vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili vážné znepokojení nad tímto rozhodnutím. Upozornili, že k posunu dochází v době značné nestability na Západním břehu, která je doprovázena bezprecedentní úrovní násilí ze strany osadníků vůči civilistům a závažnými omezeními palestinské ekonomiky.
Definitivní schválení plánu E1 proběhlo již v loňském roce, přičemž krajně pravicový ministr financí Becal'el Smotrič tehdy prohlásil, že možnost vzniku palestinského státu se tímto krokem definitivně ruší. Britský ministr zahraničí Ed Miliband označil aktuální výzvu k předkládání nabídek za nepřijatelný a destruktivní čin a varoval před možným zavedením sankcí. Izraelský ministr zahraničí Gid'on Sa'ar v reakci odmítl kritiku z Londýna a označil za absurdní, aby Velká Británie poučovala židovský lid o tom, kde smí žít ve své historické vlasti.
Většina mezinárodního společenství a Organizace spojených národů považují všechny izraelské osady na okupovaném Západním břehu za nelegální podle mezinárodního práva. I přes tento status osadníci v posledních letech úspěšně zřídili desítky neautorizovaných předsunutých stanovišť, pro které následně získali oficiální schválení od izraelské vlády.
Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr označil rozhodnutí pokročit ve výstavbě v oblasti E1 za mimorádně nebezpečné, neodpovědné a ohrožující. V rozhovoru pro televizi CNN zdůraznil, že realizace projektu musí být okamžitě zastavena. Ostrá kritika zazněla také z Egypta, jehož vláda vyzvala mezinárodní společenství k zásahu proti jednostranné expanzi osad a změnám právního i demografického statusu okupovaných palestinských území.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.